•PTÁCI (Aves) • •Cíl: - získání dovedností determinace našich druhů ptáků • - rozvinutí pozorovacích schopností pro rozlišení determinačních znaků • - utřídění bionomických poznatků typických pro jednotlivé druhy včetně příslušnosti do různých prostředí • - upevňování poznatků o ptácích a postupné rozšiřování spektra známých ptáků • - prohlubování názvosloví ptáků • Ptáci vázaní na vodní prostředí („vodní ptáci“) • • •Ptáci vázaní na lesní prostředí a stromové porosty („lesní ptáci“) • • •Ptáci vázaní na bezlesou krajinu („ptáci otevřené krajiny“) • • •Fosilní: •Podtřída: Praptáci Saururae • Řád: ARCHEOPTERYXOVÉ Archaeopterygiformes • Archaeopteryx lithographica •Podtřída: Praví ptáci Ornithurae • Nadřád: OZUBENÍ PRVOPTÁCI Odontognathae • Protornithes • Řád: ICHTHYORNITHIFORMES • ALEXORNITHIFORMES • • •Recentní ptáci: systém v dřívějších učebnicích • • Podtřída: Praví ptáci Ornithurae • Nadřád: BĚŽCI Ratitae (Palaeognathae) – 60 (u nás 0) • řády: 2 vymřelé resp. vyhubené (+) • PŠTROSI Struthioniformes • NANDUOVÉ Rheiformes • TINAMY Tinamiformes • KASUÁŘI Casuariiformes • KIVIOVÉ Apterygiformes • Nadřád: LETCI Carinatae (Neognathae) – 9 610 (384) • řády: 1 vymřelý (+) • HRABAVÍ Galliformes • VRUBOZOBÍ Anseriformes • TUČŇÁCI Sphenisciformes • TRUBKONOSÍ Procellariiformes • POTÁPLICE Gaviiformes • POTÁPKY Podicipediformes • • PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes • VESLONOZÍ Pelecaniformes • BRODIVÍ Ciconiiformes • DRAVCI Falconiformes • KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes • DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes • MĚKKOZOBÍ Columbiformes • KUKAČKY Cuculiformes • PAPOUŠCI Psittaciformes • SOVY Strigiformes • LELKOVÉ Caprimulgiformes • SVIŠŤOUNI Apodiformes • MYŠÁCI Colliiformes • TROGONI Trogoniformes • SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes • ŠPLHAVCI Piciformes • PĚVCI Passeriformes • •Nadřád: LETCI Neognathae • POTÁPLICE Gaviiformes • PĚVCI Passeriformes • POTÁPKY Podicipediformes • TUČŇÁCI Sphenisciformes • TRUBKONOSÍ Procellariiformes • VESLONOZÍ Pelecaniformes (+ vol., ibisi) BRODIVÍ Ciconiiformes • PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes • VRUBOZOBÍ Anseriformes •Recentní ptáci: moderní nově koncipovaný systém (včetně změny řazení! – DROPI – nové ř., Gaviifor. – méně významné) • •Nadřád: BĚŽCI Ratitae (Palaeognathae) – 60 (u nás 0) • PŠTROSI Struthioniformes • NANDUOVÉ Rheiformes • TINAMY Tinamiformes • KASUÁŘI Casuariiformes • KIVIOVÉ Apterygiformes •Nadřád: LETCI Neognathae - pokračování • DRAVCI Accipitriformes • HRABAVÍ Galliformes KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes • DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes • STEPOKUROVÉ Pterocliformes • MĚKKOZOBÍ Columbiformes • PAPOUŠCI Psittaciformes • MYŠÁCI Coliiformes • TURAKOVÉ Musophagiformes KUKAČKY Cuculiformes • SOVY Strigiformes • LELKOVÉ Caprimulgiformes • SVIŠŤOUNI Apodiformes • TROGONI Trogoniformes • ŠPLHAVCI Piciformes • SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes •Nadřád: LETCI Neognathae – pokračování • HOACINOVÉ Opisthocomiformes (z hrab.) • LESKOVCI Galbuliformes (ze šplh.) • ZOBOROŽCI Bucerotiformes (ze srostl.) • SERIEMY Cariamiformes (z krátkokř.) • KONDOŘI Carthartiformes (z drav.) • SLUNATCI Eurypygiformes (z krátkokř.) • SOKOLI Falconiformes (z drav.) • KUROLOVÉ Leptosomiformes (ze srostloprs.) • MESITI Mesitornithiformes (z • DROPI Otidiformes (z krátkokř.) • FAETONI Phaetonidae (z veslon •Některá třídění jdou ještě dál a vydělují další řády: •Suliformes (asi) terejové (→ z veslonohých) zahrnuje tereje, anhingy, fregatky a kormorány •Perepelové Turniciformes (z krátkoklřídlých, hrabavých a dlouhokřídlých) •Kolibříci Trochiliiformes (ze svišťounů) • Ptáci vázaní na vodní prostředí („vodní ptáci“) • • •Ptáci vázaní na lesní prostředí a stromové porosty („lesní ptáci“) • • •Ptáci vázaní na bezlesou krajinu („ptáci otevřené krajiny“) • • •Fosilní: •Podtřída: Praptáci Saururae • Řád: ARCHEOPTERYXOVÉ Archaeopterygiformes • Archaeopteryx lithographica •Podtřída: Praví ptáci Ornithurae • Nadřád: OZUBENÍ PRVOPTÁCI Odontognathae • Protornithes • Řád: ICHTHYORNITHIFORMES • ALEXORNITHIFORMES • • •Recentní: • • Podtřída: Praví ptáci Ornithurae • Nadřád: BĚŽCI Ratitae (Palaeognathae) – 60 (u nás 0) • řády: 2 vymřelé resp. vyhubené (+) • PŠTROSI Struthioniformes • NANDUOVÉ Rheiformes • TINAMY Tinamiformes • KASUÁŘI Casuariiformes • KIVIOVÉ Apterygiformes • Nadřád: LETCI Carinatae (Neognathae) – 9 610 (384) • řády: 1 vymřelý (+) • HRABAVÍ Galliformes • VRUBOZOBÍ Anseriformes • TUČŇÁCI Sphenisciformes • TRUBKONOSÍ Procellariiformes • POTÁPLICE Gaviiformes • POTÁPKY Podicipediformes • • PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes • VESLONOZÍ Pelecaniformes • BRODIVÍ Ciconiiformes • DRAVCI Falconiformes • KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes • DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes • MĚKKOZOBÍ Columbiformes • KUKAČKY Cuculiformes • PAPOUŠCI Psittaciformes • SOVY Strigiformes • LELKOVÉ Caprimulgiformes • SVIŠŤOUNI Apodiformes • MYŠÁCI Colliiformes • TROGONI Trogoniformes • SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes • ŠPLHAVCI Piciformes • PĚVCI Passeriformes Druh rybníky tekoucí vody rákosiny mokřady Potápka roháč + Kormorán velký + + Volavka popelavá + + + Čáp černý + Kachna divoká + + Čírka obecná, č. modrá + Polák chocholačka + Husa velká + + Labuť velká + + Moták pochop + + Luňák hnědý + + + Orel mořský + Chřástal vodní + + Lyska černá + Slípka zelenonohá + + Čejka chocholatá + •Tab. 1: Významné druhy ptáků okolí vod Druh rybníky tekoucí vody rákosiny mokřady Racek chechtavý + + + Ledňáček říční + Břehule říční + Rákosník velký + Cvrčilka říční + Skorec vodní + Konipas horský + •Tab. 1: pokračování •Další ptáci okolí vod •Strakapoud velký, krutihlav obecný, pěnice černohlavá, p. pokřovní, p. hnědokřídlá, vlaštovka obecná, jiřička obecná, drozd zpěvný, drozd kvíčala, kos černý, červenka obecná, slavík obecný, brhlík lesní, pěvuška šedá, konipas bílý, střízlík obecný, ťuhýk obecný, sýkora koňadra, s. modřinka, s. babka, mlynařík dlouhoocasý, pěnkava obecná, zvonek zelený, zvonohlík zahradní, stehlík obecný, hýl obecný, špaček obecný, žluva hajní, vrabec polní. Druh Listnaté lesy Jehličn. lesy remízy Parky, zahrady Čáp černý + (h) +(h) Volavka popelavá + (h) + (h) Krahujec obecný + + Jestřáb lesní + + Včelojed lesní + (h) Káně lesní + (h) +(h) Luňák červený + (h) +(h) Orel mořský + (h) Poštolka obecná + (h) + Ostříž lesní + (h) Sluka lesní + + Holub hřivnáč + + H. doupňák + + Hrdlička divoká + + Kukačka obecná + + + + •Tab. 2: Významné druhy lesních ptáků Druh Listnaté lesy Jehličn. lesy Remízy Parky, zahrady Puštík obecný + + Sýček obecný + + + + Sýc rousný + Kalous ušatý + + Výr velký + + Lelek lesní + + Datel černý + (+) Strakapoud velký + + + + Žluna zelená + + Krutihlav obecný + + Žluva hajní + + Krkavec velký + + Vrána obecná + Kavka obecná + Ořešník kropenatý + Sojka obecná + + •Tab. 2: Významné druhy lesních ptáků – pokračování 1 Druh Listnaté lesy Jehličn. lesy Remízy Parky, zahrady Sýkora koňadra + + + + S. modřinka + + + S. uhelníček + S. babka + S. lužní + + S. parukářka + Mlynařík dlouhoocasý + + Střízlík obecný + + + + Brhlík lesní + (+) + + Pěvuška modrá + Šoupálek dlouhoprstý + + Drozd zpěvný + + + + D. kvíčala + + Kos černý + + + + Červenka obecná + Slavík obecný + Králíček obecný + •Tab. 2: Významné druhy lesních ptáků – pokračování 2 Druh Listnaté lesy Jehličn. lesy Remízy Parky, zahrady Pěnice černohlavá + + + + Budníček menší + + + + Budníček větší + + Lejsek bělokrký (l. černohl.) + Linduška lesní + + Špaček obecný + + Pěnkava obecná + + + + Zvonohlík zahradní + Zvonek zelený + + Čečetka horská + Konopka obecná + Stehlík obecný + + Čížek lesní + Hýl obecný + + Dlask tlustozobý + + Křivka obecná + •Tab. 2: Významné druhy lesních ptáků – pokračování 3 Druh pole louky lidská sídla Čáp bílý + + + Včelojed lesní + + Káně lesní + + Moták pilich + Luňák červený + Poštolka obecná + + + Sokol stěhovavý + + Bažant obecný + Koroptev polní + + Křepelka obecná + Čejka chocholatá + + Hrdlička zahradní + Sova pálená + Rorýs obecný + Skřivan polní + + Chocholouš obecný + + •Tab. 3: Významné druhy ptáků otevřené krajiny (pole, louky, lid. sídla) Druh pole louky lidská sídla Vlaštovka obecná + Jiřička obecná + Havran polní + + Straka obecná + + Drozd zpěvný + Kos černý + Rehek domácí + R. zahradní + Bramborníček černohlavý + + Bělořit šedý + Ťuhýk obecný + Ť. šedý + Strnad obecný + + Zvonohlík zahradní + Konopka obecná + Vrabec domácí + V. polní + •Tab. 3: pokračování •HRABAVÍ – bažantovití: bažant obecný Phasianus colchicus •Další bažantovití: koroptev, křepelka •Prostředí: světlé lesy, polní remízky, křoviny kolem vod, parky a otevřená krajina. Polodivoké bažantnice, voliérový odchov a vypouštění. •Potrava: semena, bobule, části rostlin, hmyz, červi, měkkýši •Vzhled: výrazný pohlavní dimorfismus – M základní světlehnědé zbarvení s černými skvrnami na dlouhém ocase, břiše a horním krku, na náprsence vlnovkovitá černá kresba. Záda se světlými pírky. Zeleně zbarvená hlava oddělená bílým proužkem. Okolo očí červené poušky. Silný zobák, hrabavé nohy s ostruhou. F v odstínech hnědé s tmavým skvrněním. •Velikost: M 70 - 90 cm, F 55 - 65 cm, 1 100/1 000 g. •Aktivita: stálý •Rozmnožování: Polygamní. Jarní tok s hlasovými projevy a třepáním křídly. Výjimečně boje MM. Veškerá starost F. Sedí 24 – 25 dní na 8 – 15 vejcích, nekrmivá kuřata rychle vyspívají. •Výskyt: z vysazeného b. kolchidského a dalších čínských poddruhů •Hlas: tok „ko-kok“ bažant ob [USEMAP] •HRABAVÍ – bažantovití: •koroptev polní Perdix perdix •HRABAVÍ – bažantovití: křepelka obecná Coturnix coturnix koropt pol křerpel pol •Chráněný druh – O! •Chráněný druh – SO! •VRUBOZOBÍ – kachnovití: kachna divoká Anas platyrhynchos •Další kachnovití ptáci: čírka, lžičák, hvízdák, ostralka, kopřivka, polák, zrzohlávka, labuť, husa •Prostředí: okolí stojatých i tekoucích vod •Potrava: vodní hmyz a červi, části rostlin, semena •Vzhled: kačer zelená hlava, hnědá hruď, mezi bílý proužek, světlé boky a břicho, srpovitá pírka nad krátkým ocasem. Žlutý plochý zobák s lamelami. V létě v prostém šatu jako samice. Kačena nenápadně hnědě kropenatá. Oba modré zrcátko. Noha plovací (blána mezi třemi prsty). •Velikost: M 57 cm, F 50 cm, hmotnost 900 – 1 500 g. •Aktivita: stálí, přezimují na nezamrzajících vodách. Jako plovavá kachna sbírá potravu v mělké vodě. •Rozmnožování: po časně jarním toku staví a hnízdí samice sama. Hnízdo blízko vody vystýlá peřím pro 9 -13 vajec, sedí 22 - 26 dní. Nekrmivá mláďata plavou. Samci v tu dobu tvoří malé skupiny. •Výskyt: celá Evropa kachna div •Hlas: fihb“, „reb,reb“, F „kvekkvek“ [USEMAP] •VRUBOZOBÍ – kachnovití: čírka obecná Anas crecca •VRUBOZOBÍ – kachnovití: čírka modrá Anas querquedula čír obec čír modrá •Chráněný druh – SO! •Chráněný druh – O! •VRUBOZOBÍ – kachnovití: kopřivka obecná Anas strepera •VRUBOZOBÍ – kachnovití: hvízdák euroasijský Anas penelope kopř obec hvízd eurasij •Chráněný druh – O! •VRUBOZOBÍ – kachnovití: lžičák pestrý Anas clypeata •VRUBOZOBÍ – kachnovití: ostralka štíhlá Anas acuta •! lžič pest ostral štíh •Chráněný druh – SO! •Chráněný druh – KO! •VRUBOZOBÍ – kachnovití: polák chocholačka Aythya fuligula •Další kachnovití: kachna, čírka, lžičák, kopřivka, hvízdák, ostralka, zrzohlávka, husa, labuť •Prostředí: vodní plochy stojatých vod s ostrůvky •Potrava: vodní bezobratlí, málo rybky •Vzhled: Pohlavní dimorfismu – M jsou černí s bílými boky a spodinou těla, prodlouženými pery na hlavě, žlutým okem. F zbarvená v hnědých tónech. Světlý plochý zobák s lamelami. Noha plovací. •Velikost: M 42cm, F 38 cm, 600 – 1 000 g. •Aktivita: stálí v Z a SZ Evropě, jinak tažné – zimují na nezamrzajících vodách v Z Evropě, v Anglii, ve Středomoří. Jako potápivá kachna se pro potravu potápí běžně 2 – 3 m, výjimečně do 14 m. •Rozmnožování: hnízdí V – VII, samice sedí sama s peřovou výstelkou pro 12 vajec, sedí 24 – 26 dní. Nekrmivá černá mláďata odvádí za 12 h na vodu, plavou. Za 7 týdnů létají. •Výskyt: ze S a SV Evropy do Z a střední E. •Hlas: chraplavé „arrr“, jemnější „hoia“ „ker-ker“ pol chochol [USEMAP] •VRUBOZOBÍ – kachnovití: polák velký Aythya ferina •VRUBOZOBÍ – kachnovití: zrzohlávka rudozobá Netta rufina pol vel zrzohl rudozob •Chráněný druh – SO! •VRUBOZOBÍ – kachnovití: husa velká Anser anser •Další kachnovití: kachna, čírka, lžičák, hvízdák, ostralka, kopřivka, polák, zrzohlávka, labuť •Prostředí: plošně rozsáhlejší stojaté vody s rákosinami, využívané v období odchovu mláďat •Potrava: zelené části rostlin, semena, zalétají daleko •Vzhled: Obě pohlaví stejně zbarvená. Tmavě hnědá hlava, krk, křídla, světle hnědá prsa, bílá zadní část těla. Masově červený plochý zobák s lamelami i plovací nohy. •Velikost: M 83 cm, F 70 cm, 2 300 – 3 500 g Aktivita: tažné - IX(X) – III– severní populace zimují v Z Evropě a Středomoří. •Rozmnožování: trvalé páry, obhajoba hnízdního okrsku. F staví hnízdo z okolního materiálu pro 4 – 9 vajec, sedí 28 – 30 dní. Výjimečně hnízda na stromech. M hlídá, pečují oba. Po 60 dnech letuschopná, společně se sdružují ve větší hejna. •Výskyt: celá Evropa •Hlas: „gagagag“ husa vel [USEMAP] •VRUBOZOBÍ – kachnovití: labuť velká Cygnus olor •Další kachnovití ptáci: kachna, čírka, lžičák, hvízdák, ostralka, kopřivka, polák, zrzohlávka, husa •Prostředí: stojaté vody •Potrava: převažuje rostlinná potrava, částečně přijímá i živočišnou. Bez potápění, noří hlavu •Vzhled: M stejně zbarvený jako F, nad červeným plochým zobákem s lamelami černý mozol. Dlouhý krk. Bílé zbarvení, juv šedí. Noha plovací. •Velikost: 159 cm, RK 220 cm, váží 10 kg (až 20). •Aktivita: většinou stálá, někde potulná. Severní populace tažné k Baltiku nebo až Belgie a Holandska. Domestikační tendence při přezimování na nezamrzajících vodách (města). •Rozmnožování: v trvalých párech, F staví hnízdo, M nosí materiál, hlídá a napadá vetřelce. Sedí asi 35 dní, o šedá mláďata pečují oba rodiče. Dlouhý vývoj – létají až za 4 měsíce, dospívají ve 4 letech. •Výskyt: od Anglie přes J Švédsko, SZ, střední a JV Evropu do S pobřeží Černého moře a Kaspiku •Hlas: syčivé většinou výstražné zvuky lab velká [USEMAP] •POTÁPKY – potápkovití: potápka roháč Podiceps cristatus •Další potápkovití ptáci: •Prostředí: jezera a rybníky s rozlehlými rákosinami •Potrava: ryby a vodní hmyz, mladí hmyz a měkkýši •Vzhled: dlouhý štíhlý, bíle zbarvený krk, tmavý hřbet, hnědorezavé boky, bílé břicho. Tmavá pírka na hlavě (růžky) – chybí v zimě, rezavý límec. Harpunovitý zobák, lemované prsty nohou. M i F stejní. •Velikost: 48 cm, hmotnost 1100 g. •Aktivita: severní a východní populace tažné, přílet (II)III(IV), výrazný tok. Potopí se do 15 m. •Rozmnožování: hnízdo z rostlin na vodě, 3 – 6 bílých vajec (hnědnou). Oba sedí 25 – 27 dní. Rodiče mláďata „vozí“. Umí plavat i potápět se. •Výskyt: Evropa mimo sever potáp roh •Hlas: „kraorr-kraor“ nebo „kek-kek“ [USEMAP] •Chráněný druh – O! POTÁPKY – potápkovití: potápka malá Tachybaptus ruficollis POTÁPKY – potápkovití: potápka černokrká Podiceps nigricollis pot černokrk pot malá Chráněný druh – O! Chráněný druh – O! •VESLONOZÍ – kormoránovití: kormorán velký Phalacrocorax carbo •Další kormoránovití ptáci: •Prostředí: vnitrozemské vody i mořské prostředí •Potrava: ryby ve střední velikosti, větší ryby při lovu zraňuje •Vzhled: velký tmavě zbarvený pták se světlou spodinou těla u mladých ptáků. Dlouhý a silný zobák s nehtem a žlutým kořenem. Veslovací noha s blanou mezi všemi čtyřmi prsty. •Velikost: 90 cm, rozpětí křídel 150 cm, 2 500 g •Aktivita: výrazně koloniální, severní populace tažné. Létá s nataženým krkem – silueta kříže. Za rybami se potápí, peří neimpregnuje výměškem kostrční žlázy, ale suší. Na našich nezamrzajících vodách přezimují velké kolonie ptáků ze severu. Při nocování ostrý trus poškozuje stromy. •Rozmnožování: hnízdní kolonie na skalách nebo stromech, 3 – 5 vajec inkubuje až 30 dní, krmí 50. •Výskyt: pobřežní i vnitrozemské vody •Hlas: hrdelní krákorání z kolonií korm vel •Kontroverzní, nechráněný druh • [USEMAP] •VESLONOZÍ (BROD.) – volavkovití: volavka popelavá Ardea cinerea •Další volavkovití ptáci: bukač, kvakoš •Prostředí: blízkost stojatých i tekoucích vod, ale i pole •Potrava: malé rybky, pulci, žáby, drobní savce, ptáci a hmyz. Potravu získává převážně číhavým lovem. •Vzhled: šedé zbarvení s černými okraji a ohbím křídel, prodlouženými pery na hlavě. Dlouhý krk a nohy, harpunovitý zobák. M i F stejní. •Velikost: 91(– 100) cm, RK 165 cm, váží 1 600 g. •Aktivita: západní populace stálé, severní a východní tažné. Naše různě. Let s esovitě prohnutým krkem. •Rozmnožování: kolonie vysoko na stromech v blízkosti vod. Tok samců s čepýřením ozdobného peří. Na 4 – 5 vejcích sedí oba rodiče 25 – 28 dní, krmí do zobáku a vyvrhováním na hnízdo 8 až 9 týdnů. •Výskyt: •Hlas: „krak-krak“ měněné do „kreik, chreih“ vol popel [USEMAP] volav - sil VESLONOZÍ (BROD.) – volavk.: volavka bílá Egretta alba VESLONOZÍ (BROD.) – volavk.: volavka červená Ardea purpurea vol červ volav bí 050530b Ro oř Chráněný druh – SO! Chráněný druh – KO! •VESLONOZÍ (BROD.) – volavkovití: bukač velký Botaurus stellaris •VESLONOZÍ (BROD.) – volavkovití: bukáček malý Ixobrychus minutus • buk malý buk velký •Chráněný druh – KO! •Chráněný druh – KO! •BRODIVÍ – čápovití: čáp bílý Ciconia ciconia •Další čápovití ptáci: •Prostředí: hnízdí v blízkosti člověka, loví na vlhkých loukách – při chůzi plaší kořist, kterou obratně loví. •Potrava: hlodavci, obojživelníci, ještěrky, hmyz z luk, málo rybky •Vzhled: bílý pták s černými okraji a konci křídel, masově zbarvené nohy a dlouhý silný zobák. Obě pohlaví stejná. Let s nataženým zobákem. M i F stejní. •Velikost: 102 cm, RK 200 cm, váží 3 400 g. •Aktivita: tažný, zimuje ve východní a jižní Africe. Plachtař. •Rozmnožování: velká hnízda z větví užívaná opakovaně na stromech, sloupech, komínech aj. Na 4 – 5 vejcích sedí oba 30 – 34 dní. Vyletí za 53 – 64 dní. Rodiče potravu vyvrhují. •Výskyt: střední, SZ a hlavně V Evropa •Hlas: pouze klapání zobákem, mláďata syčí čáp bí čáp - sil [USEMAP] •Chráněný druh – O! •BRODIVÍ – čápovití: čáp černý Ciconia nigra •Další čápovití ptáci: •Prostředí: drobné vodní toky v lesnaté krajině, mokřady •Potrava: ryby a obojživelníci, vodní hmyz a drobní korýši, živočichové okolí vod a mokřadů •Vzhled: bílé břicho, černé zbarvení hlavy, krku, prsou, křídel a ocasu se světle kovovým leskem. Červený mohutný zobák, nohy a skvrna okolo očí. Obě pohlaví stejně zbarvené. •Velikost: 97 cm, RK 190 cm, 3 000 g. •Aktivita: tažný do tropické Afriky. Při letu natažený krk. Plachtař. •Rozmnožování: hnízdí v rozlehlých lesích na vysokých stromech. 4 vejce inkubuje 30 – 35 dní, mláďata krmí přes 60 dní. •Výskyt: V a střední Evropa, střed Španělska •Hlas: zobákem klape ještě méně než č. bílý, „fyyo“ čáp čer [USEMAP] •Chráněný druh – SO! •DRAVCI – jestřábovití: jestřáb lesní Accipiter gentilis •Další jestřábovití ptáci: krahujec, včelojed, káně, moták, luňák, orel •Prostředí: lesy střídané poli a loukami •Potrava: ptáci velikosti drozda až volavky, v zimě i sovy, káně. Středně velcí savci (veverky, zajíci). •Vzhled: šedá záda, příčné vlnkování na světlém břiše (mladí skvrny). Žluté oko. Široká krátká křídla, dlouhý ocas se třemi příčnými pruhy. •Velikost: 48 – 60 cm (F větší), rozpětí 100 – 105 resp. 130 – 140 cm, váha 700 – 1 200 g. •Aktivita: celoroční, po vyhnízdění potulný (přelet ze severu do střední Evropy). •Rozmnožování: zásnubní lety, hnízda na vysokých stromech s 3 – 4 vejci 35 – 38 dní. Sedí hlavně F, prvních 10 dní stále na hnízdě, potravu loví a nosí M, porcuje F. Péče 41 – 43 dny, široký rozlet. •Výskyt: Evropa bez Anglie, Irska, a Islandu •Hlas: dlouhé „giak-giak-gjak“, mladí „jié“ jestřáb les jestřáb sil •Chráněný druh – SO! [USEMAP] DRAVCI – jestřábovití: krahujec obecný Accipiter nisus Další jestřábovití ptáci: krahujec, včelojed, káně, moták, luňák, orel Prostředí: menší lesíky (i smrkové), i městské parky Potrava: drobní ptáci, ve městech někdy pronásleduje kořist nerozvážně Vzhled: šedá záda, světlé příčně pruhované břicho, rezavé u M. Široká křídla, dlouhý ocas s širokým koncovým pruhem a čtyřmi slabými. Velikost: 28 – 38 cm, F > M, rozpětí 60, resp. 80 cm, 130 – 320 g. Aktivita: revír o průměru 2 – 5 km. Po vyhnízdění potulný, následuje tah na JZ. Rozmnožování: dřívější přílet M, u hnízda odpočívací strom. 4 – 6 vajec inkubuje sama F až 33 dní, M nosí potravu. Zasednutí na 1(-3) vejce, - postupné líhnutí s rozdílným růstem vede k usmrcování posledních slabých. M loví, škube a předává F, ta porcuje. Po 10 dnech loví i F, krmí i M. Vyletují za 26 – 31 dní. Výskyt: celá Evropa Hlas: hnízd.„kik-kik-kik“, hrozba „kirk-kirk“, „miú“ krahujec ob krahujec sil Chráněný druh – SO! [USEMAP] •DRAVCI – jestřábovití: •káně lesní Buteo buteo •Další jestřábovití ptáci: krahujec, jestřáb, včelojed, moták, luňák, orel •Prostředí: krajina s lesy a lukami a poli. •Potrava: hraboši a jiní drobní hlodavci (číhání u nor), občas obojživelník nebo plaz. Vzácně vyberou hnízdo (sojky, vrány). Kadavery na silnicích. •Vzhled: M i F stejní, hnědý hřbet, světlé a tmavé formy na břišní straně. Široký a krátký ocas s širokým tmavým lemem, 3 – 4 slabé proužky. Skvrny v ohbí křídel. •Velikost: 53 cm, rozpětí 117 – 137 cm, 600 – 1 300 g. •Aktivita: celoroční pobyt, severní populace tažné. Jakoby těžkopádný let, roztažený ocas. Revír o průměru 3 – 4 km. •Rozmnožování: V hnízdě na stromech (v Anglii i skalách) 2 – 4 vejce. Sedí střídavě oba 28 – 31 dní. Zpočátku krmí jen F, později oba 41 - 49 dní, další měsíc mimo hnízdo. •Výskyt: celá Evropa kromě S Skandinávie •Hlas: protáhlé „miáá“,“vijé“ káně les káně sil [USEMAP] •DRAVCI – jestřábovití: moták pilich Circus cyaneus mot poch DRAVCI – jestřábovití: moták pochop (p. rákosní) Circus aeruginosus Chráněný druh – O! mot pil •Chráněný druh – SO! luň červ luň červ sil DRAVCI – jestřábovití: luňák červený Milvus milvus DRAVCI – jestřábovití: luňák hnědý Milvus migrans Chráněný druh – KO! luň hně •Chráněný druh – KO! luň hně sil •DRAVCI – jestřábovití: orel mořský Haliaeetus albicilla •Další jestřábovití ptáci: krahujec, jestřáb, včelojed, káně, moták, luňák •Prostředí: blízkost vod – jak moře, tak i rozlehlých vnitrozemských •Potrava: mořské i sladkovodní ryby, velcí ptáci okolí vod, kadavery •Vzhled: tmavé peří na celém těle, mohutný žlutý zobák. Dospělci s klínovitým bílým ocasem. •Velikost: 70 – 90 cm, RK 220 cm – o 1/3 mohutnější než káně, 4 000 – 7 500 g. •Aktivita: přezimuje u nezamrzajících vod (u nás Novomlýské nádrže). •Rozmnožování: mohutné hnízdo na velkých stromech. 