1
Rané fáze ontogeneze
II Kojenec, batole
Raný vývoj (vymezení fází dle Vágnerové, 2012)
Období
Prenatální
Novorozenecké (asi do 1 měsíce)
Kojenecké (asi do 1 roku)
Batolecí (asi do 3 let)
Předškolní období
Školní věk – mladší, střední, starší
Dospívání (adolescence)
Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60)
Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více)
2
Shrnutí – čím je novorozenec
výbava ranými reflexy, které
postupně vyhasínají (některé
záhy, většina do 8-10 týdne) a
jsou nahrazovány rozvojem
záměrného chování (vliv zrání,
experimentace, raného učení)
postupně se zlepšuje kvalita
smyslového vnímání (např.
ostrost zraku, délka ostrého
vidění)
diferencují se stavy vědomí (na
počátku spánek až 20
hodin/den)
o svých potřebách informuje
více či méně srozumitelnými
signály (různé druhy pláče…)
rozpoznává sociální podněty,
preferuje je, „zrcadlí“ výrazy,
kontakt jej stimuluje
„dokáže zaujmout“ (nachází
odezvu v „předprogramovaném“
chování dospělých – bonding,
intuitivní rodičovství), postupně toto
nabývá aktivní podoby
vývojový mezník: záměrný sociální
úsměv
Přesto období někdy považováno za
dobu „přirozeného autismu“ (M.
Mahlerová – viz dále)
Kojenec (zhruba do konce prvního roku života)
Trvá význam kojení, krmení,
bezprostředního uspokojování
potřeb (Freud – orální fáze)
Vyhasínání reflexů a nástup
pohybů a aktivit řízených vůlí
(až ke vzpřímené chůzi)
Pokračování kognitivního
vývoje: rozvoj praktické
inteligence
Pokračování sociálního
vývoje; Erikson – základní
důvěra; mezníky ve vývoji
citové vazby s pečující
osobou, chápání vztahů,
identity
Počátky rozvoje řeči (někdy
až k prvním větám)
Motorický vývoj se zdá být
stěžejní i pro rozvoj
psychických funkcí (rozvoj
smyslového vnímání spolu
s vertikalizací,
experimentace s
pohybem…)
3
Gesellovy vývojové zákonitosti
Arnold L. Gesell (1880–1961)
Mj. autor vývojové posuzovací
škály pro děti 4 – 36 měs. (viz
Langmeier a Krejčířová, 1998)
Princip vývojového směru (gradientu)
Kefalokaudální (od hlavy k patě)
Proximodistální (od centra těla k periferii)
Ulnoradiální (od malíčkové strany dlaně k
palcové)
P. střídavého „proplétání“
antagonistických neuromotorických funkcí
(flexorů a extenzorů)
P. funkční asymetrie (tendence k
postupné specializaci L a P strany těla
(prvním projevem je tonický šíjový reflex –
„poloha střelce“)
P. individuálně řízené maturace
(všechny zákonitosti neplatí pro všechny
stejně)
P. autoregulace (dítě se ke svému
optimu dostává na základě zrání
prostřednictvím „výkyvů“)
Tělesný vývoj a motorika
V prvním roce hmotnost asi 10 kg, délka 75 cm
Dentice (první zoubek obvykle cca 5. – 7. měsíc, na konci okolo 8 zubů)
Přechod k samostatnému udržení homeostázy (např. trávení bez
„odbrkávání“, bez bolestivé plynatosti), někdy počátky sebeobsluhy
Zrání nervové soustavy; v návaznosti pravidelnější biorytmy, prodlužující
se periody bdělosti, výraznější podíl učení
Prudký rozvoj hrubé i jemné motoriky
3 měsíce: v leže naznak symetrické poloha, příprava na aktivní úchop
při držení v sedu hlava většinou vzpřímená
při položení na bříško začíná „pást koně“;
4. měsíc – opora o dlaně, úchop
5. měsíc – výraznější snahy o samostatný pohyb,otáčení
6 měsíců: přitahuje se do sedu (nespěchat!), sed v „žabí pozici“
manipulace s předměty (bouchání hračkou)
7. měsíc – obvykle sed, s oporou i stabilní postoj
koordinace sahání a naslouchání
9. měsíc: velký vývojový milník: pevný sed, aktivní lokomoce – lezení
(počátky 7.-8.), přitahování do stoje; předmětů;10. měsíc – schopnost
aktivně pouštět věcí)
na konci období vzpřímený stoj – „vertikalizace“, často chůze, špetkový
úchop a umisťování malých předmětů (korálek do lahve…)
4
Vertikalizace
Sociální, emoční a kognitivní vývoj
Kognitivní vývoj:
Zaměřená pozornost („fixace objektu“), stabilita objektu (ve smyslu
věci, předmětu – to, co nevidím, může existovat)
Rozvoj paměťových systémů
Učení – počátky učení nápodobou, „pokus-omyl“ (aktivní
reprodukce náhodného výsledku – „kruhová reakce“)
Apercepce - překvapení
První „hra“ („není – kuk“; házení předmětů a vracení; převážně
však explorace)
Emoční vývoj:
Silně spojen s kognitivním
Diferenciace emocí, rozvoj výrazové stránky emocí
