•
• Sluneční  soustava
•
• Základní charakteristiky:
• 1. Dráhy planet jsou téměř kruhové a leží prakticky v jedné
•                   rovině. Keplerovy zákony.
•                   Smysl pohybu planet je stejný a shoduje se se Sluncem.
•               2. Velké poloosy planet splňují zákon.
•                   Pro Zemi je n=0, Merkur n=-2, Venuše -1, Mars +1, atd.
•                      a0 = 1 AU, k = 1,85
•      Je to tzv. Titiusova – Bodeova řada
•               3. Většina měsíců planet má malou výstřednost a malý sklon
•                   k ekliptice.
•               4. Planety zemského typu (terestrické) mají větší hustotu
•                   a málo měsíců, rotují pomalu. Vnější planety mají malou
•                   hustotu, hodně měsíců, rychle rotují.
•               5. Slunce představuje 99,87% veškeré hmoty Sluneční soustavy,
•                   ale pouze 0,54% celkového momentu hybnosti (Σm.r.v).
•                   Planety mají celkem malou hmotu, ale velký moment hybnosti
•                   (téměř vše mají Jupiter a Saturn).
•
•

•
•  Vznik Sluneční soustavy
•
•  Před 4,8 – 4,6 miliardami let v tzv Galaktickém disku v blízkosti galaktické roviny
•   ve třetím spirálním rameni (Orionovo rameno), vzdáleném 300 000 ly od středu
•   Galaxie.
•
•   Stavební materiál: plyn a prach v mateřské globuli o velikostech menších, než 0,001 mm.
•   Sluneční globule se pomalu otáčela a smršťovala vlastní gravitací
•   V jejím středu vzniklo Praslunce a vně se vytvořil Protoplanetární disk.
•
•   Po zapálení jaderné fúze – vznik mohutného proudu fotonů a „vymetení“ lehkých plynů.
•   Blíže zůstal prach, ze kterého vznikly terestrické planety:
•                  Nejdříve planetizimály (protoplanety). Ty jsou rozžhavené (gravitační
•                  smršťování, radioaktivní rozpad těžkých prvků, dopady meteoritů)
•
•   Těžké prvky (Fe,Ni,Cr,Ir) klesaly do středu planet.
•   Lehčí prvky (Si,Al,Mg) zůstávají v kůře.
•
•   Vnější část disku – lehké plyny (H,He,Uhlovodíky). Z nich vznikly těžké vnější planety.
•
•
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Solar System

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Solar System - objects

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/NovaSlunecniSoustava.jpg/400px-NovaSlunecn
iSoustava.jpg

•
•Slunce
•   Vznik Slunce:
•   Velká mlhovina v rovině naší Galaxie (MD)
•    Složení: H, 1-10 % prachových částic.
•    Rozměry mlhoviny – několik desítek pc a hmotnost řádově 100 MS
•    Teplota: 10 – 30 K, ale i 10 000 K (svítící ionizovaný H)
•    Aby vzniklo Slunce a jiné hvězdy, musí být mlhovina stlačována, ochlazována a musí snížit
•    svou rotaci.
•    Mlhovina – původně homogenní, ale výbuch blízké supernovy způsobil rázovou vlnou změnu
•    rozložení hmoty v mlhovině – vznik tzv. globulí. Jedna z nich – zárodek Slunce.
•    Globule narůstaly – vznik Protoslunce. Po dosažení teploty 1 milion K – zažehnutí
•    termonukleární reakce – Slunce se usadilo na Hlavní posloupnosti.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Sluneční evoluce

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Hvězdná porodnice
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Aten_disk.jpg/180px-Aten_disk.jpg

•
• Význam Slunce
•
•  Řídí téměř všechny procesy, probíhající na Zemi (počasí, podnebí, příliv a odliv,..)
•
•  Náboženský motiv: Helios (Řecko), Ré, Ra, Amon (Egypt), Sol (Řím) ….
•                                 Anaxagoras: hořící kamení
•                                 Geocentrická soustava
•                                 Heliocentrická soustava: M.Koperník
•                                 G.Galilei: Sluneční skvrny.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/172197main_NASA_Flare_Gband_lg-withouttext
.jpg/180px-172197main_NASA_Flare_Gband_lg-withouttext.jpg