2 vejce, mladé krmí oba rodiče. •Výskyt: Z pobřeží a V Evropa •Hlas: „kjikjikjijegjegljau“ orel moř větš •Chráněný druh – KO! [USEMAP] •Další sokolovití ptáci: sokol, raroh, ostříž •Prostředí: otevřená krajina s poli, loukami i lesíky, stěhování do měst •Potrava: hraboši a jiní hlodavci, kobylky a jiný hmyz •Vzhled: M s šedou hlavou, F nahnědlá, mláďata podobná F. •Velikost: M 32 cm, F 35 cm, RK 75 cm, 150 – 280 g. •Aktivita: jedinci se S a SV Evropy tažní do J Evropy a S Afriky, ostatní stálí a toulaví. Třepotavým letem číhá na kořist. •Rozmnožování: hnízdo na skalním výstupku, opuštěné hnízdo vrány dutina stromu i budka, v poslední době jakýkoliv výstupek na budovách ve městě (truhlíky aj.) s 5 b- 7 vejci, sedí F 30 dní, M krmí všechny, poté oba. Mláďata s hustým prachem, přežívají podle množství potravy. •Výskyt: kromě Evropy i Asie a Afrika •Hlas:“kli-kli-klí“, na hnízdě „kilie-kilie“ poštol obec [USEMAP] •SOKOLI (Dravci) – sokolovití: poštolka obecná Falco tinnunculus •Další sokolovití ptáci: poštolka, raroh, ostříž •Prostředí: otevřená krajina •Potrava: středně velcí letící ptáci – převažují holubi, ale i sojky, vrány, kavky, špačci, lysky, racci i volavky, řídce drobní a střední savci. •Vzhled: šedá záda, nevýrazně skvrnité (vlnkované) břicho, tváře s vousem. Zejk. •Velikost: 38 – 48 cm, rozpětí M 90 – 105, F 105 – 114 cm, 550 – 1 100 g. •Aktivita: rychlý horizontální let za kořistí, útočí i shora střemhlav (až 300 km/h). •Rozmnožování: hnízdí v otevřené krajině na skalách, věžích i hnízdech dravců na stromech, na severu i na zemi. Na 3 – 4 vejcích sedí až 30 dní občas i M, zprvu loví, F porcuje. Mladí v hustém prachu. Vzletnost za 35 – 40 dní. •Výskyt: celá Evropa •Hlas: „kek-kek-kek“, na hnízdě „nerk-nerk“ sokol stěh sokol sil •Chráněný druh – KO! [USEMAP] SOKOLI (Dravci) – sokolovití: sokol stěhovavý Falco peregrinus •Další sokolovití ptáci: poštolka, sokol, raroh •Prostředí: světlejší lesy, otevřenější remízy, lesní okraje. Stromové porosty v rákosinách. •Potrava: drobní ptáci (i vlaštovky), hmyz (vážky, chrousti aj.). •Vzhled: šedá záda, výrazně skvrnité břicho, růžový krk, tváře s vousem. M rezavé kalhotky, F sametové. Relativně dlouhá křídla. •Velikost: 33 cm, rozpětí 75(-79) cm, 175 – 300 g. F větší než M. •Aktivita: tažný do východní a jižní Afriky, mladí v VIII., staří později. Návrat IV. •Rozmnožování: velká hnízda jiných, svatební vzdušné hry.Na třech vejcích střídavě oba. Zpočátku 25 – 33 dní loví M, trhá a krmí F, později oba. •Výskyt: Evropa bez Irska, Islandu a Skandinávie •Hlas: „kvik-kvik“, dlouhé „tí-i-tí-i-tí-i“ ostříž les ostříž sil •Chráněný druh – SO! [USEMAP] SOKOLI (Dravci) – sokolovití: ostříž lesní Falco subbuteo •Další chřástalovití ptáci: chřástal, slípka •Prostředí: stojaté vody s okrajovými porosty •Potrava: zelené části rostlin, semena •Vzhled: černý pták s bílou skvrnou nad světlým zobákem. Lemované nohy. M i F stejně zbarvení. •Velikost: 38 cm, 700 g. •Aktivita: tažné populace ve V a S Evropě, jinak potulná až stálá – přezimuje na nezamrzajících vodách často společně. •Rozmnožování: teritoriální páry, skryté plovoucí hnízdo. V něm 6 - 9 vajec, v sezení se střídají 22 dní. Černá mláďata s oranžově červenou hlavou opouští hnízdo bezprostředně po opuštění vajec, vodí a krmí oba rostlinami a drobnými živočichy. •Výskyt: Evropa mimo nejsevernější část •Hlas: „kevkev“, „pix“ lys čer [USEMAP] •KRÁTKOKŘÍDLÍ – chřástalovití: lyska černá Fulica atra •KRÁTKOKŘÍDLÍ – chřástalovití: slípka zelenonohá Galinula chloropus chřást vod slíp zelen •Chráněný druh – SO! KRÁTKOKŘÍDLÍ – chřástalovití: chřástal vodní Rallus aquaticus •Další kulíkovití ptáci: kulík •Prostředí: mokřady – vlhké louky, pole, blízkost rybníků a jezer •Potrava: hmyz a jeho larvy, pavouci, měkkýši, i drobné části rostlin •Vzhled: obratný letec s výraznou tmavou chocholkou. Černé temeno, hruď i záda, kovově zelená křídla, bílé břicho. Široká zakulacená černobílá křídla a spodina těla. M stejný jako F. •Velikost: 32 cm, váží 200 g. •Aktivita: stálá v J a Z Evropě, ze zbytku zimuje v evropském i africkém Středozemí. Pobyt II(III) – VIII(X). •Rozmnožování: Výrazné zásnubní lety s tokem. Typické 4 vejce v důlku, oba se střídají v sezení 24 – 28 dní, skvrnitá mláďata opouští hnízdo za 1 až 2 dny. Letuschopná za 5 týdnů. Do odletu toulavá. •Výskyt: Evropa mimo nejsevernější oblasti •Hlas: „kiévit“, „cherrrknui-ki, kiknui“ čej chochol [USEMAP] •DLOUHOKŘÍDLÍ – kulíkovití: čejka chocholatá Vanellus vanellus •Další slukovití ptáci: slučka, bekasina •Prostředí: hlavně nížinné listnaté, málo jehličnaté lesy •Potrava: potrava ze země: hmyz a jeho larvy, měkkýši, červi – „píchání“ do listí, půdy pro kořist •Vzhled: krátké zavalité tělo s dlouhým zobákem. Základní zbarvení v různých odstínech hnědé s tmavými skvrnami (kostkování). Tmavá páska přes oko jako prodloužení zobáku, příčně pruhované temeno hlavy. M i F stejní. •Velikost: 34 cm, hmotnost asi 300 g. •Aktivita: stálá v Z a JZ Evropě, ze zbytku zimuje ve Středozemí. Tah podle přirozených cest. •Rozmnožování: tok (III-IV): F láká M pomocí bílé skvrny v ocase, „tanec“ M, případné boje. 4 vejce v důlku, F sedí samy 20 – 23 dny, okamžitě po oschnutí opouští hnízdo s matkou. •Výskyt: Evropa mimo nejsevernější oblasti •Hlas: drsné hluboké tóny při toku slukla les •Chráněný druh – O! [USEMAP] DLOUHOKŘÍDLÍ – slukovití: sluka lesní Scolopax rusticola bekas otav pis obec •Chráněný druh – SO! •Chráněný druh – SO! DLOUHOKŘÍDLÍ – slukovití: bekasina otavní Gallinago gallinago •DLOUHOKŘÍDLÍ – slukovití: pisík obecný Tringa hypoleucos břeh černoocas vod rudonoh •Chráněný druh – KO! •Chráněný druh – KO! DLOUHOKŘÍDLÍ – slukovití: břehouš černoocasý Limosa limosa •DLOUHOKŘÍDLÍ – slukovití: vodouš rudonohý Tringa totanus •DLOUHOKŘÍDLÍ – rackovití: racek chechtavý Larus ridibundus •Další rackovití ptáci: rybák •Prostředí: vazba na vodu – hnízdí a převážně sbírá potravu v blízkosti vod •Potrava: hmyz, červi, měkkýši i drobní obratlovci. Při orbě sbírá příležitostnou potravu na poli. V poslední době často „smetištní pták“ – živí se odpadky. •Vzhled: bílý s černou hlavou a špičkami křídel. Červený zobák a plovací nohy. Zimní prostý šat. M i F stejní. Odlišné zbarvení ptáků ve 2. roce. •Velikost: 37 cm, váha 250 – 300 g. •Aktivita: severní a východní populace tažné, brzký odlet do Středozemí, jinak částečné přezimování v původních domovech. •Rozmnožování: koloniální pták, často „plovoucí“ hnízda se 3 vejci. Sezení obou 20-23 dní. Mláďata částečně krmivá. Potravu nosí M, krmí F. •Výskyt: Evropa •Hlas: krijé-krijé“, „kr kr kr“ rac checht [USEMAP] •DLOUHOKŘÍDLÍ – rackovití: rybák obecný Sterna hirundo ryb obec ryb čer •Chráněný druh – SO! •Chráněný druh – KO! DLOUHOKŘÍDLÍ – rackovití: rybák černý Chlidonias niger •MĚKKOZOBÍ – holubovití: holub hřivnáč Columba palumbus •Další holubovití ptáci: hrdlička •Prostředí: lesní, v západní Evropě parkový pták, výskyt i ve větších zarostlých zahradách •Potrava: semena a části rostlin, málo bezobratlí (žížaly, měkkýši, hmyz), přes den sběr i na polích •Vzhled: šedá záda i hlava, na krku bílá skvrna, růžová hruď přechází ve světlé břicho. V křídle bílá páska. M i F stejně zbarvení. •Velikost: 40 cm, hmotnost až 500 g. •Aktivita: tažní (přelétaví) •Rozmnožování: tleskavý tok, neuspořádané hnízdo hlavně na jehličnatých stromech u kmene 3-4 m vysoko. Oba rodiče sedí na 2 vejcích 18 dní. Mladé krmí kaší z volete. Hnízdo opouštějí po 20-30 dnech, letuschopní v 35 dnech. Další 1-2 hnízdění. •Výskyt: téměř celá Evropa hol hřivn •Hlas: „ru-ku-ku-ku-kú“ hol hřivn sil [USEMAP] •MĚKKOZOBÍ – holubovití: holub doupňák Columba oenas •Další holubovití ptáci: hrdlička •Prostředí: listnaté a smíšené lesy, staré parky, výjimečně světlé jehličnaté lesy •Potrava: semena drobné plody, bobule a zelené části rostlin •Vzhled: šedá záda i hlava, na krku skvrna peří s zelenavě kovovým leskem, růžová hruď přechází ve světlé břicho. Slabý zobák s výrazným ozobím. M i F stejně zbarvení. •Velikost: 33 cm, hmotnost do 300 g. •Aktivita: v Z a J Evropě stálý, ostatní tažní do Středomoří. •Rozmnožování: dutinový pták, časný tok, dutiny výš než 10 m vysoko. Oba rodiče sedí na 2 vejcích 17 dní. Mladé krmí kaší z volete. Hnízdo opouštějí po 22 dnech, dokrmování. Další hnízdění. •Výskyt: téměř celá Evropa •Hlas: houkavé„huu-hu-hu-hu-huhuhu“ holub doup [USEMAP] •Další holubovití ptáci: holub •Prostředí: typický městský pták vázaný na blízkost člověka. Žije všude ve městech a vesnicích. •Potrava: ponejvíc se živí semeny (málo měkkýšů, červů a hmyzu), ve městech přijímá jakoukoliv potravu •Vzhled: šedě zbarvený pták se slabým zobákem. Na krku černý půlprstenec. M i F stejně zbarvení. •Velikost: 28 cm, 200 g •Aktivita: z Indie byla ve středověku dovezena do Přední Asie a částečně ochočení jedinci pronikali stále více do městského prostředí. Následovalo postupné šíření přes Balkán do celé Evropy. Stálí. •Rozmnožování: hnízdní možnosti nalézá na stromech, případně keřích. Hnízdo je neuspořádané. Oba rodiče sedí na 2 vejcích 14 - 15 dní. Mladé krmí kaší z volete. Hnízdo opouštějí po 20 dnech. Další až 4 hnízdění. •Výskyt: již celá Evropa •Hlas: „du-duh-du“, za letu „véh“ hrdlič zahrad [USEMAP] MĚKKOZOBÍ – holubovití: hrdlička zahradní Streptopelia decaocto •MĚKKOZOBÍ – holubovití: hrdlička divoká Streptopelia turtur •Další holubovití ptáci: holub •Prostředí: světlé smíšené lesy s podrostem, polní lesíky, zarostlé břehy, husté parky. •Potrava: ponejvíc se živí semeny, vyletují v hejnech na pole •Vzhled: nahnědlé zbarvení zad a křídel s tmavou kresbou v peří, růžová hruď, černá rozbitá skvrna na krku. Šedá hlava. Slabý zobák. M i F stejně zbarvení. •Velikost: 27 cm, 150 g. •Aktivita: tažní, zimují v tropické Africe. Rychlý letec. •Rozmnožování: svatební lety vzhůru, neuspořádané hnízdo na stromech, případně keřích asi 5 m vysoko. Oba rodiče sedí na 2 vejcích 14 - 16 dní. Mladé krmí kaší z volete. Hnízdo opouštějí po 15 dnech, dokrmování. Další hnízdění. •Výskyt: Evropa mimo Skandinávii, SZ Afrika, Z Asie •Hlas: „turr, turr-turr“ herdlič div [USEMAP] •KUKAČKY – kukačkovití: kukačka obecná Cuculus canorus •Další kukačkovití ptáci: •Prostředí: lesy, polní lesíky, parky, zarostlé hřbitovy, rozsáhlé rákosiny s dostatkem drobných pěvců •Potrava: housenky i chlupaté •Vzhled: dravčí vzhled, šedá záda, černý ocas, světlé břicho s vlnkováním. Slabý zobák, zygodaktylní noha. •Velikost: 33 cm, 120 g. •Aktivita: tažný, zimuje v tropické až jižní Africe. Návrat M dřívější než F (10 dní). Postupný odlet. •Rozmnožování: F poletuje po revíru, hledá hnízda hostitelských pěvců pro 15 – 20 různě zbarvených vajec. Do jednotlivých hnízd vkládá náhradou za podobná původní (ta polyká). Stačí 12 dní inkubace, instinktivní vyhazování všech předmětů v hnízdě. Delší krmení (hmyzem, larvami) než vlastních. •Výskyt: celá Evropa •Hlas:“kukuk“, „kukukuk“ F „kvikkvik“ kukač obec [USEMAP] •SOVY – sovovití: •sova pálená Tyto alba •Další sovovití ptáci: •Prostředí: původně pták skal, nyní z blízkosti lidských sídel – půdy, stodola, věže kostelů apod., kde se zdržuje i v zimě •Potrava: hlavně polní hlodavci, ale i myši, potkani, netopýři, vrabci, ale i obojživelníci a hmyz •Vzhled: v obličeji světle zbarvený závoj z pírek ve tvaru srdce, na břiše a krku hnědorezavé zbarvení s drobnými skvrnkami, na hlavě a křídlech šedé peří. Černé oči. •Velikost: 34 cm, 350 g. Druhá velikostní skupina mezi sovami. •Aktivita: stálá, ale v potravní nouzi hromadné tahy •Rozmnožování: 4 – 6 vajec snáší i na holý podklad, F sedí asi 30 dní. M zásobuje potravou. Oba krmí a pečují asi 55 dní (ale i 80). Mladé se rozletují. •Výskyt: kosmopolitní rozšíření •Hlas: i opakované „chrý“ nebo „chrrrrých“ sova pá •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •SOVY – puštíkovití: puštík obecný Strix aluco •Další puštíkovití ptáci: sýček, sýc, výr, výreček, kalous •Prostředí: lesy a parky s doupnými (dutinovými) stromy, aleje, větší zahrady •Potrava: drobní savci a další (netopýři, plazi, obojživelníci i hmyz) •Vzhled: M i F stejně zbarvení, velká variabilita (šedá a hnědá forma) s tmavými podélnými skvrnami. •Velikost: 38 cm, rozpětí křídel 92 – 94 cm. Váha M 450, F 550 g. Druhá velikostní skupina sov. •Aktivita: stálý, soumrační a noční •Rozmnožování: hnízdí v dutinách (i budkách), občas i půdách, stodolách, věžích i hnízdech dravců. 