ZÁKLADNÍ POJMY Barbora Jechová PRÁVO= SOUBOR PRÁVNÍCH PRAVIDEL Jednotlivá vymahatelná „pravidla“: Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Celek všech právních předpisů na daném území: Právní řád České republiky. Ucelené celky podobných právních předpisů: Rodinné právo (soukromé) Zákony, vyhlášky, nařízení: Občanský zákoník / zákon o rodině ZÁKLADNÍ DĚLENÍ PRÁVA I (DLE PRÁVNÍCH ODVĚTVÍ) •Převažují kogentní normy. •Co není dovoleno, je zakázáno. •Převažují dispozitivní normy. •Co není zakázáno, je dovoleno. OBČANSKÉ právo je stěžejní pro celé soukromé právo. Zabývá se zejména postavením fyzických osob, smluvním právem, tj. za jakých okolností je možné uzavírat smluvní vztahy, kdo má k tomu způsobilost, jaká existují majetková práva a jak je lze převádět, jak přecházejí skrze dědění, jak jsou upraveny vazby k nemovitostem ad. Hlavními předpisy jsou občanský zákoník a občanský soudní řád (ten uvádí postup při soukromoprávním soudním řízení). Nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb., účinný od počátku r. 2014, přitom nově upravuje i smlouvy mezi obchodními společnostmi, což dříve upravoval obchodní zákoník. Ten byl, stejně jako zákon o rodině, zrušen, a témata dříve upravená těmito zákony jsou nyní v občanském zákoníku. Občanský zákoník přináší ale i řadu dalších, z pohledu autorky vítaných, změn, například nyní již není zvíře vnímáno jako objekt vlastnictví jeho majitele, ale jako bytost se svými právy (to ovšem neznamená, že dosud nebylo nepříznivé zacházení se zvířaty zakázáno: jednak existuje zákon na ochranu zvířat proti týrání, jednak v určitých případech je nelidské nakládání s nimi i trestné). Dnes už ovšem zvíře není věcí a není například možné je zabavit v rámci exekuce. RODINNÉ právo upravuje vznik a zánik manželství, úpravu styku s dítětem například pro případ rozvodu, rodičovskou zodpovědnost, a dále náhradní rodinnou péči, tzn. problematiku osvojení a pěstounské péče. Uvedené vztahy jsou upraveny novým občanským zákoníkem – zákon o rodině byl zrušen. OBCHODNÍ právo je upraveno zejména v občanském zákoníku a v taktéž nově přijatém zákonu o obchodních korporacích. Předmětem obchodního práva je vznik a fungování obchodních společností a družstev, obchodování prostřednictvím cenných papírů, uzavírání obchodních závazkových vztahů mezi podnikateli. Dále je předmětem obchodního práva tzv. nekalá soutěž, tzn. situace, kdy podnikatel parazituje na pověsti jiného podnikatele, nebo jinak klame spotřebitele nebo soutěžitele. Zakázána v tomto smyslu je například kromě parazitování na pověsti konkurenta také srovnávací reklama, klamavá reklama, nebezpečí vyvolání záměny apod. PRACOVNÍ právo upravuje vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tzn. náležitosti pracovní smlouvy, podmínky výpovědi atd. (individuální pracovní právo), jakož dále také problematiku vzniku a fungování odborů a uzavírání kolektivních smluv, tzn. smluv mezi zaměstnavateli a odbory (kolektivní pracovní právo). Základním předpisem je zákoník práce (platí pro fázi uzavřeného pracovního poměru a upravuje hlavně vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem), podstatnými jsou ale také zákon o zaměstnanosti (týká se především fáze před uzavřením pracovního poměru), zákon o mzdě, zákon o minimální mzdě. ÚSTAVNÍ právo je stěžejním odvětvím celého právního řádu. Zakotvuje celý rámec fungování právního státu, když v ústavě rozlišuje tři složky státní moci, tedy legislativní, exekutivní a judikativní (soudní) moci, dále vymezuje hlavní znaky zákonodárného sboru, upravuje problematiku voleb apod. Součástí ústavního pořádku není jen Ústava ČR, ale také v neposlední řadě Listina základních práv a svobod. Dalšími předpisy ústavního práva jsou zákony upravující volby do parlamentu nebo volby do krajů a obcí. Více o ústavě viz níže v tomto studijním textu. TRESTNÍ právo je represivní součástí právního řádu. Jeho cílem je především ochrana veřejných závažných zájmů, jako je ochrana