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2

•
•   J. Kepler, I. Newton – zjistili, že Slunce je velmi hmotné
•    J. Fraunhofer – spektrum Slunce
•                          Nejvíce září na l ~ 501 nm
•
•   19. století: energie z gravitačního smršťování, nebo z dopadu
•                    meteoritů.
•   Spektrometrie ukázala, že se jedná o jadernou reakci.
•   H. Bethe navrhl mechanismus jaderné fúze
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
3

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
6

•
•Slunce se v průběhu času posouvá v H-R diagramu.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pohyb Slunce v H-R diagramu

•
•Základní parametry:
•
•Vzdálenost S – Z : 150.106 km (1 AU)
•Průměr: 1,4.106 km (asi 109 průměrů Země)
•Objem: 1,3.106 VZ
•MS : 2.1030 kg (330 000 MZ)
•99,8% hmotnosti Sluneční soustavy
•r : 1400 kg.m-3
•Zářivý výkon: 4.1026 W
•Na Zemi dopadne asi 45 miliardtin této hodnoty.
•Povrchová teplota: 5800 K
•Teplota jádra asi 13,6.106 K
•Složení: 73,5 % H, 24,8 % He, O,C,Fe,Ne,N,Si,Mg,S.
•
•Hvězda hlavní posloupnosti, stáří asi 4,6 miliard let (střední věk)
•Bude svítit ještě asi 5-7 miliard let
•Obíhá ve vzdálenosti asi 27 000 ly od středu MD. Střed MD oběhne jednou
•Za 226 milionů let (Galaktický rok)
•Doba vlastní rotace na pólu je 36 dní, na rovníku 25 dní.
•
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Struktura Slunce

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•              Složení Slunce (povrchové vrstvy)
•
Složení

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•          Složení Slunce (jádro)
•
Složení v centru

•
•  Zdroj energie:
•
•  Termonukleární reakce
•   Každou sekundu „shoří“ 700 milionů tun H a vznikne 695 milionů tun He. Rozdíl se
•   v poměru 96 % : 4 % změní na elektromagnetické  záření a neutrína.
•   Každou sekundu vyzáří tolik energie, kolik by stačilo pro celou Zemi na 1000 let.
•  Tlak záření x gravitace (Sluneční vítr)
•
•   Fotony putují ze středu Slunce tisíce až miliony let (nevýhoda pro výzkum)
•   Neutrina letí přímo – možnost popisu procesů v jádře Slunce.
•   Slunce již spotřebovalo zhruba polovinu svých zásob vodíku. Za dalších 5 – 7 miliard
•   let shoří všechen vodík, pak bude hořet He.
•
•   Další vývoj – vznikne červený obr, pohltí Merkur, Venuši a možná i Zemi.
•   Pak se začne smršťovat a odmrští vnější obal, ze kterého se stane planetární mlhovina,
•   obsahující různé prvky. Samo Slunce se stane bílým trpaslíkem.
•
•  Další osud lidstva ?  Zprvu snad Mars, později Europa ?
•
•
•
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Slunce na HRD

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Slunce na HRD

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Slunce na HRD

•
•   Sluneční aktivita
•   Za každou sekundu opustí Slunce asi 1 milion tun slunečního plazmatu
•    (od svého vzniku ztratilo Slunce asi 0,1% své hmotnosti)
•    Každý m2 vyzáří za 1 s 63 milionů J
•    Celý povrch vyzáří asi 3,8.1026 J/s
•    Sluneční vítr – fotony + částice.
•    Na Zemi způsobuje geomagnetické bouře (výpadky spojení, poruchy rozvodu
•    energie)
•    Souvislost se skvrnami na Slunci – cyklus
•    Čím více je skvrn, tím intenzívnější
•    je sluneční vítr.
•
•    Zatmění Slunce
•    Měsíc mezi Z a S
•    Možnost studia Sluneční koróny apod.
•    Filtr
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Zatmeni_Slunce.svg/180px-Zatmeni_Slunce.sv
g.png

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Solar_eclips_1999_4.jpg/180px-Solar_eclips
_1999_4.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/RingfoermigeSonnenfinsternis.jpg/180px-Rin
gfoermigeSonnenfinsternis.jpg