3 – 5 vajec inkubuje F sama, M nosí potravu. Výjimečně střídá. Zasednutí po snesení prvních, postupné líhnutí mláďat asi za měsíc. 4 – 5 týdnů v hnízdě, prvních 10 dní F stále s nimi (polyká trus). M loví a krmí, později i F. Dokrmují. V 50 dnech první lety (houpavé nízké). •Výskyt: celá Evropa •Hlas:“húhuhu-hu-hu-hu-hu-hú“, „hit“, „kyhit“ puštík obec [USEMAP] •SOVY – puštíkovití: sýček obecný Athene noctua •Další puštíkovití ptáci: puštík, sýc, kalous, výr, výreček, kulíšek •Prostředí: kamenitá místa, opuštěné lomy, okraje lesů, zarostlé parky •Potrava: hmyz (chrousti), hraboši a myši •Vzhled: třetí velikostní skupina sov, plochá hlava, závoj v podobě ležaté osmičky, světle žluté oči, světlé skvrny na zádech i břiše. M stejný F. •Velikost: 23 cm, 200 g. •Aktivita: stálý, někdy toulavý. Loví většinou za tmy, při krmení mladých i za bílého dne. •Rozmnožování: hnízdo v dutinách stromů, budkách, hromadách kamení. Je známo hnízdění i v norách králíků (Holandsko). 4 – 8 vajíček inkubuje 28 dní, mláďat s hustým prachem žerou hmyz a drobné obratlovce až 35 dní v hnízdě . •Výskyt: celá Evropa mimo Irsko a Skandinávii •Hlas: “půjď“, krátké „kuvit-kuvit“ „kev-kev“ sýček obec •Chráněný druh – SO! [USEMAP] sýc rous •SOVY – puštíkovití: sýc rousný Aegolius funereus •Další puštíkovití ptáci: puštík, výr, výreček, kalous, sýček •Prostředí: převážně horské jehličnaté lesy, méně v pahorkatinách a nížinách •Potrava: hraboši, myši, i plchové, ptáci (pěnkavy, sýkory, mláďata drozdů) v nočním lovu •Vzhled: M i F stejně zbarvení. Tmavohnědá křídla se světlými skvrnami, světlé břicho i vysoké závojové pole. Žluté oči. Delší ocas. Husté opeření nohou. •Velikost: 25 cm, rozpětí křídel 54 cm. Váha M 100, F 160 g. •Aktivita: stálý a potulný – z horských lesů se přemisťuje do nížin a jižně. Přímočarý let. •Rozmnožování: hnízdí v dutinách (po datlech) i budkách. Na 4 – 6 vejcích sedí sama 25 – 31 dní. Po měsíci hnízdo opouští bez návratu, i když je rodiče dál krmí. •Výskyt: ostrůvkovitě v S a střední Evropě •Hlas:“kúk-kúk“, v toku “dududu“ •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •SOVY – puštíkovití: kalous ušatý Asio otus •Další puštíkovití ptáci: puštík, sýček, sýc, výr, výreček •Prostředí: menší jehličnaté a smíšené lesy, polní lesíky, parky i zarostlé zahrady •Potrava: hraboš polní a další drobní savci, drobní ptáci i hmyz (chrousti) lovení v zemědělské krajině •Vzhled: M i F stejně zbarvení jako kůra stromů. Černé orámování obličeje, oranžově žluté oči. Ouška. •Velikost: 34 cm, rozpětí křídel 85 – 90 cm, 280 g. Druhá velikostní skupina mezi sovami. •Aktivita: stálý, severní populace mnohdy táhnou za potravou JZ směrem. Soumračný a noční lov, ukrývání přes den v hustých větvích. Kolébavý a pomalý let. •Rozmnožování: hnízdí v opuštěných hnízdech vran, sojek, dravců i veverek. Samice snáší 4 – 6 vajec, sedí sama 4 týdny od prvního. Postupné líhnutí mladých. M nosí potravu jí i mladým, F je krmí. Hnízdo opouští za 21 – 26 dní. •Výskyt: celá Evropa mimo nejsevernější místa •Hlas:“hú-u-u“, hvízdání „vip-vip“ kalous ušatý [USEMAP] •SOVY – puštíkovití: výr velký Bubo bubo •Další puštíkovití ptáci: puštík, sýček, sýc, výreček, kalous •Prostředí: otevřené lesy, křovinaté stepi, skalnatá místa •Potrava: obratlovci do velikosti zajíce, ale i mladé lišky a hmyz, častou potravou jsou ježci •Vzhled: největší evropská sova, M i F stejně zbarveni. Žlutohnědé zbarvení s tmavými skvrnami, zdvižená pírka – ouška. Oranžově červené oči. •Velikost: 67 cm, rozpětí křídel 160 - 166 cm, 2 000 – 3 000 g. •Aktivita: stálý s velkým revírem – až 15 km od hnízda. •Rozmnožování: hnízdí na skalnatých výstupcích (na S i na zemi) v jednoduchém hnízdě, na 2 – 4 vejcích sedí F 35 dní. M nosí potravu. F mladé chrání před sluncem, deštěm. Hnízdo opouští po měsíci až dvou, ve třech měsících létají. •Výskyt: Evropa mimo západní část •Hlas:“bu-hu“ nebo „uhuhu-u-uhu-huhuhu“ výr vel [USEMAP] •LELKOVÉ – lelkovití: lelek lesní Caprimulgus europaeus •Další lelkovití ptáci: •Prostředí: světlé a suché jehličnaté nebo smíšené lesy s převahou borovic, jejich okraje a paseky •Potrava: večerní a noční hmyz (chrousti, brouci, noční motýli včetně lišajů), často loví na pastvinách okolo zvířat a člověka – odtud jméno: dojí kozy •Vzhled: hnědošedé tóny s malým zobákem. F bez bílých skvrn v ručních letkách. Velmi slabý zobák, krátké nohy. •Velikost: 27 cm, 64 (– 90) g. •Aktivita: zimuje ve východní a jižní Africe. Sedá podélně na větvi. •Rozmnožování: akrobatické tokové lety s tleskáním. Dvě vejce v dolíku na zemi, střídání v sezení obou partnerů až 18 dní, další měsíc krmí hmyzem do jícnu, i když hnízdo opouští po 16 – 19 dnech. •Výskyt: Evropa mimo sever •Hlas: ve vzletu „tar-tar“, v toku chrčí „urrr-urrr“ lelek les •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •SVIŠŤOUNI – rorýsovití: rorýs obecný Apus apus •Další rorýsovití ptáci: •Prostředí: původně pták skalních stěn, městský •Potrava: létavý hmyz •Vzhled: pták s dlouhými srpovitými křídly. Pamprodaktylní noha. Celý hnědě zbarvený s malou světlou skvrnou pod krátkým a slabým zobákem. •Velikost: 16,5 cm, váha 40 g. •Aktivita: tažný, přilétá relativně pozdě z tropické a jižní Afriky. Vytrvalí a rychlí letci (až 160 km/h), nerozmnožující se ptáci vyletují na noc vysoko, spí. Nedokáží se chodit po zemi. •Rozmnožování: hnízdí na vysokých budovách za okapy, krovy, v puklinách zdí na materiálu získaném ze vzduchu, který slepuje slinami. 2 – 3 vajíčka vysedí F sama, asi za 20 dní, M nosí potravu. Vzletná mláďat „vypadávají“ z hnízda ve stáří 35 a více dní. •Výskyt: Evropa mimo Irsko a sever •Hlas: pronikavé „cízí cízí“ rorýs obec rorýs obec sil •Chráněný druh – O! [USEMAP] •SROSTLOPRSTÍ – ledňáčkovití: ledňáček říční Alcedo atthis •Další ledňáčkovití ptáci: •Prostředí: stojaté a tekoucí vody s přítomností svislé hlinité stěny vhodné pro hnízdní noru •Potrava: převažují drobné rybky, za kterými se potápí, málo korýšci a vodní hmyz •Vzhled: modrá bíle kropenatá záda i hlava, bílý pruh od zobáku a rezavá skvrna za okem, bílý krk, rezavé břicho. Tyrkysově modrý kostřec. Dlouhý a silný zobák. •Velikost: 16,5 cm, 40 g. •Aktivita: stálý, ptáci ze S biotopů odlétají několik set km daleko. •Rozmnožování: hnízdní noru až 1 m dlouhou s hnízdní komorou až 10 x 13 cm dlabou zobáky, nohami odhrabují materiál. Výstelka se tvoří z nestrávených kostiček kořisti. Snáší 6 – 7 vajec, mláďat po 20 dnech krmí oba asi 25 dní, krátce i po výletu. Hnízdí opakovaně. •Výskyt: Evropa včetně jižní Skandinávie •Hlas: „tiét“ za letu, „tit-tit-tit“ led říč •Chráněný druh – O! [USEMAP] •SROSTLOPRSTÍ – vlhovití: • vlha pestrá Merops apiaster •SROSTLOPRSTÍ – dudkovití: dudek chocholatý Upupa epops vlha pest dudek chochol •Chráněný druh – SO! •Chráněný druh – SO! [USEMAP] [USEMAP] •ŠPLHAVCI – datlovití: datel černý Dryocopus martius •Další datlovití ptáci: strakapoud, žluna, krutihlav •Prostředí: lesy (listnaté i jehličnaté) s buky a borovicemi Potrava: hmyz, dřevokazné larvy, mláďatům nosí rodiče převážně mravence a jejich kukly •Vzhled: černý pták s červenou skvrnou až na čelo (M), F v týle. Zygodaktylní noha, šídlovitý odpružený zobák s dlouhým jazykem okolo hlavy. •Velikost: 45 cm, 300 g. •Aktivita: stálý •Rozmnožování: tok spočívá v bubnování samce do zvučících pahýlů větví. Následuje tesání hnízdní dutiny (10 – 15 dní) s oválným vletovým otvorem. Slouží několik let. Různě hluboká (35 – 100 cm). Vedlejší přespávací dutiny. Třísky. Na 4 - 5 vejcích sedí oba 12 - 13 dní, oba krmí do zobáku až 28 dní. Rodiče mladé vypudí. •Výskyt: střední, severní a východní Evropa •Hlas:“kliá“, v letu „kliklikli…“, tok “kvik...“ datel čer [USEMAP] [USEMAP] •ŠPLHAVCI – datlovití: strakapoud velký Dendrocopos major •Další datlovití ptáci: datel, žluna, krutihlav •Prostředí: lesy (i horské až po hranici lesů), parky, sady, zahrady, stromové aleje •Potrava: hmyz, dřevní larvy, jádra, semena šišek na jednom stanovišti (kovadlině) •Vzhled: černobílý pták s červenými spodními ocas. krovkami, břicho bílé. M červený proužek na šíji, juv červené temeno, F bez. Uzavřené bílé pole na tváři, černý vous až k temeni. Protáhlá bílá skvrna na lopatkách. Zygodaktylní noha, šídlovitý odpružený zobák s dlouhým jazykem okolo hlavy. •Velikost: 23 cm, váha 83 g. •Aktivita: stálý, mimo hnízdění přelétavý. Severoevropské populace invazní. •Rozmnožování: 5-6 vajec v jimi tesané dutině hluboké 30 cm, oba sedí 13 dní, oba krmí do zobáku 22 dní. •Výskyt: Evropa mimo Irsko a sever •Hlas: „kik“ nebo „kikikikik“ a bubnování strakap vel •ŠPLHAVCI – datlovití: žluna zelená Picus viridis •Další datlovití ptáci: datel, strakapoud, krutihlav •Prostředí: světlé listnaté lesy, polní lesíky, parky, sady, zahrady, stromové aleje, hřbitovy •Potrava: hmyz – mravenci, larvy dřevokazných brouků, zlatohlávků v mraveništích (dolují i v zimě) •Vzhled: zelený hřbet se žlutými zády, břicho světlezelené. F nemá červenou skvrnu pod kořenem zobáku. Zygodaktylní noha, šídlovitý odpružený zobák s dlouhým jazykem okolo hlavy. •Velikost: 32 cm, 180 g. •Aktivita: stálá, mimo hnízdění přelétavý. •Rozmnožování: 5-7 vajec v jimi tesané dutině hluboké 50 cm (za 2 týdny), oba sedí 15 – 17 dní. Holá a slepá mláďata oba krmí do zobáku mravenci, za 18 - 21 dní vyletují, na noc se vracejí. •Výskyt: Evropa mimo Irsko, Skotsko a Island a severní Skandinávii •Hlas: „gly-gly-gly-glykglykglykglyk“, F kratší žluna zel [USEMAP] •ŠPLHAVCI – datlovití: krutihlav obecný Jynx torquilla •Další datlovití ptáci: datel, strakapoud, žluna •Prostředí: zahrady, sady, stromové aleje, parky, světlé listnaté i smíšené lesy •Potrava: po rozhrabání mraveniště nalepují mravence a jejich kukly na dlouhý jazyk, i jiný hmyz. Na podzim i černý bez •Vzhled: Zygodaktylní noha, šídlovitý zobák s dlouhým jazykem. Zbarvení hřbetu napodobuje kůru