1
Teorie raného psychosociálního
vývoje: vznik rané citové vazby
(attachment)
Za poskytnutí podkladů děkuji doc. Mgr. Lence Lacinové,Ph.D.
a Mgr. Zuzaně Masopustové, Ph.D.
Prezentace čerpá i z materiálů Mgr. Rii Černé (o. s. Almathea)
a Mgr. Jany Kocourkové (LUMOS)
Připomenutí: zájem o raný vývoj po Freudovi
(a v jeho stopách):
E. H. Erikson: důvěra, autonomie
R. Spitz: vývoj objektních vztahů
M. Mahlerová: fáze vývoje Ega, separace,
individuace
D. W. Winnicott: vývoj „self“, význam „dost dobré
matky“; W. R. Bion – „kontejnování“ afektivních
stavů dítěte; Jurist, Fonagy, Targetová –
„mentalizace“ afektu
…
Teorie rané citové vazby (attachment;
J. Bowlby, M. Ainsworthová)
2
Sigmund Freud (1856 – 1939)
„Otec psychoanalýzy“,
sledoval dynamiku
• Vývoje
• Úzkosti a obran proti ní
• Konfliktů mezi
psychickými instancemi
(Id, Ego, Superego)
• Nevědomí, nevědomé
motivace
Psychoanalýza – „strukturální model“
Tento model
označuje tři
psychické instance,
které se
vyvíjejí postupně
(napřed Id, pak
Superego, nakonec
Ego),
řídí odlišnými principy
(Id - slasti, Superego dokonalosti,
Ego -
reality)
3
…a mohou se ocitat ve vzájemném konfliktu
„Strukturální“ a „topografický“ model
Metafora s ledovcem lépe
než s „terčem“ nebo
figurkami vystihuje vztah
instancí k dalšímu –
„topografickému“
hledisku, kdy se rozlišuje
vědomí jako oblast
dostupná naší
zkušenosti,
nevědomí jako oblast, již
nejsme schopni
reflektovat, přestože nás
ovlivňuje (a je naší
neodmyslitelnou
součástí) a popř.
předvědomí – pásmo „na
pomezí“, dostupné nikoli
aktuálně, ale podle
potřeby
4
…známí pokračovatelé: za mnohé C.G.Jung (hlubinná
psychologie), Eric Berne (transakční analýza)
Jung popisuje různé aspekty „Já“: mimo Ega je to self
– „bytostné já“, a persona – „maska“, sloužící ke
kontaktu se světem; „stín“ je popřená či odmítaná
složka vlastní osoby; kontakt s vnitřní a vnější realitou
jsou důležité funkce osobnosti, vývojovým úkolem je
nejen „najít místo ve světě“, ale i vnitřní intergritu –
individuace; v současné psychologii např. téma
odlišení vlastních a cizích záměrů…
Berne popisuje „stavy Ega“,
analogické Freudovu
strukturálnímu modelu. To,
zda se cítíme a jednáme jako
Rodič, Dospělý nebo Dítě se
projeví a utváří v komunikaci.
Připomíná vám to něčím
školu?
Psychoanalýza – vývojová období
Orální (kojenec)
Anální (cca do 3 let)
Falické (předškolní; oidipský komplex)
Latence (kryje se se školním věkem, do nástupu
dospívání)
Genitální (dospělost)
O fixaci v určité fázi nebo o regresi zpět do této
fáze může vypovídat
• charakter obranných mechanismů –
způsobu, jakým člověk pracuje s úzkostí
(modernější pojetí – zvládání stresu)
• nebo „charakterová struktura“ – způsob
organizace osobnosti s charakteristickými
konflikty, obranami, významnými tématy,
směrováním „libida“…)
Kdo si všiml podobnosti s Eriksonem, má bod
5
Vývojový pohled na obranné mechanismy
orální fázi (1. rok života) odpovídají mechanismy
štěpení, popření, introjekce, projekce;
orální charakter – závislost nebo agrese, sklon k optimismu
nebo pesimismu, srdečnost nebo deprese…
anální fázi (2.-3. rok) mechanismus izolace, reaktivní
formace a odčinění
anální charakter - pečlivost, přesnost, spolehlivost, šetrnost - až
puntičkářství, perfekcionismus, sklon kontrolovat druhé, lakota…
falické fázi (3.-5. rok) vytěsnění, regrese
falický/oidipský charakter: závislost na rodiči opačného
pohlaví, rivalizace (s rodičem stejného pohlaví), sklon k agresi,
manipulaci, demonstrování moci…
genitální fázi (dosahována v pozdní adolescenci)
mechanismus sublimace (včetně zralé kompenzace,
humoru…)
Psychoanalýza – „strukturální model“
6
Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na
rané dětství: René Spitz (1897–1985)
Stádia:
Preobjektální (asi do
3.měs.
