• studium sociálního života, skupin a společností
• předmětem je lidské chování, zkoumá člověka jakožto společenského tvora (vzájemné vztahy mezi jednotlivými oblastmi společenského života)
• slovo pochází z latinského slova socius=druh, societas=společnost; logos=věda
• široký záběr - od analýzy jednorázových interakcí jednotlivců až po zkoumání globálních společenských procesů
• vznik spojen se vznikem moderní společ. (průmyslová revoluce) přechod od tradiční společnosti k moderní
• zakladatel August Comte r. 1839 (Kurz pozitivní filozofie)
• má vztah k filosofii, historii, ekonomii, psychologii, právu (zákony jako normy lidského chování), politologie, antropologii...
I
• sociální deviace (socio-patologické jevy)
• rodinu a přátele
• výchovu (socializaci)
• sociální stratifikaci (rozvrstvení ve společnosti)
• sociální mobilitu
• sociální role, status a postavení
• stát, národ, menšiny
• kulturu
• Interakci (komunikaci)
• genderové rozdělení
• vznik moderního světa
demokratizace)
Kulturní (procesy materializace, sekularizace, emancipace, kulturní expanze, reformace) Teoretické (protestantství, matematika a přírodní vědy, utopismus, větší reflexe společnosti ve vědách obecně - právo, historie atd.
ývoj sociologi
protosocioiogie iHlatón, Aristoteles, Moore, Hegel,..) vznik sociologie
40. léta 19. stol.-20. léta 20. stol. = období velkých jmen a teorií = klasické období
- napr. Max Weber, Karl Marx, Emile Dürkheim, Vilfredo Pareto, Georg Simmel, Herbert Spencer, - souvisí s pozitivismem -hledání objektivní pravdy
20. léta 20. stol. - v USA, tzv. „sociologové vyšli do ulic", prováděli praktické výzkumy mezi lidmi - normální jevy i nenormální (=patologické) řeší se konkrétní případy (nástup mikrosociologie)
- vznikají nové metody (rozhovor, pozorování, sociometrické testy,...), - např. Karl Raimund Popper
legitimní společ. vědou
- v otázkách návrat k počátkům (hl. makrosoc. problémy)
- strukturálně funkcionalistické koncepce (jak se ve společ. udržuje pořádek)- např. Talcott S. Parsons, R. K. Merton (text)
konfliktualistická (společ. se posouvá dopředu díky konfliktu) marxistická -Karl Marx -důležitý pojem MOC
sociologie přestává napodobovat přírodní vědy
6. 70. léta 20. stol. - interpretativní sociologie (padadigma)
zajímá, jak je vnímána lidmi (nejprve člověk pote společnost předtím obráceně),
- každodennost 80. léta 20. stol. - objektivistická, -např. George H. Mead, Herbert Blumer
ociologie jako věda
výsledky vědeckého procesu jsou neustále předmětem
konfrontace s přírodními vědami (ověřitelnost, systematičnost)
pozitivismus - předmětem jsou fakta = exaktnost, objektivita, zákonitost, nezpochybnitelnost E. Dürkheim (1858 - 1917)
společnost je syntézou suigeneris, je to něco víc než pouhá suma jednotlivců sociologie se zabývá sociálními fakty, která
a) jsou vůči člověku vnější
b) vyvíjí na jedince tlak ciologismus - vysvětlování sociálních faktů jinými
sociálními fakty - dal vzniknout funkcionalismu • výchova je výsostne sociální jev
k pochopení sociální reality (kvalitativní metodologie) - zásada tzv. „nehodnotící sociologie' ■ zamezit proniknutí subjektivních soudů do vědeckých výpovědí
• sociální a sociologický problém
• Berger, P. (2003). Pozvání do sociologie. Brno
• SOCIÁLNÍ - jevy ve společnosti, které jsou problematické
ostmodernismus
onec 20. století) - přináší silný relativizující prvek;
argumentace - hodnotových soudů se v principu
nelze v sociální vědě zbavit, badatel samotný není
schopen vystoupit mimo svou sociální pozici,
která jeho pohled nutně zkresluje.
skepse k vnímání pravdy jako neměnné autority
jazyk je tvůrcem reality s
lidská mluva = sociální jednání, interakce s
druhými => konstrukce reality
Diskurz
verbalizované vědění, které je sdíleno Jl^^ soubor jazykového jednání uvnitř promluvy, ĚKp^" produkované aktérem pro nějakého recipient^R£ P
v rámci specifického kontextu jazykové promluvy, které jsou korigovány pravidly určujícími co, kdy, kde a jak smíme/nesmíme říci v rámci určitého kontextu
vztah moci a vědění - pravda je jazykovou konstrukcí -mocenský boj
ole diskursu v sociální pedagogic
i
• zkoumání předsudků (forma sociální reprezentace jedné skupiny kterou sdílejí členové jiné skupiny), stereotypu - analýza konstruktů významu
• mediální či politický diskurs (Vašát - Janov), analýza internetovýc diskuzí
• kritický přístup (kompetence) k běžně rozšířenému „vědění"
• interpersonální rovina diskursu - vztahy mezi mluvčími (př. učitel - žák), lokalizace sebe v daném diskursu
• porušení společenských norem - důsledek odlišnosti diskursivní kontextů
• porozumění tomu, jak text (reklama, politická řeč...) dosáhne efektu
• jazyková kompetence - dosažená úroveň diskurzivní způsobilosti (viz. Bourdieu - Kulturní kapitál)
• vnímání subjektivních konstrukcí světa skrze vlastní interpretace a kontext - empatie; multikulturní vzdělávání
Mediální reprezentace romské třídy
Analýza textu - příklad
Úryvek č 1: štáb České televize (1. díl)
1. České školství má problém.