života a zdraví občanů ČR, majetku občanů ČR, veřejných financí, životního prostředí apod. Cílem je tedy prošetřování trestných činů a následné potrestání osoby, která je vinna za spáchání trestného činu. Základními předpisy jsou mimo trestní zákon dále trestní řád a zákon o soudnictví ve věcech mládeže. TČ = přečiny (nedbalostní + úmyslné s horní sazbou do 5 let) + zločiny FINANČNÍ právo upravuje problematiku vybírání daní a jiných plateb, většinou poplatků. Orgány odpovědnými za uvedené vybírání daní do veřejných rozpočtů jsou finanční úřady a finanční ředitelství. Základním předpisem je daňový řád. SPRÁVNÍ právo je rozsáhlým právním odvětvím, které v sobě zahrnuje celou řadu předpisů. Nejpodstatnějším z nich je nicméně správní řád. Podle tohoto předpisu postupují většinou úřady (správní orgány), pro určité otázky ale existuje speciální právní úprava ve speciálních zákonech. Například pro úsek správy ochrany přírody a krajiny existuje speciální předpis – zákon o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon upravuje některé přestupky proti této ochraně. Jiné přestupky mohou být v jiných zákonech. Obecné přestupky jsou nicméně upraveny ve správním řádu. DALŠÍ DĚLENÍ PRÁVA II •§ 10 Ústavy: ČR je vázána vyhlášenými a ratifikovanými mezinárodními smlouvami (jsou součástí právního řádu ČR); stanoví-li něco jiného než zákon, mají aplikační přednost. •právo EU pro ČR závazné od 1. května 2004 Obyčejové •oprávnění osoby nějak se chovat Psané Mezinárodní Objektivní Subjektivní Vnitrostátní Obyčejové •Soubor právních norem, tj. příkazů, zákazů a dovolení (obecně pravidel), jimiž právotvorné společenství upravuje přípustné jednání a vzájemné vztahy svých členů. Procesní ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ PRÁVNÍCH NOREM §pojednávají o postupu, dávají návod, jak je možné se bránit, u kterého orgánu, v jaké lhůtě,… §př.: trestní řád §Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Soukromoprávní Dispozitivní §lze se od nich smluvně odchýlit §př.: „…, není-li dohodnuto jinak“ Hmotné §stanoví základ právních pojmů, hmotu §př.: trestní zákoník §Kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. • Kogentní §nelze se od nich odchýlit Veřejnoprávní Ústavní pořádek: Ústava + LZPS Změny – kvalifikovanou většinou zákonodárců PYRAMIDA PRÁVNÍHO ŘÁDU Zákony: Poslanecká sněmovna, Senát, Prezident Zákonná opatření: Senát v případě rozpuštění PS Vše podzákonné předpisy Vyhlášky: samostatná působnost Nařízení: přenesená působnost Prováděcí předpisy zákonů – nesmí jít nad rámec zákonů PLATNOST X ÚČINNOST PRÁVNÍ NORMY § §je součástí platného právního řádu §nabývá vyhlášením (publikací) v příslušném publikačním prostředku (Sbírka zákonů, věstníky) § §právní norma může způsobit právní následky §nastává dnem určeným v předpisu; není-li určeno, tak 15. dnem po vyhlášení §nesmí předcházet platnosti (právní jistota, veřejnost práva) Mezi platností a účinností běží tzv. legisvakanční lhůta §pro účely možnosti se s právní normou seznámit §typicky 15 dní po vyhlášení; může být určeno i jinak § Platnost Účinnost PŮSOBNOST PRÁVNÍ NORMY Státní území: suchozemský povrch – základ st. území vnitřní vody – řeky, jezera, přehrady pobřežní moře – do 12 mil od pobřeží podzemí – k zemskému jádru vzdušný prostor – do 100 km nad povrchem fiktivní území – paluby lodí a letadel JAK MÍT JISTOTU, ŽE JSEM NAŠEL SPRÁVNÝ ZÁKON? Výsledek obrázku pro codexis Výsledek obrázku pro beck online Výsledek obrázku pro gov.portal Výsledek obrázku pro aspi wolters kluwer Výsledek obrázku pro úz JAK CITOVAT? §Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů § §Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. § §Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů ÚSTAVA A ÚSTAVNÍ POŘÁDEK §Ústava §ČR je demokratickým, svrchovaným, jednotným, právním státem. §rigidní (změny pouze kvalifikovanou většinou) §demokratická (rozděluje státní moc na více subjektů), §psaná, republikánská, unitaristická §8 