Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Jednotlivá období výuky geografie v našich zemích : — —První období: 1809 – 1859 —Druhé období: 1860 – 1918 —Třetí období: 1919 – 1947 —Čtvrté období: 1948 – 1989 — Páté období: 1990 – 2003 —2004 - současnost — — —Toto dělení je jen účelové a podle dějin pedagogiky by se dalo dělit —na více částí, které by odpovídali např. jednotlivým školským —reformám. Proč učit geografii a didaktiku geografie? —V českých a slovenských zemích se datuje zavedení vyučovacího —předmětu zeměpis od roku 1809. —Nejprve na gymnáziích a živnostensko-obchodních školách, později i na —školách všeobecných. — —Výuka zeměpisu a pojetí osnov je označováno jako statické. Jednalo se —především o přehledy a seznamy zemí, hor, řek, měst, panovníků, —významných míst a bitev. Byl zde velmi patrný vliv dějepisu. — —Se zavedením výuky zeměpisu se objevili také první autoři učebnic, kteří —se také podíleli na tom, co učit. Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Představitelé prvního období: — —K.S. Amerling – využití místní krajiny – „Učitel má shromažďovat dostupné —přírodniny svého okolí a vytvářet přírodovědné sbírky…“ — —K.V. Zap – Zeměpis Čech, Moravy a Slezska, podíl na Merklasově atlasu. Proč učit geografii a didaktiku geografie? —V tomto období působili i první metodikové, jako byli např. F. Lepař a A. —Tille. — —F. Lepař – Metodika zeměpisu (1886) – význam pomůcek pro výuku, —vycházky do okolí atd. — —A. Tille – vysvětlování učiva o světě by mělo navazovat na učivo o vlasti. — —R. 1869 – reforma Exner-Bonitzova – zařazení zeměpisu do škol —obecných. — —90. léta a přelom století – Kl. David – metodika – Jak vyučovati zeměpisu —s oporou nových čítanek. Uspořádání učiva – dom. kraj – vlast – Evropa – —svět. — Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Normální učební osnovy z roku 1885. — —Vychází také mnoho doprovodných materiálů – zeměpisné čítanky, —příručky pro výuku zeměpisu. — —Působí zde další učitelé a metodici: S. Nikolau (středoškolské učebnice, —časopis !Širým světem“), J. Harapat (čtyřdílné rozpravy zeměpisné) a —F. Machát (Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa a podíl na redigování —Atlasů spolu s J. Brumclíkem). — —Výuka zeměpisu měla stále popisný ráz, i když metodiky byly hodně —pokrokové. Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Třetí období začíná vznikem samostatné Československé republiky. — —Jedním z velkých úkolů nejenom zeměpisu bylo, aby si lidé uvědomili —svoji samostatnost se všemi jejími důsledky. — —Kl. David vydává první poválečnou metodiku zeměpisu. Na výuku začínají —působit i odkazy reformní pedagogiky. — —F. Dejmek propagoval projektovou metodu, daltonský plán a činnou školu. —Vydal učebnice pro 6.-8. ročník podle nových osnov. — —Ve dvacátých letech začala práce na nových osnovách. Vyšly v roce 1933 —jako „Normální učební osnovy“. V tomto období pracovalo také stále více —učitelů na příručkách pro zeměpis, učebnicích atd. — — Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Normální učební osnovy — —6. roč. Domov a jeho přírodní a zeměpisná oblast. Čs. republika se —zvláštním zřetelem k rodné zemi. Základy fyzického zeměpisu. Roční —pohyb Země, kalendář, čtvero ročních období. 2 h týdně — —7. roč. Speciální mapa domácího kraje. Evropa. Země jako hvězda. Slunce —a Sluneční soustava. 