stromů, tmavý proužek přes oko zasahuje až na krk. •Velikost: 17 cm, 35 g. •Aktivita: tažný, zimuje v S až tropické Africe. Při vyrušení protahuje a kroutí krk, syčí. •Rozmnožování: na 7 – 10 vajec v dutině (i budce) sedí oba 13 dní, oba krmí do zobáku 22 dní. Dutiny netesá sám. •Výskyt: celá Evropa, Sibiř až po Sachalin, Japonsko a Mandžusko •Hlas:“vaid-vaid“„vi-vid-vid“, „ček-ček“ i F krutihl obec •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •PĚVCI – skřivanovití: •skřivan polní Alauda arvensis •Další skřivanovití ptáci: chocholouš •Prostředí: pole, louky •Potrava: hmyz a semena plevelů •Vzhled: svrchu hnědý s tmavými skvrnami, zřetelné skvrny na krku, hnědé líce s kruhovým světlým proužkem, světlé okraje ocasu. •Velikost: 18 cm, 40 g. •Aktivita: tažný s brzkým příletem, zimují v jižní Evropě. Třepotavý let na jednom místě s trylkovým zpěvem. M střeží a hájí hnízdní okrsek. •Rozmnožování: hnízdo na zemi v polích a lukách se 3 – 6 vejci hřeje F sama 12 – 14 dní. Krmí hmyzem a larvami, stonožkami, pavouky a slimáky, nelétaví opouští hnízdo za 9 – 11 dní. Úkryty v trsech trávy, mezi hroudami. Poletují za 3 týdny, sami sbírají potravu. Dvě i tři hnízdění. •Výskyt: celá Evropa, velká část Asie, SZ Afrika •Hlas: trylkové „trié“ skřiv pol [USEMAP] •PĚVCI - skřivanovití: skřivan lesní Lullula arborea skřivan les •PĚVCI - skřivanovití: chocholouš obecný Galerida cristata chochol obec •Chráněný druh – SO! •PĚVCI - vlaštovkovití: vlaštovka obecná Hirundo rustica •Další vlaštovkovití ptáci: jiřička, břehule •Prostředí: z přirozeného biotopu skalnatých míst do urbanocenóz k lidem •Potrava: hmyz •Vzhled: štíhlý pěvec s modrými zády, náprsenkou a červeným ozobím a krkem. Výrazně vidličnatě vykrojený ocas. •Velikost: 18 cm, váha 18 g. •Aktivita: tažná, brzký přílet začátkem IV, po vyhnízdění tvoří velká hejna, nocují v rákosinách. Odlet IX (X) do tropické (jižní) Afriky. •Rozmnožování: hnízdí ve stájích, chlévech, chodbách v miskovitých hnízdech z blátěných kuliček slepovaných slinami s péřovou výstelkou. Na 5 vejcích sedí F 14 – 16 dní, M ji krmí. Vývoj vzletných mláďat trvá asi 20 - 22 dní. •Výskyt: celá Evropa •Hlas: „vit-vit“, zpěv je jemné švitoření vlašt obec vlašt obec sil •Chráněný druh – O! [USEMAP] •PĚVCI - vlaštovkovití: jiřička obecná Delichon urbica •Další vlaštovkovití ptáci: vlaštovka, břehule •Prostředí: výrazná vazba na blízkost člověka •Potrava: nejrůznější hmyz – mouchy, mšice, pavoučci, jepice •Vzhled: modrobíle zbarvený pták s opeřenými i prsty, štíhlými křídly a málo vykrojeným ocasem. Při letu výrazný bílý kostřec. •Velikost: 13 cm, 18 g. •Aktivita: tažná, přílet koncem IV, odlet v září jižně pod Saharu. •Rozmnožování: uzavřená hnízda z blátěných kuliček slepovaných slinami s malým vletovým otvorem. Uvnitř výstelka ze slámy a peří. Společní sezení obou na 5 vejcích trvá 14 dní, 20 – 24 dní krmí, po výletu se ještě vrací do hnízda. •Výskyt: Eurasie do Japonska, severozápadní Afrika •Hlas: letové volání“čirp-čirp“, švitoření jiř obec jiř obec sil [USEMAP] •PĚVCI - vlaštovkovití: břehule říční Riparia riparia •Další vlaštovkovití ptáci: vlaštovka, jiřička •Prostředí: otevřená krajina se stojatými a tekoucími vodami, kde loví potravu. Nezbytné pískové (hlinité) stěny k rozmnožování •Potrava: hmyz lovený nad vodní hladinou •Vzhled: M i F stejní – hnědě zbarvení ptáci se světlou spodinou těla. •Velikost: 12 cm, 14 g. •Aktivita: tažní, zimuje ve V Africe. Přilétá IV(V), odlétá VIII(IX). •Rozmnožování: koloniální pták, vyžaduje hlinité či pískovité stěny, břehy, opuštěné pískovny. Vyhrabává hnízdní nory až 1 m dlouhé s koncovou kotlinou (unikum: trubky v tarase). 5 – 6 vajec 12 - 14 dní. Mláďata krmí hmyzem 16 – 23 dní, 2 týdny po vylétnutí. Dva odchovy. •Výskyt: Evropa mimo Island •Hlas: „čr-čr“ břeh říč •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •PĚVCI - žluvovití: žluva hajní Oriolus oriolus •Další žluvovití ptáci: •Prostředí: teplé listnaté lesy, velké parky •Potrava: hmyz a jeho larvy, i vosy, housenky, pavouci, drobní měkkýši. Pozdě v létě i bobule (třešně, rybíz, víno) •Vzhled: M černožlutý (černá křídla, ocas a u oka), F žlutozelená s matnější barvou (záda), břicho tmavě šplíchané. •Velikost: 24 cm, 72 g. •Aktivita: pobývá krátce - přilétá v V, v VIII táhne až do tropické Afriky. Oblibují koupání u mělkých nádrží. •Rozmnožování: vysoko zavěšené hnízdo ve vidlici koncových větví s pevným zápletem horního okraje. F sedí na 3 – 5 vejcích většinou sama 14 – 15 dní., za stejnou dobu mláďata hnízdo opouští. •Výskyt: Evropa bez Skandinávie, Islandu a britských ostrovů •Hlas: flétnové hvízdání „dividlió“, M i F „chre-chre“ žluva haj •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •PĚVCI - krkavcovití: krkavec velký Corvus corax •Další krkavcovití ptáci: vrána, havran, kavka, sojka, straka, ořešník •Prostředí: lesy, skalnaté horské biotopy, tundra, ale ve V Evropě i blízko člověka •Potrava: všežravec s předností masité – kadavery zdechlin a drobní zabití živočichové •Vzhled: samec i samice stejní, celí černí s kovovým leskem. Silný zobák, v letu klínovitý ocas. •Velikost: 64 cm, rozpětí až 120 cm, 1 250 g. •Aktivita: stálý pták v trvalém páru. Využívá hnízdo po několik roků, přistavuje. F staví sama, M pouze nosí materiál. Vždy ostražitý, v zajetí krotký. •Rozmnožování: na 4 – 6 vejcích sedí většinou F, mláďata za 20 – 23 dní, vyvíjí se na hnízdě 40 dní. Potravu nosí rodiče ve hrdelním vaku. •Výskyt: řídce po celé Evropě •Hlas: v letu „krak-krak“, vábení „kruk“ krkavec vel krkav vel - sil •Chráněný druh – O! [USEMAP] •PĚVCI – krkavcovití: •havran polní Corvus frugilegus •Další krkavcovití ptáci: krkavec, vrána, kavka, sojka, straka, ořešník •Prostředí: přes den městské prostředí, pole, louky. Nocují společně na stromech v lesích. Odtud přeletují ve velkých hejnech za potravou •Potrava: nejrůznější potrava (od ořechů po rozmanité odpadky), v hnízdní době hmyz a jeho ponravy •Vzhled: velcí černě zbarvení ptáci s kovově modrým leskem, kalhotky z peří na stehnech, vyklenutější temeno a delší, tenčí zobák s lysým kořenem než u vrány. M jako F. •Velikost: 46 cm, rozpětí křídel 90 cm, 480 g. •Aktivita: k nám přilétají na podzim ze severní a východní Evropy. Brzy na jaře se vracejí na svoje pravidelná hnízdiště. •Rozmnožování: hnízdí v koloniích na stromech (i u nás v jižních Čechách a na jižní Moravě několik malých pravidelných hnízdišť). V hnízdě 4 – 5 vajec, F sedí sama 18 dní, M přináší potravu i mladým (hrdelní vak). Od 6 dní věku létá pro potravu i F (škodlivý hmyz – chrousti aj.) •Výskyt: celá Evropa mimo Skandinávii, Malá Asie •Hlas: hluboké „gag“, „krá“, v zimě „kjé“ havran pol havran pol sil [USEMAP] •PĚVCI - krkavcovití: •vrána obecná černá Corvus corone corone •vrána obecná šedá Corvus corone cornix •Další krkavcovití ptáci: krkavec, havran, kavka, sojka, straka, ořešník •Prostředí: otevřené a polní lesy, městské parky •Potrava: všežravci – sbírají semena, bobule, bukvice, ale i hmyz, měkkýše, hraboše, vejce, při výlovu rybníků leklé ryby •Vzhled: samec i samice stejně zbarveni, dva poddruhy: černě zbarvený Z a JZ a střední Evropa, se šedými prsy a zády zbytek E., Skotsko a Irsko. Křížení. Kulatý ocas. •Velikost: 47 cm, rozpětí 95 – 100 cm, 550 g. •Aktivita: toulavý pták •Rozmnožování: hnízdí vysoko na stromech. Staví nová (8 dní), nebo využívá stará. Na 4 – 6 vejcích sedí F sama Asi 20 dní, M nosí jí a první týden i mladým potravu. Za 4 – 5 týdnů opouštějí hnízdo, toulají se s rodiči. •Výskyt: celá Evropa •Hlas: „hluboké „krá-krá“či „krý“ vrána ob še vrána ob še - sil [USEMAP] •PĚVCI – krkavcovití: •kavka obecná Corvus monedula •Další krkavcovití ptáci: krkavec, havran, vrána, sojka, straka, ořešník •Prostředí: bukové lesy, náhradně i města •Potrava: staří hlavně semena (zrní), ale i třešně, jahody. Mladé krmí hmyzem (brouky), červy, měkkýši, žábami a jinými drobnými obratlovci •Vzhled: černí (modravý lesk) ptáci s šedou hlavou a břichem. Oči světle modré. •Velikost: 33 cm, 240 g. •Aktivita: severní kavky zimují ve střední a západní Evropě spolu s havrany. •Rozmnožování: hnízdí v parcích a lesích se starými stromy a dutinami, ve skalách ale i věžích ve štěrbinách. Kotlinu vystýlají slámou, chlupy, peřím. Na 5 – 6 vejcích se oba střídají (M krátce), juv v hnízdě asi měsíc, brzy poletují po okolí. •Výskyt: Evropa mimo S Skandinávii •Hlas: jasné „kjak“ i opakovaně kavka obec •Chráněný druh – SO! [USEMAP] •PĚVCI – krkavcovití: •ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes •Další krkavcovití ptáci: krkavec, havran, vrána, kavka, sojka, straka •Prostředí: ze sibiřské tajgy pronikl postupně do jehličnatých lesů horských oblastí a dál se šíří i do nižších poloh. •Potrava: staří hlavně semena, oříšky a bukvice, ale i jádra ovoce (hrušek). Výjimečně hmyz (zemní vosy), mláďat pěvců. Tvoří zásobní skrýše potravy. •Vzhled: M i F stejně zbarveni - tmaví ptáci s černou hlavou a křídly, zbytek těla kropenatý. •Velikost: 32 cm, rozpětí křídel 59 cm. •Aktivita: stálí, někdy invaze ze sibiřské tajgy až do Evropy. •Rozmnožování: hnízdí v hustých smrcích. Na 3 – 4 vejcích sedí F sama 18 dní, M ji krmí. Juv v hnízdě asi 23 dní, brzy poletují za potravou po okolí. •Výskyt: •Hlas: podobný sojce, zjara „gerr“ ořeš kropen [USEMAP] •PĚVCI – krkavcovití: straka obecná Pica pica •Další krkavcovití ptáci: krkavec, vrána, havran, kavka, sojka, ořešník •Prostředí: křovinaté stráně, polní lesíky, křovinaté okraje rybníků •Potrava: jako potrava slouží myši, hraboši, ještěrky, hmyz a jiní bezobratlí, ale i zrní, plody a bobule •Vzhled: M i F stejně zbarvení, nápadný dlouhý ocas. Černě zbarvená křídla a ocas s výrazným zelenavým kovovým leskem. Mladí mají zbarvení bez lesku. Bílé břicho a široký pruh v křídle. •Velikost: 46 cm, 210 g. •Aktivita: stálá, v zimě toulavá v širším okolí. Opatrný a plachý pták. •Rozmnožování: hnízda z trnitého materiálu na stromech nebo křovinách staví se „stříškou“, na 3 – 10 vejcích sedí F většinou sama 16 – 18 dní, mladé krmí oba rodiče na hnízdě 24 dní, pak krátce po vylétnutí. •Výskyt: Evropa, Asie, SZ Afrika a S Amerika •Hlas: štěkavé „šak-šak“ nebo „ček-ček-ček“ straka obec [USEMAP] •PĚVCI – krkavcovití: sojka obecná Garrulus glandarius •Další krkavcovití ptáci: krkavec, vrána, havran, kavka, straka, ořešník •Prostředí: lesy s podrostem ve všech výškových stupních. Upřednostňuje dubové lesy. Nastupuje stěhování do měst. •Potrava: rostlinná i živočišná, ptačí vejce, hmyz, na podzim žaludy, tvorba zásobáren. •Vzhled: M i F stejně zbarvení. Základní zbarvení skořicově hnědé s černým ocasem a konci křídel, od kořene zobáku proužek. Bílomodré zrcátko. Černě skvrnité čelo. •Velikost: 34 cm, rozpětí křídel 54 cm, 170 g. •Aktivita: stálý, někdy toulavý pták. Výjimečně invazní populace ze severní Evropy. Hejnový pták s obranným chováním jednotlivců při přeletu volných prostranství. •Rozmnožování: hnízda na okrajových jehličnanech nad 4 m vysoko, na 5 – 7 vejcích se střídají oba 16 – 17 dní, mladé krmí na hnízdě 20 dní. Následuje toulání po lese. •Výskyt: Evropa mimo Island a severní Skandinávii •Hlas: pronikavý křik sojka ob [USEMAP] •PĚVCI – sýkorovití: sýkora koňadra Parus major •Další sýkorovití ptáci: •Prostředí: lesy všech