S. předběžného objektu
(do 6. – 8. měs.): reakce na
spatření obličeje, iniciativní
úsměv
S. objektu (objektní):
rozlišení mezi známou a
cizí tváří, pečující osoba je
„libidinózně obsazený
objekt“, vytváří se specifický
vztah
„úzkost osmého měsíce“,
„strach z cizince“,
„anaklitická deprese…
Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané
dětství: Margaret Mahler (1897–1985)
Dva hlavní vývojové úkoly:
naučit se žít s ostatními
naučit se udržet si od ostatních odstup
Fáze vývoje Ega:
Autistická fáze (do 2 měs.)
Symbiotická fáze (2–6 měs.)
Separačně-individuační fáze (6 měs.–2 r.)
subfáze diferenciace
subfáze praktikování
subfáze znovusbližování
(sub)fáze stálosti objektu/individuality
(2–3 roky) *
*popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie objektních
vztahů zdůrazňuje zásadní důležitost raného vztahu
s mateřskou postavou (primární objekt) a zakládání
osobnostní struktury v 1. roce života
7
Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané
dětství: Donald W. Winnicott (1896–1971)
Koncept „držení“ (holding)
Separační úzkost
Přechodový (tranzitorní) objekt
tlumící úzkost a umožňující
separaci (přikrývka, hračka…)
„Antisociální tendence“
Uspokojení vs. frustrace, dobrý
vs. špatný objekt – „dosti dobrá
matka“ je zdrojem uspokojení a
poskytuje (přiměřenou) příležitost
k prožitku frustrace
Význam hry
Vývoj „pravého“ a „falešného“
self
Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na
rané dětství: D. W. Winnicott (1896–1971)
8
D. W. Winnicott: „holding“ (držení) - fyzická manipulace s
dítětem („držení“) má i charakter uspokojování jeho potřeb citových,
především potřeby pocitu bezpečného zázemí. Dítě tak má oprávněný a
vývojově přiměřený pocit, že tím, co organizuje svět, jsou právě jeho tužby.
Pozor: neplést s terapií pevným objetím (TPO) – viz studijní text o attachmentu v ISu
W. R. Bion: kontejnment - dítě vyvolává u druhých pocity, s nimiž
samo neumí zacházet, ale matka ano, a tak má dítě i příležitost se zvládání
těchto pocitů postupně naučit; matka zachytí v optimálním případě nejen
pocit, ale i jeho příčinu a také ví, jak se situací dále nakládat. Pocity dítěte
„uskladní“, kontejnuje, a „vrací“ je dítěti zpátky v přepracované podobě.
P. Fonagy a M. Targetová (2005) považují za základ
mentalizace zpětnou vazbu, především zrcadlení emočního stavu
kojence u dospělých pečujících osob. Rodič naznačí, že stavu dítěte
rozumí, a afekt kongruentně zrcadlí. Musí poskytnout i nápovědi, že jeho
zrcadlení není totéž co reálný afekt, ale že má od exprese odstup. Dítě se
„učí“ zacházet se svým afektem jako s informací, protože má vzor toho, že
to jde a že jej někdo vnímá.