3 h týdně — —8. roč. Speciální mapa domácího kraje. Jízdní řád. Evropa (pokračování). —Celkový obraz Evropy. Postavení ČSR, styky národohospodářské a —kulturní. Asie, Austrálie s Oceánií. Kraje polární. Patero dílů světa, hvězdy —a vesmír. — 3 h týdně —Křivánek,J. 1930 Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Významná osobnost této doby: Kamila Spalová —Je autorkou metodiky zeměpisu – 1926 – 36 vyšla třikrát. Psala také —učebnice. Do výuky zeměpisu se dostává také hospodářský zeměpis. —„Zeměpis prací tvořivou“ – je to učebnice a první část tvoří metodika. —Metoda činné školy vyžaduje od žáků samostatnou práci, při které budou —používat nejen knihu, ale také mapu, vlastní pozorování a na tomto —základě hledat odpovědi na zadané úkoly. —Geografická věda začala v té době řešit problém přírody a člověka – jejich —vzájemný vztah – tuto úroveň se snažila Spalová dostat do škol. — žák společnost věda učební osnovy Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Koncept učebních osnov vychází z potřeb žáka, zohledňuje nároky —společnosti a spolu s vědeckými poznatky jsou transformovány do obsahu —a metod předmětu jež zpětně působí na žáka. — —Spalová se dále ve své metodice zabývá i činností učitele, plánováním —Výuky, využíváním dalších zdrojů pro výuku – časopisy atd. — —Další podněty – J. Hanus – M. Drástová – pracovní sešity. — —N. Hradilová – B. Uher – učebnice Zlínských pokusných škol. — —Projevoval se velký vliv americké pedagogické školy. — —Do tohoto období spadá i 2. sv. válka. Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Čtvrté období — —Zásadní změna v českém školství začala vydáním nového školského —zákona ze dne 21.4. 1948. — —Mezi nejdůležitější úkoly zeměpisu patřila láska k vlasti. Přátelství se —Sovětským svazem a ostatními zeměmi „tábora míru“. — —Při tvorbě osnov se uplatňovaly zejména nároky společnosti a stávající —ideologie. — —Učební osnovy — —6. roč. základy mat. zeměpisu, fyzický zeměpis, přehled dílů světa, ČSR a —přírodní oblasti. Proč učit geografii a didaktiku geografie? —7. roč. – mimoevropské státy světa a Evropa. —8. roč. – hospodářský zeměpis — —Opět zde zavládla přemíra politicko-hospodářské faktografie. — —Reforma 1953 – osmiletá a jedenáctiletá škola. Polovina 50. let – vznik —didaktiky geografie – zakladatelé – O. Tichý, J. Janka. — —60. léta – návrat k základní devítileté škole. — —70. léta - „Projekt dalšího rozvoje výchovně vzdělávací soustavy“ — —Tvorba učebnic – prozatímní učebnice – specifický vzorek ověřování —reformy. Proč učit geografii a didaktiku geografie? —5. roč. – Úvod do zeměpisu. Obecný fyzický zeměpis. Zeměpis světadílů a —Oceánů (Afrika, Indický oceán, Austrálie, Tichý oceán a Oceánie, —Austrálie). —6. roč. Zeměpis světadílů a oceánů (Amerika, Atlantský a Severní ledový —Oceán), Evropa a Asie bez SSSR. —7. roč. SSSR. Politické rozdělení světa. Obecná socioekonomická —geografie. Krajina a životní prostředí. Globální problémy lidstva. —8. ČSFR. —9. Úvod do vyučování. Místní region a jeho postavení v ČSFR. Postavení —ČSFR v Evropě. Přehled světa. — —Osobnosti didaktiky geografie: J. Turkota, J. Machyček, M. Papík, J. —Šupka, H. Kuhnlová, F. Brabec, A. Wahla, — Proč učit geografii a didaktiku geografie? —Páté období – 90. léta – současnost: — —Vyznačují se rozpadem jednotné školy a snahou o alternativní výuku. To —vše je provázeno uvolněním trhu s učebnicemi a jejich tvorbou různými —nakladatelstvími a autorskými kolektivy. — —Vznikají tři programy