Rodina dítěte s mentálním postižením × Výchova dítěte s MP v rodině: × Rodina hraje nejdůležitější roli ve výchově a socializaci dítěte s mentálním postižením (pokud existuje a funguje). × Je prvním sociálním a zároveň nejpřirozenějším prostředím, s nímž dítě přichází do styku. × Dané sociální prostředí má největší předpoklady ovlivnit některé limitující vnitřní faktory, vyplývající ze samotného postižení (např. v oblasti emocí). × Především rodiče formují důležité mezilidské vztahy, poskytují zázemí pro emocionální a další rozvoj osobnosti. × Přístupy rodičů jsou s celkovou sociálně-kulturní úrovní rodiny hlavním faktorem rodinné výchovy. × V případě rodin, kde je členem dítě s MP, se o adekvátních rodinných přístupech dá hovořit až po zvládnutí tíživé situace – podle M. Vágnerové (2008) prochází rodiče typickými fázemi – model fází: × Fáze šoku a popření × Fáze postupné akceptace a vyrovnání se s problémem × Fáze realismu × Jiná situace je u rodin s dítětem s LMP a těžšími stupni MP. × Zátěžové nejsou jen jednotlivé fáze vyrovnání se, ale i životní etapy. × Vlivy na rodinu s dítětem s MP: × Legislativa/politika státu vůči lidem s postižením × Působení institucí, které působí na rodinu (škola, poradenství, společnosti) × Psychologické činitele rodiny × Socioekonomické pozadí rodiny × Přítomnost různých stresových faktorů × Podpora poskytovaná rodinám s dítětem s MP v ČR: × Legislativní podpora = zákony, vyhlášky, metodické pokyny × Finanční podpora = příspěvky a dávky pro rodiny × Operativní podpora = osobní asistence a kompenzační pomůcky × Poradenská podpora = v oblasti zdravotnické, psychologické (psychoterapie, rodičovské a rodinné skupiny) a pedagogické/speciálně pedagogické (SPC) × Vzdělávací podpora = pedagogové, IVP, SPC × Informační podpora = informace o postižení, knihy, brožury, internet, kluby a sdružení („laická posila“) × Svépomocná podpora = sdružení a kluby rodičů a dětí s MP Výchovné přístupy (styly) a organizace života v rodině s dítětem s MP: × Nevhodné = úzkostný, rozmazlující, perfekcionistický, protekční a zavrhující výchovný styl. × Vhodné = styl vyžadující zásady chování, nepotlačující osobnost, důslednost a jednotnost uvnitř rodiny i mezi rodinou a školou. × Zapojení do systému ucelené rehabilitace × Raná péče (program Portage, Videotrénink interakcí Specifika rodiny dítěte s mentálním postižením: × Čerství rodiče dětí s postižením musejí často odolávat velkému stresu, protože ve většině případů nejsou na narození dítěte s postižením připraveni. × Výjimku tvoří například rodiny dětí s Downovým syndromem, které v některých případech o postižení dopředu vědí. × Po sdělení diagnózy je pro tyto rodiče velmi potřebná především psychická pomoc. × Následně ji však doprovází také potřeba pomoci fyzické, informační, emocionální a finanční. × Rodiče ale bohužel musejí většinou veškerou pomoc hledat sami a v tom jim často nejlépe vypomůžou rodiče dětí s podobnou diagnózou nebo například různé neziskové organizace × Specifika rodiny dítěte s mentálním postižením: × Nenahraditelnou výhodou pro život dítěte je dobré přijetí ze strany rodičů. K tomuto kroku však rodiče musejí často dospět sami. × Zpráva o postižení dítěte ve většině případů nezasahuje jen jeho rodiče, ale celou rodinu. × Znamená totiž pro všechny velkou změnu, nový způsob života, narušení životních ideálů a zklamání. × Neodmyslitelný vliv na postoj rodičů k dítěti má mnohogenerační postoj k nemoci a zdraví. Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Nestátní neziskové organizace (dále NNO) mají již dlouhá léta své významné postavení v systému zabezpečování komplexních služeb pro osoby s mentálním postižením a jejich blízké. × Soustava státních institucí je dána legislativními úpravami řízení, služeb a klientely. Jestliže má tento systém v některém ohledu nedostatky, případně určitá oblast potřeb společnosti není pokryta vůbec, mohou NNO vytvořit a doplnit služby a činnosti, které jsou žádoucí. × Nestátní neziskové organizace registruje ministerstvo vnitra, které schvaluje systém jejich působení. × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Tento systém tedy definování fungování dané organizace, jejího zaměření a cílů je popsán v tzv. stanovách. To znamená, že služby nebo činnosti poskytované NNO nejsou dány státem a specifikovány legislativními normami, ale rozhodují o nich přímo zakladatelé dané organizace. × Z toho důvodu NNO mohou flexibilně reagovat na poptávku společnosti. NNO jsou často organizacemi, které se často ucházejí o registraci jakožto poskytovatelé sociálních služeb.. × Mnohé z těchto organizací jsou rovně poskytovateli odborného sociálního poradenství. × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Mezi základní druh NNO patřilo do konce roku 2013 občanské sdružení. × To se od 1. ledna 2014 s novým občanským zákoníkem (dále NOZ) mění na takzvaný „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo „z.s.