•OBOJŽIVELNÍCI (Amphibia) •Podtř.: Ocasatí Caudata •Řád: MLOCI Urodela •Čeleď: Mlokovití Salamandridae •Podtř.: Bezocasí Ecaudata •Řád: ŽÁBY Anura •Čeleď: Kuňkovití Discoglossidae • Ropuchovití Bufonidae • Blatnicovití Pelobatidae • Rosničkovití Hylidae • Skokanovití Ranidae • Cíl: - získání dovedností determinace našich druhů obojživelníků • - rozvinutí pozorovacích schopností pro rozlišení determinačních znaků • - utřídění bionomických druhově typických poznatků včetně příslušnosti do různých prostředí • - upevňování poznatků o obopjživelnících a postupné rozšiřování spektra známých obojživelníků • - prohlubování názvosloví obojživelníků • Mapky převzaty z Maštera a kol., 2015 •O. ocasatí – mlokovití: mlok skvrnitý Salamadra salamandra MD •Další mlokovití obojživelníci: čolci •Podhorské lesy, hlavně listnaté, méně smíšené Potrava: pomalí bezobratlí – plži, pavouci, hmyz, červi drobní korýši, blešivci, berušky, červi •Vzhled: robustní zavalitý mlok, za očima parotidy. Ocas na průřezu kruhový. Přední končetiny 4-, zadní k. 5-prsté, Černě lesklý s proměnl. žlutými až oranžovými skvrnami a pruhy (standardní: parotidální, nadoční, na kořenech končetin). Méně skvrnité břicho světlejší. •Velikost: do 20 cm Věk: dlouhověký (až 25 roků) •Rozmnožování: M s vyvinutější kloakou. Páření X–XI nebo IV–V, M pod F, spermatofor z podkladu F sbírá. V těle F dlouhý vývoj vajíček (3–9 měs.). Vejcoživorodost (ovoviviparie). Lesní potůčky, studánky, asi 70 mláďat (25–30 mm). Metamorfóza za 4–5 měs. (60 mm). Pohlavní dospělost v 4 letech. •Výskyt: soumrační a noční živočich, ve dne po dešti •Chráněný druh – SO! mlok skvrn 22 •V pokožce jedové žlázy! Pro člověka nejsou nebezpečné! (Alkaloidy samandarin, samandaron, samandaridin, samanderon, proteiny – půs. na CNS, paralýza dýchacího centra. Třetinová toxicita strychninu) mlok skvrn larv makr mlok skvrn larv mak mlok skvrn larv 990718 4cm •Larva mloka skvrnitého – fáze vývoje •Mladá larva (25 mm) •Starší larva (50 mm) •O. ocasatí – mlokovití: čolek velký Triturus cristatus •Další mlokovití obojživelníci: mlok Další druhy „velkých“ čolků: č. dunajský T. dobrogicus, č. dravý T. carnifex •Nížinná (až podhorská) území do 800 m n.m. •Potrava: pomalí bezobratlí – korýši, pavouci, hmyz, červi; drobní korýši, plži, hmyz, červi, pulci •Vzhled: náš největší čolek, robustní tělo, zrnitá pokožka. Zemní fáze: hnědavá (až černavá) pokožka, boky s bílými tečkami. Břicho žluté až oranžovočervené, černě skvrnité oválnými skvrnami. Svatební šat: intenzivnější zbarvení s vysokým zubatým hřebenem od hlavy až na ocas, přerušeným v oblasti zadních končetin (M). F bez hřebenu. •Velikost: do 16 (18) cm (F větší) •Rozmnožování: menší nádrže, prezentace M, spermatofor sbírá F kloakou. Asi 200–300 vajíček klade jednotlivě. Beznohé larvy po 14 dnech (10 mm), ocas do špičky. Metamorfóza za 3 měs.