Základní škola, Obecná škola a Národní škola. — —Vedle nich jsou povoleny alternativní školy – Daltonský plán a Waldorfská škola. — —Nastává ústup a krize oborových didaktik. — —Až koncem 90. let nastává změna v podobě diskuse nad zaměřením školy —v nových podmínkách. — — K zamyšlení: —Poslední kurikulární reforma naráží ještě na jeden aspekt, který trefně ve svém příspěvku uvádí Ondřej Šteffl - poprvé: — —Existuje ale ještě celá skupina dalších příčin, které vedou k zhoršování výsledků školního vzdělávání. Takových příčin, které za našeho mládí nebyly, snad proto si jich mnohdy nevšímáme. Jejich vliv na úpadek školy je přitom zcela zásadní: mění se totiž svět, který školu obklopuje. Mění se stále rychleji. Škola se ovšem mění pomalu, a tak školní vzdělávání odpovídá spíše potřebám minulosti a stále více se vzdaluje potřebám a požadavkům současného a hlavně budoucího světa. Žáci i rodiče si stále více a častěji uvědomují, že to, co škola dětem nabízí, je stále hůře připravuje pro jejich budoucí život. — Před další částí prezentace si položme následující otázky: • Jak se vyvíjelo geografické vzdělávání na základních školách po roce 1989? • Kdo byl tvůrcem osnov zeměpisu a jak se na něm podílela profesní geografická organizace – vzdělávací sekce ČGS? • Jaké bylo a je zapojení do tvorby geografického kurikula akademické geografie? • • Proběhla mezi akademickou obcí někdy diskuse k cílům geografického vzdělávání? • • Kdo je skutečným tvůrcem obsahového kurikula? • Jak se stará akademická obec o budoucnost svého oboru? Úkol Projdi dosavadní osnovy a urči, čím se skladba zeměpisu vyznačovala. Jak se vyvíjelo geografické vzdělávání na základních školách po roce 1989? Liberalizace ve vzdělávání Svět se mění Permanentní reforma Kdo byl tvůrcem osnov zeměpisu a jak se na něm podílela profesní geografická organizace – vzdělávací sekce ČGS? Tem. celky 1. Místo, kde žijeme Geografické zdroje dat, kartografie a topografie Geografické informace a terénní vyučování 2. Lidé kolem nás Přírodní obraz Země Přírodní prostředí 3. Lidé a čas Společenské a hospodářské prostředí Sociální prostředí Regiony 4. Rozmanitost přírod\y Regiony světa 5. Člověk a jeho zdraví Česká republika 6. Životní prostředí Životní prostředí Terénní geografická výuka, praxe a aplikace Geografické informace a terénní vyučování 1.ST. ZŠ - MÍSTO, KDE ŽIJEME 1.ST. ZŠ - PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ GYM. - PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy, žák: Očekávané výstupy, žák: Očekávané výstupy, žák: -rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost (1. obd.) -zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy -porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy -vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přír., hist., politického, správního a vlastnického(2.obd.) -porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost -porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí K4. Dopravní a komunikační sítě používané k přesunu informací, výrobků a lidí Studenti budou schopni: A. Popsat a analyzovat rozdílné způsoby dopravy a komunikace využité k pohybu lidí, výrobků a myšlenek z místa na místo, například budou schopni: - Popsat rozdílné způsoby dopravy použité pro určité výrobky a myšlenky (např. lodě a vlaky s objemnými těžkými náklady, letadla pro drahé rychle se kazící zboží, potrubí pro kapaliny a plyny, telefonní linky nebo