Masarykova univerzita v Brně


                                        Pedagogická fakulta










logo%20PDF%20OK














                                     Dramatizace živých obrazů


                                          Seminární práce



                       Praktikum k didaktice výuky o přírodě a společnosti 2













                                                                                      Mgr. Kateřina
                                                                                          Boráňová,


         UČO 114992


         CŽV, 4.semestr


                                     ŽIVÉ OBRAZY –  KAREL IV.


Předmět: Vlastivěda

Časový rozsah: 1 vyučovací hodina

Ročník: 4.

Téma: Karel IV. - opakování

Cíl: Přiblížit žákům mimořádnou osobnost Karla IV. prostřednictvím vlastního prožitku – živého
obrazu. Žáci o živém obrazu přemýšlí, usuzují, co znázorňuje. Své odpovědi zdůvodní.


Scénář hodiny:

·        V úvodu hodiny se žáci pokusí vytvořit stručný životopis Karla IV. na základě informací
z minulé hodiny. Poté si společně podstatné body jeho života a vlády chronologicky seřadíme a
zapíšeme na tabuli

·        Rozdělení žáků do skupin – žáci dostanou lístečky s letopočty, název události, popis
události a obrázek k události. Úkolem je vytvořit skupinu dle události. (viz příloha)

·        Dalším úkolem je vytvořit živý obraz:

 „Vytvořte ze své skupiny živý obraz, který bude znázorňovat zadanou událost.“ Je na žácích, zda se
inspirují obrázky či použijí vlastní fantazii. Každá skupina svůj obraz předvede, ostatní jej
pojmenují a vysvětlí, co podle nich znamená.  Poté učitel obraz oživí, postavy se mohou hýbat a
mluvit tak, aby ostatní zjistili, zda měli pravdu. Po každém obrazu následuje diskuse s otázky
typu: Co vidíte? Proč? Kterou postavu znázorňuje? Z jakého důvodu si to myslíte?

·        V závěru hodiny se žáci zamyslí, jak vidí Karla IV. Před tabuli umístíme židli. Žáci k ní
budou jednotlivě přistupovat, mohou si na ni sednout, stoupnout, opřít se o ni, nevnímat ji apod.
Jejich úkolem bude pronést větu „JÁ JSEM KAREL IV. OTEC VLASTI“. Tuto větu doplní libovolným
gestem, postojem, posazením se. Je důležité, aby každý žák našel nový způsob vyjádření věty, ale
vycházel zároveň z toho, jak si představuje osobnost Karla IV. Můžeme jednotlivá vyjádření společně
komentovat.


POUŽITÉ ZDROJE:

·        http://www.vys-edu.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1086

·        http://slideplayer.cz/slide/3329683/



                                              PŘÍLOHA

1316

Křest Václava

Jak zaznamenal kronikář, dne 14. května 1316 se po dvou dcerách „narodil na Pražském Městě Václav,
prvorozený syn pana krále Jana a paní Elišky, královny české a polské, a při jeho narození nastala
radost a plesání všem, kteří milovali štěstí krále a království“.

O čtrnáct dní později při slavnostním obřadu v bazilice sv. Víta arcibiskup Petr z Aspeltu za
přítomnosti arcibiskupa Balduina, dalších církevních hodnostářů a celého dvora pokřtil prince po
jeho velkých přemyslovských předcích jménem Václav.



křest Václava.jpg























2.září 1347

Královská korunovace

Královská korunovace se jako jeden z nejvýznamnějších obřadů musela řídit přesnými pravidly. Karel
vše promyslel do nejmenších podrobností. Již dříve přikázal opravit a zkrášlit královskou korunu,
která se pak pro vždy stala symbolem Českého státu a hodnosti panovníka. Nádherná slavnost, při níž
se stal českým králem Karel Lucemburský a královnou Blanka z Valois, se konala 2. září 1347ve
Svatovítské bazilice.

... pak to byla opět jedině jeho víra: Bůh nakonec se vším a se všemi naloží, jak bude chtít -
hrozit se budoucnosti je pošetilé ... Korunovační klenoty české. Svatováclavskou korunu z ryzího
zlata dal zhotoviti Karel IV. (Roku 1347) korunovace.jpg korunovace.jpg Korunovační klenoty české.
Svatováclavskou korunu z ryzího zlata dal zhotoviti Karel IV. (Roku 1347)






























1348

Založení Karlovy univerzity

Vzdělaný a výjimečně vnímavý římský a český král Karel vyvinul velké úsilí, aby se jeho sídlo
honosilo vším, co poskytovala vzdělanost a kultura nejvyspělejších zemí. Ve Francii a Itálii poznal
několik univerzit, nejlépe pařížskou Sorbonnu. Uvědomoval si, že univerzita nejen podporuje vážnost
panovníka, ale že mu i usnadňuje vládu. Svou zkušenost chtěl uplatnit v Praze. A tak se také stalo.
Karel IV. zakládá pražskou universitu roku 1348.

Arcibiskup Arnošt z Pardubic předčítá zakládací listinu v přítomnosti zástupců všech čtyř fakult.
Pražská universita byla první universitou ve střední Evropě.


založení univerzity.jpg






















1357

Položen základní kámen Karlova mostu

„Léta Páně 1342 (1. února)…nastala veliká povodeň přívalem vod ze sněhů a dešťů a obrovskou
spoustou a tloušťkou ledu byl stržen pražský most na četných místech, takže z něho zůstala sotva
čtvrtina …,“ tak kronikář František Pražský popisuje zkázu díla, které Praze sloužilo asi sto
sedmdesát let – most královny Judity.

Sídelní město se bez spojení obou břehů řeky nemohlo obejít, starý most ale nebylo možné opravit.
Karel IV. však pomýšlel na vybudování mostu, který by vyhovoval potřebám rozrůstajících se
pražských měst. Základní kámen byl položen v roce 1357 na staroměstském břehu. Dílo bylo svěřeno
Petru Parléřovi. Technicky náročná a nákladná stavba, na niž penězi přispívali obyvatelé celého
království, trvala více než dvacet let. A tak se zrodil most, jež je dnes na počest svého
zakladatele označován jako KARLŮV MOST. Karlův most – pod tímto názvem známe slavný most my. Avšak
až do 19. století byl tento most zvaný Kamenný.


karlův most.png