9.5.2017
1
Školní věk
PedF MU, JS 2015
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D.
Vymezení
Mladší školní věk začíná nástupem do školy v 6 až
7 letech a končí 5. třídou ZŠ (v 11 až 12 letech)
Starší školní věk začíná 6. a končí 9. třídou ZŠ
(prima – kvarta víceletého gymnázia), tedy začíná
v 11 až 12 letech a končí (v 15 až 16 letech -
adolescence)
(někteří autoři – Matějček – odlišují i střední školní
věk, zhruba 3. – 5.třída, jako zvláštní a specifické
období)
9.5.2017
2
Mladší školní věk – kontext vývojových
teorií
Mladší školní věk se zhruba překrývá
s Gesselovým obdobím dětství, které začíná v 5 a
končí v 11 letech života.
Podle Václava Příhody je celý školní věk součástí
tzv. druhého dětství, které končí až v patnácti letech.
Freud – období latence
Piaget - fáze konkrétních logických operací
Erikson - konflikt snaživosti a pocitů méněcennosti
Školní zralost a připravenost pro školu
Oblast tělesná, mentální, citové a sociální
Tělesný vývoj: zralost - pokud byla započata
výměna mléčného chrupu, dokončuje-li se
osifikace zápěstních kůstek (což umožňuje
rozvoj jemné motoriky) a pokud došlo
k celkovému protažení kostry – tzv. první
proměně tělesné stavby (první tvarová
proměna)
9.5.2017
3
Školní zralost
Dostatečná vyzrálost centrální nervové
soustavy
Lateralizace a rozvoj senzomotorické
koordinace
Vyspělost zrakové a sluchové diferenciace a
grafomotoriky
Kresba dítěte zralého pro školní docházku by
měla být propracovaná a bohatá na detaily
Školní zralost
Dítě by mělo být schopno:
odlišit práci od hry a fantazii od reality
zvládnout základní orientaci v prostoru a v čase
znát základní informace o sobě
rozlišit základní i doplňkové barvy
roztřídit věci podle velikosti, množství a druhu
umět vyjmenovat číselnou řadu do deseti až
dvaceti
záměrného zapamatování
9.5.2017
4
Školní zralost/připravenost
Dítě by rovněž mělo být schopno:
podřídit se autoritě učitele
vyrovnat se se situací, kdy není jediným centrem
pozornosti dospělé osoby
alespoň deset minut vydržet u úkolu a dokončit
ho.
Motorický vývoj
Na velmi dobré úrovni celková koordinace pohybů
Obratnost a výkonnost jsou i důležitou složkou
sebehodnocení dítěte a důležitým faktorem
postavení školního dítěte v rámci vrstevnické
skupiny
Fyzická nedostatečnost pak naopak bývá terčem
posměchu a příčinou odmítnutí vrstevníky
Kolem 10. roku nabývá fyzický růst dítěte nejvyšší
intenzity.
Děti v tomto věku bývají snadněji unavitelné, ale
jejich síly se rychle regenerují.
9.5.2017
5
Kognitivní vývoj - zaměření a pozornost
Mladší školní věk je obdobím „střízlivého realismu“.
Dítě již dobře rozlišuje mezi fantazii a realitou.
Realita jej velmi zajímá, což se projevuje i v jeho zájmech.
Rádo se zabývá věcmi konkrétními, názornými. Obvykle
ochotně pomůže s činnostmi, jež přinášejí viditelné výsledky
– vyrábění nějakých věcí, vaření, opravování apod.
Pozornost v tomto věku je již dostatečně zralá, aby ji
dítě bylo schopno zaměřit (a udržet) i na méně
zajímavý podnět, než jakým je hra (jak tomu bylo
v předškolním věku).
Zvyšuje se intenzita, stabilita i rozsah pozornosti.
Díky schopnosti zaměřovat svou pozornost si školák dokáže
lépe všímat detailů.
Kognitivní vývoj – myšlení
Myšlení dítěte školního věku se od myšlení
předškoláka kvalitativně liší.
Školák by již měl být ve svém myšlení schopen
decentrace (vnímání více aspektů problému).
V 7 až 8 letech by mělo dítě zvládat klasifikaci a
třídění předmětů alespoň podle dvou znaků.
Měl by si osvojit schopnost zahrnutí (inkluze – tedy
zařazení prvku do třídy) a seřazení prvků podle
nějakého pravidla (například od nejmenšího
k největšímu).
V poznávání světa a porozumění vztahům mezi
věcmi by již měl rozumět pravidlu konzervace
(uchování množství, objemu… změnou viditelných
znaků věci nedochází ke změně její podstaty) a
reverzibility (vratnosti určitých změn).
9.5.2017
6
Emoční vývoj
Z hlediska vývoje emocí je pro mladší školní
věk charakteristická především značná
stabilita citů.
Převládající pozitivní valence emocí
Emoce v tomto věku mají spíše nižší
intenzitu.
Vývoj identity
Identita dítěte a jeho hodnocení sebe samotného je
do značné míry závislé na hodnocení okolí, zejména
pak autorit (rodiče, učitelé)
S postupujícím věkem a začleňováním se do
kolektivu hraje stále důležitější roli hodnocení ze
strany vrstevníků
Dítě přijímá a objevuje nové role a experimentuje
s nimi
Do utváření identity a sebepoznávání též vstupuje
introspekce
9.5.2017
7
Morální vývoj
období striktního chápání morálky, pravidel a
společenských norem a lpění na jejich
dodržování
později dítě přestane přejímat morálku
autority nekriticky a striktně a začne do svého
uvažování o morálnosti určitého chování
zahrnovat i úmysl daného člověka a
specifický význam konkrétní situace.
Problémy
Podrobná znalost typického vývoje dítěte školního věku, jeho
specifik a případných odchylek je podstatná zejména pro
pracovníky pedagogicko psychologických poraden, školní a
dětské klinické psychology, pracovníky dětských poradenských
center.
Vyšetření školní zralosti dítěte, jehož závěr může být podkladem
pro případný odklad školní docházky.
Potřeba diagnostiky a nápravy příčin školního neúspěchu.
Příčinou školního neúspěchu může být snížená úroveň
rozumových schopností nebo nerovnoměrné nadání. Příčiny
neúspěchu mohou být též mimointelektové, způsobené vývojově
podmíněnými změnami nebo nepříznivým somatickým či
psychickým stavem dítěte.