•
•  H.S. Schwabe – hledal planetu Vulkán a jako první zkoumal Slunce
•  Zjistil periodicitu ve výskytu slunečních skvrn (perioda 11 let)
•  Polarita mag. pole Slunce se mění jednou za 11 let ( Země – cca 1000 let)
•  Mag. pole Slunce je velmi silné, cca 0,1 T
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Sluneční cykly

•
•Dvaadvacetiletý magnetický sluneční cyklus vypadá asi takto. Na začátku cyklu se objeví skupiny
párů skvrn v slunečních šířkách okolo 30 stupňů severně či jižně od rovníku. Vedoucí skvrna na
severní polokouli má severní magnetickou polaritu, následná polaritu jižní. Na jižní polokouli je
tomu naopak. V průběhu několika let se sluneční skvrny začnou objevovat stále častěji a oblasti
jejich výskytu se více posunují k rovníku. Přibližně deset let po začátku cyklu se zmenšuje počet
skvrn, objevují se jen zřídka, a to v blízkosti rovníku. Nastává sluneční minimum. V této době se
začnou objevovat nové skvrny dalšího jedenáctiletého cyklu v slunečních šířkách okolo 30 stupňů,
mají však opačnou polaritu než skvrny předchozího cyklu. Tedy na severní polokouli je vedoucí
skvrna s jižní polaritou, následná se severní a na jižní polokouli obráceně. Skvrny se opět
začínají posouvat k rovníku, četnost skvrn nejdříve roste a poté se zmenšuje. Nastává další
minimum. V pásech okolo 30 stupňů sluneční šířky se objevují nové sluneční skvrny. Na severní
polokouli má vedoucí skvrna polaritu severní, následná jižní, na jižní polokouli právě naopak. Tím
je dovršen dvaadvacetiletý sluneční cyklus.
•
•

•
•  Protuberance – rudé „boule“ a „hrby“ – do výšky cca 50 000 km.
•                           Existují po dobu několika otoček Slunce.
•  Erupce – exploze na povrchu Slunce. Během několika minut – energie miliard
•                    Mt TNT
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Velká protuberance Sluneční erupce

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
5

•
•  Země
•  Pohyb po elipse, blízké kružnici. Velká poloosa 150.      km = 1 AU
•  Perioda pohybu: 365 dní
•  Rychlost: 30 km/s
•  Poloměr: R = 6378 km
•  Stáří: 4 – 5 miliard let
•  Souše: 148 .       (29,2%)
•  Moře:    361.     (70,8%)
•  M = 5,97.       kg
•  r =
•  g =
•
•  Kosmické rychlosti
•  Největší z terestrických planet a zatím jediná, na níž byl potvrzen život
•  Složení:
•  - pevné jadérko
•  - polotekuté vnější jádro
•  - plášť
•  - tenká kůra kontinentální a oceánská
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Země viděná z Apolla 17 během cesty na Měsíc

•
•  Vznik Země
•
•  Před 4,6 miliardami let – akrece prachoplynového disku
•   První planetisimály → protoplanety
•   Vzájemné srážky + radioaktivní rozpad prvků → roztavený povrch po dobu
•                cca miliardu let.
•   Poté došlo k silnému bombardování povrchu → další ohřev a přetavování
•                                                                               (magmatický oceán).
•   Těžší prvky (Fe) klesaly dolů a lehčí zůstaly nahoře (Mg,Si)
•   Pevná kůra začala vznikat až asi před 4 miliardami let.
•   Od té doby – vulkanismus a desková tektonika
•   Z lávy se začaly uvolňovat plyny a páry (H2O, CO2) a ty vytvořily spolu s H a He
•   první pozemskou atmosféru. Nízká gravitace ale neudržela H a He.
•   Komety přinášely další H2O
•   Teplota postupně klesla až na 300 C → vznik děšťů, mraků, prvních oceánů.
•   Voda umožnila vstup uhlíku do hornin
•   Život – pravděpodobně před 4 miliardami let (to zde byl ještě vodík – důležitý činitel
•               při chemických reakcích)
•   První primitivní rostliny → produkce kyslíku až do dnešního složení (s možnými
•                                            výkyvy). Vznik ozonu → ochrana před UV → možnost
•                                            života i mimo ochranu oceánu.
•   Rozkladný proces anorganických látek → vznik N.
•