internet pro myšlenky a informace). - Popsat různé způsoby dopravy a komunikace v rodinách studentů při práci a každodenním životě a sestavit graf s výsledky k analýze, které způsoby jsou užívány nejčastěji. - Popsat, jak doprava a komunikace mění ekonomické aktivity vytvořením časové osy technického rozvoje (např. otevírání amerického západu díky transkontinentální železnici, zlepšení dopravní sítě a zvýšení silniční přepravy na velké vzdálenosti, automobily vybavené chladícím zařízením na přepravu čerstvého ovoce a zeleniny, letecká přeprava díky které se zvyšuje vzdálenost, na kterou může být zboží přepravováno). - Popsat čas a vzdálenost, kterou potřebují různé způsoby dopravy pro přesun zboží po celém světě (např. lodě jsou nejlevnější, pomalejší a vyžadují velký náklad. Vlaky jsou omezeny rozložením železniční sítě, jsou relativně rychlé a pro velké náklady levnější než u kamiony. Kamiony se dostanou všude tam, kde je silniční síť a přeprava je rychlá. Letecká doprava je nejdražší a používá se při přepravě zboží s vysokou hodnotou a nízkou hmotností. Internet zkracuje čas a cenu přesunu virtuálního zboží a informací). K 8. Ekonomické systémy jsou závislé na integrovaných dopravních a komunikačních sítích Studenti budou schopni: A. Rozpoznat a popsat příklady toho, jak lidé, zboží a myšlenky využívají integrovanou transportní a komunikační síť, například budou schopni: - Analyzovat systémy pohybu lidí a zboží (např. centrální navigační systém pro leteckou dopravu, US mail, United Parcel Servis a FedEx používají letadla, kamiony a nákladní auta na dodávky zboží po celém světě v závislosti na velikosti a hmotnosti nákladu, jeho místě nakládky a vykládky. - Vysvětlit metody sledování zásilek, komodit a zboží pomocí různých dopravních systémů na lokální a globální úrovni (např. technologie založené na principu GPS pro sledování a řízení zásob a přepravy zboží, použití sledovacích kódů přístupných zákazníkům, čárové kódy, které umožňují skenování kontejnerů pro jejich možnou lokaci, bezdrátové identifikační štítky a místní technologické systémy). - Vysvětlit geografické důsledky internetového nakupování, objednávání, transportu, doručování a platby pro zákazníka (např. nákup se uskuteční bez ohledu na vzdálenost od dodavatele, cena dopravy závisí na vzdálenosti a způsobu dopravy, zákazník nemusí cestovat, nakupovat může 24 hodin denně a naplánovat si dodání na příští den až domů). K12. Inovace v dopravě a komunikačních sítích zkracuje vliv vzdálenosti a času při pohybu lidí, věcí a myšlenek Studenti budou schopni: A. Vysvětlit vliv technologických změn v komunikaci a dopravních systémech na rychlost, vzdálenost, na kterou se lidé, věci a myšlenky přesouvají, například budou schopni: - Vysvětlit, jak komprese časoprostoru změnila moderní rozhodování o umístění věcí (např. rozmístění kanceláří po celém světě, mezinárodní zaměstnávání k omezení vlivu časových pásem, možnosti práce z domova). - Určit a vysvětlit technologické vynálezy za posledních 75 let, které měly největší vliv na překonání času a vzdálenosti (např. kontejnerová doprava, letecká doprava, připojení k Internetu, satelitní komunikace). - Vysvětlit technologie, které umožňují imigrantům udržovat svou jazykovou kulturu a identitu déle než předchozím skupinám přistěhovalcům (např. mobilní telefony, Internet, webové překladače). Zeměpisný standard 11: Struktury a sítě vzájemné ekonomické provázanosti