VÝCHOVA V PRÁCI UČITELE – SEMINÁŘ 4 – 2017


                               Reflexe úkolů k dokumentu Třída 8. A

1.     Jak byste charakterizovali žáky 8. A? Co se dozvídáte o jejich každodenním životě? O jejich
vztahu ke škole?

·        jednotlivci x třída

·        líní, nedochvilní, bez zájmu x  neznají své možnosti, nevědí, co se jim nabízí

·        vliv rodinné výchovy


2.     Jaká atmosféra panuje (v ukázkách z výuky) ve třídě 8. A? Jak na vás – jako budoucího
učitele – tato atmosféra působí?

·        nepříjemná x myslel(a) jsem, že to bude horší

·        chaos  x  pro žáky příjemná


3.     Napište, jak učitelé (ti, kteří byli zapojeni do experimentu) postupovali, aby žáky
motivovali k učení.

·        Proč motivace fungovala velmi málo?

·        Co říká o žácích mentorka (paní učitelka Floriánová)?

·        Jaké další metody motivace k učení byste navrhovali využít?


4.     Co vás v dokumentu – z hlediska výchovného – nejvíce překvapilo?


·        že nechodí pravidelně do školy

·        že si Sam nemůže zlepšit známku o dva stupně

·        reakce na Kristýnino těhotenství


5.     S kterými názory jste (ne)souhlasili?


·        že si Sam nemůže zlepšit známku o dva stupně

·        psaní písemek bezprostředně po probrání látky (krátkodobá paměť žáků)


6.     Jak reagovali učitelé a spolužáci na zjištění, že je Kristýna těhotná? Jak byste – v roli
učitele – reagovali vy?

·       Neumím si představit svoji reakci.

·       Reagoval(a) bych podobně.

·       Hovořil (a) bych s rodiči i s Kristýnou o tom, jaký bude další plán, jak budeme postupovat.


POZOROVÁNÍ

·        směřujeme od subjektivity k objektivitě

·        popis pozorovaného jevu, nikoli jeho hodnocení

·        konkrétní důkazy o pozorovaném jevu


                                Rodinná výchova a její vliv na žáka


1.      Jmenujte základní funkce rodiny. Je podle vašeho názoru některá z těchto funkcí ohrožena?
Pokud ano, svůj názor zdůvodněte.

2.      Vraťte se ke svým poznámkám z filmu Precious (2009) a odpovězte na otázku, co hlavní
hrdince dala její rodina. Jak ovlivnila její život? Jak ovlivnila její výsledky ve škole?


3.      Kdy má učitel (resp. třídní učitel) možnost setkat se s rodiči svých žáků? Vyjmenujte co
nejširší škálu těchto příležitostí.


4.      Které informace by – podle vašeho názoru –  (ne)měl učitel o rodině svého žáka vědět?


                                   Čtyři pásma funkčnosti rodiny

Pro zjištění úrovně funkčnosti rodiny vypracoval prof. Dunovský (1999, s. 106–109) Dotazník
funkčnosti rodiny. V dotazníku se hodnotí osm diagnostických kritérií: složení rodiny, stabilita
rodiny, sociálně – ekonomická situace rodiny, osobnost rodičů, osobnost sourozenců, osobnost
dítěte, zájem o dítě a péče o dítě. Na základě této metody Dunovský stanovil čtyři pásma funkčnosti
rodinného systému: funkční, problémová, dysfunkční a afunkční rodina.

Funkční rodina

zajišťuje dítěti dobrý vývoj a jsou v ní naplňovány všechny funkce rodiny. Těchto rodin je v
populaci okolo 85 procent.





Problémová rodina

 je chápána jako rodina, u které se vyskytly závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, avšak
tyto poruchy neohrožují závažným způsobem vývoj dítěte. Rodina je schopna řešit své problémy
vlastními silami či s krátkodobou pomocí zvenčí. Sociální pracovníci by měli těmto rodinám věnovat
zvýšenou pozornost. Problémových rodin je okolo 12 – 13 procent v populaci.

Dysfunkční rodina

je rodina, u které se vyskytují vážné poruchy některých nebo všech funkcí a tyto poruchy ohrožují
vývoj dítěte a rodinu jako celek.

Rodina není schopna své problémy řešit sama a potřebuje zásah zvenčí. Dilematem zůstává, jak dlouho
rodinu podporovat a od kdy se postavit v zájmu dítěte proti ní.

Dysfunkční rodiny tvoří v populaci dvě procenta.


Afunkční rodina

 se potýká s natolik závažnými poruchami, že selhává ve svém poslání a ohrožuje život dítěte. Na
práci s rodinou není čas a je potřeba urychleně jednat v zájmu dítěte – odebrat ho z rodiny a
hledat mu náhradní rodinu.

Tyto rodiny tvoří asi 0,5 procenta v populaci.


Zdroj: Dunovský, J. (1999). Sociální pediatrie. Praha: Grada.