2. Na našem území žije podle odhadů 150 až 300 tisíc Romů.
3. Výhradně romské třídy nejsou povolené.
4. Přesto je Česko opakovaně kritizováno mezinárodními institucemi za nepřímou segregaci.
5. Vlivem mnoha okolností tu vznikají třídy, ve kterých převažují romské děti.
6. Jednou z nich je 8. A ze základní školy na náměstí 28. října v Brně.
7. 95 % tvoří romské děti a rozhodně to nejsou andílci.
• jsme v zajetí kategorií - "žena", "muslim", "anarchista"
• teorie rolí - sociální místo je utvářeno očekáváními ostatních
"svobodná matka" "manažerka" "důchodce"
• role mají vnitřní - internalizující aspekt, ztotožnění
• identita (považujeme za svou), ale ROLE je sociálně determinována
• pozor na vliv předsudků na sebepojetí člověka
„Profesor po svém jmenování se cítí být moudrým. Kazatel po určité době začne věřit tomu, o čem káže. Voják objeví v srdci bojové nadšení, když navlékne uniformu"(Berger, 2003, s. 102)
• systém stratifikace společnosti - určuje pozice nadřazenosti, moci, prestiže či vymrštění
Genius loci
vymisteni
J- v
Úryvek č. 6: štáb České televize (1. díl)
1. Škola stojí v blízkosti nechvalně známé oblasti Cejl,
2. kam se mnrvzí Rrňanp hojí po soumraku chodit.
3. Často se jí říká brněnský Bronv"
4. Problémv s drogami, alkoholem, hazardem a prostitucí jsou tu patrné na každém kroku.
5. Není divu, že tu několikrát denně zasahuje policie.
6. A orávě odtud Dochází většina žáků 8. A.
■ ■
7. Našli byste i lepší místo pro start do života.
symDoucKV mterakcionismus, etnometodoiogn nebo fenomenologickou sociologii výzkum „všedního dne" - každodennosti lidé jednají na základě významů, které jsou produktem jejich vzájemné interakce a které se mohou neustále měnit
sociální realita je tvořena významy, které mají různou dobu trvání
Sociologie sama přikládá určité významy a tím konstruuje
T. Luckmann, P. Berger, E. Goffman, H. Garfinkel
33 kTJiiMt]í«i<4.yj IBl TgwiMlržIg
každá opakovanná činnost nabádá člověka k
habitualizaci - opakování vede ke konstituci vzorců, z nichž ritualizací vznikají typizace
kláda svět ta
určitých skupin, pro to používá určitou symboliku Mannheim - každá ideologie je vedena snahou o ovládnutí skutečnosti, nikoli o její poznání Funkcionální přístup k ideologii- nezkoumá pravdivost ideologie, ale její funkci a to jak tuto funkci naplňuje od ideologie se lze osvobodit pouze převzetím jiné ideologie
hlavní funkcí je LEGITIMIZACE - interpretuje sociální realitu v duchu toho, aby ospravedlnila to, co skupina dě (komunismus, nacismus, ruská propaganda, mediální masáž...)
3
mělo být"), ale chce sdělovat a dokumentovat („jak to je a proč tomu tak je") jde o nešpekulatívni a nenormativní výzkumy, které pomáhají porozumět procesům výchovy, vzdělávání, škole, sociální struktuře a jejich procesů (socializace) oblasti zájmu - výchova a vzděl. v širších společ. souvislostech, vzděl. instituce, vnější prostředí, efektv vzdělávání, socializace
aktuálně zkoumaná témata:
>st vzdělávacích Dříležitostí sociální
příležitostí ■ sociální
^^^^^^^^^^ stratifikace
vzdělávacích nerovností
"Pokud budete soudit rybu podle její schopnosti šplhat na strom, tak bude celý život věřit tomu, že je hloupá." - Albert Einstein
dělnické
Náš vzdělávací systém
"Pokud budete soudit rybu podle její schopnosti šplhat na strom, tak bude celý život věřit tomu, že je hloupá." - Albert Einstein
P. Bourdieu
* Sociální pole
• Posstruktura lista
*l* neustálý symbolický boj o pozici -❖ vlastní systém distribuce kapitálů
• Na čem je závislá pozice aktéra v sociálním poli?
-vlastnictví kapitálů (kulturní, ekonomický, sociální, symbolický = uznání)
• kapitál - vtělený, objektivizovaný, institucionalizovaný
* Habitus = soubor individuálních a individualizovaných dispozic (předpokladů), není plně vědomý
• (vliv sociální struktury + role a jednání), situační, jde o způsob chování a myšlení
STRUKTURY
HABITUS
VNÍMÁNÍ
JEONANI
SPECIFICKÉ HISTORICKÉ PODMÍNKY
(Haker, 2000, s. 169)
Literatura pro samostudium:
Bauman, Zygmunt. 1996. Myslet sociologicky. Praha: SLON. Berger, Peter, L. 2003. Pozvání do sociologie. Barrister & Principal.
Berger & Luckman. 1999. Sociální konstrukce reality.
Keller, Jan. 1997. U vod do sociologie. Praha: SLO Giddens, Anthony. 1999. Sociologie. Praha: Argo Disman, Miroslav. 2000. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Jandourek, Jan. 2003. Uvod do sociologie. Praha: Portál.
Keller, Jan. 2004. Dějiny klasické sociologie.
I
TJ
Pojmy k zapamatování:
• Anomie
• Paradigma
• Sui generis
• Legitimizace
• Habitualizace