Soustava kosterní

·         pevná opora těla

·         ochrana orgánů

·         pasivní hybný aparát

·         tvoří ji více než 200 kostí

·         tvořena tkáněmi nazývanými pojiva (základem je nerozlišená zákl. hmota, ve které jsou
rozloženy buňky určitých vlastností) – vazivo, chrupavka, kost

·         tkáň = soubor buněk o stejné velikosti a tělesné funkci

Stavba kosti

Povrch kosti

·         na kloubních plochách ho kryje chrupavka

·         ostatní povrch kryje okostice = vazivová blána protkaná nervy a cévami, které vnikají do
kostí, větví se do Haversových kanálků a zajišťují výživu a inervaci kostní tkáně

·         vnitřní vrstva okostice obsahuje kostitvorné buňky → vytváření kostní hmoty a růst kosti
do tloušťky

Vnitřní stavba kosti

·         u kostní tkáně jsou v zákl. hmotě osteocyty = kostní buňky

·         kostní tkáň může být uspořádána:

- kost hutná (= kompaktní) – nejsou v ní mezery, kost. tkáň je seřazená do lamel (plášťové lamely,
Haversovy lamely s cévami a nervy, vmezeřené lamely), vyskytuje se v dlouhých (středních) částech
kostí

- kost houbovitá (= spongiózní) – jsou v ní mezery, ve kterých je kostní dřeň – vznik krvinek, je
červená, ale s věkem žloutne, protože se v ní ukládá tuk, houbovité kosti jsou kosti krátké nebo
ploché (např. pánevní), pokud je výrazně namáhána → uspořádání do trámečků

Vývoj  a růst kostí

·         většina vzniká z chrupavky = kostnatění = osifikace

·         do chrupavčitého základu vnikají cévy a podél nich kostitvorné buňky (= osteoblasty) →
vytvoří se jádro kostní tkáně (osifikační centrum) a kostnatění postupuje k okrajům kosti

·         střední část kosti = diafýza, konce kostí = epifýzy, mezi diafýzou a epifýzami jsou
růstovéepifyzární chrupavky – jejich činností roste kost do délky, okolo 20. roku věku kostnatějí a
růst do délky se zastavuje

·         vlastnosti kostí jsou dány složením zákl. hmoty:

- organické látky

- anorganické látky – vápenaté a fosforečné soli (kosti se výrazně podílejí na hospodaření s těmito
prvky)

- záleží na poměrném zastoupení těchto látek → v mládí jsou kosti pružné a pevné (obsahují hodně
org. l.), s věkem výrazně přibývá solí → kost je velmi tvrdá, ale křehká

Spojení kostí

·         pevné – za pomocí jiné pojivové tkáně (vazivo, chrupavka) nebo druhotný srůst kostí

·         dotykem = pohyblivé spojení kloubem, kloub = spojení dvou nebo více kostí  dotykem na
styčných plochách:

- jedna vypouklá = kloubní hlavice

- druhá vydutá = kloubní jamka

- styčné plochy jsou pokryté chrupavkou → nedochází ke tření

- kloub je fixován vazivovým pouzdrem, aby kosti nevypadávaly

- na vnitřní straně pouzdra je tkáň = synoviální vrstva, produkující kloubní maz = synovii –
zmenšuje tření na styč. plochách, obsahuje živné látky pro chrupavku st. ploch → neubývá, zvyšuje
pevné přilnutí kloubních ploch k sobě

- klouby jednoduché (styk 2 kostí)

- klouby složené (více kostí) – vyskytují se v nich chrup. destičky, vyrovnávající zakřivení styč.
ploch, je jich méně, nejsložitější je kolenní kloub

- klouby dělíme podle tvaru zakřivení styč. ploch:

ʘ kulovité (ramenní k.)

ʘ válcové (články prstů)

ʘ kladkové – nejčastější

ʘ elipsoidní, sedlové, tuhé - malé pohyby (obratle, oblast páteře)

Kostra člověka

·         trupu

·         končetin

·         hlavy (lebka)

http://files.lidsketelo.webnode.cz/200000020-c32b3c4256/kostra2.jpg

Kostra trupu

Páteř

·         osa těla

·         kostěná poprvé u ryb

·         tvořena obratly:

http://files.lidsketelo.webnode.cz/200000019-60bdd63acb/Brustwirbel_oben.png

- krční obratle – 7 obratlů – první dva mají odlišnou stavbu – nosič (= atlas) nemá vyvinuté
obratlové tělo, tvořen dvěma oblouky, na jejichž horní straně jsou 2 kloubní jamky, do jeho
kloubních plošek nasedá lebka, zajišťuje kývání hlavy a čepovec (= axis) také nemá obratlové tělo,
směrem nahoru vybíhá zub čepovce, kolem kterého se otáčí atlas, díky spojení atlasu a čepovce
můžeme otáčet hlavou, ostatní krční obratle mají vyvinuté nízké obratlové tělo a výrazný trnový
výběžek (nejvýrazněji poslední  7. obratel)