(50–70 mm). Pohlavní dospělost ve 3 letech. Larvy i dospělci dlouho ve vodě. •Výskyt: různé biotopy v blízkosti vody, na suchu soumrační a noční aktivita •Chráněný druh – KO! č vel 050526 Jed e •O. ocasatí – mlokovití: čolek obecný Lissotriton (Triturus) vulgaris MD •Další mlokovití obojživelníci: mlok •Nížinná až podhorská území do 700 m n.m. (i výše) Potrava: pomalí bezobratlí – korýši, pavouci, hmyz, červi; drobní korýši, hmyz, červi, vajíčka skok. hnědého •Vzhled: štíhlý čolek s protáhlou hlavou a slabými končetinami. Ocas na průřezu zploštělý. Zemní fáze M: jemnozrnná hnědavá (až černavá) pokožka, hlava s pruhováním, boky se skvrněním. Břicho oranžové, černě skvrnité. Svateb. šat: hladká pokožka, intenzivnější zbarvení se zubatým nepřeruš. hřebenem od hlavy až ke kloace, modravý pruh. F: okrová až hnědavá, drobnější skvrny, bez hřebenu, ocasní lem. •Velikost: do 11 cm (M větší) •Rozmnožování: menší nádrže, prezentace M, spermatofor sbírá F kloakou. Asi 150(-300) vajíček klade jednotlivě. Beznohé larvy po 14(25) dnech (10 mm), ocas do špičky. Metamorfóza za 3 měsíce (40 mm). Pohlavní dospělost ve 3 letech. •Výskyt: listnaté lesy, parky i louky, zahrady, soumrační a noční aktivita, ve dne po dešti, úkryty •Chráněný druh – SO! čolek ob 123 •Jedové žlázky po celém povrchu, látky bílkovin. povahy s hemolytickým účinkem (slabý) čol obec 1b 0005 • •Čolek obecný Lissotriton (Triturus) vulgaris col ob 9605 čol obec 0005 •O. ocasatí – mlokovití: čolek horský Ichthyosaura (Mesotriton,Triturus) alpestris MD •Další mlokovití obojž.: mlok •Podhorská a horská území do 2000 m n.m. Potrava:ad: pomalí bezobratlí – korýši, pavouci, hmyz, červi. Juv: drobní korýši, hmyz, červi, vajíčka a pulci obojživelníků. •Vzhled: silný čolek s plochou hlavou a slabými končetinami. Ocas na průřezu zploštělý. Zemní fáze M: jemnozrnná šedá (až černá) pokožka. Břicho oranžové, bez černých skvrn. Svatební šat: hladká namodralá pokožka (až černá) se žlutočerným hřbetním lemem (lištou), modré boky, na nich černé skvrnky, oranžové břicho. Kožní ocasní lem. F bez hřebenu, ocasní lem. •Velikost: do 11 cm (F větší) Věk: dlouhověký (až 25 roků) •Rozmnožování: menší nádrže, prezentace M, spermatofor sbírá F kloakou. Asi 150-300 vajíček klade jednotlivě. Beznohé larvy po 14 (25) dnech (10 mm), ocas do špičky. Metamorfóza za 3 měsíce (40 mm). Pohlavní dospělost ve 3 letech. •Výskyt: listnaté lesy, parky i louky, soumrační a noční živočichové, ve dne po dešti, úkryty •Chráněný druh – SO! col hor col hor lar 970910 mak čol hor 0005 čol hor 9605 •čolek horský Ichthyosaura alpestris •Larva •Břišní strana ♂ •Samice col hor 0005 •Samec •O. ocasatí – mlokovití: čolek karpatský Lissotriton (Triturus) montandoni •Další mlokovití obojž.: mlok •Podhorská a horská území Karpat do 2000 m n.m. Potrava: ad: pomalí bezobr. – korýši, pavouci, hmyz, červi. Juv: drobní korýši, hmyz, červi, vajíčka a pulci obojživel. •Vzhled: hrubší kůže (mimo Jeseníky), na rozhraní hřbetu a boků dorzolaterální kožní lišty. Hřbet skvrnitě až mramorovaně hnědozelený. Břicho jednobarevně žluté až žlutooranžové, neskvrnité. Zaoblený ocasní lem, koncové ocasní vlákénko (do 1 cm). Tmavá chodidla zadních končet. ve vodě bez ploutevního