Tento text není dostačující k absolvování předmětu, slouží pouze jako osnova. PS OSNOVA – šikana a záškoláctví Mgr. Petra Segeťová ŠIKANA VYMEZENÍ JEVU Násilně ponižující chování jednotlivce nebo skupiny vůči slabšímu jedinci (nebo skupině), který se nemůže této situaci vyhnout a není schopen se jí účinně bránit. Jde o závažnou agresivní poruchu chování, při které dochází k porušování sociálních norem spojené s násilným omezováním základních lidských práv. Znaky šikany: - opakované, systematické, déletrvající ubližování - asymetričnost (více proti jednomu, silnější proti slabšímu…) - bezbrannost oběti (situace neumožňuje se bránit, příp. požádat o pomoc) Typy šikany! ETIOLOGIE, PODMIŇUJICÍ FAKTORY Z pozice agresora: Narušený psychosociální vývoj. Vrozená dispozice k agresi. Nesprávné životní vzory. Nevhodné výchovné působení s citovým strádáním. Kompenzace handicapu. Uspokojení potřeby, v jejíž cestě stojí nějaké překážky. Sebeprosazení, získání něčeho žádoucího atp. Z pozice oběti: Oslabené složky osobnosti, handicap Nižší (vyšší) sociokulturní statut. Školní neúspěch / vynikající žák atp. Tento text není dostačující k absolvování předmětu, slouží pouze jako osnova. PS Role učitele • Protěžování, neobjektivní hodnocení, • nálepkování. • Vynucená autorita, ke které nemají • děti důvěru. • Oslabené složky osobnosti (empatie, • důvěra…). • Nedostatečné vzdělání • (kompetentnost k šikaně). • Nedostatečná práce se skupinou, • špatné sociální klima • Role školy • Špatné klima školy, špatné vedení a • management, atmosféra strachu Vývojové stupně šikanování 1. stupeň – zrod ostrakismu = mírné, převážně psychické formy násilí (oběť se necítí dobře, je neoblíbena, neuznávána…) 2. stupeň – fyzická agrese a přitvrzování manipulace 3. stupeň – vytvoření jádra (šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky šikanovat nejvhodnější oběť (oběti) 4. stupeň – většina přijímá normy agresorů 5. stupeň – dokonalá šikana – prorůstání šikany do oficiální (školní) struktury ZÁŠKOLÁCTVÍ Impulzivní . předem neplánuje - reaguje náhled, nepromyšleně, odejde v průběhu vyučování - někdy absence trvá i několik dnů než se o situaci dozvědí rodiče - dítě často pokračuje v absencích ze strachu z následků, neví, co by mělo dělat plánované - účelové, plánované Tento text není dostačující k absolvování předmětu, slouží pouze jako osnova. PS nejrůznější záminky v situaci před zkoušením, neoblíbeným předmětem, neoblíbeným učitelem záškoláctví x odmítání školy, školní fobie - otázka vůle dítěte - záškolák – vliv vrstevníků, utajováno před rodiči, sporadicky chodí do školy - odmítání školy – až úzkost, deprese, zůstává doma, připoutání k rodičům záškoláctví – pravé, s vědomím rodičů, s klamáním rodičů, útěky ze školy - typ chování, kterým dítě reaguje na nějakou potřebu - indikátor rizika do budoucnosti  navázání se na „problematickou“ partu  získání nálepky „záškolák“  bariéra ve vzdělávání a kvalitě života v dospělosti - únik před ohrožením, odlehčení stresové zátěže, sounáležitost k partě, neochota postavit se výzvě Čapek, R. 2008. Odměny a tresty ve školní praxi. Praha: Grada Elliott, J.; Place, M. 2002. Dítě v nesnázích. Prevence, příčiny, terapie. Praha: Grada Kyriacou, Ch. 2005. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál Ondráček, P. 2003. Františku, přestaň konečně zlobit, nebo... Praha: ISV nakladatelství Kolář, P. Nová cesta k léčbě šikany.