Teorie vývoje citového přilnutí - vazby
(attachment)
John Bowlby (1907–1990) - vývoj
Mary Ainsworthová (1913–1999) - typy
9
Teorie raného přilnutí (vazby) jako
teoretická syntéza dalších směrů
Psychoanalýza
- je akceptována důležitost raných zkušeností
- reviduje se naopak předpoklad o prvořadosti sexuálního pudu
Etologie a evoluční věda
- je akceptována koncepce vrozeného repertoáru chování
- metoda přímého pozorování interakce dítě - matka
- zdůrazňuje se evoluční význam adaptivního chování tohoto
typu
Psychologie (experimentální směr, teorie učení)
- do výzkumu raných zkušeností se začleňují experimentální
studie
10
Významný příspěvek k teorii citové vazby
Harry F. Harlow, “Love
in Infant Monkeys,”
1959
Mateřská deprivace u
mláďat makaka rhesus
https://www.youtube.com/
watch?v=OrNBEhzjg8I
Návod z etologie – poněkud humánnější varianta
Imprinting: „Housata jsou
při narození
naprogramována, aby
následovala první figuru,
která se před nimi objeví,
většinou husu, ale v tomto
případě následují
fylogeneticky vzdáleného
dvojnožce Konrada
Lorenze…“ (Hardy: Mother nature:
a history of mothers, infants, and natural
selection, 1999)
https://www.youtube.com/watc
h?v=eqZmW7uIPW4
11
Jak probíhá proces vzniku vazby u Homo sapiens?
Je zřejmé, že dětské
mládě chce zůstat v
blízkosti attachmentové
figury…
Dítě je ale neschopné
od narození přibližně až
do jednoho roku věku
attachmentovou figuru
následovat
Fáze vzniku vazby
1) před vznikem vazby (asocial stage,
nekritické sociabilita; asi do 3 měsíců)
2) zárodky citové vazby – vazba nerozlišená,
ve fázi utváření (asi do 6.- 8.měsíce)
3) období vyhraněné citové vazby (plně
kolem 4. roku)
4) záměrný vztah a partnerství
12
vliv předpokladů pro tvorbu vazby na straně dítěte
i na straně vztahové figury (matky, otce)
k různým pečujícím osobám (k otci, k matce)
může mít dítě různý typ vazby, přičemž pro zdravý
vývoj je důležité, aby nejméně jedna z těchto
vazeb byla bezpečná
schopnost rodiče reagovat na vazbové chování
dítěte a typ jeho reakcí jsou odvozovány zejména
z vlastní dětské zkušenosti rodiče, takže typ vazby
se se zvýšenou pravděpodobností přenáší na
další generace
Aspekty vztahové vazby
Co nám vazba poskytuje: „Vnitřní pracovní
model“ jako předpoklad vztahů k druhým a k sobě
Zážitky z raných vztahů nastavují způsob navazování
a udržování klíčových vztahů a tedy i schopnost k
nim.
Je moje maminka/tatínek, která/ý o mě pečuje, někým,
kdo bude obecně reagovat pozitivně, když budu
potřebovat pomoc a ochranu? („Co očekávám od svých
blízkých?“)
Jsem někým, komu se s velkou pravděpodobností
dostane od maminky/tatínka/ pečující osoby pozitivní
reakce? („Co pro sebe očekávám?“)
13
1. fáze: „před vznikem citové vazby“
(asocial stage) – nekritická sociabilita
od narození zhruba do 3 měsíců věku dítěte
dítě reaguje tak, aby co nejvíce zvýšilo pravděpodobnost
pokračování kontaktu s dospělými lidmi
pro vytváření zárodků citové vazby je velmi důležitý tělesný
kontakt s matkou při kojení a laskání matky s dítětem.
iniciátorem udržování blízkosti bývá v tomto období většinou
pečující osoba, dítě se však pomocí uvedených projevů chování
snaží o co největší možnou přítomnost matky (pečující osoby).
jde o projev predispozice k sociálnímu kontaktu, což se mimo
jiné projevuje i tím, že dítě preferuje lidské tváře a hlasy
dítě je také vybaveno speciálními atributy, které poutají zvýšenou
pozornost dospělých (například velké oči apod.).
v chování dítěte a dospělého pečovatele existuje značná
komplementarita (viz např. Brazelton, Stern, Papouškovi…).
nejdůležitějšími konkrétními projevy chování jsou natahování
ručiček, stiskání, držení, úsměv a pláč.
2. fáze: „zárodky citové vazby“ (stage of
indiscriminate) – nerozlišená, ve fázi utváření
hlavním cílem tohoto období je odlišení primární
pečující osoby od ostatních dospělých osob především
proto, aby dítě mohlo cíleně zaměřovat
své vazbové chování
dítě se proto stále častěji snaží aktivně iniciovat
kontakt se svými pečovateli
14
3. fáze: „období vyhraněné citové vazby“
(clear cut attachment)
významně ovlivněna mnoha změnami, které se u dítěte
začínají projevovat v období kolem 7. měsíce věku především
změnami v oblasti motoriky, kognice a
komunikace.
