Regionální portfolio (místo bydliště či pedagogického působiště) Pro potřeby vzdělávaní na prvním stupni je potřeba stanovit území označované jako region školy. Jedná se o prostor, který by měl být dostupní pěšky, který žáci znají a ve kterém se bezpečně pohybují. V případě velmi malých a malých obcí jako region chápeme obec samotnou, případně se spádovými vesnicemi. U obcí velkých, jako např. Brno, pak volíme jako region školy pouze městskou část, ve které se škola nachází. Obec TVAROŽNÁ (portfolio zpracoval(a) Mgr. Iva Frýzová) Lokalizace obce Tvarožná: · Obec Tvarožná se nachází v Jihomoravském kraji, 10 km směrem východně od Brna. · Lokalizace pomocí GPS 49.1921486N (severní šířky), 16.7733767E (východní délky) · Obec leží v nadmořské výšce od 250 m n. m. (nejnižší bod) po 296 m n. m. (nejvyšší bod – vrch Kopeček/Santon) Mapu zpracovala s pomocí https://mapy.cz/turisticka?x=16.7680981&y=49.1849964&z=15&l=0 Mgr. Iva Frýzová 26/4/2017 Geologie obce Tvarožná: · Území obce leží na rozhraní Českého masivu (region moravskoslezské paleozoikum – jednotka drahanský kulm) a Karpat (karpatská předhlubeň) · mezi charakteristické horniny území patří SLEPENEC (hornina sedimentární, zpevněná), SPRAŠ (hornina sedimentární, nezpevněná) a JÍL VÁPENITÝ (hornina sedimentární, nezpevněná). Výskyt slepence je lokalizován na kopce v okolí obce (vrch Kopeček/Santon, místní část Vinohrady). Legenda mapy: SPRAŠ JÍL VÁPENITÝ SLEPENEC Mapu zpracovala s pomocí http://mapy.geology.cz/geocr_50/ Mgr. Iva Frýzová 26/4/2017 Pedologie obce Tvarožná: · Legenda mapy: ČERNOZEM KAMBIZEM ČERNICE Převažujícím půdním typem na území obce je černozem, tedy typ úrodné půdy, která přirozeně vzniká na spraši. V místech výskytu slepenců se nachází půdní typ kambizem, tedy typické půdy svahů. Podél potoka je nachází černice, úrodný typ půdy ovlivněný zvýšenou vlhkostí danou přítomností vodního toku. Mapu zpracovala s pomocí http://mapy.geology.cz/pudy/ Mgr. Iva Frýzová 26/4/2017 Výškový stupeň a vegetační výškový stupeň obce Tvarožná: · Podle typu reliéfu spadá Tvarožná mezi ROVINY · Textové pole: Foto zdroj: http://old.tvarozna.cz/index.php?&desktop=foto&id=129&module_params= Podle nadmořské patří Tvarožná (250 m n.m.) na rozhraní výškového vegetačního stupně NÍŽINNÉHO ( s přirozeně převažujícími dubovými nebo dubohabrovými lesy, v okolí řek pak lesy lužními) a PAHORKATINENÉHO (s přirozeně převažujícím dubem zimním, habrem a bukem). · Z hlediska vegetační stupňovitosti (dle Zlatníka) spadá území Tvarožné do vegetačního stupně DUBOVÉHO. V tomto vegetačním stupni by se přirozeně myly nacházet listnaté lesy s převahou DUBU ZIMNÍHO, ale také DŘÍNU a dalších teplomilných dřevin. Na území ČR jsou tyto lesy až na malé ostrůvky vykáceny a přeměněny v zemědělskou půdu a využívány k pěstování obilovin a cukrové řepy. Tomuto stavu odpovídá také okolí Tvarožné. (Z pracováno s využitím https://cs.wikipedia.org/wiki/Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stup%C5%88ovitost) Využití půdy v obci Tvarožná: · Okolí obce lze charakterizovat jako krajinu zemědělskou, tedy výrazně ovlivněnou člověkem. Převažuje zde rostlinná výroba, mezi v současnosti pěstované polní plodiny patří obiloviny (především pšenice, kukuřice), dále řepka olejka, ale také slunečnice. V posledních letech proso a len. Mapu zpracovala s pomocí https://mapy.cz/letecka?x=16.7703941&y=49.1910268&z=15&l= 0 Mgr. Iva Frýzová 26/4/2017 Klima v obci Tvarožná · Textové pole: Mapu zpracovala s využitím http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/klimreg/mapa.jpg