lemu. •Velikost: do 10 cm Věk: dlouhověký (12 – 15 roků) •Rozmnožování: bahnitá jezera i periodické tůně po skončení zimování (na souši), vajíčka klade jednotlivě na předměty ve vodě. Metamorfóza za 2 – 5 měsíců, často larvy zimují – prodloužený vývoj na 8 měsíců. Pohlavní dospělost ve 3 letech. •Výskyt: podhůří, pahorkatiny až horské prostředí bučin až smrčin Beskyd, Hostýnských vrchů a Jeseníků. •Chráněný druh – SO! čol karpat Trit montand VF •Č. hranatý L. helveticus – Krušné hory nad Ašským výběž. při hranici s Německem •O. bezocasí – kuňkovití: kuňka obecná Bombina bombina MD •Další kuňkovité žáby: •Nížinná území do 400 m n.m. (málo výše) Potrava: hmyz z hladiny, pomalí bezobratlí – hlavně červi •Vodní menší žáby s bradavičn. pokožkou, srdčité zorničky. Jazyk okrouhlý, horní zuby, zbytky žeber. Vzhled: Svrchní strana těla šedě až hnědě zbarvená s tmavými skvrnami. Ploché až bochánkovité rohovité útvary v každém výrůstku nedrsné. Břicho černé, červeně až oranžově skvrnité (max. 30%), časté bílé tečky. Konce prstů obvykle tmavé, stehenní výrazná skvrna. Patní kloub dosahuje k očím. Pářicí mozoly M pravoúhlé. Málo vystouplé vnitřní rezonátory. Kuňčí reflex. •Velikost: 4 – 5 cm Rozmnožování: obdobné jako u k. žlutobř. Páření IV–V. Spirakulum pulců na břišní straně. Metamorf. žabky asi 15 mm, typické zbarvení břicha. Několikanásobné rozmnožování (rozložení snůšek). •Výskyt: mělké zarostlé nádrže, čistá voda. Zimuje na souši. •Chráněný druh – O! ku ob 0506_5 Ro •Sekret dráždící kůži a sliznice, hemolytic. účinek [USEMAP] ku ob 0506_2 Ro Ku ob 030427b ku žlutobř 0404 Ro ku žlutobr 0106 b Slk •Kuňka obecná B.bombina •Kuňka žlutobřichá B. variegata •O. bezocasí – kuňkovití: kuňka žlutobřichá Bombina variegata •Další kuňkovité žáby: •Podhorská a horská území do 2000 m n.m. Potrava: pomalí bezobratlí – hlavně červi a další drobní živočichové •Vodní menší žáby s bradavičnatou pokožkou, srdčité zorničky. Jazyk okrouhlý, horní zuby, zbytky žeber. •Vzhled: svrchní strana těla šedě až hnědě zbarvená, tmavé skvrny. Rohovitý osten špičatý – drsnost pok. Břicho žluté, černě skvrnité (< 50 % černé, > 50 % barevného podkl.), časté bílé tečky. Konce prstů žluté, stehenní výrazná skvrna. Patní kloub přesahuje nosní otvory. M málo zřetelné vnitřní rezonátory, pářicí mozoly lineární. Kuňčí reflex. •Velikost: 4 – 5 cm •Rozmnožování: menší nádrže, s minimálním obsazením jinými obojživelníky. Zvuková i mechanická signalizace M. Asi 100 vajíček v malých shlucích (i jednotlivě). Beznozí pulci za 8 dní (spirakulum). Metamorfóza za 3 – 4 měs. (40 mm). Několikanásobné rozmnožování. •Výskyt: malé vodní nádržky (tůňky, strouhy, rybníčky, rašelinná jezírka, ale i kaluže), ne tekoucí voda! •Chráněný druh – O! Ž_kuňka žlutobřichá kuň žlutobř_rozš [USEMAP] kunka žlutobr vaj 0106 •Vajíčka •kuňka žlutobřichá Bombina variegata kunka žlutobr 0106 Slk •Kuňčí reflex •O. bezocasí – ropuchovití: ropucha obecná Bufo bufo MD •Další ropuchovité žáby: •Celé území až do hor (2 000 m n.m.) Potrava: bezobratlí – slimáci, plži, žížaly, pomalí členovci •Suchozemské větší zavalité žáby, bradavičnatá pokožka, parotidy (vzadu se rozestupují). Bezzubé čelisti, vychlipitelný jazyk. •Vzhled: svrchní strana těla šedě až hnědě zbarvená, tmavé skvrnky řidčí. Duhovka zlatavá až měděná. Břicho světlé až tmavě mramorované. •Velikost: F 12 cm, M 10 cm max. •Rozmnožování: krátce po zimování (III, IV) v různých typech stojatých vod. Migrace k reprodukč. vodám. Zvuková signalizace velmi slabá (M nemají rezonátory). Amplexus již na souši. Až 5000 vajíček v dvojité šnůře. Černí pulci po 14 dnech. Metamorfované žabky (1 – 2 cm) za 3 měsíce (VI – VII). •Výskyt: noční aktivita, lesy, parky, ale i vinice, lomy a lidská sídliště. •Bufogeniny, bufotoxiny (obojí na srdeční sval), bufoteniny (dýchací centrum) •Chráněný druh – O! rop [USEMAP] • •Ropucha obecná Bufo bufo rop ob cop 060415 Střel baž_2 ropuchy ob 9904 rop ob vaj 060415 Střel baž_3 •Hromadný amplexus (cop) • vajíčka (Střelická bažinka 060415) žabí podch a náv kř 060415 Stř b návod kříd k podch 060415 Stř b žabí podch 060415 Střel baž •Žabí podchod u PP Střelická bažinka •Návodná křídla pro zpětnou migraci •Vlastní podchod (kanál) pod silnicí •O. bezocasí – ropuchovití: ropucha zelená Bufo viridis •Další ropuchovité žáby: •Celé území až do středních poloh (600 m n.m.) Potrava: bezobratlí – slimáci, plži, žížaly, pomalí členovci •Suchozemské větší zavalité žáby s bradavičnatou pokožkou, parotidy. Bezzubé čelisti, vychlipitelný jazyk. Vzhled: světle až tmavě zelené skvrny na šedém podkladu. Červené a žlutavé body. Parotidy zřetelné málo. Duhovka zlatozelená až zelená. Břicho světlé až tmavě mramorované. Delší nohy, dobře skáče. Přezimuje v zemních dutinách. •Velikost: do 10 cm, F > M •Rozmnožování: podobně jako r. obecná v různých typech stojatých vod (IV–VI) bez silné vazby k repro vodám. Zvuková signalizace výrazná (dlouhý trylek). Až 10 000 vajíček ve dvojité šnůře. Černí pulci po 14 dnech. Metamorfované žabky (1 – 2 cm) za 3 měs. (VI–VII) •Výskyt: noční aktivita, kulturní step – pole, zahrady a lidská sídliště, lomy. •Chráněný druh – O! P1010085 [USEMAP] •O. bezocasí – ropuchovití: ropucha krátkonohá Epidalea (Bufo) calamita •Další ropuchovité žáby: •Západní Čechy nižších poloh na písčitých biotopech Potrava: drobní bezobratlí – pavouci, žížaly, hmyz •Suchozemské menší zavalité žáby s bradavičnatou pokožkou, parotidy. Bezzubé čelisti, vychlipitelný jazyk. Vzhled: od šedé po hnědý hřbet, s tmavšími skvrnami. Vrcholy výrazných bradaviček cihlově zbarvené (rezavé) skvrnky. Žlutý hřbetní pruh. Parotidy malé, neznatelný rezonátor. Duhovka žlutozelená. Břicho bělošedé s tmavými skvrnami v zadní části. Krátké i zadní nohy, téměř neskáče, běhá. Přezimuje v zemních dutinách. •Velikost: do 8 cm, F > M •Rozmnožování: v trvalých či dočasných tůňkách (VI-V) bez silné vazby k repro vodám. Zvuková signalizace velmi výrazná (řehtačka). Nejč. 1 000 vajíček v dvojité šňůře (až 3 000). Černí pulci po 14 dnech. Metamorfované žabky (1 cm) brzy (VI-VII) – nejrychlejší