typů, zahrady, parky, sady i v blízkosti člověka •Potrava: hlavně housenky, v zimě i semena •Vzhled: statná sýkora s černou hlavou a středovým břišním pruhem na žluté, bílými tvářemi a šedozelenohnědými křídly s bílým proužkem. •Velikost: 14 cm, váha 19 g. •Aktivita: stálí •Rozmnožování: nejméně dvojí hnízdění v dutinách, stromů, ale i zdí a budkách s 8 – 10 vajíčky. Sedí sama F, za 13 – 14 dní se líhnou holata, oba nosí potravu, hlavně housenky. Zpočátku až 500krát, před vyvedením až 800krát za den přináší rodiče potravu. Po 16 – 21 dnech vyletují, jsou dál krmeny. •Výskyt: celá Evropa, velká část Asie a S Afriky •Hlas: vábivé „pink-pink“, jarní „cici-dé“, „si-tuit“ sýk koň [USEMAP] •PĚVCI - sýkorovití: sýkora modřinka Parus caeruleus •Další sýkorovití ptáci: •Prostředí: zahrady, parky, světlé lesy •Potrava: živočišná – hmyz •Vzhled: drobný pták se žlutou spodní částí (bez černého středového pruhu), modrým bíle lemovaným temenem hlavy, bílými lícemi ohraničenými tmavomodrým proužkem. Šedozelený hřbet, hnědavá křídla. Relativně krátký zobák. •Velikost:12 cm, váha 11 g. •Aktivita: stálá •Rozmnožování: dutiny nebo jejich náhražky (škvíra mezi prkny, ale i poštovní schránka) s 10 – 16 vajíčky. F sedí sama 14 dní, krmí oba hmyzem a housenkami, výlet mláďat po 17 – 20 dnech, krmí krátkou dobu mimo hnízdo. Další hnízdění. •Výskyt: Evropa mimo sever Skandinávie •Hlas: „tetetetet“, jarní „ci-ci-círrr“, lek „cerrretet“ sýk modř •PĚVCI – sýkorovití: sýkora uhelníček Parus ater •Další sýkorovití ptáci: •Prostředí: vysoké jehličnaté (raději jedlové než smrkové), ne však hluboké lesy •Potrava: různý hmyz a jeho larvy (včetně nosatců a kůrovců), pavouci, v zimě často semena jehličnanů •Vzhled: stejné černobílošedé zbarvení M i F s černou skvrnou na hlavě protaženou na bocích krku (bílá skvrna v týle) a bradou, spodní strana šedá. •Velikost: 11 cm, váha 9,5 g. •Aktivita: stálí v Z, J a střední Evropě, z V a S E. invadují do střední. •Rozmnožování: typický dutinový pták (náhr. pukliny skal, děravé pařezy, nory v zemi i budky), 7 – 11 vaj. Vysedí F sama za 14 – 15 dní, krmí oba hmyzem, jeho larvami, pavouky, výlet za 16 – 17 dní, další 2 týdny krmí. Další hnízdění. •Výskyt: celá Evropa mimo nejsevernější části, až na Kamčatku, SZ Afrika •Hlas: vábení „sit-sit“, „víze-víze-víze“ sýkora uhelníček •PĚVCI – sýkorovití: sýkora babka Parus palustris •PĚVCI – sýkorovití: sýkora lužní Parus montanus sýk bab sýkora lužní •PĚVCI – sýkorovití: sýkora parukářka Parus cristatus •Další sýkorovití ptáci: •Prostředí: jehličnaté lesy, v poslední době proniká i do listnatých v důsledku lepších hnízdních možností (dutiny) •Potrava: drobný hmyz (kůrovci, nosatci), v zimě semena •Vzhled: M i F stejně zbarvení – hnědý hřbet, křídla s černou barvou, na tvářích černá kresba stejně i na chocholce. •Velikost: 11,5 cm, váha 12 g. •Aktivita: stálí •Rozmnožování: jak v dutinách (a budkách), tak i různých hnízdech 7 – 10 vaj. Zahřívá F sama 15 – 18 dní, mláďata opouští hnízdo za 20 – 22 dní, krmí oba rodiče. Druhé hnízdění. •Výskyt: Evropa mimo Anglii, Irsko, Itálii a severní části •Hlas: „si-si-girr“, jen „girrr“ sýkora parukářka •PĚVCI – mlynaříkovití: mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus •Další mlynaříkovití ptáci: •Prostředí: lesní prostředí – stromové porosty •Potrava: drobný hmyz •Vzhled: kulaté tělíčko s narůžovělým zbarvením s dlouhým ocáskem. Krátký zobák, hlava bílá nebo s černým pruhem nad okem. •Velikost: 14 cm, váha 8 - 9 g. •Aktivita: stálý pták •Rozmnožování: volné oválné hnízdo z mechu a péřovou výstelkou maskuje kousky kůry v rozsoše větví s malým vletovým otvorem shora staví společně (M nosí, F staví) až 20 dní pro 6 – 12 vajec. Sedí 13 dní, krmí drobným hmyzem až 20 dní, a krátce po výletu. Další hnízdění, mláďat se drží blízko, po vyhnízdění tvoří hejnko pro potulky po krajině. •Výskyt: Evropa •Hlas: „serrrp“, vábení „si-si-si“ i v letu mlyn dlouhoocas [USEMAP] •PĚVCI – šoupálkovití: šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris •Další šoupálkovití ptáci: •Prostředí: jehličnaté lesy (méně listnaté), parky, sady, zahrady, stromové aleje •Potrava: hmyz a jeho larvy, pavouci •Vzhled: M i F stejní – nenápadné zbarvení stromové kůry, dolů zahnutý zobák, delší ocas. Bílé břicho, proužky v křídlech s odstupňováním. •Velikost: 12,5 cm, váha 9,5 g. •Aktivita: stálý, mimo hnízdění přelétavý. Šplhá po kmenech stromů spirálovitě vzhůru s opíráním o tuhá ocasní pera, přelétá na další strom. •Rozmnožování: hnízdo buduje v polodutinách za odchlíplou kůrou, v hromadách dřeva aj. Na 5 – 7 vajíčkách sedí F 13 – 15 dní, oba krmí hmyzem na hnízdě 15 dní i poté mimo. Druhé hnízdění. •Výskyt: Evropa mimo JZ část a severní Skandinávii až do Japonska a S a střední Ameriky •Hlas: „sri-sri“ šoupál dlouhoprs [USEMAP] •PĚVCI – brhlíkovití: brhlík lesní Sitta europaea •Další brhlíkovití ptáci: •Prostředí: les, jiné stromové porosty (parky, zahrady) •Potrava: hmyz, pavouci v kůře, v zimě semena •Vzhled: zavalitý pták, málo výrazný krk. Šedomodrý hřbet, černá páska přes oko, okrové břicho, silný šídlovitý zobák, M i F stejně zbarvení. •Velikost: 14 cm, 23 g. •Aktivita: pobíhá po kmenech i větvích, i hlavou dolů •Rozmnožování: dutinový pták, výstelka z šupin borové kůry a suchého listí, velký vchod „vylepí“ hlínou se slinami.6 – 8 vajec, sedí 13 – 14 dní, krmí 22 – 24 dní. •Výskyt: Evropa mimo Irsko a sever. Skandinávii brh les •Hlas: hvízdání „tí-tí-tí“, vábení „tvet-tvet“ “tvit-tvit“ [USEMAP] •PĚVCI – pěvuškovití: pěvuška modrá Prunella modularis •Další pěvuškovití ptáci: •Prostředí: převážně jehličnaté lesy, ale i listnaté a parky a zahrady. Upřednostňuje houštiny. •Potrava: hmyz, larvy a pavouci, na podzim bobule a semena •Vzhled: štíhlá s tenkým zobákem, šedohnědá. Hlava a hruď olověně šedá. M jako F. •Velikost: 15 cm, váha 19 g. •Aktivita: tažná ze severních oblastí do J a Z Evropa(IX/X/ - III/IV/), výjimečně přezimuje ve střední Evropě. Někdy zpívá z vyvýšených stanovišť. •Rozmnožování: 4 – 5 modrozelených vajíček v mechovém hnízdě je dobře maskováno. V sezení se F i M střídají 14 dní, po stejné době opouští mladí hnízdo, krátce potom se osamostatňují. •Výskyt: •Hlas: vábení tiché „ci-ci-zi-zi“, zpěv cvrčivý pěv modrá [USEMAP] •PĚVCI – skorcovití: skorec vodní Cinclus cinclus •Další skorcovití ptáci: •Prostředí: proudné potoky a řeky s čistou vodou •Potrava: hmyz – larvy ve vodě •Vzhled: zavalitý hnědě zbarvený pták s krátkým ocasem, bílá náprsenka, šídlovitý zobák. •Velikost: 18 cm, 60 g. •Aktivita: stálý, potravu (vodní larvy hmyzu, ale i drobné rybičky) sbírá pod vodou při pobíhání po dně, obrací i kamínky. V zimě loví potravu i pod ledem. •Rozmnožování: kulovitá hnízda s postranním vchodem z mechu a vodních rostlin pod skalními převisy, tarasy a pod mosty staví oba, 4 – 6 vajec. •Výskyt: chybí v severní Evropě, hojný je i ve Skandinávii •Hlas: krátké „crrb-crrb“, hvízdavý zpěv i v zimě skor vod [USEMAP] •PĚVCI – střízlíkovití: střízlík obecný Troglodytes troglodytes •Další střízlíkovití ptáci: •Prostředí: lesní prostředí •Potrava: hmyz a jeho larvy, pavouci •Vzhled: M i F stejní – na hnědém podkladu černé pravidelné skvrnění. Krátký vzhůru směřující ocas. Jeden z nejmenších evropských ptáků. •Velikost: 10 cm, váha 9 g. •Aktivita: stálí, pouze severní jedinci tažní. Častí hostitelé kukaččích mláďat. •Rozmnožování: M buduje více hnízd, z nichž si F vybírá. Sedí sama na 5 – 7 vejcích 14 – 16 dní, za dalších 16 dní hnízdo opustí. Další hnízdění. •Výskyt:celá Evropa do přední, střední a V Asie, SZ Afriky až S Ameriky. •Hlas: hlasité „cik-cik“, cvrčivé „cerr“ střízlík ob [USEMAP] •PĚVCI – drozdovití: drozd zpěvný Turdus philomelos •Další drozdovití ptáci: kos, (rehek, červenka, bramborníček, slavík, bělořit – nově lejsk.) •Prostředí: lesy, parky a zahrady •Potrava: červi, slimáci, hmyz (housenky) a bobule •Vzhled: svrchu světlehnědý, spodní strana těla žlutobílá s hnědými skvrnami. Spodní strana křídel rezavožlutá. Nejmenší z drozdů. •Velikost: 23 cm, 70 g. •Aktivita: tažný do J Evropy a S Afriky, III-IX(X), dřívější přílet M. •Rozmnožování: hnízda na stromech, keřích ale i trámech ze suchého materiálu uvnitř vymazané směsí hlíny, trouchu a slin. F sedí sama na 3 – 6 vejcích 12 – 14 dní, mláďata krmí oba 14 dní, dokrmují na zemi. •Výskyt: celá Evropa drozd zpěv •Hlas: opakovaný hvízdavý zpěv „huidýb-huidýb“ [USEMAP] •PĚVCI - drozdovití: drozd kvíčala Turdus pilaris •Další drozdovití ptáci: kos (rehek, červenka, bramborníček, slavík, bělořit – nově lejsk.) •Prostředí: polní lesíky, parky, křovinatá místa podél potoků a řek, světlé březové a borové háje. Původně severský pták se šíří do střední Evropy. •otrava: hmyz, červi a drobní měkkýši, na podzim a v zimě bobule a ovoce •Vzhled: M i F stejně zbarvení. Šedá hlava a šedý kostřec, za letu nápadná bílá spodní strana křídel. Žlutý zobák (alespoň kořenová část). •Velikost: 25,5 cm, 100 g. •Aktivita: v X přilétají do střední Z a J Evropy severské populace k přezimování. Hejnový pták. •Rozmnožování: hnízdo do 3 m vysoko (v tundře do 50 cm) zpevněné hlínou v základech, 4 – 7 vajec vysedí F sama za 14 dní, za stejnou dobu mláďata hnízdo opouštějí. •Výskyt: střední a severní Evropa, tažný •Hlas: “šak-šak-šak“, „terr-terr“ drozd kvíč [USEMAP] •PĚVCI – drozdovití: •drozd brávník Turdus viscivorus drozd cvrčala Turdus iliacus bráv ob drozd crč •Chráněný druh – SO! [USEMAP] [USEMAP] •PĚVCI – drozdovití: kos černý Turdus merula •Další drozdovití ptáci: drozd, rehek, červenka, bramborníček, slavík, bělořit •Prostředí: lesní i městské (zahrady a parky) •Potrava: žížaly a pozemní bezobratlí, bobule •Vzhled: Pohlavní dimorfismus: tmavě černý samec se žlutým zobákem, černohnědá samice. •Velikost: 25,5 cm, 95 g. •Aktivita: stálý u nás, severní tažní. •Rozmnožování: hnízdo z částí rostlin na keřích, stromech i stavbách, 4-6 namodralých vajec 14 dní, nelétaví mladí po 14 dnech opouštějí hnízdo. Rodiče odnáší nebo polykají trus. •Výskyt: Evropa mimo nejsevernější Skandinávii, SZ Afrika, Malá Asie •Hlas: „dak-dak“, flétnový z vyvýšeného místa kos čer [USEMAP] •PĚVCI – lejskovití (drozd.): červenka obecná Erithacus rubecula •Další lejskovití ptáci: lejsek, rehek, bramborníček, slavík, bělořit •Prostředí: listnaté, smíšené i jehličnaté lesy s podrostem, parky, hřbitovy s hustším zárůstem (relativně velké oči v šeru) •Potrava: hmyz a bobule, z odkrojků hub larvy bedlobytek •Vzhled: obě pohlaví stejně zbarvené, F méně syté barvy. Hnědý hřbet, oranžová náprsenka, světlé břicho. •Velikost: 14 cm , 16 g. •Aktivita: tažní, severské populaci zimují v Z a J Evropě, Anglii, S Africe. Zimující jedinci jsou stále častější i ve střední Evropě. Přílet III. •Rozmnožování: hnízdo ukryté mezi kameny, kořeny, v roští s 5 vajíčky, F sedí 14 dní, M krmí hmyzem, a larvami, pavouky. Nelétavá mláďata opouští hnízdo za 12 – 15 dní, ukrývají se na zemi, dál je rodiče krmí. •Výskyt: celá Evropa mimo Island a sever Skandinávie, až Z Sibiř, SZ Afrika. červ obec •Hlas: zvonivé „cik-cik“ „gig digdig“ [USEMAP] •PĚVCI – lejskovití (drozd.): rehek domácí Phoenicurus ochruros •Další lejskovití ptáci: lejsek, červenka, bramborníček, slavík, bělořit •Prostředí: blízkost lidských sídel, původně