Mgr. Iva Frýzová 28/4/2017) Území obce Tvarožná spadá do klimatické oblasti TEPLÉ (T2), kterou lze charakterizovat těmito teplotními údaji: Ø průměrná teplota leden: -2 až -3 °C Ø průměrná teplota duben: 8 – 9 °C Ø průměrná teplota červenec: 18 – 19 °C Ø průměrná teplota říjen: 7 – 9 °C Ø počet letních dní v roce: 50 – 60 Ø počet dní s teplotou nad 10°C v roce: 160 – 170 Ø počet mrazových dní: 100 – 110 Ø počet ledových dní: 30 - 40 Ø Tyto klimatické poměry v obci umožňují pěstování teplomilných druhů zeleniny jako např. rajčata nebo papriky ve venkovním prostředí, dále pak pěstování teplomilných druhů ovocných dřevin jako jsou meruňky a časné odrůdy třešní, což dokladují meruňkové sady a třešňová alej na území obce. počet dní se srážkami více než 1 mm v roce: 90 – 100 Ø úhrn srážek během vegetačního období: 350 – 400 mm Ø úhrn srážek během zimního období: 200 – 300 Ø počet dní se sněhovou pokrývkou: 40 – 50 Ø počet jasných dní: 120 - 140 Ø počet zatažených dní: 40 - 50 (Převzato z http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=klima-mapa) Záznamy počasí z meteorologické stanice v blízkosti Tvarožné (Brno – Tuřany) SSV_B2BTUR01_2016.png Teploty_B2BTUR01_2016.png char_dny_B2BTUR01_2016.png SRA_B2BTUR01_2016.png Snih_B2BTUR01_2016.png (Grafy převzaty z http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data#) · Ze srovnání údajů z roku 2016 a dat z dlouhodobého pozorování za roky 1961 až 1990), ale také s daty klimatické charakteristiky oblasti vyplývá, že rok 2016 byl ve Tvarožné teplotně nadprůměrný – a to především v prvních devíti měsících roku a srážkově podprůměrný v závěru roku. Znečištění ovzduší v blízkosti obce: Základní údaje Kód lokality: BBNY Název: Brno-Tuřany Stát: Česká republika Vlastník: Český hydrometeorologický ústav Kraj: Jihomoravský Okres: Brno-město Obec (ZÚJ): Brno Klasifikace Zkratka: B/S/R EOI - typ stanice: pozaďová EOI - typ zóny: předměstská EOI - charakteristika zóny: obytná EOI B/R - podkategorie: Adresa lokality (nepovinné) Správce lokality, adresa ČHMÚ - pob.Brno Kroftova 43 61667 Brno Tel.: 541421046 Fax:.: 541421018 E-mail: robert.skeril@chmi.cz Lokalizace Zeměpisné souřadnice: 49° 8´ 56.298" sš 16° 41´ 46.380" vd Nadmořská výška: 241 m Doplňující údaje Terén: vrcholová poloha (vrchol, hřeben) v terénu do 10% Krajina: trvalý travní porost, téměř bez zástavby Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km) Umístění Areál letiště Brno - Tuřany. Náhorní planina. Seznam měřicích programů: Kód Typ active BBNYA Automatizovaný měřicí program - Nejbližší stanice měřící emise se nachází v Brně – Tuřanech, v areálu letiště. BBNYE_m.jpg - Na této stanici se průběžně měří hodnoty: Plyny způsobující skleníkový efekt + toxické pro živé organismy: NO [oxid dusnatý], NO[x] [oxidy dusíku], O[3] [ozon] Plyny způsobující kyselé deště: NO[2] [oxid dusičitý], SO[2] [oxid siřičitý], Lehký polétavý prach: PM[2,5] [jemné částice PM2,5] PM[10] [částice PM10] SPM [suspendované částice] Ochrana přírody v obci: · Přímo na území obce se nachází jedno maloplošné chráněné území, PP Santon, dále pak památný strom, a to konkrétně jeřáb břek.v blízkém katastru obce Velatice pak přírodní památky Velatická slepencová stráň a Vinohrady. · Přírodní památka Santon - (rozloha: 0,39 ha, ochranné pásmo 5,08 ha, vyhlášena 1979) PR Santon je tvořena stejnojmenným vrcholem (296 m n. m.) z račických a lulečských slepenců se rozkládá ve Šlapanické pahorkatině. Jde o významnou kulturně-historickou lokalitu v rámci