Stručná anotace předmětu

Cílem předmětu je:

-           aplikace znalostí a předmětů fyzické geografie ČR a socioekonomické geografie ČR na
příkladech v terénu;

-          osvojení praktických dovedností pro přípravu a realizaci terénní výuky formou školního
výletu nebo terénního cvičení pro žáky základní školy;

-          zařazení této formy terénní výuky do ŠVP a tematického plánu výuky zeměpisu.


Osnova

1.       Přípravná fáze

-          Organizační část – doprava, ubytování, základní pokyny, bezpečnost;

-          Odborná část – plánování trasy, příprava itineráře vzhledem k mapovým podkladům a
regionálním zvláštnostem navštívených míst.

2.       Realizační fáze

-          Vedení určeného dne, zpracování zadaných úkolů, vedení terénního deníku, dokumentace
trasy;

3.       Závěrečná fáze

-          Zpracování terénního deníku, zpracování získaných materiálů, prezentace navštívených
míst, hodnocení, zpětná vazba, začlenění do ŠVP školy.


Po terénní výuce student schopen:

-          Aplikovat obecné pojmy z fyzické a socioekonomické geografie v navštíveném regionu přímo
v terénu.

-          Vysvětlit vazby mezi přírodními a antropogenními systémy na příkladu navštíveného místa,
např. vysvětlit lokalizační faktory rozmístění obyvatelstva a ekonomických aktivit v kontextu
historických i současných událostí.

-          Využít relevantní data a mapové podklady pro geografickou analýzu ve vybraném regionu.

-          Interpretovat přírodní a socioekonomické jevy v krajině a využít je ve výuce zeměpisu na
ZŠ.

-          Orientovat se v terénu s ohledem na zásady bezpečného pobytu ve venkovním prostředí.

-          Aplikovat základní kvalitativní metody geografického výzkumu (sběr dat z primárních
zdrojů).

-          Na základě navštívených míst zpracovat návrh na jeho aplikaci ve školním prostředí ZŠ.

-          Seznámit širší laickou veřejnost s obsahem absolvované terénní výuky.















Příloha:

TERÉNNÍ DENÍK – výstup z terénních praxí KGE

Odborná a didaktická část

Přípravná fáze:

-          Popis plánované trasy nebo tras společně s mapovou přílohou, počtem kilometrů,
převýšením a stručným nárysem komplexní geografické charakteristiky navštívených míst.

-          Zajištění dopravního prostředku.

-          Zajištění noclehů.

-          Propočet nákladů na jednoho účastníka.

-          Bezpečnost při cykloturistice, pěší turistice, vodácké turistice, jiném druhu turistiky.

-          Doporučené pojištění

-          Dopis rodičům.

Realizační fáze:

-          Vedení poznámek k trase, pořizování fotodokumentace.

-          Zastávkové a zajímavé body na trasách – atraktivity cestovního ruchu, dominanty,
orientační body a jejich stručný popis.

-          Pokud je k dispozici GPS, exportovat prošlou trasu a její výškový profil trasy – korekce
skutečně projeté trasy oproti plánované trase.

-          Cena a hodnocení kvality ubytování a dalších služeb.

-          Vypracování zadaných úkolů (zadaných na konkrétní praxi).

-          Vedení zadaných dnů odborně i technicky.

-          Hodnocení vedoucího dne.

-          Charakteristiku krajiny na trase můžete zpracovat podle návodu k hodnocení a rozpoznání
struktury krajiny (uvedeno podle J. Kolejka, 3013.


Přírodní neboli primární struktura krajiny – vzniká působením přírodních faktorů a procesů a
sestává ze systému synergeticky propojených složek (komponenty: voda, vzduch, horniny a zeminy,
reliéf, energie, půda a biota) a dílčích územních jednotek vykazujících zákonité stavy v prostoru a
v čase.

Ekonomická neboli sekundární struktura krajiny – představuje antropogenní nadstavbu tvořenou
mozaikou forem využití ploch (land use, resp. land cover), jejíž podstatu dokládají prostorově
uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin, zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha
dalších, ovšem vždy diferencované kvality.

Humánní neboli terciární, resp. sociální struktura krajiny – reprezentovaná rozmanitými v prostoru
lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a rozvojovými motivy, ale také
i demografickými a sociálními parametry území.

Duchovní (spirituální neboli kvartérní) strukturu – symbolický prostorový vzor, emocionálně
přijímaný jako "genius loci" krajiny daný jak imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště,
pobyty významných osobností, pověsti, hudba, pohádky apod.


(Propojení FG a SG aspektů – FG charakteristika krajiny ve vazbě na hospodářské činnosti v krajině
s využitím lokalizačních faktorů.)



Závěrečná fáze


·         Zpracování dokumentace z realizační fáze výuky – doladění terénního deníku. Tvorba
prezentace k realizované výuce.