22. 10. 2015 1 Konstruktivistická výuka RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Úvod  polovina 20. století (Švýcar Jean Piaget, u nás František Jiránek)  popření transmisivního vyučování (monologické metody, hotové poznatky) Zamyslete se nad tím, co spojuje tyto případy:  Student fyziky, který nerozumí běžným fyzikálním procesům (např. střídání fází Měsíce)  Žák, který témuž učiteli na stejnou otázku v Bi odpoví správně a v Ch špatně  Student, který má ze sociologie výbornou, není sám schopen překonat předsudky vůči ženám. Odpovědi:  oddělenost teorie a praxe  neschopnost přenosu  nedokonalé zvnitřnění naučených poznatků 22. 10. 2015 2 Tradiční pojetí výuky  transmise, tj. předávání hotových, logicky utříděných informací, přičemž se počítá s jejich "zrcadlovým" otiskem do mysli žáků  nerespektuje význam zkušeností  nerespektuje rozvoj poznání, který není dán sumou poznatků nahromaděných na sebe, ale spíše jejich kvalitou, která určuje hloubku porozumění. V tradiční škole:  Žák je ten, kdo nic neví a do školy přichází proto, aby se všemu naučil.  Učitel je garant pravdy a ví a ve škole je proto, aby naučil všemu toho, kdo neví.  Žákovo poznání se tvoří postupným kladením poznatků na sebe. Konstruktivistické pojetí výuky Konstruktivistický přístup  poznání je založena na aktivním a subjektivním přijímání nových podnětů  interakce mezi dosavadním poznáním a novými podněty  žákovy zkušenosti jsou součástí jeho poznávacích struktur V konstruktivistické škole:  Žák ví (ze života, z předchozí výuky), a do školy přichází proto, aby přemýšlel nad tím, co ví, aby rozvíjel své poznání.  Učitel jako garant metody zajišťuje, aby každý žák mohl dosáhnout co možno nejvyšší úrovně rozvoje.  Žákovo poznání se tvoří jako jeho subjektivní schémata, poznávací struktury, které se v procesu učení mění a obohacují. 22. 10. 2015 3 Konstruktivistické pojetí výuky Principy konstruktivistického přístupu:  respektování přirozených procesů poznávání a učení (nic proti logice věci)  budovat učení na vnitřním zájmu dítěte (čekáme, kdy a jak si dítě položí otázku)  aktivizace žáků (čím méně učitel dělá, tím víc se děti naučí) Důsledky konstruktivismu  nalezení smyslu a pochopení jevů je čistě interní záležitost žáka (určena mentální strukturou a zkušenostmi)  ideálním případem je individuální vyučování  učitel není zdrojem informací ale nositel motivace a metodiky (facilitátor, koordinátor)  redukce některých obsahů vzdělávání  zaměření na praktickou část vzdělávání a aplikaci poznatků 22. 10. 2015 4 Fáze konstruktivistické výuky  Na počátku je učitelem vytvořený či vyvolaný prekoncept (pojetí) určitého fenoménu žáka  prekoncept vstupuje do konfrontace s prameny poznání (předkládá učitel)  různorodé, vyznačeny typické a potlačeny nepodstatné znaky  musí respektovat učební styl žáků (vizuální / auditivní, teoretický / pragmatický)  indukovány myšlenkové operace (analýza, syntéza, zobecnění)  zapojení informací do poznatkového systému  konfrontace poznatků s novými informacemi,  prekoncepty jsou potvrzeny, upraveny nebo popřeny  ověření nového prekonceptu (pomocí praktických aplikací, vysvětlení, řešení úloh, myšlenkový experiment) Modelová podoba konstruktivistické hodiny KYSELINY A ZÁSADY 22. 10. 2015 5 Slovní vyjádření struktury nového poznatku  Kyseliny jsou látky skupenství pevného nebo kapalného, které jsou rozpustné ve vodě.  Po přidání výluhu z červeného zelí, které slouží jako indikátor, se roztoky kyselin zbarví do červena.  Reakcí vodných roztoků kyselin s některými kovy, například s hořčíkem, se uvolňuje vodík. Zopakování vstupních pojmů  Charakterizujte pojmy atom, molekula, iont, prvek, sloučenina.  Popište, co je chemická reakce.  Charakterizujte směsi a jejich dělení. Pracovní materiál – Experimenty (prostorové prameny)  Experiment č. 1 - Žákovský pokus prováděný ve 4-5 členných skupinách.  Ve stojánku na zkumavky je 8 velkých zkumavek s chemikáliemi: • Pozorně si prohlédněte vzorky látek v označených zkumavkách. • Do tabulky zaznamenejte skupenství předložených látek. • Do každé zkumavky přilijte odměrným válcem 10 ml vody. Opatrně protřepejte. • Do tabulky zaznamenejte, které látky se ve vodě rozpustily a které nikoliv. 22. 10. 