11. Analýza, reflexe a hodnocení kvality výuky Analýza výuky jako klíčová součást profesních činností učitelů • Tvorba a strukturování obsahu výuky je v centru uvědomělé pozornosti učitele. • Analýza (interpretace) výuky zpravidla probíhá přímo v akci a je záležitostí učitelské intuice. Učitelská intuice: hlavní problém profese? • Mnozí učitelé prokazují výborné schopnosti realizovat výuku a řešit související problémy. • Potíže se objevují, pokud mají zdůvodnit, proč použili právě určitý postup, příp. proč v určité situaci reagovali tak či onak. Učitelská intuice: zdroj poznávací nejistoty Důsledky: • Učitelé nedisponují znalostmi (pojmy), prostř. kterých by byli schopni svá rozhodnutí zdůvodnit. • Střídmá profesionální komunikace o problémech spojených s výukou. • Oslabená profesionální komunikace ve vztahu k praxi výuky podvazuje tvorbu pedagogické teorie. • Odtud pramení poměrně vysoká míra poznávací nejistoty rutinizace aktivit Učitelé jsou izolováni ve třídě?! Izolace ve třídě učitelům brání hovořit o svých myšlenkách a řešit společné problémy. Proč analyzovat výuku? Je to potřeba? • Začarovaný kruh: • učitelé v praxi nevnímají přínosnost analyzování výuky = nevěnují pozornost zdůvodňování svých profesních rozhodnutí. • chybí-li potřeba zdůvodňovat jednání ve výuce, nevytváří se ani poptávka po analýze. • Problém však nastává v situaci, dojde-li k tlaku na změny. • Tlak na změny: kurikulární reforma, inspekce, ředitel, rodiče... Hospitace jako nástroj profesního rozvoje • Návštěva ve třídě spojená s následným rozborem • Zpětnovazební a kontrolní funkce • Kdy je pedagogická hospitace „rozvíjející“? • Pokud dochází k odborné komunikaci o kvalitách výuky • Pokud dochází k poučení ze zpětné vazby (reflexe) • Zprostředkování plodného kontaktu mezi pedagogickou teorií a praxí Jak přivádět k řeči intuici? Otázka kvality výuky v centru pozornosti hospitací • Učitelova tvořivá práce s obsahem je středem pozornosti při hospitaci i v průběhu pohospitačního rozboru. • Vše je pod zorným úhlem požadavků na cíle, kterých má žák při svém učení ve výuce dosáhnout. • ZÁJEM O SLEDOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI CÍLI A OBSAHEM (Pasch et al., 1998, s. 193) Hospitační metodika AAA • Anotace dané situace zahrnující její kontext v rámci vyučovací hodiny • Následná analýza bude zaměřena na určitý aspekt situace (její strukturu, průběh, didaktické provedení apod., která v sobě zahrnuje potenciál ke změně. • V závěru bude navržena a následně přezkoumána alterace (tj. hypotetická změna k lepšímu), což umožní provést diskusi v duchu tzv. reflektivní praxe (srov. Janík, Slavík, Najvar et al., 2011, s. 44-62). Tak či onak ve výuce • Pochválen buď učitel, který zná dvacet, třicet nebo třeba sto padesát způsobů, jak vyučovat totéž jinak. (Janík & Najvar, 2012, s. 45) • Zdařilý příklad aplikace metodiky AAA je zde. Střet mezi teorií a praxí (theory and practice gap) • Jak víte, co funguje dobře? • Existují metody, které nefungují? • Co dělám dobře? Co dělám špatně? • Co je lepší? Aby žáky učení bavilo, nebo aby měli výsledky? • Hledáním odpovědí na uvedené otázky se zabývá pedagogický výzkum. (Maňák & Švec, 2003, s. 31) Hodnocení kvality výuky • V anglosaských zemích je pedagogika úzce propojena s pedagogickou psychologií. • Ústřední koncepty středoevropské didaktiky jsou zde upozaděny, případně se vůbec nepoužívají. (Pasch et al., 1998, s. 193) • Např. pojem výuková metoda je používán pro konkrétní postup při jednotlivých vyučovacích hodinách. • Nadřazený pojem je „strategie“ – středem zájmu jsou efektivní vzdělávací, výukové aj. strategie. • Zájem o vstupy a výstupy vzdělávání. Efektivní výukové strategie • Efektivní výukové strategie jsou takové