světa Třetí téma: „Propojení ekonomických aktivit“ Ondřej Šteffl po druhé: Žáci by v současné škole spíše potřebovali pomoc při vyhledávání, ověřování, posouzení důležitosti a relevance, při analyzovaní informací, potřebují podporu při uvádění znalostí do kontextu, jejich propojování, při syntéze informací. Hlavně však potřebují naučit se to vše dělat sami bez pomoci – a k tomu si potřebují vytvořit struktury myšlení. PRO POCHOPENÍ ÚLOHY ZEMĚPISU JE NAUČIT SE: „ZEMĚPISNĚ (GEOGRAFICKY) MYSLET“ Základem pro geografické myšlení je umění kladení správných geografických otázek, které jsou, např.: ? F:\cr-foto\3.den\24.JPG Kde to je? Jaké to je? Proč je to tam? Jak to vzniklo? Jaký to má vliv? Jak by to mělo být uzpůsobeno vzájemnému užitku člověka a přírody? K fotografiím můžeme přiřadit např. následující otázky: Co je to za místo? Jak to víš? Jaké znaky vidíš? C je pro toto místo typické? Co zde mohou lidé dělat? Jak je toto místo spjaté s jinými místy? Čím se liší, nebo je naopak podobné místu, kde žiješ, a proč? Jak se mění a proč? Jaké by to bylo žít na tomto místě? Co se ti na tomto místě líbí? ZAMYŠLENÍ K BUDOUCÍMU VÝVOJI KRAJINY — —Město Brno i celá brněnská aglomerace má velmi dobrou polohu pro ekonomický rozvoj. Tato výhodná poloha je dána historicky, avšak v současné době jí napomáhá zejména dopravní infrastruktura – dálniční spojení mezi Prahou a Bratislavou, dálnice na Ostravu, nedokončená dálnice na Vídeň, mezinárodní letiště v Tuřanech, v Bratislavě a především ve Vídni. —Ekonomický rozvoj však také znamená zábor půdy. Často se velmi rychle a nerozumně“ zbavujeme toho nejcennějšího, co nám příroda dala. Ještě se nám nepodařilo zbavit se starých ekologických zátěží v podobě starých průmyslových zón ve městě Brně a už vytváříme zóny nové. —V případě úvah o vybudování šlapanické průmyslové zóny (CTP Brno South) je třeba tuto novou průmyslovou zástavbu vidět v kontextu se stávajícími zastavěnými plochami Černovických teras. Došlo by k propojení zástavby a tím i vzniku řady negativních jevů včetně změny topoklimatu. Pokud zůstaneme u záboru orné půdy a přechodu jejího vlastnictví na zahraniční vlastníky, pak si musíme nutně položit otázku, zda budou zastupitelé města Brna, městských částí nebo vedení Jihomoravského kraje mít možnost zasahovat do dění, které nemusí být do budoucna zrovna přínosem pro místní obyvatelstvo. —Život člověka je příliš krátký na to, aby většinu dopadů svojí činnosti dokázal posoudit z vlastní zkušenosti. Při větších zásazích do krajiny je nutné zvážit všechny možné dopady na budoucí vývoj krajiny. V současné době máme k plánovaným změnám v krajině velmi dobrého pomocníka, kterým je dlouhodobé letecké snímkování, z něhož se dozvíme hodně o změnách krajiny a na jejich základě můžeme posoudit směry dalšího vývoje. Výstavba průmyslové zóny Rozhodovací řízení —Uspokojí Vás vyjádření obhajoby projektu a argumentace, že nepůjde o narušení životního prostředí ? — —Moderní výstavba se zakládá na principech šetrného zacházení s přírodou. Všechny budovy budou mít energetickou třídu A. —Nepůjde o výrobní závod, ale především o skladové prostory, které budou mít téměř nulové emise. —V případě imisí bude v blízkosti areálu stát monitorovací stanice a pokud půjde o překročení imisních limitů, pak dojde k upozornění obyvatel. —Výstavba areálu nebude mít vliv na topoklima dané oblasti. —V případě dislokace firmy Amazon dojde k výraznému