HODNOCENÍ ŽÁKŮ VE ŠKOLE

1.       Doplň chybějící názvy typů hodnocení:


a)     _________________________hodnocení průběžně poskytuje žákům informace o jejich pokrocích,
snahou není určit, kdo umí nejlépe nebo nejhůře, ale jak to udělat, aby uměli všichni dobře (ve
vyšších ročnících však toto není již možné). Klade se důraz na komunikaci mezi žákem a učitelem i
žáky navzájem, pravidelné a četné vyhodnocování žákovy práce (co se podařilo, na co je dobré se
zaměřit dál, jak postupovat), stanovení cíle pro konkrétního žáka a sledování jeho pokroku. Při
___________________hodnocení netrestáme ani v případě neúspěchu – hledáme příčiny nesnází a cesty k
řešení.

b)     _______________________________hodnocení ve školách prozatím převažuje, je rychlé (ale hrozí
riziko odcizení), je zcela v pravomoci učitele, rodiče a posléze i dítě zajímají pouze známky,
nikoliv co dítě umí. Žáka už nezajímá činnost, ale jen odměna za ni. Někdy i sám učitel akcentuje
známky oproti potřebě dítěte porozumět látce.


c)      __________________hodnocení trénuje děti v hodnocení sebe sama. Pro toto hodnocení má každé
dítě jiné předpoklady, musíme proto zvažovat věkové i intelektové limity a mít na paměti, že
_____________________se nenaučí žák automaticky, je potřeba ho k tomu vést. Existují různé
typy________________, jejichž využití zvažujeme dle typu žáků.


2.     Formulujte obecné zásady pro hodnocení.

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)


3.     Jaké zásady je nezbytné dodržovat, chceme-li funkčně využívat formativní hodnocení?

a)

b)

c)

d)

e)






4.     Jaké jsou hlavní výhody využití žákovského portfolia při hodnocení žáka?

a)

b)

c)

d)



5.     Jaké podpůrné argumenty jsou uváděny v souvislosti se zaváděním formativního hodnocení do
škol?

a)

b)

c)




6.     Jakým způsobem lze konkrétně při hodnocení práce žáka propojovat formativní a sumativní
přístup k hodnocení? Uveďte příklad.









7.     Jak můžete využívat formativní hodnocení v předmětu vaší aprobace?