vyučovací postupy, které mají prokazatelné účinky na výsledky žáků. Effect size Výkon žáků visible-learning.org Vliv různých proměnných na výsledky učení Faktor Síla efektu Přístup učitele Upevňování, posilování 1,13 Kvalita výuky 1,00 Oprava/zpětná vazba 0,65 Náročnost cílů 0,52 Výukové strategie Přímá (frontální) výuka 0,82 Klima třídy 0,56 Pomoc spolužáků 0,50 Zvládající učení 0,50 Domácí úkoly 0,43 Vyučovací styl učitele 0,42 Způsob kladení otázek 0,41 Předstrukturování učiva (advance organiser) 0,37 Simulace a hry 0,34 Výuka podporovaná počítačem 0,31 Didaktická média (obecně) 0,30 Testování 0,30 Programované učení 0,18 Audiovizuální pomůcky 0,16 Individualizace 0,14 Cíle orientované na chování 0,12 Týmové vyučování 0,06 Novější verze v angličtině: http://visible-learning.org/hattie-ranking-influences-effect-sizes-learning-achievement/ + vysvětlivky: http://visible-learning.org/glossary Žákovské faktory Kognitivní výbava 1,04 Schopnost učit se 0,61 Afektivní faktory 0,24 Fyzické charakteristiky 0,21 Domácí faktory Domácí prostředí 0,67 Zapojení rodičů 0,46 Sociální faktory Vrstevník 0,38 Televize -0,12 Přístup vedení školy Dlouhodobé cíle školy 0,24 Rozřazování žáků 0,18 Finance 0,12 Fyzické atributy -0,05 Propadání žáků -0,15 Efektivní výukové strategie 1. Zapojování rodičů do vzdělávání – učení žáků se zlepšuje, když se školám daří získat rodiče k aktivní spolupráci na intelektuálním rozvoji svých dětí. 2. Hodnocené domácí úkoly – žáci se více naučí, když učitelé zadávají domácí úkoly a pečlivě hodnotí kvalitu jejich vypracování (slovně, známkou nebo obojím). 3. Efektivní využití času při výuce – čas vyhrazený pro výuku by měl být učitelem maximálně využíván a žáci aktivně zapojováni do učení. 4. Přímé vyučování (direct teaching) – přímé vyučování může být velmi efektivním postupem, protože se zaměřuje na klíčové oblasti učiva a používá systematické postupy. 5. Orientace žáků v učivu – když se žákům ukážou vztahy mezi minulým a budoucím učivem, zvyšuje se účinnost jejich učení. Efektivní výukové strategie 6. Vyučování učebním strategiím – pokud jsou žákům poskytnuty příležitosti podílet se na volbě učebních cílů a jsou vedeni k poznávání různých způsobů, jak se učit, zlepšují se jejich výsledky. 7. Individuální vyučování (tutoring) – vyučování (doučování) jednoho žáka nebo malé skupiny žáků s podobnými schopnostmi a vzdělávacími potřebami může být velmi efektivní. 8. Zvládající učení (mastery learning) – optimální učení nastává, když žák postupuje v učivu dále až poté, kdy dobře zvládl předcházející krok. 9. Kooperativní učení – když žáci při výuce spolupracují v malých skupinách, může to významně zlepšit výsledky jejich učení. 10. Adaptivní vzdělávání – různé výukové techniky, které přizpůsobují vyučování potřebám jednotlivých žáků, zvyšují jejich úspěšnost při učení. Podrobněji viz Starý (2011). Literatura k tématu Doporučená: • Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., ... & Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita. (kap. 7 a 8) • Pasch, M. et al. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál. (s. 123-163) • Janík, T., & Najvar, P. (2012). Tak či onak ve výuce… Výukové situace a úvahy nad možnostmi jejich změn k lepšímu. Komenský, 137(1), s. 45-46. Pro fajnšmekry: • Hattie, J. (2008). Visible learning: A synthesis of over 800 meta-analyses relating to achievement. London: Routledge. • Hattie, J. (2012). Visible learning for teachers: Maximizing impact on learning. London: Routledge. • Skalková, J. (2007). Obecná didaktika. Praha: Grada. (s. 181-209) • Starý, K. (2011). Efektivní výukové strategie. In J. Kašparová (Ed.), Výukové strategie v praxi pilotních odborných škol (s. 5-11). Praha: NÚV.