Výzkumy postojů k osobám s postižením - úskalí - shrnutí IE.li 2012 Sociální začlenění a postoje k osobám s postižením 28.11. 2012 Sociální inkLuzi z pohledu speciální pedagogiky a andragogiky je možné vymezit jako zapojení se jedince do komunitního a širšího společenského života, včetně spotřebitelského chování, využívání služeb a participace na ekonomicky a sociálně ceněných aktivitách (Abbott, 2006). - Společenské postoje významně ovlivňují každodenní život, postoje a chování osob s postižením, stejně jako jejich životní zkušenosti a možnosti (Chan, F. a kol. 2002; Leung, P. 1993). - Jsou-li negativní, fungují jako „neviditelné bariéry" jejich začlenění do společenského, vzdělávacího a pracovního života a pro jejich každodenní život znamenají významný zdroj stresu, nízkého sebevědomí a negativních pocitů (Chubon, R. A. 1992). Negativní postoje: stigmatizace osob s postižením, soucit, rozpaky či strach v každodenním kontaktu, nízká očekávání vůči nim, předsudky, stereotypy, negativní postoje a diskriminace. To vše může vyústit do takových vzorců chování, které můžeme charakterizovat jako sociální odmítání nebo udržování sociální distance od osob s postižením. Stigma je navíc obvykle internalizované a stigmatizovaní mají tendenci se s ním ztotožnit, což může vyústit v dobrovolnou izolaci sebe sama. Samotné osoby s postižením podle HaLLa (2009 in Lynn, 2011) a Abbott (2006) považují z pohledu sociální inkluze za zásadní tyto oblasti: •být přijímán jako osobnost bez ohledu na postižení, •existence významných a oboustranných interpersonálních vztahů, •zapojení do aktivit, •být zaměstnán, •žít ve vhodném prostředí (odpovídajícím), •využívání formální a neformální podpory. Výzkumy postojů k osobám s postižením - úskalí - shrnutí sobám s postižením 1.Situace ohledně postojů k osobám s postižením se zlepšuje (ukazuje to například Survey of Attitudes to Disability v Irsku z roku 2006 nebo British Social Attitudes Survey z roku 2009). 2.Existuje vztah mezi postoji a osobní zkušeností s kontaktem s lidmi s postižením. Kontakt s Lidmi s postižením za určitých podmínek může redukovat předsudky, přičemž nejefektivnější jsou v tomto ohledu vztahy zahrnující emoce (přátelství). Tato teze je označována jako „hypotéza kontaktu" (ALLport 1954) 3.Postoje zůstávají negativní především v soukromých a blízkých vztazích. Postoje k osobám s postižením ve veřejné sféře (v obLasti vzděLávání či zaměstnání) bývají relativně pozitivní, zatímco ve sféře privátní nejsou osoby s postižením akceptovány v podobné míře (Grand, S. A. a koL,1982; Chen, R. K. a kol. 2002). 4.Diskriminace na pracovním trhu zůstává pro osoby s postižením obrovským probLémem, může mít pro život osob s postižením daLekosáhLé důsledky a roztáčet koLoběh negativních postojů a společenské i ekonomické exkluze v důsledku nedostatečného příjmu a nízkého sebevědomí. život osob s postižení roztáčet koloběh neg; ekonomické exkluze \ příjmu a nízkého sebe 5.Obecné postoje mají tendenci být pozitivnější než konkrétní postoje. 6.Ve výzkumech postojů je patrná určitá hierarchie přijetí osob s postižením, na jejímž vrcholu jsou osoby se smyslovým a fyzickým postižením, zatímco přijetí osob s mentáLním postižením (nebo poruchami učení, duševním onemocněním) je výrazně nižší. 7.Lidé s postižením a Lidé bez postižení mají podobné postoje k celé řadě otázek týkajících se postižení. Communist regime (1948 -1989) Po padesátce si dvě ženy zařizují společné bydlení. Příběh, který dojímá 16 ledne 2010 100 Mane a Jiřina, ženy s mentálním postižením, se konečně dočkaly Ve svých padesát letech budou mit poprvé v živote možnost vyzkoušet si samostatné bydleni Na roždí od takzvaného chráneného bydlení, kde méty pracovníky sociálních služeb nablízku čtyřiadvacet hodin, tady je budou navStévovat jen na ozemku p. é. KN 1038 o výmčfecca. 944 m2, tedy parkoviště u pláže, krajskému úřadu Jihočeského kraje za účelem plánované stavby chráneného bydleni. loto místo je plné využíváno zvláště v turistické sezoně a je nepostradatelnou součásti části města.í Jeho zrušení významně zkomplikuje život obyvatelům sídliště nejenom tím, že ubude míst k parkováni, ale omezí se výrazně výjezd z obytné zóny. Parkoviště bude chybět i turistům, kteří diky jeho ideálnímu umístěni právě odtud začínají návštěvu Třeboně. Postrádat ho budou i návštěvnici tradičních akcí jakou jsou veslařské regaty či kulturní festivaly. Ve volebních programech koaličních stran sc objevuje požadavek na rozšiřování parkovacích míst ve městě. Proto považujeme za nesmyslné rušit pinč funkční parkoviště, když by se pro plánovanou stavbu našlo jistě vhodnější, zatím nevyužité místo. Požadujeme, aby byl záměr prodeje tohoto pozemku zrušen a parkoviště zůstalo zachováno. Za petiční výbor: Petr Kabma, Hliník 267. Tfcbo Marie Ulrichová. Hliník 578. ľ Zastupovat petiční výbor při jednáni se, Petr Kabrna. I lliník 267, Třeboň f Maric Ulrichová. Hliník 578. Tfebnfl i orgány je oprávněn: CHCETE ŽÍT S NEBEZPEČNÝMI MENTÁLNĚ ZAOSTALÝMI SPOLUOBČANY ? ? ? Vétôína členů zastupitelstva kladné hlasovala pro výstavbu 2 ústavu na ulicích Nad Fojstvím a Rožnovská. Beliem existence tohoto ústavu v /.isové zde i! lo k několika VRAŽDÁM MEZI TĚMITO ( H()\ AN(T!!! "Drtivá většina byla proti. Sami máme velké množství sociálních problémů a kdyby u nás podobné zařízení bylo, tak bychom měli v tomto směru jen další komplikace," míní starostka Stráže pod Ralskem Věra Reslová. Byl jsem se v tom ústavu osobně podívat a neumím si představit, že by se nám po návsi mentálně postižené ženy pohybovaly. Nemohlo by to fungovat," poznamenal Havlin. "My jsme sepsali a zveřejnili petici, kterou podepsalo víc než 500 našich Udí. Nesouhlasí, aby bylo uprostřed našeho města ubytovaných 24 klientek. Je to příliš mnoho na necelé tři tisíce obyvatel. Tolik mentálně postižených žen by se zde nezačlenilo, existují totiž studie, že v městech naší velikosti by se jich mohlo integrovat maximálně šest," říká starosta Zákup Radek Lípa. Náš výzkum (prosinec 2011) 1) Reprezentativní vzorek české populace starší 15 Let (N = 1797) • adaptovaná verze Bogardovy škály sociální distance 2) Vzorek univerzitních studentů - učitelství a speciální pedagogika (N = 155) • adaptovaná verze Bogardovy škály sociální distance • škála SACIE - Sentiments, Attitudes, and Concerns about Inclusive Education (Sharma, Forlin a Loreman, 2007) • 19 výroků + Likertova skála Souhlasil/a byste s tím, aby člověk s daným typem postižení byl vaším: • spolupracovníkem, • nadřízeným - podřízeným ■ kamarádem • spolužákem vašeho dítěte • vaším spolužákem ■ životním partnerem vašeho dítěte sousedem. Souhlasil/a byste s tím, aby člověk s daným typem postižení byl vaším: • spolupracovníkem, • nadřízeným • podřízeným • kamarádem • spolužákem vašeho dítěte • vaším spolužákem • životním partnerem vašeho dítěte sousedem. Hl: MLadí lidé mají pozitivnější postoje než starší Lidé k osobám s postižením. 13- x 12 0) "O 0) o 11 CO to "O 8- 8 -29 I nterval Plot of social distance index 95% CI for the Mean 8 8 30-39 40-49 AGE 50-59 8 60+ (ANOVA, p= 0,0001, F= 18,11, DF=4). • H2: Vzdělanější lidé mají pozitivnější postoje k osobám s postižením než méně vzdělaní. Interval Plot of social distance index 95% CI for the Mean 13- 12 x o e o 11 o c CO .2! ? 10 « o if) 9- S 3 8-L Primary Vocational High-school EDUCATION University Sociální distance podle druhu postižení a typu vztahu superior schoolmate ^^Sensory disability Attitudes toward people with disabilities (students vs. general population), % of respondents accepting given number or the relationship 70 012345678 score on scale Postoje k osobám s různými typy postižení srovnání studentů a obecné populace Cj >- ľl r> y/j ~Z. LU o d UJ m ■j < QJ « < y Oj > X ll Neighbour Friend Schoolmate Schoolmate of child Co-worker Subordinate Superior Partner of child Neighbour Friend Schoolmate of child Schoolmate _Co-worker Subordinate Partner of child Superior _Schoolmate Co-worker Neighbour Schoolmate of child Friend Subordinate ^^^^^ Superior Partner of child 60 80 percentage of positive ansvsers (items arranged according to % of positive answers) Postoje k osobám s různými typy postižení -srovnání studentů speciální pedagogiky a ostatních studentů > 3 - Schoolmate of child Friend ri ;- Ír o -z. LU 00 O =! LU CD J < < b u _j 00 CD > < X 00 Neighbour Partnerof child Schollmate Subordinate _Superi or*** Co-worker _Neighbour Partnerof child _Scoolmate*** Schoolmate of child1"1* _ Friend _ Subordinate _Superior Co-worker* Neighbour Partnerof child Schoolmate of child Schoolmate of child _Friend Subordinate _Superior Co-worker SPECIAL EDU. ■ OTHER STUDENTS 2j 40 OLI 30 100 percentage of positive answers (items arranged according to % of positive ansvsers) GO I ~ZL LL LU 00 00 Ll Q - uj Z LL C z; o i-1 1 I like helping** 2 Disability is the worst thing 3 I do not feel good among*** 4 I have problems looking in the eyes*** 5 Verbal communication issues 6 Need support with selfcare*** 7 Agression 8 Individual edu. Plan* 9 Using alternative communication*** 10 Attention difficulties**11 11 Health care needs' 12 Not successful at school 13 Much more work* 14 Lack of financial and person. Resources 15 Not enough knowledge and skills*** 16 Inability to attend to all students' 17 Not accepted by other students 18 Development of other students 19 Too much stress** SPECIAL EDU. I OTHER STUDENTS 60 80 100 percentage of positive a nsvsers Akceptace spolužáka podle věku a typu postižení Pearson Chi-Square (Physical. Dis. X2= 87,212; DF = 4; P-VaLue = 0,0001; Sensory Dis. X2= 77,246; DF = 4; P-VaLue = 0,0001; X2= 54,339; DF = 4; P-VaLue = 0,0001)