skalnaté a horské oblasti •Potrava: hmyz •Vzhled: pohlavní dimorfismus, M šedý s černou náprsenkou, světlým čelem a proužkem v křídle, F hnědavá. Oba rezavý ocas. •Velikost: 14 cm, váha 16 g. •Aktivita: tažní, III – X, zimují kolem Středozemního moře. Jedinci ze Z a J Evropy stálí. •Rozmnožování: hnízdo staví na nejrůznějších krytých místech (za okapy, na římsách …, polobudkách i dutinách).Vrací se na stálé místo. F sedí sama na 5 vejcích 13 – 14 dní, M doprovází a loví hmyz. Nelétavá mláďata opouští hnízdo po 12 dnech, ukrývání na zemi. •Výskyt: Evropa mimo Skandinávii, SZ Afrika, Z Asie. •Hlas: „huid-ce-ce“, „fuid-tek-tek“, vrzavý zpěv rehek dom [USEMAP] •PĚVCI – lejskovití (drozd.): rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus •PĚVCI - lejskovití (drozd.): slavík obecný Luscinia megarhynchos rehek zahr slav obec •Chráněný druh – O! [USEMAP] •PĚVCI – lejskovití (drozd.): bramborníček černohlavý Saxicola torquata •PĚVCI – lejskovití (drozd.): bělořit šedý Oenenthe oenanthe brambor černohl bělořit šedý •Chráněný druh – O! •Chráněný druh – SO! •PĚVCI – lejskovití: lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca •Další lejskovití ptáci: nově červenka, rehek, bramborníček, bělořit •Prostředí: světlé lesy •Potrava: hmyz, pavouci a housenky •Vzhled: černobíle zbarvený M, hnědobílá F, mimo hnízdění samec jako samice, v křídle menší bílá skvrna. Chybí bílý kruh kolem krku. •Velikost: 13 cm, 13 g. •Aktivita: zimují v tropické Africe. •Rozmnožování: dutinový pták (i budky), 6 – 7 vajíček, 14 – 15 dní. Mladé krmí drobným hmyzem, pavouky a housenkami. Vyletují za 15 dní, dalších 14 ještě krmí. Poletují po okolí. VIII až IX odlet. •Výskyt: Evropa mimo Itálie a Irska, SZ a JZ Německa a Z Francie. •Hlas: vábení „bit-bit“, zpěv „diple-diple-diple“ lejsek černohl [USEMAP] •PĚVCI – lejskovití: lejsek šedý Muscicapa striata •PĚVCI – lejskovití: lejsek bělokrký Ficedula albicollis lej šedý lej bělokrk •PĚVCI – pěnicovití: •pěnice černohlavá Sylvia atricapilla •Další pěnicovití ptáci: budníček, sedmihlásek, rákosník, cvrčilka, králíček •Prostředí: lesy všech typů, polní lesíky, parky, zarostlé zahrady •Potrava: hmyz a jeho larvy, pavouci, lesní bobule (borůvky, maliny, černý bez) •Vzhled: šedý až hnědý hřbet, M s černou čepičkou, F a juv hnědou. •Velikost: 14 cm, váha 20 g. •Aktivita: tažní, přezimuji jak v J Evropě, tak i rovníkové Africe, odlet VIII(IX). •Rozmnožování: hnízdo do výšky 2 m, M staví „zpěvací hnízdo“. Na 4 – 6 vejcích se střídají oba partneři 14 dní, dalších 14 dní krmí, po vylétnutí dokrmují lysými housenkami. Druhé hnízdění. •Výskyt: Evropa až po Z Sibiř, pobřeží SZ Afriky. pěn černohl •Hlas: vábení: tvrdé „ce-ce, zpěv flétnový [USEMAP] •PĚVCI – pěnicovití: •pěnice hnědokřídlá Sylvia communis •PĚVCI – pěnicovití: pěnice pokřovní Sylvia curruca pěn hnědokř pěn pokřov •PĚVCI – pěnicovití: pěnice slavíková Sylvia borin •PĚVCI – pěnicovití: sedmihlásek hajní Hippolais icterina sedmihl obec pěn slavík [USEMAP] •PĚVCI – pěnicovití: budníček menší Phylloscopus collybita •Další pěnicovití ptáci: pěnice, sedmihlásek, rákosník, cvrčilka, králíček •Prostředí: les, stromové porosty (parky, remízy) •Potrava: drobný hmyz, larvy, pavoučci •Vzhled: olivově zelený drobný pták s černou páskou přes oko, světlá spodina těla. Tmavé nohy. •Velikost: 11 cm, hmotnost 8 až 9 g. •Aktivita: tažní, zimují ve Středozemí, přílet III. Odlet koncem IX. •Rozmnožování: přes převážný pobyt v korunách staví F kulovité hnízdo s malým vchodovým otvorem v trávě v mírných svazích.Sama sedí na 6 – 7 vejcích 14 dní, převážně sama pečuje o mláďata další 2 týdny. Krátce dokrmují mimo. •Výskyt: Evropa, SZ Afrika, Asie po SZ Sibiř. budn men •Hlas: vábení „híid“, jednotvárný zpěv „cilp-calp“ [USEMAP] •PĚVCI – pěnicovití: budníček větší Phylloscopus trochilus •Další pěnicovití ptáci: pěnice, rákosník, cvrčilka, sedmihlásek, králíček •Prostředí: hustší listnaté a smíšené lesy, méně jehličnaté s bohatým podrostem •Potrava: drobný hmyz a jeho larvy, pavouci •Vzhled: obě pohlaví stejná – olivové zbarvení s hnědavými křídly. Žlutobílý krk. Světlé nohy. •Velikost: 11 cm, váha 9 g. •Aktivita: tažný, zimuje v tropické až jižní Africe, přílet IV, odlet IX(X). Častí hostitelé kukačky. •Rozmnožování: F buduje v trávě těsně nad zemí kulovité hnízdo, snáší 6 – 7 vajec, sama sedí 13| dní, krmí oba rodiče, ze 12 – 16 dní opouštějí mladí hnízdo. Dalších 14 dní jsou dokrmováni. •Výskyt: Evropa mimo jižní části a Balkán, zasahuje až na SV Sibiř. budn vět •Hlas:“fit“ až „hyid“, „didididiedye dea dei da da“ [USEMAP] •PĚVCI – pěnicovití: rákosník velký Acrocephalus arundinaceus •Další pěnicovití ptáci: pěnice, budníček, sedmihlásek, cvrčilka, králíček •Prostředí: rozsáhlejší rákosové porosty okolo stojatých vod •Potrava: hmyz i jeho vodní larvy, pavouci a měkkýši z vodních rostlin v blízkosti •Vzhled: největší z hnědě zbarvených rákosníků s tmavým proužkem přes oko. Stejné zbarvení obou pohlaví. •Velikost: 19 cm, váha 30 g. •Aktivita: tažný, přezimuje v rovníkové a jižní Africe. Vplétá hnízdo z mokrých listů mezi 2 – 6 rákosových stébel. Výrazně drsný a ostrý křik. •Rozmnožování: hnízdo do 1 m nad vodou, 4 – 5 vajec zahřívají F i M 14 – 15 dní, stejně spolu krmí mladé na hnízdě a stejně i po výletu. •Výskyt: Evropa mimo Británii a Skandinávii. •Hlas: varovný „karr-karr“, zpěv „karre kiet“ rákos vel [USEMAP] rákos obec cvrčil říč •PĚVCI – pěnicovití: rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus •PĚVCI – pěnicovití: cvrčilka říční Locustella fluviatilis [USEMAP] [USEMAP] •PĚVCI – pěnicovití: králíček obecný Regulus regulus •Další pěnicovití ptáci: pěnice, budníček, sedmihlásek, rákosník, cvrčilka •Prostředí: jedlové a smrkové lesy •Potrava: hmyz – mšice, drobné housenky, pavouci, v zimě vajíčka a kukly hmyzu •Vzhled: nejmenší evropský pták s nazelenalým zbarvením, temeno s oranžovou (M) a žlutou (F) čepičkou lemovanou černým proužkem. Chybí černý proužek přes oko a bílý nadoční proužek (k. ohnivý). •Velikost: 9 cm, 5 – 6 g. •Aktivita : stálý, někdy severské populace táhnou do J a Z Evropy. Hejnový pták, při potulkách hledají potravu a ozývají se svolávacími hlasy. •Rozmnožování: v IV a VI staví kulovité hnízdo nahoře zúžené v jehličnanech. 8 – 11 vajíček zahřívá F 14 – 16 dní, oba rodiče krmí mladé mšicemi, drobnými housenkami, pavouky apod. Po 14 dnech hnízdo opouští. •Výskyt: Evropa mimo Island a nejsevernější Skandinávii, pouze střední Španělsko. •Hlas:“sisissi“ „ssiet si sri“ jako „zizizisrisrisri“ král ob [USEMAP] •PĚVCI – konipasovití: konipas bílý Motacilla alba •Další konipasovití ptáci: linduška •Prostředí: vyhledává blízkost potoků, řek a rybníků, ale i lidských obydlí, v blízkosti chovů dobytka, na pastvinách •Potrava: hmyz •Vzhled: štíhlý pták s dlouhým ocasem. Bíločerné zbarvení - černá náprsenka, temeno hlavy. F je zbarvena více do šeda. •Velikost: 19 cm, váha 23 g. •Aktivita: tažný, ve Středomoří XI - III, brání okrsek. •Rozmnožování: hnízdí v polodutinách (ve zdech, pod střechou chat, na půdách), 5 – 6 vajíček zahřívá F 14 dní, dalších 14 dní krmí oba hmyzem a jeho larvami. •Výskyt: celá Evropa •Hlas: „cisiss“, „cilip-cilip“ konip bílý [USEMAP] •PĚVCI – konipasovití: konipas horský Motacilla cinerea •Další konipasovití ptáci: linduška •Prostředí: kamenité prostředí potoků a říček - silná vazba na toky •Potrava: larvy a dospělci hmyzu létající nad vodou, méně v blízkosti hospodářství s nadbytkem hmyzu – zvláště much •Vzhled: štíhlý pták s dlouhým ocasem. Žluté břicho a kostřec, pohlavní dimorfismus: M má černou náprsenku, F bílou. •Velikost: 18 cm, váha 17 g. •Aktivita: výrazné potřásání ocasem. Tažný do jižní Evropy a severní Afriky, jižní populace stálé. •Rozmnožování: hnízdo staví v polodutině ve skále, hromadách kamení – tj. málo nad zemí, ale i pod mosty, ve zdi, dokonce i v budce apod. V sezení na 5 – 6 vejcích se pár střídá 12 – 14 dní, stejnou dobu krmí na hnízdě a i po výletu. Druhé hnízdění. •Výskyt: Evropa mimo Skandinávii. •Hlas: vábivé „cik-cik“, na hnízdišti „zezeze“, cvrčivý zpěv s flétnovými tóny „císeri“ konip hor [USEMAP] •PĚVCI – konipasovití: linduška lesní Anthus trivialis •Další konipasovití ptáci: konipas •Prostředí: světlé lesy, lesní remízky, okraje lesů, paseky, louky s vtroušenými borovicemi •Potrava: různý hmyz (komáři, motýli), larvy, pavouci a bobule •Vzhled: nápadně hnědý hřbet s podélným skvrněním, nažloutlé hnědě skvrnité břicho, červené nohy. M jako F. •Velikost: 16 cm, váha 23 g. •Aktivita: tažná - zimuje jižně od Sahary (IX – IV). Tok samce: zpěv při spirálovitém plachtivém letu dolů. •Rozmnožování: v hnízdě na zemi pod rostlinami sedí F na 5 vejcích, 12 – 15 dní, oba krmí 10 – 14 dní na hnízdě, poté mimo další 2 týdny. Po vyhnízdění potulní po polích, sbírají brouky, můry, mšice. •Výskyt: celá Evropa mimo Španělsko a Island, zasahuje až na S Sibiř. •Hlas: „itt“, varov. „sib-sib-sib“, „zizizivisvis-rerr“ „ciá- linduška les [USEMAP] •PĚVCI – ťuhýkovití: ťuhýk obecný Lanius collurio •Další ťuhýkovití ptáci: •Prostředí: louky a pole s křovinami, okraje lesů •Potrava: hmyz – kobylky, brouci aj., v nadbytku napichuje na trny •Vzhled: pohlavní dimorfismus – M s růžovým břichem, hnědými křídly, šedou hlavou a černou páskou přes oko, F hnědá hlava, světlé břicho s hnědou kresbou. •Velikost:18 cm, váha 31 g. •Aktivita: tažný •Rozmnožování: 3 - 8 vajec v hnízdě v křoví, sedí F 14 – 15 dní dní, oba krmí 14 dní, mláďata opouští hnízdo, ukrývají se v křoví. Krmí další 3 týdny. •Výskyt: Evropa mimo Irsko a sever. •Hlas: „gek-gek“ ťuihýk oebc •Chráněný druh – O! [USEMAP] •PĚVCI – ťuhýkovití: ťuhýk šedý Lanius excubitor •Další ťuhýkovití ptáci: •Prostředí: louky a pole s křovinami •Potrava: velký hmyz, hraboši, ale i ještěrky a ptáčata, při nadbytku potravy ji napichuje na trny •Vzhled: šedý pták s černou páskou přes oko, spodní strana a kresba v křídlech, ocase bílá. M jako F. •Velikost: 25 cm, 66 g. •Aktivita: stálý •Rozmnožování: 3 - 6 vajec v hnízdě na stromech, sedí sama F 15 – 16 dní, M sedí občas. oba krmí 19 - 20 dní v hnízdě, pak další 3 týdny. •Výskyt: Evropa mimo britské ostrovy a Itálii, Asie, S Afrika a S. Amerika. •Hlas: kvákavé a hvízdavé zvuky ťuhýk šedý •Chráněný druh – O! [USEMAP] •PĚVCI – špačkovití: špaček obecný Sturnus vulgaris •Další špačkovití ptáci: •Prostředí: listnaté lesy, velké parky •Potrava: hmyz a jeho larvy. Pozdě v létě i bobule (třešně, rybíz, víno) •Vzhled: černé zbarvení se zeleným leskem je u F slabší, hlavně na podzim světle skvrnitý. Relativně krátký ocas, špičatý a dlouhý žlutý zobák. Deltovitá silueta v letu. •Velikost: 21 cm, 75 g. •Aktivita: tažný •Rozmnožování: dutinový pták. F sedí na 3 – 5 vejcích většinou sama 14 – 15 dní, za stejnou dobu mláďata hnízdo opouští. Možné dvě snůšky. •Výskyt: Evropa bez Skandinávie, Islandu a britských ostrovů. •Hlas: „spet-spet“, hvízd. a vrz. tóny, napodobuje zvuky špač obec špač obec sil [USEMAP] •PĚVCI – strnadovití: strnad obecný Emberiza citrinella •Další strnadovití ptáci: •Prostředí: okraje lesů, remízků, polní křoviny •Potrava: hlavně rostlinná potrava – semeny, ale také pro mláďata hmyz, červi, pavouci •Vzhled: F není tak živě zbarvena. Žlutá hlava, prsa i břicho, rezavý