vývoj. •Výskyt: noční aktivita, pískovny, lomy, výsypky. •Chráněný druh – KO! Untitled-11 rop krátk_rozš [USEMAP] blat skvrn 0801 •O. bezocasí – blatnicovití: blatnice skvrnitá Pelobates fuscus MD •Další blatnicovité žáby: •Nížinné až střední polohy (do 700 m n.m.) Potrava: bezobratlí – slimáci, plži, žížaly, mnohonožky, brouci •Suchozemské středně velké žáby (připom. ropuchy) s hladkou až mírně bradavičnatou pokožkou. Horní zuby, vychlipitelný jazyk. Vzhled: hnědé skvrny (různý odstín) na šedavém až béžovém podkladu. Červené tečky až skvrnky. Svislá zřítelnice oka. Břicho šedavě skvrnité. Kožní sekret páchne po česneku. Výrazný patní hrbol k zahrabávání. Přezimuje hluboko v půdě. Suchá léta přečkává v půdě. •Velikost: 5 – 7, max. 8 cm, F > M •Rozmnožování: po přezimování (IV) v různých typech stojatých vod (V-VII). Zvuková signalizace slabá (pod hladinou, bez rezonanč. měch.). Široké provazce neuspořádaných vajíček. Světle hnědí velcí pulci (8 cm) mohou přezimovat (15 cm). •Výskyt: soumrační aktivita, lehké písčité půdy •Chráněný druh – KO! [USEMAP] rosn zel upr •Rosnička zelená •O. bezocasí – rosničkovití: rosnička zelená Hyla arborea MD •Další rosničkovité žáby: •Rybničnaté a inundační oblasti nížinných až střed. poloh •Potrava: drobný hmyz •Suchozemské, stromové malé žáby s pestrým zbarvením, pokožka hladká. Horní zuby, málo vychlipitelný jazyk. •Vzhled: svěže zelený hřbet oddělený od krémové břišní strany tmavým proužkem ze zubem u zadní končetiny. Zrnité břicho. Schopnost barvoměny. Rozšířeniny konců prstů. M se žlutým hrdelním rezonátorem. •Velikost: 5 cm, M 9 g, F 13 g •Rozmnožování: po přezimování (IV) v čistých stojatých vodách (V – VII). Zvuková signalizace M velmi silná. Až 1000 vajíček v malém shluku. Hnědaví pulci s vysokým ploutevním lemem od hlavy. Mladé žabky od plného léta, asi 16 mm. Dospělost ve 3 letech. •Výskyt: denní aktivita, keřové a stromové patro •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •O. bezocasí – skokanovití: skokan hnědý Rana temporaria MD •Další skokanovité žáby: •Vlhké prostředí až do horských poloh Potrava: hmyz včetně larev, pavouci, korýši, plži, červi •Velký suchozemský skokan, nohy nejkratší mezi zemními (hnědě zbarvenými) skokany. Patní kloub dosahuje pouze k očím! •Vzhled: tmavě skvrnitý hnědý hřbet, mramorované boky. Světlé břicho, u F skvrnité. Tupý čenich. •Často V za hlavou. 2 vnitřní zvukové rezonátory. Bubínek dál za okem, málo výrazná tmavá skvrna. Hřbetní žláznaté lišty relativně blíže. Silné přední končetiny. • •Velikost: do 10 cm •Rozmnožování: trvá asi 2 týdny, po přezimování (III) klade F (zrnité boky) až 4000 vajíček, shluky u hladiny, černý pól vzhůru. Modravý nádech M. Za 3 – 4 týdny hnědaví pulci. Mladé žabky po 2 – 3 měs., asi 15 mm. Dospělost ve 2 – 3 letech. •Výskyt: hlavně noční aktivita. Skoky až 2 m! Zimují ve vodě nebo mrazuvzdorných úkrytech. •Jediný nechráněný obojživelník! skok hně 9605 [USEMAP] •O. bezocasí – skokanovití: skokan štíhlý Rana dalmatina •Další skokanovité žáby: •Lesní oblasti (lužní