Slavkovského bojiště. Na vrcholu stojí od roku 1832 kamenná kaple, již předcházela kaple dřevěná, která však padla za oběť francouzskému opevnění v době války. Přírodní památka Santon byla vyhlášena za účelem ochrany fragmentů typického stepního společenstva teplomilných rostlin a živočichů. Dříve byl Santon využíván hlavně k pastvě a byl porostlý keři a travou, stromy jen málo. Později byl v jižních svazích vysázen akát a v severních svazích borovice a modříny. Dále byly prováděny výsadby šeříku a jasanu, které se poté samovolně šířily po celém území. Zalesňování však bylo počátkem degradace tohoto unikátního přírodního fenoménu. Textové pole: Autor: Jiří Novák, zdroj: http://www.biolib.cz/cz/image/id97671/ Nejvýznamnější částí rezervace je samotný vrchol kopce s kaplí. Zde roste v hojných počtech kosatec nízký, večernice smutná, pryskyřník ilyrský. Za významné jsou považovány populace pochybku prodlouženého. Vzácněji se na lokalitě vyskytuje kavyl vláskovitý a sasanka lesní Na svazích lze také nalézt zvonek boloňský, česnek žlutý či mateřídoušku olysalou. Keřové a stromové patro pokrývá úpatí kopce. Je převážně tvořeno z hlohu obou druhů brslenů, z růže šípkové nebo vzácněji kalinou tušalají. Dřevinný porost, jež převažuje ze severní strany Santonu je tvořen javory, habrem, lískou, jasanem a dubem zimním. Hojně je zde vysazena borovice lesní a borovice černá. Textové pole: Autor: Miroslav Pospíšil, zdroj http://www.biolib.cz/cz/image/id297123/ Z bezobratlých živočichů Santon obývá šířící se kudlanka nábožná a otakárek ovocný. Podrobný zoologický průzkum však nebyl dosud proveden, a proto z tohoto území známe jen málo živočichů. Z plazů se zde hojně vyskytuje ještěrka obecná a slepýš křehký. Z avifauny zde byl pozorován lejsek šedý a ťuhýk obecný. Hnízdí zde koroptev polní. (zpracováno podle http://www.naturabohemica.cz/santon/) Textové pole: Zdroj: http://stromroku.cz/Finaliste/2004/Brek-v-Tvarozne.aspx?lat=49.19023620723447&lon=16.76428586347652 3&z=17 http://stromroku.cz/Finaliste/2004/Brek-v-Tvarozne.aspx?lat=49.19023620723447&lon=16.76428586347652 3&z=17 Památný strom jeřáb břek Jeřáb břek květ.jpg Autor: David Pavka, zdroj: http://www.biolib.cz/cz/image/id16296/ jeřáb břek plod.jpg Autor: Vojtěch Herman, zdroj: http://www.biolib.cz/cz/image/id166331/ Památný strom jeřáb břek se nachází při vjezdu do obce Tvarožná, v těsné blízkosti secesního Kosmákova kříže a pomníku generála Valhuberta. Jeho odhadové stáří je 100 let. Tento druh jeřábu je v ČR vzácností. V roce 2004 se stal tento strom Stromem roku. Jeřáb břek je opadavá listnatá dřevina, dorůstající 20-25 m. Listy jsou nedělené, střídavé, široce vejčité, peřenoklané. Mladé lístky jsou chlupaté. Postupem času ale zůstává chlupatá pouze žilnatina, listy jsou lysé. Drobné kvítky vytvářejí přímé, dlouze stopkaté laty, vykvétají v květnu. Po oplození se vytvářejí malvice. Jsou veliké jen pár centimetrů, žlutočerveně zbarvené, po dozrání je zbarvení hnědé. Malvičky jsou velmi kyselé, nevhodné k přímé konzumaci. Roste v teplejších oblastech střední Evropy, Malé Asie a severní Afriky. V ČR se vyskytuje jen místně jako roztroušená dřevina v teplejších oblastech. Hospodářská dřevina. Načervenalé dřevo se používá v řezbářství, nábytkářství a při výrobě hudebních nástrojů. Je velmi pevné a tvrdé. (zpracováno podle http://www.naturabohemica.cz/sorbus-torminalis/) Textové pole: Chráněný živočich – vlha pestrá Přímo na území obce Tvarožná, v místní části hlinky pravidelně hnízdí vlha pestrá, silně ohrožený druh