- hrudní  obratle – 12 obratlů, nejvíce patrné obratlové tělo, příčné (postranní) výběžky
s kloubními jamkami, na které se vážou žebra, šikmo dolů směřující ostrý trnový výběžek

- bederní obratle -  5 obratlů, nejmohutnější a vysoká obr. těla, míšní kanál – mícha

- křížová kost - * srůstem křížových obratlů (5), vpředu i vzadu má 4 páry otvorů – výstup míšních
nervů, připojuje se k ní pletenec pánevní

- kostrční kost – 4-5 obratlů, které zakrněly a srostly

·         páteř je 2x esovitě prohnutá

·         lordóza = prohnutí dopředu (krční a bederní)

·         kyfóza = prohnutí dozadu (hrudní a křížová)

·         skolióza = bočitost páteře, vychýlení páteře do strany

·         mezi těly obratlů jsou chrupavčité ploténky, které tlumí nárazy

·         nervy vystupují v otvorech mezi obratly, může dojít ke skřípnutí nervu → ochrnutí

Hrudní koš

·         uzavírá dutinu hrudní, chrání plíce a srdce

·         dorzoventrální zploštění (ve směru záda-břicho)

·         hrudní kost – plochá, části: rukojeť (napojení kostí klíčních), tělo, mečovitý výběžek

·         žebra:

- pravá žebra – 7 prvních párů, vpředu se upínají na hrudní kost, vzadu na obratel (na příčný
výběžek)

- nepravá žebra – 3 páry, vzadu se upínají na obratel, vpředu se chrupavčitě připojují na předchozí
žebro

- volná žebra – 2 páry, vzadu také připojeny na obratel, ale končí volně ve svalovině

Kostra končetin

Kostra horní končetiny

·         ke kostře trupu se připojuje pletencem (= několik kostí, které vytvoří kloubní jamku pro
vlastní končetinu)

·         pletenec lopatkový – 2 kosti – klíční a lopatka

·         kosti horní končetiny:

- kost pažní (ramenní)

- kosti předloktí – loketní a vřetenní

- ruka – kosti zápěstní (8), kosti záprstní (5), články prstů (14)

Kostra dolní končetiny

·         pletenec pánevní – 2 kosti pánevní

·         pánev – mísovitý tvar, skládá se z párů: kosti kyčelní, kosti sedací a kosti stydké
(vytvářejí sponu stydkou – chrapavčitá, spojuje kosti stydké) + kost křížová

·         stehenní kost – nejdelší a nejmohutnější kost v těle, krček kosti stehenní – zákl. hmota
je velmi křehká → nebezpečí ve stáří, často se může zlomit → totální endoprotéza

·         kolenní kloub – spojení 4 kostí – nejsložitější, čéška – kost vsunutá do šlachy
čtyřhlavého stehenního svalu

·         bércové kosti – holenní a lýtková, nepoměr v zakřivení styčných ploch kosti stehenní a
kosti holenní vyrovnávají vsunuté destičky = menisky z vazivové chrupavky

·         noha – zanártní kosti (7), nártní kosti (5), články prstů (14), kostra nohy tvoří na
vnitřní straně klenbu – při našlapování péruje a chrání nervy, cévy a svaly, není-li dostatečně
vyvinuta → plochá noha

Lebka

·         mozkovna > obličejová část

·         obličejová část: 2 kosti nosní, 2 kosti slzní, horní čelist – srostlá ze 2 kostí, 2 kosti
lícní – vede od ní oblouk jařmový, 2 kosti patrové, kost radličná, dolní čelist – srostlá ze 2
kostí

·         do čelistí jsou pevně zasazené zuby = vklínění

·         zuby: incisivi – řezáky, canini – špičáky, premolares – třenové zuby, molares – stoličky

·         dolní čelist je připojena k čelisti horní složeným kloubem → pohyblivá

·         mozkovna:

- spodina lební - kost týlní – má týlní otvor, prochází jím mícha, kost klínová, kost spánková,
kost čichová

- klenba lební  - kost čelní – klenutá, 2 kosti temenní

http://files.lidsketelo.webnode.cz/200000018-87e2688dcb/06.lebka.jpg

·         kosti jsou pevně spojené, srůstají bez jakékoliv tkáně

·         pevný srůst na mozkovně = šev:

- věnčitý (korunový) – čelní + temenní kost

- šípový – spojuje 2 kosti temenní

- lambdový – týlní kost + okolní kosti

- šupinový – spánková kost + okolní kosti

·         jazylka – kost tvaru rozevřeného písmene U, je zavěšená vazy na bodcovité výběžky kosti
spánkové, je na ní zavěšen hrtan