Rozvoj vědomí vlastních potřeb, komunikace o nich (D. Stern:
„kompetentní kojenec“)
5
Vývoj sociálních vazeb a jejich chápání –
„objektu“: René Spitz (1897–1985)
Stádia:
Preobjektální (asi do 3.měs.):
neukazují se rozdílně projevované
vztahy
S. předběžného objektu (do 6. –
8. měs.): reakce na spatření
obličeje, iniciativní úsměv
S. objektu (objektní): rozlišení
mezi známou a cizí tváří, pečující
osoba je „libidinózně obsazený
objekt“, vytváří se specifický vztah
„úzkost osmého měsíce“,
„strach z cizince“,
„anaklitická deprese“
Sociální vývoj, komunikace
Stabilita pečující osoby,
potřeba stability prostředí
(„osmiměsíční úzkost“ –
„strach z cizince“,vazba na
matku, separační úzkost)
Potřeba přiměřené
stimulace pro rozvoj ve všech
oblastech
Aktivní vyhledávání a
udržování kontaktu
Rozvoj řeči pasivní i aktivní
2. měsíc – vokalizace, „broukání“;
6. měsíc – „žvatlání“ – slabiky,
vyjadřování požadavků a
nespokojenosti jinak než pláčem
12 měs. - obvykle několik slov
aktivně, dobré pasivní porozumění;
Někdy nebývá doceňován
průběžný rozvoj neverbálního
projevu - pohledy, pozice,
„znakování“ atd.
(existují i kurzy…)
6
Batole – 2. a 3.rok života
Věk 12 měsíců ve skutečnosti nepředstavuje velký mezník, výraznější
jsou změny kolem 9. měsíce věku
Věcným mezníkem je samostatná vzpřímená chůze a řeč (jako
charakteristiky lidského druhu)
V různých kulturách i sociální přelom – odstavení, „toaletní nácvik“
Přetrvává vazba na matku, na významu nabývají další osoby
Schopnosti a dovednosti:
manipulace s předměty (horizontální a vertikální umísťování kostek;
správný tvar do správného otvoru…)
Přechod od experimentace ke hře: od souběžné/paralelní k asociativní
společné (30 měs.) a později dále ke kooperativní, počátky kresby
Aktivní udržování tělesné čistoty (2. rok)
Základy sebeobsluhy: některé prvky oblékání a svlékání (natáhnutí
botiček, rozepínání/zapínání knoflíků…), při jídle nepřevrací lžíci, pije z
hrnečku, umývání rukou…
Tělesný vývoj, vývoj motoriky
mezi 1. a 3. rokem se
tělesný vývoj zpomaluje,
postupně mizí „miminkovská
baculatost“
rozvoj senzomotorické
koordinace (např. umí
kopnout do míče), hrubé
motoriky (pohyb), jemné
motoriky (např. schopnost
uchopit a umístit předmět)
ve dvou a půl letech umí
např.:
chodit po špičkách
chvilku stát na jedné
noze
do schodů střídat nohy
dozrávání nervové soustavy
(lepší koordinace, nástup
symbolického myšlení,
rozvoj řeči, paměti, vlastní
regulace emocí)
7
Kognitivní vývoj
myšlení je vázáno na
konkrétní vjemy a
bezprostřední zkušenost
začíná rozlišovat tvary a
barvy – základ pozdější
schopnosti pojmového
zobecňování
malá představa o čase –
(včera půjdeme .. )
paměť spíše bezděčná,
spojená s emocemi; rozvoj
deklarativní paměti
důležitou součástí učení je
nápodoba – schopnost i
odložené nápodoby
značně ovlivněn i schopností
lokomoce a manipulace
dominuje poznávání
J. Piaget: v 18. – 24. měs.
Přechod mezi etapou
senzomotorické inteligence do
fáze symbolického a
předpojmového myšlení;
symbolismus, dynamismus,
artificialismus… (podrobněji viz
JP, předškolní období)
díky hře poznává vlastnosti
předmětů a souvislosti mezi
nimi
k prohlížení věcí mimo svůj
dosah si umí pomoci
nástrojem (přitáhnout si
hračku tyčkou…)
Vývoj řeči
Předpoklady z 1. roku:
střídání sekvencí mezi projevem matky a dítěte (střídají se úseky
matčina projevu a broukání a žvatlání dítěte podobně jako v
rozhovoru)
synchronizace pozornosti a afektu
schopnost dítěte zaměřovat pozornost ostatních na předmět svého
zájmu – sdílení pozornosti, odkazování pohledem, „znakování“
rozvoj artikulace, první smysluplná slova
2. – 3. rok:
značný rozvoj aktivní slovní zásoby – od několika slov na počátku
tohoto období po několik set na jeho konci (pozn. aktivní slovní zásoba u
průměrného dospělého je v češtině asi 3 000 – 10 000 slov)
prudký rozvoj aktivního slovníku mezi 21. a 24. měsícem, „start“ je
ale individuální
používá krátké věty
osvojuje si gramatická pravidla
řeč jako „používání obratů“ (co slyším,to se pokusím uplatnit)
8
Talentovaní mluvčí
Dětský žargon:
počátek 8. – 9. měsíc „bá“, pouději do 12. měs. „cá – cá“, „ch“,
„pápa“, „znzn“, „cva“, „a“, „tond“, „za“, „tond“, „tam“, „ne-ne“
První věta:
„Ťůň pápá.“ (18 měs.)
Abstraktní slova:
„Občas je dycky jenom.“ (24 měs.)
1. osoba:
„Ne Pantišek, ne Panta – já!“ (30 měs.)
Čas, podmínka:
Já se paní Fundové zeptám, jestli Evžička přijde.“ (31 měs.)
Vyjednávání:
„Dej mně oku´ku“ (ne) „…Na chvi´ečku opat´ně“
„Rozšiřování slovní zásoby, „používání“ neznámých obratů:
„Vy se mnou manipulujete“ (24 měs.)
„To není žádná komunikace“ (32 měs.)
„Co to je?“ (M: „Parapet.“) „Jak si tím můžeš být tak jistá?“ (30m)
Emoční vývoj
Objevují se vztahové emoce – radost z kontaktu, žárlivost,
soucit
sebehodnotící emoce – hrdost, pýcha
pocity studu jako reakce na nesplnění očekávání druhých
(viz Erikson – konflikt autonomie proti studu a pochybám)
též projevy lítosti, smutku, napětí
nápadné: nově se objevují afekty hněvu a vzteku – často
velmi silné intenzity
9
Socializace
• Stále vazba na matku, silná separační úzkost
• socializace především v rámci rodiny – fáze rodiny, získávání
vědomí rodinné identity
• Nároky na pozornost, „své místo“ v rodině – např. žárlivost
vůči dalšímu sourozenci
• Postupně rozšiřování zkušenosti i s lidmi mimo úzký kruh
rodiny – širší příbuzenstvo, starší děti, známí ...
• vztah k cizím lidem se v průběhu tohoto období mění – dítě se
přestává bát (typicky se ale stydí)
• vrstevníci zdrojem alternativní zkušenosti; hra s vrstevníkem
(převážně) tzv. paralelní, intenzivnější navazování vztahů s
druhými dětmi cca od 2 let
• Socializace ve smyslu výchovy v tomto období už kulturně
kotvená (ad S. Freud: toaletní nácvik; etnografické výzkumy
domorodých kmenů – někde prudký přechod od tolerance k
vyžadování)
Rozvoj osobnosti
identita „já“ - rozvíjí se vědomí sebe sama (např. se pozná v
zrcadle či na fotce)
má své věci, označuje je tak
potřeba samostatnosti - chce dělat činnosti samostatně
potřeba sebeprosazení - dítě se pokouší prosadit svoji vůli
není dosud schopno posoudit, co je přiměřené a vhodné, nejedná se
ale o „zlobení naschvál“, časté nepochopení projevů učení a
experimentace ze strany dospělých
pokusy o separaci a samostatné chování
xxx
zároveň přetrvává potřeba jistoty a bezpečí, vynucená separace
(hospitalizace,týdenní jesle…) je v tomto období velmi zatěžující (i v
řádu dní; J. Bowlby: fáze protestu – zoufalství – odpoutání od
matky)
10
Vývoj do 3 let: Margaret Mahler (1897–1985)
Dva hlavní vývojové úkoly:
naučit se žít s ostatními
naučit se vytvořit si od ostatních odstup
Fáze vývoje Ega:
Autistická fáze (do 2 měs.)
Symbiotická fáze (2–6 měs.)
Separačně-individuační fáze (6 měs.–2 r.)
subfáze diferenciace
subfáze praktikování
subfáze znovusbližování
(sub)fáze stálosti objektu/individuality
(2–3 roky) *
*popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie objektních
vztahů zdůrazňuje zásadní důležitost raného vztahu
s mateřskou postavou (primární objekt) a zakládání
osobnostní struktury v 1. roce života
„Období vzdoru“
(několik měsíců mezi 2,5 – 3,5 roku)
velmi omezená schopnost kooperace
aktivní odpor, vlastní nároky („ne“, „já sám“…)
nechuť dělit se (o hračky apod.)
při „vhodné“ kombinaci s temperamentem je obvyklé
fyzické napadání ostatních dětí, rodičů
nic z výše jmenovaného není v batolecím věku známkou
patologie nebo nevychovanosti, ale nemělo by být ani
záminkou pro nevychovávání
emočně nabité konflikty přispívají k dětskému pochopení
sebe, lidí a sociálního světa
„testování stability“ rodičů slouží i k prověření jejich
důvěryhodnosti – rodič rozčilený, trestající apod. stabilní
není
11
Děkuji za pozornost!