Vývoj motoriky v této etapě dítěti dovoluje aktivní
pohyb (lezení), pomocí nějž se snaží o udržování
blízkosti s pečující osobou.
Dítě tak může matku následovat, přibližovat se k ní či
se od ní vzdalovat nebo se na ni věšet.
Výrazným rysem je v tomto období tzv. strach
z cizince, který se začíná objevovat hned z počátku a
projevuje se především silnými protesty dítěte proti
separaci od matky.
4. fáze: „záměrný vztah a partnerství“
(goal-corrected partnership)
v tuto fázi proces vývoje citové vazby vyústí (až) okolo čtvrtého roku
nezbytnou podmínkou je vytvoření základů identity u dítěte
pokud předchozí vývoj citové vazby probíhal bez vážných
komplikací, vztah matky a dítěte se proměňuje
Dítě se postupně zbavuje naprosté závislosti na matce a stává se
z něj autonomní jedinec.
Tato počínající nezávislost bývá (při bezproblémovém vývoji)
ukončena v dospělém věku.
Dítě v této fázi vývoje je schopno se natolik oprostit od matčiny
přítomnosti, že může objevovat nové věci v okolním světě (v našem
kulturním prostředí – nástup do MŠ).
dalším významným mezníkem v tomto období je postupný vývoj
empatie – dítě dokáže chápat i potřeby druhých lidí a zjišťuje, že
matka má i jiné potřeby, než pečovat
citové vztahy s rodiči, vrstevníky, popř. partnery se tak postupně
stávají symetričtějšími a spějí od jednostranné závislosti dítěte na
rodičích k reciprocitě vztahů
15
Test neznámé situace – SST (M. Ainsworth)
Pozorování dítěte (do 2 let) při separační situaci. Trvá asi 90
minut, má 8 sekvencí:
1. matka a dítě vchází do neznámé místnosti
2. matka si sedá a dítě má možnost volně se pohybovat
3. přichází neznámý člověk
4. matka jde pryč, opouští dítě s neznámým člověkem
5. matka se vrací zpět, cizí člověk odchází
6. matka odchází, nechává dítě samotné v místnosti
7. cizí člověk se vrací
8. cizí člověk jde pryč a matka se vrací
Sledování:
stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u svých matek před a po
separaci
stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u cizí osoby, jsou-li na
chvíli opuštěny matkou
protestu při separaci od matky, chování při opětovném setkání
SST – test neznámé situace
https://www.youtube.com/watch?v=QTsewNrHUHU
16
Typy citové vazby
A) nejistá vazba – vyhýbavá (Avoidant)
B) bezpečná (jistá) vazba
C) úzkostná vazba
odmítavá / ambivalentní nebo
D) dezorganizovaná vazba
Chování v SST
A (vyhýbavá):
Děti se příliš nepřibližují k matce a
nepreferují ji před cizí osobou, mohou
ale protestovat, když matka odchází.
B (jistá):
Děti se drží v blízkosti matky, jsou si jisté
a hrají si, když je přítomna. Bývají
rozrušeny, když matka odejde, ale po
jejím návratu se rychle zklidňují a
pokračují ve hře.
C (úzkostně odmítavá / ambivalentní):
Děti se drží v blízkosti matky, ale mohou
iniciativu z její strany odmítat, protestují
při jejím odchodu, po návratu vykazují
známky aktivní či pasivní hostility vůči
matce.
17
…a v životě
Děti s jistou vazbou působí jistě (sebejistě, vyrovnaně).
Ať se jedná o děti klidnější nebo živé, působí dojmem, že se dovedou těšit ze
života a jeho výzev. Nebojí se zkoušet nové věci, ale jsou i schopné si říct o
pomoc, když ji potřebují.
s vyhýbavým či odmítavým typem mají obavy z velkých prožitků (u sebe
samého i u ostatních).
Velmi se snaží udělat vše správně (a být hodné). Obtížně zacházejí se vztekem –
zdá se, že jejich vztek vzniká náhle, zničehonic.
