SZ6025 Výchovné situace ve škole: analýza a interpretace Út 15:45--17:25 učebna 36 Datum Téma Jméno, příjmení, učo 28. 2. Kázeň, autorita a moc ve školní třídě. Analýza a interpretace dat z publikace Vlčková, K., & Lojdová, K. (2015). Z posluchárny za katedru: mocenské vztahy ve výuce studentů učitelství. Brno: Munipress. Jak souvisí fenomén moci se školním prostředím? Kázeň, autorita a moc ve školní třídě. Analýza a interpretace dat z publikace Vlčková, K., & Lojdová, K. (2015). Z posluchárny za katedru: mocenské vztahy ve výuce studentů učitelství. Brno: Munipress. V čem spočívá podstata legitimní, donucovací, odměňovací, referenční a expertní báze moci? Kázeň, autorita a moc ve školní třídě. Riegel, M. (2012). Vývoj kázeňských postihů na školách v českých zemích, aneb, Vyhání metla děti z pekla?. Komenský: časopis pro učitele základní školy, 137(2), s. 12-16. ISSN 0323-0449. Dostupné také z: http://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/sites/17/2014/10/komensky_02_12.pdf. Kázeňské postihy, jejich podoba a vývoj. 7. 3. Škola ve společnosti: reprodukce sociálních (ne)rovností ve škole. Průcha, J. (2006). Sociální nerovnosti v českém školním vzdělávání. Pedagogická orientace, 16(1), 28–41. Problematika nerovností ve vzdělávání s ohledem na sociální status rodiny. Škola ve společnosti: reprodukce sociálních (ne)rovností ve škole. Analýza a interpretace dat z publikace Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Sociologické nakladatelství. Jak autor zkoumá vztah mezi rodinným původem (sociální nerovností) a školní selekcí v české společnosti? Které položky (parametry) jsou předmětem jeho výzkumného zájmu? Škola ve společnosti: reprodukce sociálních (ne)rovností ve škole. Analýza a interpretace dat z publikace Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Sociologické nakladatelství. V čem se projevují nejvýznamnější rozdíly ve vztahu dětí a rodičů ke škole a vzdělávání v rodinách dělníků a vysokoškoláků? 21. 3. Moc ve školní třídě: mocenské konstelace. Analýza a interpretace dat z publikace Šedová, K. (2011). Mocenské konstelace ve výukové komunikaci. Studia pedagogica, 16 (1), 89-118. Mocenské konstelace ve výuce I: Když žáci učitelům „ zobou z ruky“ a když učitelé hrají přesilovku. Moc ve školní třídě: mocenské konstelace. Analýza a interpretace dat z publikace Šedová, K. (2011). Mocenské konstelace ve výukové komunikaci. Studia pedagogica, 16 (1), 89-118. Mocenské konstelace ve školní třídě II: Když moc cirkuluje po třídě a když nastane tahanice. Moc ve školní třídě: mocenské konstelace. Analýza a interpretace dat z publikace Šedová, K. (2011). Mocenské konstelace ve výukové komunikaci. Studia pedagogica, 16 (1), 89-118. Co je to IRF struktura komunikace a jak s ní pracuje autorka? 28. 3. Nespolupráce a rezistence žáků. Analýza a interpretace dat z publikace Lojdová, K. (2015). Není nekázeň jako nekázeň: rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě. Orbis scholae, 9(1), 113−117. Nekázeň jako rezistence a její formy. Nespolupráce a rezistence žáků. Sympozium k publikaci Marie- Thérése Auger & Christiane Boucharlat (2005). Učitel a problémový žák. Strategie pro řešení problémů s kázní a učením. Praha: Portál. Jaké jsou důvody „problémového“ chování žáků? Proč jsou některé třídy „problémové“? Vztah učitele k „problémovým“ žákům? Nespolupráce a rezistence žáků. Sympozium k publikaci Marie- Thérése Auger & Christiane Boucharlat (2005). Učitel a problémový žák. Strategie pro řešení problémů s kázní a učením. Praha: Portál. Jak lépe vycházet s „ problémovými žáky“. 4. 4. Agresivita a šikana. Analýza a interpretace příběhů o agresivitě a šikaně ve škole. Analýza a interpretace dat z publikace Bittnerová, D. (2002). Rvačka jako kulturní forma. In Pražská skupina školní etnografie, 1.–8. třída: příloha závěrečné zprávy o řešení grantového projektu GA ČR 406/00/0470 „Žák v měnících se podmínkách současné školy“. Dostupné z http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/ psse/pdf/tridy/7/bittner.pdf Co jsou to hry s násilím ve škole? Jaký scénář a strategie mají hry s násilím ve škole? Agresivita a šikana. Analýza a interpretace příběhů o agresivitě a šikaně ve škole. Analýza a interpretace dat z publikace Bittnerová, D. (2002). Rvačka jako kulturní forma. In Pražská skupina školní etnografie, 1.–8. třída: příloha závěrečné zprávy o řešení grantového projektu GA ČR 406/00/0470 „Žák v měnících se podmínkách současné školy“. Dostupné z http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/ psse/pdf/tridy/7/bittner.pdf Jaké jsou při hrách s násilím ve školách stereotypizace hráčů v herních rolích? Agresivita a šikana. Kopecký, K., Szotkowski, R., Gibadulin, D. (2014): Kyberšikana, sexting a rizikové seznamování českých dětí v prostředí internetu, Komenský, 2, 10-17. Analýza výsledků výzkumu. 11. 4. Skryté kurikulum. Analýza a interpretace dat z publikace: Lojdová K. (2015). Skryté kurikulum, žité příběhy, narativy studentů učitelství o škole. Pedagogická orientace, 25(5), 649−670. Jaká zjištění přináší výzkum autorky o skrytém kurikulu? Skryté kurikulum. Chládková, A. (2013). Jak na problémové chování žáků? Nechme se inspirovat Finskem. Komenský, 1, 24 – 28. Příklad z praxe: jak pracovat s problémovými žáky. Skryté kurikulum. O inkluzivním vzdělávání: http://www.inkluzivniskola.cz/pedagogicka-prace-s-diverzitou/principy-inkluzivniho-vzdelavani 18. 4. Seminární úkol: diskuze. 25. 4. Seminární úkol: diskuze. 2. 5. Seminární úkol: diskuze. 9. 5. Seminární úkol: diskuze. Závěr semináře.