•
•  Složení Země
•
•  Vnější pevná kůra (Si, Al, Mg)
•  Viskózní plášť
•  Jadérko (r = 1278 km, 86,2 % Fe, 7,25% Ni), obalené vnějším jádrem, tvořeným
•  roztavenou polotekutou směsí Fe, Ni, Co, S – až do 2900 km). Tam je tzv.
•  Gutenbergova diskontinuita.
•  Litosférické desky, magma, sopky, trhliny v oceánských deskách.
•  Nejstarší známé žíly nerostů – 4,4 miliardy let – tak stará je zemská kůra
•
•  Zemská kůra
• Tlouš´tka 5 – 70 km. Nejtenčí pod oceánem.
•  Složení: Na,K,Al,Si,Mg …
•  Mohovičičova diskontinuita – mezi kůrou a pláštěm
•  Vývoj kontinentů (Pangea, ..)
•
•  Magnetické pole Země:
•  Mezi pevným jadérkem a polotekutým vnějším jádrem – rotace – dynamo – magnetické pole Země.
•  Van Allenovy pásy (začínají ve výšce 400 km a sahají až asi do 50 000 km)
•  Vnitřní VAp je tvořen zhuštěním částic v oblasti kolem 3000 km nad povrchem (energetické
•  protony). Vnější jsou ve výšce cca 15 000 km (vysoce energetické elektrony)
•  Ochrana života ne Zemi.
•
•

•
•  Pohyb Země:
•
•  Směr w k Polárce
•  Vychýlení Zemské osy 33,50
•   Vznik ročních období
•   Precesní pohyb: T = 25 800 let
•   Nutace: T = 18,6 let
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
7

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
8

•
•  Merkur
•   R = 2440 km (0,38 RZ)
•   M =                    (0,055 MZ)
•
•
•  1 den = 176 pozemských dní
•  T (den) = 623 K
•  T (noc) = 103 K
•  min: 90 K, max: 700 K
•  Nejmenší planeta, jenom o 40% větší, než Měsíc a menší, než
•  Ganymedes (J) a Titan (S)
•  Povrch: lávové planiny, krátery, zlomy
•
•  Vznik:
•  Jako jiné planety Sluneční soustavy vznikl Merkur před 4,5 miliardami let akrecí
•   pracho-plynového disku. Gravitace – planetisimály-protoplanety. Po vzniku dochází
•   k bombardování povrchu meteority – přetavování – magmatický oceán. Dopady
•   meteoritů vytvořily na povrchu vrstvu prachu - regolit
•
•

•
merk1
•Planeta Merkur
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

•
merk2
•Povrch Merkuru
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

•Mercurius –bůh obchodu
•Dobropán – Český název
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/The_Seven_Planets_-_Mercury.jpg/180px-The_
Seven_Planets_-_Mercury.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Galilee.jpg/180px-Galilee.jpg

•
•  Geologické složení:
•  Velké jádro (Ni,Fe) – poměrně silné magnetické pole (asi 1% pozemského)
•   Má poměrně vysokou hustotu – obsahuje hodně těžších kovů a méně silikátů,
•                                                      než Země.
•
•  Povrch:
•  Podobný povrchu Měsíce. Lávové výlevy (v minulosti). Dopady meteoritů, krátery.
•  Caloris Basin – 1400 km dlouhá prohlubeň (největší kráter ve Sluneční soustavě)
•  Vznikl pravděpodobně po dopadu tělesa o průměru cca 100 km. Vyvřeliny byly
•  vyvrženy až do vzdálenosti cca 800 km.
•  Na povrchu jsou oválné kopce, dosti erodované
•  Mladší lávové planiny. Soudíme, že došlo ke smrštění – zvrásnění a popraskání
•  kůry.
•
•  Atmosféra:
•  Atmosférický tlak cca 10 Pa (nižší, než v žárovce – ultravysoké vakuum)
•  Atomy unikají z gravitačního pole, ale jsou stále doplňovány ze Slunečního větru.
•  (Na, H, He, O). Je tam i CO2 a H2O. Voda se vyskytuje v malém množství jako
•  led v hlubokých kráterech, kam nesvítí Slunce. Rovněž byla pozorována na obou
•  pólech.
•
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Mercury_Internal_Structure.svg/180px-Mercu
ry_Internal_Structure.svg.png
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Hun_Kal_crater_on_Mercury_cropped.png/180p
x-Hun_Kal_crater_on_Mercury_cropped.png Snímek