Mají tendenci maskovat negativní pocity falešně pozitivními (usmívají se, i když se
cítí špatně).
Mohou být tišší a soběstačnější, než by odpovídalo jejich fyzickému věku. Jsou
neradi na komkoliv závislí. Mají problém vyhledat pomoc.
s ambivalentní vazbou mohou působit dojmem, že neustále vyžadují
něčí pozornost.
Je pro ně nepříjemné být o samotě anebo „ztraceni v davu“ (přehlédnutelní) ve
skupině ostatních dětí. V kolektivu dětí mohou zaujmout roli „šaška“ nebo někoho,
kdo stále mluví.
Je pro ně obtížné soustředit se na nějakou činnost, když nemají pozornost
dospělého.
4 kritéria jisté citové vazby (v rámci SST)
1) Aktivní hra a explorace v přítomnosti pečovatele
(slouží jako bezpečné zázemí)
2) Radostné vítání s pečovatelem při opětovném
setkání po separaci
3) Efektivní utišení dítěte pečovatelem v situacích,
kdy je dítě rozrušeno
4) Absence vzteku, nevrlosti nebo stahování se z
kontaktu (dítě bez potíží, zdravé, nasycené atd.)
18
Mohu se
spolehnout na to, že
pečující osoba bude dostupná
a citlivá?
pečující osoba je
stále citlivá
pečující osoba je
stále necitlivá
pečující osoba je
někdy citlivá, někdy necitlivá
ANO NE
MOŽNÁ
JISTÁ CITOVÁ VAZBA
(SECURE)
NEJISTÁ CITOVÁ VAZBA
VYHÝBAVÁ
(AVOIDANT, DISSMISING)
NEJISTÁ CITOVÁ VAZBA
AMBIVALENTNÍ
(ANXIOUS/AMBIVALENT,
PREOCCUPIED)
Předpoklady
vzniku –
schematicky
Předpoklady vzniku: Jistá citová vazba
Vyvíjí se v případě, že je rodič schopen rozpoznat potřeby dítěte
(zejména jde o „volání po utěšení“) a adekvátně na ně reagovat,
poskytuje dítěti podporu (oporu, povzbuzení) ve hře i exploraci.
Potěšení a radost z blízkého kontaktu s
dítětem
Srozumitelné vyjadřování emocí
Citlivost na sociální podněty od dítěte
Pohotové a adekvátní povzbuzování dítěte
do objevování nového – explorace
19
…Vyhýbavá citová vazba (A)
2 možné zdroje chování pečujících osob:
A
Odmítavá varianta se vyvíjí ve vztahu s rodičem, který je
odmítající a nepřístupný (jedná se o rodiče, pro kterého
je obtížné vhodně reagovat na citové potřeby dítěte či je
správně rozpoznat). Tyto pečující osoby je možno často
popsat jako rigidní a egocentrické, které s vysokou
pravděpodobností své děti nepřijímají.
trvalé odmítání pokusů dítěte o útěchu či jejich
odklánění stranou (zvláště pak o útěchu formou
tělesného kontaktu)
Nedostatečná vnímavost k projevům dítěte
Projevování negativních pocitů směrem k dítěti
…Vyhýbavá citová vazba (B)
B
Druhým potenciálním zdrojem vzniku této formy citové
vazby je:
velmi „horlivá“ pečující osoba
nepřiměřená míra stimulace, se kterou si dítě neví
rady a nestojí o ni
Adaptivní odpovědí dítěte na takové projevy chování
může být naučené vyhýbání se těmto osobám.
20
…Ambivalentní/odmítavá vazba
Vyvíjí se ve vztahu s rodičem, který reaguje na potřeby dítěte
někdy vhodně, jindy ne. Způsob reflexe a reagování na potřeby
dítěte není v tomto případě ani tak závislý na projevech dítěte,
ale na aktuální náladě rodiče.
Nestálost péče
Značně proměnlivá citlivost k potřebám dítěte,
oscilující mezi nadšením na jedné straně a lhostejností
na straně druhé
Chování, které rodič projevuje směrem k dítěti přitom
není odpovědí na podněty dítěte, ale pramení spíše
z aktuálního naladění rodiče.
S touto proměnlivostí péče se dítě snaží vypořádat
zoufalou snahou o získání pozornosti – ať už skrze
pláč nebo snahou o tělesný kontakt s rodičem. Je-li jeho
snaha o získání pozornosti neúspěšná, je zarmoucené a
rozladěné.