“. × Změnu názvu musely NNO provést do 1. ledna 2016. × Občanská sdružení, která se změnila na spolky, musela rovněž upravit své stanovy tak, aby nebyly v rozporu s povinným ustanovením NOZ. × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) ČR - pod tuto radu spadá přes sto organizací. Ty pomáhají integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a snaží se bránit práva těchto osob. Předsedou této organizace je pan Václav Krása (www.nrzp.cz). × Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. (SPMP v ČR) – tuto společnost tvoří krajské a městské organizace (www.spmp.cz). × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Rytmus – Od klienta k občanovi, o.p.s., - prosazuje inkluzi osob s mentálním postižením. Kromě této činnosti také nabízí další služby, jako například podporované zaměstnávání, osobní asistenci, tranzitní program a další (www.rytmus.org). × Studio OÁZA, kulturní centrum pro lidi s mentálním postižením - má pro své klienty k dispozici umělecké, kulturní a vzdělávací aktivity (www.studio-oaza.org). × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × V Dětském centru Paprsek naleznou děti a mládež s mentálním postižením, společně se svými rodinami, komplexní péči (www.dcpaprsek.org). × Podporu aktivního života lidí s mentálním postižením a poskytování sociálních služeb nabízí Modrý klíč, o.p.s. (www.modry-klic.cz). ×  Společnost Inventura vytváří filmy o lidech s mentálním postižením, kteří se také na natáčení filmu podílejí (www.inventura.org). × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Quip má zaměření na rozvíjení kvality sociálních služeb, osvětu, deinstitucionalizaci, podporu práv osob s mentálním postižením a další (www.kvalitavpraxi.cz). × Na dospělé klienty s mentálním postižením se specializují: × Společnost DUHA-integrace osob s mentálním postižením (www.spolecnostduha.cz) × Pohoda, společnost pro normální život lidí s postižením (www.pohoda-help.cz) × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Mezi množstvím nadací, které existují, se vyskytují také ty, které podporují organizace nebo projekty určené osobám s mentálním postižením. Mezi ty nejznámější patří Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové × Církevními organizacemi jsou například: × Charita Česká republika, která osobám s mentálním postižením poskytuje velké množství služeb. × Diakonie Českobratrské církve evangelické nabízející sociální služby jako jsou například raná péče, osobní asistence, podpora samostatného bydlení a další. × Neziskové organizace určené lidem s mentálním postižením: × Mezi informačními portály můžeme jmenovat Dobromysl, na kterém lze najít témata jako rodina, škola, práce vztahy, právo a další. × Pak také informační portál Helpnet.cz, který slouží primárně pro osoby se specifickými potřebami, jimž jsou zde poskytovány důležité informace a × Modrá Beruška, portál určený pro děti s autismem a jejich rodiče. × SMPM: × Nestátní nezisková organizace Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. (dále SPMP ČR) se začala na našem území formovat již v 60. letech 20. století. × Pražští rodiče dětí s mentálním postižením, byli toho názoru, že samotné individuální snahy o zlepšení výchovných a existenčních podmínek svých dětí s mentálním postižením nestačí, a proto chtěli vybudovat dobrovolnou, zájmovou organizaci. × Společně organizované úsilí považovali za podstatu svého řešení, a tak v roce 1969 došlo k ustanovení Národního sdružení pro pomoc mentálně postiženým. × SMPM: × Cíl a charakter sdružení vždy směřoval k pomoci osobám s mentálním postižením, mít možnost žít nezávislým a důstojným způsobem života. × Organizace ovlivnila a dopomohla k podepsání právních dokumentů týkající se osob s mentálním postižením. Takovým významným dokumentem je i Úmluva Organizace spojených národů o právech lidí se zdravotním postižením, kterou Česká republika ratifikovala v r. 2009. × Osvěta, kterou SPMP ČR v oblasti práv a povinností osob s mentálním postižením přispívá, má celkově pozitivnější dopad na pohled české společnosti na tyto jedince.