i podhorské) rozlehlejších říčních údolí Potrava: hmyz a jiní bezobratlí (plži, červi) bylin. podrostu •Středně velký suchozemský skokan s nejdelšíma nohama mezi zemními (hnědě zbarvenými) skokany. Patní kloub dosahuje před čenich! •Vzhled: žluto- až červenohnědý hřbet, světle žluté břicho. Středně špičatý čenich. Hrdelní rezonátor chybí. Bubínek (Ø < oko, 1 mm za) v tmavé skvrně. Hřbetní žláznaté lišty vzdálené. Zadní nohy s 10 příčnými tmavými pruhy. Metatarzální hrboly silně vyvinuté. •Velikost: M 6 – 7 cm, F až 9 cm •Rozmnožování: po přezimování (III – IV po s.hnědém) 1000 – 2000 vajíček – shluk na rostlinách u dna. Hnědaví pulci. Metamorfóza koncem léta. Dospělost ve 2 -3 letech. •Výskyt: listnaté lesy (hlavně lužní), přilehlé louky, noční aktivita (méně denní). Skoky až 2 m! •Chráněný druh – SO! skok štíh 990527 [USEMAP] sk ští vaj úh 090405 sk hně vaj det 090405 sk hně vaj et det 090405 •Ponořená vajíčka skokana štíhlého •Vývojová stádia vajíček skokana hnědého •Detail vaj. s. hnědého výv pulců sk 040603 oř vývoj stadia pulců oř •Vývojová stádia pulců (sk.?, rop.?) •O. bezocasí – skokanovití: skokan ostronosý (rašelin.) Rana arvalis •Další skokanovité žáby: •Nížinné vlhké louky a rašeliniště Potrava: hmyz a jiní bezobratlí (plži, červi, pavouci) •Velký suchozemský skokan se středně dlouhýma nohama mezi zemními (hnědě zbarvenými) skokany. Patní kloub dosahuje k čenichu! Vzhled: různé tóny hnědé (až černohnědá), světle žluté břicho. Středně špičatý čenich. Slabý hrdelní rezonátor. Tmavá spánková skvrna, bubínek blíže oku. Často podélný hřbetní pruh, skvrnité břicho (R.a.a.). Metatarzální hrboly vyvinuté, slabě oddělené. •Velikost: M 6,5 – 8 cm •Rozmnožování: po přezimování (III-IV po s.hněd.) až 2000 vajíček u dna, naduřelí a namodralí M. Pulci hnědaví. Metamorfóza koncem léta. Dospělost ve 2 – 3 letech. •Výskyt: nížinné vlhké louky, rašeliniště, lužní lesy do 600 m n.m., noční aktivita (méně denní). •Chráněný druh – SO! sk ostron BŠegSLo BioLib skok ostron_rozš skok zel 9605 •O. bezocasí – skokanovití: MD skokan zelený Pelophylax (Rana) esculentus synkl. •Další skokanovité žáby: •Hustě zarostlé vody Potrava: hmyz a jiní drobní živočichové ve vodě i na břehu •Kříženec s. krátkonohého a s. skřehotavého, velikostí i znaky mezi. Vodní žába. Vzhled: na hřbetu převládají zelené tóny s tmavými skvrnami. Patní kloub u složené končetiny k ose těla. Čenich méně špičatý a patní hrbol menší než u s. krátkonohého. Bělavé (krémové) zvukové rezonátory M v koutcích úst. Provokovaná zvuková signalizace velmi silná. •Velikost: M do 10 cm, F až 12 cm •Rozmnožování: nejčastěji v V. Vzrostlé samice až 10 000 vajíček v několika shlucích. Hnědaví pulci. •Výskyt: denní aktivita, ve vodě a v její blízkosti •Chráněný druh – SO! skok zel_rozš [USEMAP] •O. bezocasí – skokanovití: skokan krátkonohý Pelophylax (Rana) lessonae •Další skokanovité žáby: •Litorální stanoviště hustě zarostlých vod do 600 m n.m. Potrava: hmyz a jiní drobní živočichové ve vodě i na břehu •Nejmenší vodní skokan. Vzhled: hřbet zelený až žlutavý s tmavšími okrouhlými skvrnami v zadní partii. Dorzolaterální lišty, žlutý až zelený středový dorzální pruh. Patní kloub u složené končetiny nedosahuje k ose těla. Špičatá hlava, tupý čenich a patní hrbol nápadný, mléčně sklovitý a tvrdý. Příčně skvrnité končetiny. Bělavé zvukové rezonátory M v koutcích úst. Provokovaná zvuková signalizace velmi silná. •Velikost: M do 5 cm (zvláště štíhlí), F až 7,5 cm, •Rozmnožování: aktivní od IV, malé kulovité snůšky na rostlinách nejčastěji V.–VII. Hnědaví pulci (až 4 cm). •Výskyt: denní aktivita, ve vodě a v její blízkosti. Zimuje ve vodě i na souši. •Chráněný druh – KO! skok krátkonohý BioLib skok krátkon_rozš [USEMAP] •O. bezocasí – skokanovití: skokan skřehotavý Pelophylax (Rana) ridibundus •Další skokanovité žáby: •Hustě zarostlé rozlehlejší vody •Potrava: hmyz a jiní drobní živočichové ve vodě i na břehu •Největší vodní skokan. Vzhled: hřbet zelený až hnědý s tmavšími okrouhlými skvrnami. Patní kloub u složené končetiny přesahuje osu těla. Široká hlava, tupý čenich a patní hrbol menší. Spodní strana stehen není žlutá nebo oranžová. Šedé zvukové rezonátory M v koutcích úst. Provokovaná zvuková signalizace velmi silná. •Velikost: M do 15 cm, F až 17 cm, v našich podmínkách do 13 cm •Rozmnožování: nejčastěji v IV. až V. Vzrostlé samice až 1 000 vaj., klesají ke dnu (jiná data mnohem více). Hnědaví pulci (až 10 cm). •Výskyt: denní aktivita, ve vodě a v její blízkosti •Chráněný druh – KO! ž-skokan skřeh4a skok skřeh_rozš [USEMAP] schém klíč •Determinační studijní literatura – obojživelníci • •Všeobecné publikace: •ČIHAŘ, J. a kol., 2002: Příroda v České a Slovenské republice. Academia, 430 s. •CHINERY, M.,1998: Flóra a fauna Evropy. Slovart Praha, 384 s. •GARMS, H., 1997: Rostliny a živočichové. Příručka k určování s ilustracemi Wilhelma Eigenera. Knižné centrum Žilina, 336 s. •KREJČA, J., KORBEL, L., 1993, 1997: Velká kniha živočichů. Hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci. Príroda a.s., 345 s. • •Monotaxonové publikace (obojživelníci): •DIESENER, G., REICHHOLF J. DIESENEROVÁ R., 1997: Obojživelníci a plazi. Ikar Praha, 288 s. •ZWACH, I., 1990: Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. SZN Praha,143 s. •ZWACH, I., 2009: Obojživelníci a plazi České republiky. Grada Praha, 496 s. •MAŠTERA, J., ZAVADIL, V., DVOŘÁK, J., 2015: Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. Akademia, 180 s. •Opakovací otázky •Jaký je rozdíl ve vývoji ocasatých a bezocasých obojživelníků? •Který náš čolek je nejhojnější? •Jakou skladbu lesů upřednostňuje mlok skvrnitý? •Která z našich žab se rozmnožuje nejčasněji? •Jaké hlavní determinační znaky použiješ k rozlišení našich skokanů? •Determinuj vyobrazené zástupce, charakterizuj prostředí ve kterém převážně žijí •Ropucha zelená, suché polní a sídlištní prostředí • •Správná odp. pod obr. r zel duo 050410c •Byly-li všechny odpovědi správně, znáš naše obojživelníky. • Čolek velký, menší stojaté vody k rozmn. • •Správná odp. pod obr. č vel 050526 Jed