Tvorba cílů jednotlivých hodin Cílem tohoto úkolu je pochopení toho, proč dané téma vůbec učíme a k čemu chceme dospět. 1. Není to vůbec jednouché. 2. Trvá to mnohdy celý profesní život Příklady tvorby cílů a následné připomínky 30. 3. ATMOSFÉRA – Klimadiagram Obsah výuky - Učitelka žákům vysvětluje, jak se vyznat v klimadiagramu a co všechno se z něj dá vyčíst (nejvyšší, nejnižší průměrné roční teploty, nejvyšší a nejnižší průměrné roční úhrny srážek, jak se vypočítá roční průměrný úhrn srážek a průměrná roční teplota apod.) - Společně s učitelkou žáci dávají dohromady, v čem se liší 2 klimadiagramy (Nigérie a Brno). Forma výuky: Hodina základního typu – hromadná výuka Metody výuky: vysvětlování, popis, rozhovor Cíle - Žák dokáže z klimadiagramu vyčíst úhrny srážek v jednotlivých měsících. - Žák dokáže určit měsíc s nejvyšším a nejnižším úhrnem srážek. - Žák dokáže vypočítat roční úhrn srážek. - Žák dokáže z klimadiagramu vyčíst roční průměrné tepoty v jednotlivých měsících. - Žák dokáže určit měsíc s nejvyšší a nejnižší průměrnou teplotou. - Žák dokáže vypočítat roční průměrnou teplotu. Návrh na změnu: Na konci hodiny, žák: - popíše předložený klimadiagram; - popíše v mapě oblast, pro kterou byl vytvořený; - popíše roční průběh počasí podle uvedených charakteristik; - vyhledá měsíc s nejvyšším a nejnižším úhrnem srážek a vysvětlí proč tomu tak je; - vypočítá roční úhrn srážek a roční průměrnou teplotu a porovná s jiným místem na Zemi. Atmosféra K 6-8 – 2. stupeň ZŠ Na zemi se nachází několik druhů klimatu, které lze definovat průměrnou teplotou, srážkami, vlhkostí, tlakem vzduchu a prouděním vzduchu, rozdílných v místě a čase. Cíle: Žák definuje klima pomocí jeho základních popisných prvků – to je hodně málo! Klíčové pojmy: teplota, srážky, vlhkost, tlak vzduchu, proudění vzduchu Tematický celek: Přírodní obraz Země - Učivo: krajinná sféra – přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, složky a prvky přírodní sféry Návrh na změnu: Na konci hodiny, žák: - vyhledá na vhodné mapě jednotlivé klimatické pásy; - popíše jejich rozložení vzhledem k šířkovým pásům; - vysvětlí hlavní příčiny jejich rozložení; - popíše jejich rozložení vzhledem k nadmořské výšce; - sestaví slovníček klíčových pojmů a napíše k nim jejich definice. Příklad celé přípravy: Plánování výuky Ročník: 9. Tematický celek: Terénní geografická výuka, praxe a aplikace Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Přírodní prostředí Země Sociální a hospodářské prostředí Životní prostředí Česká republika Téma: Využití místa pro řešení případové studie Čas: Očekávané výstupy: student: - Ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu; - aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny; - uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině; - organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů; - používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii; - rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost; - porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit; - uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí; - hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje. (zdroj: RVP, 2013) Dovednosti: - Sběr informací, třídění, zpracování a hodnocení informací; - práce s mapou, buzolou, stanicí GPS; - tvorba mapy; - vytváření závěrů… Náměty pro terénní výuku: - Vytváření náčrtů, mapování, pozorování a měření v krajině, tvorba fotodokumentace… Dílčí cíle, prostřednictvím případové studie se studenti naučí: · Klást geografické otázky a hledat na ně odpovědi; · připravit mapové podklady pro práci v terénu; · zhotovit náčrt vymezeného území; · zaznamenat připravované změny v území do základní mapy 1:10 000, popř. do leteckého snímku; · připravit dotazníkové šetření, provést je a vyhodnotit; · odhadnout rozsah prací v daném území; · uvést a vyhodnotit klady a zápory areálu připravovaného areálu; · porovnat návštěvnost a demografickou strukturu návštěvníků; · vytvořit závěry a poslat je na správná místa. Sylabus tématu/začlenění do širšího rámce Propojuje všechny uvedené tematické celky uvedené v úvodu tabulky. Mezipředmětové vazby: Matematika, fyzika, občanská výchova, dějepis. Pomůcky: Základní mapa 1:10 000, letecký snímek, katastrální mapa, plán města Brna, stanice GPS popř. mobil, tablet, fotoaparát, psací potřeby, pastelky, pásmo, krokoměr. Příprava učebny: klasická učebna, specializovaná učebna (počítač, přístup k internetu), terén. Individuální přístup: Je řešený v rámci skupinové výuky. Skupiny jsou diferencované- chlapci společně s děvčaty, ve skupině jsou zastoupeni studenti s výbornými i horšími studijními výsledky. Scénář hodiny Činnost žáků – přípravná fáze čas Činnost učitele Tato část je vyplněna podle harmonogramu absolvované výuky v bakalářském studiu. Hodnocení aktivit žáků ve výuce: hodnotí se především aktivní přístup k zadaným úkolům a kvalita výstupních materiálů pro závěrečnou zprávu. Hodnocení výuky – sebereflexe učitele Po skončení výuky se zamyslíte se nad svou rolí ve vedení výuky. Zhodnotíte klady a nedostatky, které se při výuce vyskytly.