2015 6 Pracovní materiál – Experimenty (prostorové prameny)  Experiment č. 2  Do každé zkumavky přilijte injekční stříkačkou nebo kapátkem asi 2 ml výluhu z červeného zelí.  Do tabulky zaznamenejte výslednou barvu směsi po přilití výluhu z červeného zelí. Pracovní materiál – Experimenty (prostorové prameny)  Experiment č. 1 a 2. Vzorek látky Skupenství Rozpustnost Barva výluhu červ. zelí Reakce s Mg Chuť H2SO4 HCl ocet (kys. octová) citrón (kys. citronová) NaOH roztok NH3 NaCl CaCO3 22. 10. 2015 7 Pracovní materiál – Experimenty (prostorové prameny)  Experiment č. 3  Promítaný pokus prováděný učitelem.  Obsah každé ze zkumavek učitel vlije do Petriho misky a položí na desku zpětného projektoru pokrytou ochrannou fólií. Při promítání pokusu učitel postupně do roztoku v Petriho miskách přidává kousek pevného hořčíku. Žáci sledují, v kterých případech dochází k uvolňování plynu.  Při promítání pokusu sledujte pozorně průběh reakce roztoku látek s kouskem hořčíku.  Zapište si do sešitu, jak se reakce projevuje. Pracovní materiál – Experimenty (prostorové prameny)  Experiment č. 4  Demonstrační pokus prováděný vyučujícím. Plyn vznikající reakcí 10%-ní kyseliny chlorovodíkové s hořčíkem v aparatuře jímá učitel do zkumavky obrácené dnem vzhůru. Po přiložení žhnoucí špejle k ústí zkumavky se ozve charakteristické „štěknutí“, které je důkazem vodíku.  Do sešitu si zakreslete schéma aparatury, ve které připravuje učitel plyn.  Do sešitu si zapište chemickou rovnici pozorovaného děje.  Do sešitu zapište, jak se projevuje reakce kyseliny chlorovodíkové s hořčíkem.  Zapište si do sešitu, jakým způsobem se projeví důkaz plynu najímaného ve zkumavce.  Do sešitu zapište, jaký plyn se uvolňuje reakcí kyseliny chlorovodíkové s hořčíkem. (Pokud nevíte sami, využijte pomoci spolužáků nebo učitele) 22. 10. 2015 8 Pracovní materiál – Experimenty (prostorové prameny)  Experiment č. 5  Učitel nechá žáky přivonět k roztoku kyseliny octové a k octu. Žáci na základě vůně ztotožní kyselinu octovou a ocet. Dále učitel ukáže citrón a zeptá se, jak tyto látky (tj. ocet a citron) chutnají..  Zaznamenejte do sešitu vnější vlastnosti látek – vzhled, skupenství, barvu.  Zaznamenejte do sešitu chuť látek. Prováděcí pokyny k realizaci srovnávání  Najděte v tabulce všechny rozpustné látky.  Najděte v tabulce všechny látky, které barví do červena výluh z červeného zelí.  Najděte v tabulce všechny látky, které při reakci s hořčíkem uvolňují plyn.  Porovnejte názvy látek, které barví výluh červeného zelí do červena a které většinou reagují s hořčíkem.  Zapište si do sešitu společné vlastnosti látek označovaných jako kyseliny.  Zapište do sešitu, jakými vlastnostmi se liší látky označené jako kyseliny.  Zapište si do sešitu, jaký prvek obsahují všechny kyseliny. (Uvolňuje se z nich při reakci s hořčíkem jako plyn.) 22. 10. 2015 9 Zobecnění a aplikace vytvořených poznatků  Doplňte chybějící výrazy v následující doplňovačce: Látky, které jsou označované jako ………….., barví výluh červeného zelí do …………. barvy. Všechny tyto látky obsahují v molekule společný prvek, kterým je …………. U většiny z těchto látek se společný prvek uvolňuje reakcí s kovem (hořčíkem) za uvolnění látky …………… skupenství. Tímto plynem je ……………. . Ty z těchto látek, které se používají v kuchyni, mají ………………. chuť.  Charakterizujte vlastními slovy bez použití sešitu látky označované jako kyseliny. Úkol k domácímu ověření konstrukce pojmu.  Žáci si připraví vlastní indikátorové papírky tak, že výluhem z červeného zelí napustí nastříhané kousky filtračního papíru nebo pijáku. Papír se potom nechá vyschnout.  S pomocí takto připravených indikátorových papírků nalezněte doma alespoň dvě látky, jejichž vodné roztoky (pevná nebo kapalná látka rozpuštěná ve vodě) zbarvují papírek červeně.  Svědčí toto zbarvení o kyselé povaze látek? Jsou všechny tyto látky, které barví indikátorové papírky červeně, kyselinami?  Nalezené látky si zapište a svá tvrzení zdůvodněte. Rada pro vás. Zaměřte se na kuchyň a všímejte si např. ovoce, zeleniny (šťávy z nich) nebo různých koření a látek přidávaných do jídla (sůl, cukr, ocet).  Nezapomeňte, že chcete-li vyzkoušet změnu barvy vašeho indikátorového papírku u pevné látky, musíte ji nejprve rozpustit ve vodě.