stěhovaného ptáka. Jeho výskyt je pravidelný, na lokalitě hnízdí okolo 5 párů. Textové pole: Mapu zpracovala s pomocí www.mapy.cz Mgr. Iva Frýzová 26/4/2017 Vlha pestrá je pták o něco málo větší než kos, od zobáku po ocas měří okolo 27 cm. Svůj druhový přívlastek „pestrá“ dostala podle svého výrazného zbarvení. Jedná se totiž o jednoho z nejpestřejších ptáků, se kterým se můžeme u nás setkat ve volné přírodě. Vlhu pestrou je možné pozorovat na území České republiky především na jižní Moravě. Má ráda otevřenou krajinu s loukami a mokřady, která je jen málo porostlá stromy a keři. V takové krajině je totiž velké množství hmyzu, jako jsou např. včely, sršni, motýli, vážky a další, kteří jsou potravou vlhy. Vlhy jsou vynikající letci a svou potravu loví v letu. Druhou podmínkou pro výskyt vlhy pestré je vhodné hnízdiště. Vlhy si budují v hlinitém nebo písčitém břehu noru dlouhou až dva metry. Na konci této nory mají své hnízdo. Vlhy se usadí jen tam, kde je možné vybudovat hnízdo. Na příhodných místech budují vlhy kolonie, kde žije hned několik párů. Vlhy k nám přilétají z Afriky, tedy jižní polokoule, v polovině května. Ihned po návratu vytvoří páry a kladou 4 až 6 vajíček, ze kterých se po třech týdnech vylíhnou mláďata. Ta pak společně krmí oba rodiče další tři týdny. Když ptáčata povyrostou, čekají na potravu u otvoru do nory. V přikrmování pokračují ještě několik dní poté, co ptáčata vyletí z hnízda. Velkým nebezpečím pro vlhy jsou hadi a lasičky. Pokud se dostanou do hnízda vlh, sežerou všechna vajíčka či mláďata, která tam najdou. Koncem srpna se vlhy opět vydají na cestu na jižní polokouli. V Africe nestaví hnízda a pohybují se v hejnech. Vzhledem k omezenému výskytu a postupné ztrátě přirozených hnízdišť je vlha pestrá řazena mezi druhy chráněné, konkrétně mezi druhy silně ohrožené. Textové pole: Zdroj: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/ Velkoplošné chráněné území – CHKO Moravský kras Vyhlášení 1965, rozloha 92 km2, z maloplodých zvláště chráněných území: 4 národní přírodní rezervace, 2 národní přírodní památky, 11 přírodních rezervací Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky. Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty. Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání - Býčí skála. Nejznámější jeskyní jižní části krasu je jeskyně Ochozská s délkou téměř 2 km. Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z jeskyně Pekárny. Vytvořili je lovci koní a sobů a jejich stáří je odhadováno na 11 000 až 13 000 let. Jeskyně jsou i hlavním magnetem turistického ruchu. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka, Výpustek a Sloupsko-šošůvské s roční návštěvností cca 400 000 osob. Geologický podklad, členitý terén, poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti i výskyt karpatských druhů je příčinou existence specifických rostlinných a živočišných společenstev. Pozoruhodná je fauna jeskyní. Nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo dosud zjištěno 21 druhů. V jeskyních Moravského krasu však žijí i četné druhy bezobratlých živočichů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni k životu v naprosté tmě. Mnoho z nich zde bylo popsáno jako nové druhy pro vědu. Ze skupiny kriticky ohrožených druhů rostlin zde například ve skalní stěně propasti Macocha roste, jako na svém jediném nalezišti v České republice, glaciální relikt, kruhatka Matthioliho. Lesy s převážně přirozenou druhovou skladbou kryjí téměř 60 % území. Převzato z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/