Renesanční estetika Renesance •Renesance se dělí do tří etap: • •1. Trecento (14.stol.) - přípravná fáze v umění a literatuře • •2. Quatrocento (15. stol.) – skutečný začátek renesance • •3. Cinquecento – 16. stol. – vrchol renesance Renesance - charakteristika •Renesance obrací svou pozornost k člověku a přírodě • •Důraz na hmotu a kvantitativní veličiny • •Proměna vnímání prostoru a času • •Hledání ideálních matematických proporcí – kánony krásy • •Umění svázáno s teorií •Umění chápáno jako nápodoba viditelné přírody • •Subjektivita estetického prožitku • •Autonomie estetické oblasti • •Větší autonomie umění • •Zájem o antiku Platónská akademie ve Florencii •zřízena po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1459 ve Florencii • •Působili zde učenci z oblasti byzantské říše • •Rozvíjení odkazu Platónova díla • •Centrum filosofického uvažování a umění Renesanční úvahy o umění - poezie •Dante Alighieri (1265-1321) • • •Zabýval se lidovým jazykem a poezií • •Dvě zásadní díla – Hostina, Božská komedie • •Jeho hlavní záměr – pozvednout poezii na úroveň biblických textů • •Poezie jako učené dílo a zdroj nejvyššího poznání •Poezie má více významů – dva základní • •a) slovní •b) alegorický • •Božská komedie je dílem mnohovýznamovým •Tato poezie se vyrovná biblickým textům – zprostředkování poznání a ctnosti •Téma, které prostupuje Dantovým dílem – setkání s Beatrice – doslovný i alegorický význam • • Giovanni Boccaccio (1313-1375) •Také obhajuje poezii • •Úvahy o poezii v díle Život Dantův • •snaží se dokázat, že poezie je teologií • •alegorický způsob výkladu je možné aplikovat na poezii jako takovou • •Poezie nabízí potěšení prostomyslným i poučení moudrým •Bible i poezie využívají alegorického výkladu • •Srovnání hlavního předmětu bible a antické poezie • •boží pravda x pohanští bohové • •Oba typy textů obsahují hlubší pravdu • •Poezie = teologie • • Úvahy o výtvarném umění •Teoretické texty o umění i praktické návody • •Historiografická pojednání • •Malířství nejprve reflektují básníci (Boccaccio – Dekameron) – zmínka o Giottovi • •Distance od scholastického nahlížení na výtvarné umění • •Uměleckým ideálem je co největší věrnost nápodoby - perspektiva Traktáty psané samotnými malíři •Cenino Cennini (1370-1427) • •Úvahy o středověkém umění • •rukodělné dovednosti pro malířství nestačí, je nezbytná i patřičná dávka fantazie • •Umění se podobá poezii • •Umění má blízko k vědě – kritérium pro pozvednutí umění na vyšší úroveň Leon Battista Alberti (1404-1472) •Traktát O malířství – 3 knihy • •1. Geometrie a perspektiva • •Obraz jako pohled otevřeným oknem • •Formuluje zásady lineární perspektivy • • •Antonello da Messina - Sv. Jeroným v pracovně – otevřené okno •2. systematika malířství jako jednoty tří částí – obrys, sestavení ploch, modulace světla • •3. malíř a jeho vzdělání – co nejširší vzdělání • •Dílo O stavitelství – inspirace u Vitruvia (Deset knih o architektuře) – představa ideálního města Leonardo da Vinci (1452-1519) •Formuluje obecnější úvahy – chápe malířství jako jedno ze svobodných umění a také jako další vědu • •Dochází k tomu, že malířství je věda – pracuje s body, liniemi, geometrickými tvary, perspektivou… • •Malířství není řemeslo – malíř využívá rozum při tvorbě obrazu – uvažuje o velikosti, poměrech, stínech, světlu apod. Srovnání jednotlivých umění •Malířství se obrací k nejvyššímu ze všech smyslů – zraku • •Malířství představuje nejsrozumitelnější umění • •Díla přírody zachycuje nejreálněji ze všech umění • •Poezie rozkládá věci do slov – nelze v mysli složit původní obraz • •Hudba pomíjivá a abstraktní (uchována jen v notovém zápisu) • •Sochaři vytváří perspektivu automaticky, nemusí se jí učit, malířství pracuje s iluzí, proto hodnotnější • • • „Živý“ drak Leonarda da Vinciho