stanoviště VELIKONOCE 1) Přečtěte si text Velikonoce. 2) Vyhledejte s pomocí údajů o úplňcích, kdy budeme slavit Velikonoce v příštích třech letech. Správnost údajů ověřte pomocí internetu. 3) Do pašijového týdne patří jak zvyky a tradice křesťanské, tak i ty lidové. Přiřaďte k označení dne typické zvyky a tradice. 4) Vyprávějte ostatním, jakým způsobem se slaví dny pašijového týdne u vás v regionu. Tyto zvyky zapište na karty příslušné barvy a přiřaďte ke dnům pašijového týdne. 5) Nejvýznamnější lidovou tradicí Velikonočního pondělí je koledování a obdarovávání koledníků vajíčky a stužkami. Přečtěte si text Barvy a Velikonoce. S ohledem na tuto symboliku vytvořte jednoduchou velikonoční dekoraci. 6) Připravte pro své spolužáky DIDAKTICKOU HRU – budete postupně pantomimou předvádět jednotlivé zvyky a tradice a vaši spolužáci budou hádat, o který zvyk se jedná a do kterého dne patří. Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnější z křesťanských svátků a to především proto, že připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle Bible došlo třetího dne po ukřižování. Z hlediska křesťanů jsou tyto svátky významnější než Vánoce, protože ukřižování a smrt Ježíše znamená pro křesťany vykoupení a odpuštění prvotního hříchu. Jedná se však také o svátky, které mají silnou lidovou tradici vycházející z předkřesťanských zvyků spojených s obdobím jarní rovnodennosti a počátkem jara. Proto se obě tradice vzájemně prolínají a doplňují. Velikonoce se slaví každým rok jindy, svátek totiž připadá na první neděli po prvním jarním úplňku – může tedy být mezi 22. březnem a 25. dubnem. Proto mohou být v březnu i v dubnu. (Datum Velikonoc bylo určeno až roku 325 na 1.nikajském koncilu.) Příprava na Velikonoce v křesťanské tradici začíná čtyřicetidenním půstem. V tomto období by si měl člověk odepřít masité a sladké pokrmy a také zábavu. Proto veškeré oslavy a radovánky končí na masopustní úterý a tzv. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní období půstu. Během tohoto 40 denního období vrcholícího Pašijovým týdnem mají některé dny svá specifická jména spojená s křesťanskou i lidovou tradicí. Kromě již zmíněné Popeleční (nebo také Škaredé středy) to jsou: 1. postní neděle ČERNÁ 2. postní neděle PRAŽNÁ 3. postní neděle KÝCHAVÁ 4. postní neděle DRUŽEBNÁ 5. postní neděle SMRTELNÁ 6. postní neděle KVĚTNÁ Pašijový týden: Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční Velikonoční pondělí Data úplňků pro roky 2017 - 2019 Datum a čas 2017 Čt 12.1.2017 - 12:33 So 11.2.2017 - 01:32 Ne 12.3.2017 - 15:53 Út 11.4.2017 - 08:08 St 10.5.2017 - 23:42 Pá 9.6.2017 - 15:09 Ne 9.7.2017 - 06:06 Po 7.8.2017 - 20:10 St 6.9.2017 - 09:02 Čt 5.10.2017 - 20:40 So 4.11.2017 - 06:22 Ne 3.12.2017 - 16:46 Datum a čas 2018 Út 2.1.2018 - 03:24 St 31.1.2018 - 14:26 Pá 2.3.2018 - 01:51 So 31.3.2018 - 14:36 Po 30.4.2018 - 02:58 Út 29.5.2018 - 16:19 Čt 28.6.2018 - 06:52 Pá 27.7.2018 - 22:20 Ne 26.8.2018 - 13:56 Út 25.9.2018 - 04:52 St 24.10.2018 - 18:45 Pá 23.11.2018 - 06:39 So 22.12.2018 - 18:48 Datum a čas 2019 Po 21.1.2019 - 06:15 Út 19.2.2019 - 16:53 Čt 21.3.2019 - 02:42 Pá 19.4.2019 - 13:12 So 18.5.2019 - 23:11 Po 17.6.2019 - 10:30 Út 16.7.2019 - 23:38 Čt 15.8.2019 - 14:29 So 14.9.2019 - 06:32 Ne 13.10.2019 - 23:07 Út 12.11.2019 - 14:34 Čt 12.12.2019 - 06:12 Smrtná neděle Zelený čtvrtek Květná neděle Velký pátek Bílá sobota Velikonoční pondělí Boží hod velikonoční V tento den se nesmělo zametat, stlát, vynášet hnůj z chlévů, mýt nádobí, … Tímto dnem končí půst, společné jedení posvěcených pokrmů. Zdobení domovů větvičkami vrby jívy. Vynášení Morany/Mořeny jako symbolu smrti. Pečení mazanců a beránků, pletení pomlázek, zdobení vajíček. Konzumace pokrmů zelené barvy jako symbolu očisty těla. Den nadpřirozených sil dobrých i zlých otevírají se skály a vydávají skryté poklady Den uložení Ježíšova těla do hrobu. Křesťané v tento den slaví obřad posvěcení ohně - lidé v kostele postupně zapalují svíčky. Připomínka Ježíšova slavného vjezdu do Jeruzaléma, kdy jej lid provolal za krále. V kostelech se světí symbol jara – vrba jíva. Den odpuštění, poslední večeře Krista se svými učedníky, biskupové omývají nohy svým kněžím nebo starým mužům na znamení pokory. Oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, v kostelech slavnostní bohoslužba opět se zvony a hudbou. Den koledování a pomlázky. Chlapci a muži šlehají pomlázkou děvčata, aby jim zajistili zdraví po celý rok. Den ukřižování Ježíše Krista, pro křesťany den smutku. Během bohoslužby jsou kostely bez výzdoby, nehrají varhany, nezvoní zvony. Symbolika barev o Velikonocích Snad nejvýznamnějším atributem Velikonoc je vejce. Vejce je symbolem života a darování vejce sebou nese přání zdraví a blahobytu. K magickému zvýraznění významu vajec se pojí také symbolika barev. Zvláštní postavení měla vždy červená barva, připomínající krev, zdroj životní síly, také oheň a dozrálé ovoce. Měla také ochraňovat proti démonům. Podobně také zelená barva představovala sílu přírody. Jedná se o barvu vzbuzující naději a pocit bezpečí, že zima končí a příroda se opět probouzí. Naopak bílá barva znamená smrt, černá připomíná démony a modrá barva měla nezdravý nádech moru a neštěstí. Proto se tyto barvy používaly a dodnes používají jen výjimečně. Mezi tradiční velikonoční barvy patří žlutá nebo oranžová, tedy barvy představující med, zralé obilí, ovoce a zlato, symbolizovala bohatství a blahobyt. Poslední barvou, která patří k velikonocům je hnědá. Jedná se o barvu tradice, jistoty a pořádku domova.