hlav: základní ustanovení, zákonodárná moc, moc výkonná, moc soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka, územní samospráva, PZU §Listina základních práv a svobod §zakotvuje práva jednotlivce, která musí být vždy při rozhodování orgány veřejné moci dodržena §6 hlav: obecná ustanovení, lidská práva a základní svobody, práva národnostních a etnických menšin, hospodářská, sociální a kulturní práva, právo na soudní a jinou právní ochranu, společná ustanovení Stěžejním právním předpisem, od něhož se odvíjí fungování moci ve státě, je Ústava ČR, tedy zákon č. 1/1993 Sb., která shrnuje charakter našeho státního zřízení v článku prvním: Česká republika je podle něj demokratickým, svrchovaným, jednotným, právním státem. Přitom přívlastek demokratický znamená, že veřejná moc je vykonávaná skrze zástupce, jež jsou voleni ve svobodných parlamentních volbách. Skutečnost, že se jedná o stát svrchovaný, znamená, že českým orgánům nemůže mezinárodní orgán brát suverenitu. Jednotným státem jsme proto, že nejsme rozděleni dle federativního uspořádání. A konečně stát právní značí, že státní orgány se musí řídit zákonem. Musí vládnout právo, nikoli konkrétní orgány nebo funkcionáři a jejich zájmy (v historii se i diktátorské režimy snažily vyvolat dojem vlády práva, ve skutečnosti ale bylo právo a také soudy silně zneužívány pro naplnění politických zájmů). V dřívější historii ale platilo, že panovník nebyl omezen nikým (v některých teoriích byl omezen bohem, občas ale dokonce dochází ke ztotožnění panovníka s bohem). Až v době vzniku parlamentarismu v Anglii můžeme hovořit o omezování formálního vlivu panovníka: podle Magny Charty Libertatum, tzn. Velké listiny svobod (1215), již král nemá zcela absolutní moc: musí se řídit totiž zákonem, nemůže jednat zcela libovolně. Ústava ČR je ústavou rigidní. To znamená, že změny ústavy lze dosáhnout pouze při souhlasu kvalifikované (tj. dvoutřetinové, třípětinové) většiny zákonodárců. Dále je demokratická (rozděluje státní moc na více subjektů), psaná, republikánská (opakem by byla ústava zakotvující monarchické zřízení) a unitaristická. ČR je tedy unitárním státem, nikoli federací (tou bylo dřívější Československo od závěru 60. let 20. století). Ústava je rozdělena na 8 hlav, jednotlivé hlavy dále řeší: rozdělení legislativy, exekutivy, soudní moci, dále Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku, zakotvuje také územní samosprávu, tzn. obce a kraje. Stanoví také, které orgány představují složky moci, jak vznikají, jaké jsou podmínky volitelnosti apod. Určuje podmínky aktivního a pasivního volebního práva mj. do Poslanecké sněmovny. Aktivní volební právo přitom určuje, za jakých podmínek můžu volit, pasivní určuje, kdy můžu být volena. SLOŽKY MOCI VE STÁTĚ Kdo představuje zmíněné tři složky moci? - V našem státě vykonává legislativní moc Parlament ČR, který je dvoukomorový, složený z Poslanecké sněmovny a Senátu. Na půdě Parlamentu vznikají zákony, když dochází nejprve k podání důvodové zprávy zmiňující účel přijetí nového zákona, návrh zákona je následně přepracován do paragrafového znění, a pokud je schválen poslanci i senátory, jde k prezidentovi. Ten má právo veta, ale sněmovna je může přehlasovat. Kdo může podat návrh zákona? Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Tomuto právu se také říká zákonodárná iniciativa. -Exekutivní, tedy výkonná moc je realizována prezidentem a vládou složenou z předsedy, místopředsedů a jednotlivých resortních ministrů. -Soudní moc vykonávají nezávislé soudy, jak uvádí v jednom ze svých článků ústava. Soudce tedy nesmí jiný orgán při rozhodování ovlivňovat. Pokud nicméně vyvstává pochybnost, že soudce nebude v konkrétním případě rozhodovat nestranně, je možné vyjádřit jeho podjatost a směřovat k tomu, aby věc rozhodoval soudce jiný. - Představitelé jednotlivých složek moci přitom mají vzájemné vazby: například soudci jsou jmenováni prezidentem, Poslanecká sněmovna vyjadřuje důvěru vládě apod.