•
•  Oběžná dráha:
•   Poměrně velká excentricita. 1 rok = 88 dní (Z), rychlost oběhu 48 km/s
•   Slunce se jeví 2,5 x větší, obloha je černá.
•   Stáčení perihélia – o jeden stupeň za 6 pozemských let. To nelze vysvětlit na základě
•                                  Newtonových zákonů. Hypotéza Vulkán. Objasnění na základě
•                                  teorie relativity.
•   Planeta rotuje velmi pomalu.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/Mercure_orbite_precession.png/180px-Mercur
e_orbite_precession.png Rotace Merkura

•
•   Venuše
•
•    Jitřenka, Večernice
•    Sestra Země (podobná velikost, hustota a objem). Stejné stáří
•    Nemá oceány, atmosféra CO2, žádná voda, tlak 90x vyšší, než na Zemi
•    Po Měsící nejjasnější objekt na obloze.
•
•Charakteristika
•Hmotnost (kg) 4,87 x 10^24       Průměr (km) 12 104
•Průměrná hustota (kg/m^3) 5250                Úniková rychlost (m/sec)  10 400
•Střední vzdálenost od Slunce (AU) 0,723   Rotace kolem osy (hodiny) 243,0
•Doba oběhu (dny) 224,7                             Odchylka osy (ve stupních) 178
•Sklon dráhy k ekliptice (stupně) 3,39          Excentricita dráhy  0,007
•Střední povrchová teplota (K) 726              Albedo (odrazivost)  0,59
•Nejvyšší bod povrchu  Maxwell Montes (17 km nad středním poloměrem planety)
•Složení atmosféry 96% oxid uhličitý, 3% dusík, 0,1% vodní páry
•Složení povrchových materiálů čedič a přeměněné horniny
•Počet měsíců 0
•
•
•

•
• Venus = půvab, krása, vděk, vnada
• Venus = Afrodita
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Venus Atmosféra Venuše

•
•  Atmosféra
•
•  Hustá, horká. Tlak 90 x vyšší, než na Zemi. 96% CO2, 3% N, 1% ostatní plyny (SO2,
•  H2O, CO, Ar, He, Ne, HCl, HF)
•  Výrazný skleníkový jev
•  Teplota na povrchu Venuše je všude přibližně stejná (na pólech i na rovníku, na
•  ozářené i neozářené straně). Důvodem jsou silné větry, které roznášejí teplo po celé
•  planetě. V horních vrstvách mají rychlost až 350 km/hod. U povrchu sice jenom asi 7km/h.
•  ale protože je atmosféra hustá (vysoký tlak) i tak slabý vítr má velkou sílu.
•  Atmosféra sahá až do cca 1000 km (vodíková koróna). Pod ní do 300 km sahá He.
•  Ještě níže jsou ostatní plyny: 96% CO2, 3% N, atd.
•  Před několika miliardami měla Venuše stejnou atmosféru jako Země. Vlivem
•  skleníkového efektu se voda vypařila a oteplení se tím ještě zvýšilo. Vodu rozbilo
•  silné UV záření a vodík unikl do Kosmu.
•  Mraky na Venuši: SO2 + kapičky H2SO4.
•  Z biologického hlediska je zřejmě zcela nevhodná (na povrchu)
•  Jistá možnost – v atmosféře (bakterie). Byl tam zjištěn H2S ( na Zemi jej „vyrábějí“
•  bakterie). 20 km nad povrchem je T = 70 C, tlak jako na Zemi a jsou tam kapičky vody.
•  Proniká tam UV záření ze Slunce.
•
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•   Povrch
•
•   Kosmické sondy
•   Povrch poměrně mladý
•   300 – 500 mil. Let
•   Velké pláně, pokryté lávou,
•   horami a činnými vulkány.
•   Maxwellova hora (2,5 km)
•   Krátery od velkých meteoritů.
•
•
•
•
•
•   Není tam žádná eroze,
•   vše je ostré a strmé
•
•
•
•
•
•
Povrch Venuše

•
•  Cca 100 000 malých sopek. Lávové proudy značné délky a šířky (až 100 km)
•  Arachnoidé – roztavená láva prosakuje na povrch z prasklin
•  Vysoká teplota povrchu  - důsledek skleníkového jevu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Snímek http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Mgn_p39146.png/180px-Mgn_p39146.png