Zvládání stresu u jednotlivých skupin
Vyhýbavá citová vazba – (A) –
předpokládají, že pečující osoba je
nedostupná, neposkytuje jim útěchu nebo je
zahlcuje, vyhýbají se jí
Jistá - (B) – předpokládají u pečující osoby
útěchu a s důvěrou ji vyhledávají
Ambivalentní - (C) – naučily se, že jejich
pečující osoba je občas nedostupná,
vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou
21
Skupina D – dezorganizovaná vazba
U dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové
kódovacího systému, rozpoznali Mainová a Solomonová čtvrtý
druh citové vazby – tzv. dezorganizovaný.
Tyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou
situaci (oproti typům A, B, C): Dítě nemůže vyvinout jakoukoli
fungující zvládací strategii – reaguje z toho důvodu
dezorganizovaně
Typická je pouze nehybnost, „zamrznutí“, obavy z pečovatele,
protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak
stereotypie gest a pohybů.
Dítě je někdy stresováno samotným pečovatelem – nastává
paradox, místo aby pečující osoba byla zdrojem bezpečí, stává
se zdrojem stresu.
Do této kategorie často spadají děti s různým druhem
postižení, týrané, zneužívané… (viz též psychická deprivace
v dětství, trauma)
Kdo podporuje možnost rozvoje jisté vazby?
Pečující osoby, které
mají samy vytvořeny vazby navozující pocit bezpečí,
a jsou „zdrojem útěchy““““.
dovedou reflektovat své vlastní emoce, a neberou
jednání/slova dítěte jako osobní útok proti sobě.
dovedou vnímat chování jako sdělení.
umějí dítěti pomoci porozumět jeho vlastnímu chování
a změnit ho.
22
Co pomáhá „zlepšovat“ nejistou vazbu?
- Důležitost fyzické přítomnosti
- Ovládání se – nejít do boje o moc
- Možnost výběru
- Řád, denní režim
- Vlastní kázeň – zastavit se, naladit se a až
pak jednat
- Přirozené následky místo trestů
- Time-in (oddychový čas pro dítě)
- Povzbuzení místo pochvaly
- …
Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy
Daniel Hughes - koncept PLACE:
Playfullnes (hravost) – humor, legrace, hra, zážitky,
hezké chvíle…
Love (láska) – s láskou vidět, kým se dítě může stát
Acceptance (přijetí) – „také bych se tak cítila,
kdybych žila v dětském domově jako ty…, kdybych
přišla o mámu, … kdybych byla svědkem toho, čeho
ty…“; „chápu, proč je pro tebe těžké…“
Curiosity (zvědavost) – „zajímá mě proč…,
přemýšlím, proč asi…, zajímalo by mě, zda…“
Empathy (empatie) – „koukám, že s tím zápasíš –
mohu ti s tím pomoci? Zdá se, že je to pro tebe
těžké…, je to děsivé, když člověk musí…“
23
Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy
Dítě s adaptační (zvládací) strategií „je mi to jedno“,
„nevím“, „jak chcete“ necháváme dítě volit,
rozhodovat, zkoušet, ochutnávat, zažívat
rodič dítěti vysílá zprávu: „zajímá mě, co ty chceš, mám
pro tebe čas, abychom to spolu zjistili“
př. mléko nebo džus? s obrázkem nebo bez?
Sdílení zkušeností
při společné práci, při vyprávění příběhů a historek (když jsi byl
malý, když jsme si pro tebe jeli,…) – dítě a rodič sdílí emoce,
upínají pozornost ke stejné věci sblížení
Dítě „mluví“ nepřijatelným chováním učíme mluvit
slovy
„teď a tady zkus říct, co potřebuješ“
Místo poděkování za pozornost otázky:
Čím takové jednání sleduje, podporuje principy,
jako je holding, kontejnment, mentalizace?
Co může podporovat jistotu ve vztahu nebo
mentalizaci?
Jak se dále mohou projevovat odlišné typy
attachmentu nebo vnitřní pracovní modely u dětí
ve škole?
K zamyšlení – reflektování emocí
https://dennikn.sk/blog/zacielene-na-emocie/