zvýšení zaměstnanosti. — —Úkoly: — —Napište si, jaké nástroje má geografie (zeměpis) pro posouzení tohoto zadání. —Projděte si vyjádření a zformulujte otázky, které Vás k vyjádření napadnou. —Vyberte z vyjádření pojmy, které se týkají environmentalistiky. —Napište, zda jako zastupiteli Vám bude vyjádření stačit pro Vaše rozhodnutí. —Sdělte svoje rozhodnutí ohledně výstavby průmyslové zóny a stručně zdůvodněte. — —Mapy z let 1953, 2003, 2006 a 2013 ukazují postupný zábor orné půdy na úkor výstavby průmyslových areálů. 1953 2003 2006 Černovická terasa Areál Slatina CTP Brno South Zastavěná část Plánovaná část 2013 Příkladová úloha z Thinking Geography od Berryho a kol., 2006 Úkol č. 3 Vyber si jeden z tvých uvedených zdrojů a zhodnoť zaujatost či nezaujatost autora. Jinými slovy – zhodnoť do jaké míry je článek objektivní podle následujícího postupu: Přečti si článek a sepiš jeho hlavní myšlenky. Posuď – Kdo psal tento článek; Odkud čerpal informace; Zda je článek napsán přesvědčivě; Zda není autor příliš jednostranný; Zda jsou pohledy odlišné od autorova v článku obsaženy; Zda článek neodporuje informaci, kterou jsi našel jinde; Čím. Práce s textem —Přečti pozorně článek a potom odpověz na otázky. —Velká pětka — Co to tedy velká pětka neboli Big Five vlastně je? White hunters (bílí lovci) takto pojmenovávali pět zvířat z Afriky, které je podle jejich názoru nejobtížnější ulovit při pěším lovu. Zvířata, která do tohoto "seznamu" zařadili, patří opravdu mezi nebezpečná, ovšem zejména pro lidi, kteří se k nim nechovají tak jak by měli. Jedná se o lva, levharta, buvola kaferského, nosorožce (více ceněný byl nosorožec dvourohý) a samozřejmě slona. Jestli trošku znáte chování a povahy těchto zvířat, je vám jasné, proč byla tato zvířata vybrána a naopak proč chybí například žirafa. Někteří lidé mylně rozšiřují názor, že Big Five jsou velká africká zvířata. Není to pravda, protože to by mohli zařadit například i žirafu a jak vidíte, tak ta v seznamu chybí. Chybí proto, protože to není zvíře, které by bylo obtížné ulovit. Buvol kaferský je ale člověku nebezpečný i živý, natož postřelený, takže proto byl zařazen. Ze stejných důvodů tyhle lidé preferují/rovala nosorožce dvourohého, který je agresivnější a nervóznější, než jeho bratranec nosorožec tuponosý. I na těchto pár příkladech můžete vidět, co jsou tito zabijáci vlastně za „lidi“. (Zdroj: http://www.saveafricananimals.org/afrika-safari/africka-velka-petka-big-five) — Práce s textem —Napište vlastními slovy, co se nám pokoušejí autoři článku sdělit. — —Jak v Africe mohou bojovat za zachování zvířat? (Zakládáním přír. parků, zavedením legislativních opatření…) — —Napiš, jaká je podle tebe ochrana přírody nejúčinnější? Výchova a vzdělání. — —Jmenuj alespoň tři další africká zvířata, přemýšlej proč nebyla do Velké pětky zařazena (Zebra, antilopa, žirafa, pakůň…) — Kdo je tedy skutečným tvůrcem současného obsahového kurikula? Jak se stará akademická obec o budoucnost svého oboru? P8250490.JPG CERIGEO 2011 – venkovský terénní projekt P8250501.JPG E:\CERIGEO_CZECH 24. - 27. 8. 2011\DSC_0610.jpg E:\CERIGEO_CZECH 24. - 27. 8. 2011\DSC_0552.jpg CERIGEO 2011 – městský terénní projekt Závěrem Až se Vám, zájemcům dostanou do rukou některé práce z oblasti kurikula, sedněte, vydechněte a sdělte svůj pokrokový názor. Ubezpečujeme Vás, že budete vyslyšeni. Geografické vzdělávání potřebuje ze všeho nejvíce společnou komunikaci.