•
•  Složení Venuše
•  Pravděpodobně kapalné jádro, plášť a kůra
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nitro Venuše

•
•  Rotace Venuše
•
•  Točí se velmi pomalu – jednou za 243 dne (Z) a navíc naopak než Země.
•   Důvodem je slapové působení velmi hmotné atmosféry.
•   Před 4 miliardami let Slunce zářilo asi o 40% méně, než dnes.
•   Mars a Země byly zmrzlé. Na Venuši byla voda v kapalném stavu a mohl tam
•   být život, který se mohl později přesunout do mraků.
•
•  Případná kolonizace ze Země:
•  1)  Města lehčí než vzduch ve výšce cca 50 km.
•   2) Odstínění Slunce speciálním štítem
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•  Mars
•  Terestrická planeta, druhá nejmenší, 4. v pořadí od Slunce.
•  Mars – Bůh války
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Side_view_Ares_villa_Adriana.jpg/180px-Sid
e_view_Ares_villa_Adriana.jpg Kliknutím získáte obrázek boha války, Mars

•
mars1
•Planeta Mars

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Dráha a velikost planety Mars ve srovnání se Zemí

•
•  Vznik – ve stejné době, jako Země, Venuše a Merkur
•   Parametry:
•   MM = 0,1 MZ, den = přibližně 24 pozemských hodin
•   Objem1,638×1011 km3
    Hmotnost6,4185×1023 kg
•    Průměrná hustota3,934 g/cm3
•    Gravitace na rovníku3,69 m/s2
    Povrchová teplota– min186 K– průměr  210 K– max268 K
•    Atmosférický tlak0,7–0,9 kPa
•    Oxid uhličitý95,32 %  Dusík2,7 %  Argon1,6 %  Kyslík0,13 %
•    Oxid uhelnatý0,07 % Vodní páry0,03 %
•
•   Geologické složení – podobné Zemi. Nemá magnetické pole
•   (v minulosti asi měl, neboť jsou na něm permanentně zmagnetovaná místa).
•   Povrch : čediče, obohacené křemičitany. Červená barva – Fe2O3
•   Voda pouze v pevné fázi
•   Není pozorována desková tektonika (v minulosti zřejmě ano)
•   Žhavé jádro ze železa a síry.
•   Křemičitanový plášť, nahoře kůra, asi 50 km silná
•   Sopečná činnost minimální, v minulosti významná.
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Fotografie Marsu
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Mars_interior.jpg/180px-Mars_interior.jpg

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/Globo_de_Marte_-_Valles_Marineris.gif
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Globo_de_Marte_-_Syrtis_Major.gif
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Globo_de_Marte_-_Elysium_Planitia.gif
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/TerraformedMarsGlobeRealistic.jpg/180px-Te
rraformedMarsGlobeRealistic.jpg

•
mars2
•Soustava kaňonů na Marsu

•
• Povrch a atmosféra:
• na pólech zmrzlý CO2 a H2O. Má atmosféru složenou
• především z CO2. Nízký atmosférický tlak cca 600 Pa
• Kamenité a skalnaté oblasti
• Silný vítr
• Severní polokoule je rovinatá, zalitá lávou, jižní je hornatá.
• Prach a písečné duny
• Krátery, kaňony, staré sopky – nejvyšší hora Sluneční soustavy (Olympus Mons,
• vysoká 27 km, velká jako Morava)
• V rovníkové oblasti je veliký kaňon Valles Marineris, dlouhý 4500 km a hluboký 7 km.
• „Lidská tvář“ na Marsu – erodovaný skalní útvar
• Atmosféra je velmi řídká, málo izoluje
• Průměrná teplota – 56 C, velké rozdíly mezi dnem a nocí (od – 90 C do –10 C)
• Samotná půda může mít i +30 C, ale led nemůže roztát (voda by se ihned vypařila)
• Slabý skleníkový efekt (otepluje o cca 5 C)
• Slabá oblačnost – krystalky CO2
• Silné prachové bouře a víry, vítr však nemá takovou sílu, jako na Zemi (nízký tlak)
• V minulosti tam byl i oceán vody
• Voda částečně zmizela do kosmu, zbytek zmrzl – permafrost
• Kdyby všechna roztála, zaplavila by Mars do výšky 11m
• Říční koryta, sedimenty.
•
•

•
mars3
•Vulkán Olympus na Marsu

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Gusev_-_Ma%27adim_Vallis.jpg/200px-Gusev_-
_Ma%27adim_Vallis.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/Mars_atmosphere.jpg/180px-Mars_atmosphere.
jpg

•
• Phobos a Deimos (Děs a Hrůza)
• asi přicestovali z pásu Planetek
•
• Výzkum: USA, Rusko, Evropa, Japonsko
• Viking, Opportunity, Mars
• V současné době: sonda Phoenix, nepohyblivá, sbírá vzorky až ze vzdálenosti
•  2,5 m, může identifikovat objekty o velikosti 0,001 tloušťky lidského vlasu (stopy života)
•  Údaje předává družici na oběžné dráze
•  Plán: mezi roky 2025 – 2030 – lidská posádka
•
•  Život na Marsu:
• Dříve: hustá atmosféra, oceán, pokrývající celou severní polokouli. Mohl vzniknout
•            život.
• V současné době: slabá magnetosféra, velké výkyvy teplot, malá sopečná činnost →
• malá naděje na existenci života. Avšak naděje umírá poslední – život je velmi odolný.
•
• Kolonizace (Terratransformace):
• Voda – základní podmínka. Zprvu uzavřená místa s umělou atmosférou.
• Později – zvýšení skleníkového jevu, mikroorganismy, kyslík, rostliny, atd.
•
•
•

•
phobos1
•Phobos – jeden z měsíců Marsu

•
phobos2
•Jiný pohled na Phobos

•
deimos
•
•Deimos – druhý Marsův měsíc

•
•  Planetky
•
•  Mezi Marsem a Jupiterem, za dráhou Neptuna, některé kříží dráhu Země
•
•  Vznik: Po vytvoření Marsu a Jupitera přitažlivost Jupitera nedovolila, aby vznikla
•               další (Olbersova) planeta.
•               Planetky: > 100 m
•               Meteoroidy: < 100 m
•  První objevená planetka: Ceres. Nyní je známo téměř 400 000 planetek.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Galileo_Gaspra_Mosaic.jpg/240px-Galileo_Ga
spra_Mosaic.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/243_ida.jpg/180px-243_ida.jpg

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Asteroid_Belt-cs.jpg/450px-Asteroid_Belt-c
s.jpg

•
•  Hlavní pás planetek
•  Trojáni Jupitera (librační body mezi Jupiterem a Sluncem)
•  Ceres, Pallas, Juno, Vesta, Hecuba, Hilda, Eros, Achilles, Patroclus, Albert,
•   Hidalgo, Hermes, ……. Jeník Hollan, ….
•   Blízkozemní planetky: 28.1.2006 prolétla 2006 BV 39 asi 300 000 km od Země
•                        13.4.2036 prolétne Apophis těsně kolem Země ?
•   Na Zemi – impaktní krátery: Německo (Ries a Steinheim – vltavíny)
•                                                Polsko (Morasko u Poznaně)
•                                                Před 65 miliony let – Yucatan, kráter Chicxlub –
vyhynutí
•                                                                                  dinosaurů.
•   Měsíc, Merkur – plné impaktních kráterů.
•
•   Podle chemického složení: C planetky (uhlíkaté, chondrity)
•                                               S planetky (stony, Ni,Fe + křemičitany)
•                                          M planetky (metallic, Ni, Fe)
•                                          U planetky (nespadají do žádné z nich)
•
•   Zajímavosti: Binární planetky  (např. Ida + Dactyl)
•                          Japonská sonda Hayabusa, 9.4.2003 k planetce Hokawa
•                          (která kříží dráhu Země). Zařízení k odběru vzorků.
•                          K cíli dolétla 12.9.2005. Leží na ní velké kameny (až 10 m)
•                          Přes různé potíže odstartovala zpět na Zemi
•

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Sonda Hayabusa v představách umělce. Na spodní části sondy lze vidět trychtýř pro odběr vzorků. -
Autor: JAXA Další snímek Itokawy, kde lze mimo plochá místa vidět i velké kameny. - Autor: JAXA
Detailní pohled na povrch planetky Itokawa pořízený při přistání sondy Hayabusa - Autor: JAXA

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://www.planetky.cz/obrazky/apryl01.jpg

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://www.planetky.cz/obrazky/apryl02.jpg