kostřec. •Velikost: 16,5 cm, váha 30 g. •Aktivita: stálí, v zimě se potulují po krajině, přebývají i na okrajích měst. •Rozmnožování: hnízdo na zemi, méně nízko nad, s žíněmi, na 3 až 5 vejcích sedí F 12 – 14 dní, M často střídá. Po stejné době mladí hnízdo opouští, dalších 10 dní je staří živí. Dvě hnízdění v roce. •Výskyt: celá Evropa. •Hlas: vábení „cik“, „tititititi-cié“ z vyšších míst strn ob [USEMAP] strnad luč strnad rákos •PĚVCI – strnadovití: strnad luční Miliaria (Emberiza) calandra •PĚVCI – strnadovití: strnad rákosní Emberiza schoeniclus •Chráněný druh – KO! •PĚVCI – pěnkavovití: pěnkava obecná Fringilla coelebs •Další pěnkavovití ptáci: zvonek, zvonohlík, čížek, stehlík, konopka, čečetka, dlask, hýl, křivka •Prostředí: světlejší lesy, parky, zahrady, stromové porosty ve městech •Potrava: dospělci hlavně semena, pro mláďata hmyz •Vzhled: M – šedomodrá hlava, cihlově červená prsa, hnědá záda, tmavá křídla se dvěma světlými páskami, F nenápadně zbarvená. •Velikost: 15 cm, 23 g. •Aktivita: severní jedinci tažní, jinde stálí a toulaví. M přilétají II, F později. •Rozmnožování: hnízdo s 5 vejci zahřívá F sama, o mladé pečují oba – krmí hmyzem a pavouky 2 týdny v hnízdě, pak i mimo. Dvě hnízdění za sezónu. •Výskyt: jeden z nejhojnějších ptáků celé Evropy,SZ Afriky, Přední Asie, a až po Z Sibiř. pěnk ob •Hlas: „pink-pink-rajjčák“ [USEMAP] •PĚVCI – pěnkavovití: zvonek zelený Carduelis chloris •Další pěnkavovití ptáci: pěnkava, zvonohlík, čížek, stehlík, konopka, čečetka, dlask, hýl, křivka •Prostředí: jeden z nejhojnějších ptáků, který žije v blízkosti člověka – tj. v parcích, zahradách, sadech, alejích, ale i okrajích lesů. •Potrava: větší část potravy dospělých i mladých ptáků tvoří semena. Jako doplňková potrava slouží i housenky a pavouci. V zimě jsou častými hosty na krmítku •Vzhled: kuželovitý zobák, zelené zbarvení těla se žlutými pery v křídlech a ocase. •Velikost: 15 cm, 29 g. •Aktivita: stálý, severní populace tažné. V zimě potulná hejna. •Rozmnožování: Hnízdo buduje v hustých stromových a keřových porostech, na 5 – 6 vajíčcích sedí F 13 – 14| dní, M ji krmí. Potravu nosí oba 14 dní, dále i mimo hnízdo. Druhé hnízdění. •Výskyt: Evropa mimo S Skandinávii, SZ Afrika, Asie. •Hlas: zvonivé „gy-gy-gy“, zpěv „kling-kling-tjoi“ zvon zel [USEMAP] •PĚVCI – pěnkavovití: zvonohlík zahradní Serinus serinus •Další pěnkavovití ptáci: pěnkava, zvonek, čížek, stehlík, konopka, čečetka, dlask, hýl, křivka •Prostředí: zahrady a parky, ale i uliční telefonní dráty •Potrava: hlavně semena stromů a bylin (bodláky, olše, břízy). Nevýznamný podíl hmyzu •Vzhled: drobné kulaté tělo s čárkovanou kresbou, hlava, hruď a kostřec žluté. Dlouhý světlý nadoční proužek se stáčí na krk. Hlava a hruď F žlutobílé. Krátký zobák. •Velikost: 12 cm, váha 12 g. •Aktivita: koncem III přilétá z jižní Evropy , vrací se X. Postupné šíření po Evropě. M zpívá z vysoko položených stanovišť. •Rozmnožování: v hnízdě 3- 5 drobných vajíček, F sedí sama 12 dní, M ji krmí. Výlet za dalších 14 dní krmení v hnízdě. Potulná hejnka před odletem. •Výskyt: Evropa mimo Anglii a Skandinávii. •Hlas: švitořivý zpěv „girlitt“, „cirrr“ i za letu zvonohl zahrad [USEMAP] •PĚVCI – pěnkavovití: čížek lesní Carduelis spinus •Další pěnkavovití ptáci: pěnkava, zvonek, zvonohlík, stehlík, konopka, čečetka, dlask, hýl, křivka •Prostředí: jehličnaté, hlavně smrkové lesy s potůčky, častější v horách. Po vyhnízdění se přesouvá do nižších poloh, kde v hejnkách sbírá semennou potravu. •Potrava: semena jehličnanů, v zimě olší, bříz a bodláků. Občas bobule, pupeny jehličnanů. Sběr i hřbetem dolů. •Vzhled: žlutočerní ptáci s výrazným kostřecem a páskou v křídle. M s nápadnou černou čepičkou. F šedavá s šedou hlavou. •Velikost: 12 cm, váha 12 g. •Aktivita: stálý druh s invazemi severních populací. •Rozmnožování: návrat na hnízdiště koncem zimy, hnízdo na konci větviček velmi vysoko staví F. Sama sedí na 4 – 5 vejcích 13 dní, krmí oba zpočátku mšicemi a housenkami. Výlet za 14 dní, druhé hnízdění. •Výskyt: Evropa včetně severní Anglie až po Z Sibiř. čížek les •Hlas: vábení„dié“, „tetterett“,švitoření „didldéč“ [USEMAP] •PĚVCI – pěnkavovití: stehlík obecný Carduelis carduelis •Další pěnkavovití ptáci: pěnkava, zvonek, zvonohlík, čížek, konopka, čečetka, dlask, hýl, křivka •Prostředí: parky, zahrady, lada, pleveliště •Potrava: různá semena (bodláky, lopuchy, divizna, olše, břízy) •Vzhled: výrazně barevný – hnědá záda, červená skvrna okolo kořene zobáku, černé temeno vybíhající v pruhu na krk, bílé tváře. Rezavohnědý kruh na prsou, bílé břicho i kostřec. Černý ocas a křídla se žlutým pruhem, silný delší zobák. •Velikost: 12 cm, váha16 g •Aktivita: stálý •Rozmnožování: hnízdo s 5 – 6 vajíčky vysoko v listnáčích, v V. sedí 14 dní, M krmí, pro mláďata mšice, později semena. Dvojí hnízdění. •Výskyt: celá Evropa mimo sever •Hlas: „stiglit stiglit citvit didelnit“ steh obec [USEMAP] • čečet hor •PĚVCI – pěnkavovití: čečetka horská Carduelis flammea •PĚVCI - pěnkavovití: konopka obecná Carduelis cannabina konop obec •PĚVCI – pěnkavovití: dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes •Další pěnkavovití ptáci: pěnkava, zvonek, zvonohlík, čížek, stehlík, konopka, čečetka, hýl, křivka •Prostředí: světlé listnaté lesy nížin i horských oblastí, parky a sady •Potrava: semena a jádra (pecky třešní), na jaře a v létě hodně hmyzu (chrousti, tesaříci) •Vzhled: zavalitý pták s krátkým mírně vykrojeným ocasem, tmavé křídlo s nápadným bílým páskem. F vybarvena méně sytě. Nejsilnější kuželovitý zobák. •Velikost: 17 cm, 54 g. •Aktivita: jedinci ze střední Evropy přelétaví, posun na JZ, přilétají severní populace. •Rozmnožování: F sedí na 4 – 6 vejcích 14 dní, M ji krmí. Za dalších 14 dní mladí opouštějí hnízdo. Pro mláďata zprvu hmyz, potom měkčí semena. •Výskyt: Evropa mimo Irsko a Island, JZ Skandinávie, až do Japonska, SZ Afrika. •Hlas: „ciks“ „cié-ih, „cit“ dlask tlustozo [USEMAP] •PĚVCI – pěnkavovití: hýl obecný Pyrrhula pyrrhula •Další pěnkavovití ptáci: pěnkava, zvonek, zvonohlík, čížek, stehlík, čečetka, konopka, dlask, křivka •Prostředí: přes léto žijí převážně v jehličnatých lesích s podrostem, ale i zarostlých parcích •Potrava: typičtí semenožravci se zastoupením různých bobulí. Zjara často pupeny ovocných stromů. Juv jsou krmeni zpočátku hmyzem •Vzhled: M černobílí s červenou hrudí a břichem. Samicím chybí jasná červená barva. Silný zobák. Severní jedinci větší. •Velikost: 14 – 17 cm, váha 25 g. •Aktivita: stálý, v zimě s množstvím sněhu přilétají i ptáci ze severu za potravou i do otevřené krajiny i měst. •Rozmnožování: koncem IV hnízdo z uštípaných větviček nízko nad zemí staví F, M doprovází. Nenápadné chování. Na 5 vejcích sedí F sama 12 – 14 dní, výjimečně M. Oba krmí asi 15 dní v hnízdě i krátce po vylétnutí. VI – VII druhé hnízdění. •Výskyt: Evropa mimo Španělsko •Hlas: hvízdavé „dé“, zpěv - hvízdání hýl ob [USEMAP] •PĚVCI – pěnkavovití: křivka obecná Loxia curvirostra •Další pěnkavovití ptáci: pěnkava, zvonek, zvonohlík, stehlík, konopka, čečetka, čížek, dlask, hýl •Prostředí: jehličnaté, hlavně smrkové lesy v horách i nížinách •Potrava: semena smrků a jedlí i pro mláďata, málo hmyz •Vzhled: překřížený zobák, M červenavý, F žlutozelená. •Velikost: 16,5 cm, 41 g. •Aktivita: stálý pták, severní populace invazní. •Rozmnožování: v zimě od I do IV, není pravidlem. F staví hnízdo, M ji provází. F sedí sama na 4 vejcích 14 – 16 dní, M ji krmí z volete. Juv s rovným zobákem, postupně se překřižuje (na obě strany). F chrání juv. M krmí všechny. Hnízdo opustí mladí po 14 dnech, toulání s rodiči. •Výskyt: střední Evropa, Skotsko, Pyreneje, Alpy i Skandinávie •Hlas: vábení „kip-kip-kip“, cvrčivý zpěv křivka ob [USEMAP] •PĚVCI – snovačovití: vrabec domácí Passer domesticus •Další snovačovití ptáci: •Prostředí: vazba na lidská sídla •Potrava: kromě různých semen na jaře hlavně pupeny a části rostlin, mláďata také hmyz •Vzhled: kuželovitý zobák, šedé břicho, záda v různých odstínech hnědé, pohlavní dimorfismus – M s šedou čepičkou, hnědým pruhem přes oko a černou náprsenkou, F nenápadná. •Velikost: 14,5 cm, 30 g. •Aktivita: stálí •Rozmnožování: tok M (prezentace před F se svěšenými křídly) již od II. Nepořádné hnízdo budují za okapem, trámem ukryté mezi zdí a střechou, ale i v dutině ve zdi nebo budce, vystýlají peřím. Na 3 – 8 vejcích se střídají oba 13 – 14 dní, po 17 dnech mladí vyletují. Až 4 hnízdění. •Výskyt: kosmopolitní rozšíření •Hlas: vábení „tetetet“, zpěv „tšilp-tšelp-tšilip“ vrab dom [USEMAP] •PĚVCI – snovačovití: vrabec polní Passer montanus •Vzhled: kuželovitý zobák, hnědé temeno hlavy, světlá spodina těla, černé skvrny (poušky) na tvářích. •Velikost: 14 cm, 24 g. •Aktivita: severní a východní populace tažné, jinak stálí. V zimě tvoří smíšená hejna s jinými druhy ptáků (čížky, vrabci domácími aj.). Společenský až koloniální pták. •Rozmnožování: často stálé páry, v hejnech se drží spolu. Hnízdí v dutinách na 5 – 6 vejcích 14 dní, pečují až 20 dní. •Výskyt: Evropa až do Japonsko. vrab pol •Další snovačovití ptáci: •Prostředí: vazba na lidská sídla •Potrava: na jaře a v létě převážně hmyz a jeho larvy, později hlavně semena a části rostlin, mláďata také hmyz •Hlas: “tett-tett“ v letu „tek-tek“ [USEMAP] •Seznam ptáků k dílčímu zápočtu Základů zoologie strunatců • •Ptáci k poznávání Modelové druhy další ptáci • •Bažant obecný, b. královský, koroptev polní, křepelka polní •Tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní •Husy: husa velká, h. polní, h. běločelá, h. malá, berneška, husice liščí, h. rezavá •Labutě: labuť velká, l. zpěvná, l. malá •Kachny: kachna divoká, čírka obecná, č. modrá, lžičák pestrý, kopřivka obecná, hvízdák eurasijský, ostralka štíhlá •Poláci: polák chocholačka, p. velký, p. kaholka, p. malý, zrzohlávka rudozobá, hohol severní •Morčáci: morčák velký, m. prostřední, m. bílý, m. severní •Pižmovky, kachničky: kachnička mandarinská, k. karolinská •Potáplice severní, p. lední, p. malá, p. žlutozobá •Potápka roháč, p. černokrká, p. malá, p. rudokrká, p. žlutorohá •Kormorán velký •Volavka popelavá, v. červená, v. bílá, v. stříbřitá, kvakoš noční, bukač velký, bukáček malý •Kolpík bílý •Čáp bílý, č. černý •Jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, luňák hnědý, l. červený, káně lesní, k. rousná, k. bělochvostá, moták pochop, m. pilich, m. lužní, m. stepní, orel mořský, o. skalní, orlovec říční, sup bělohlavý •Poštolka obecná, p. rudonohá, p. jižní, dřemlík tundrový, sokol stěhovavý, raroh velký, ostříž lesní •Ptáci k poznávání (2) Modelové druhy (2) další ptáci • •Jeřáb popelavý •Lyska černá, slípka zelenonohá, chřástal vodní, ch. polní, ch. kropenatý •Drop velký, d.. malý •Čejka chocholatá, kulík říční •Sluka lesní, bekasina otavní, pisík obecný, vodouš rudonohý, jespák bojovný, j. obecný, břehouš černoocasý, koliha velká, tenkozobec opačný, pisila čáponohá •Racek chechtavý, r. černohlavý, r. bouřní, r. stříbřitý, rybák obecný, r. černý, r. malý •Holub hřivnáč, h. doupňák, h. skalní, hrdlička divoká, h. zahradní •Kukačka obecná •Sova pálená •Puštík obecný, p. bělavý, sýček obecný, sýc rousný, kulíšek nejmenší, kalous ušatý, k. pustovka, výr velký, výreček malý, sovice sněžní •Lelek lesní •Rorýs obecný, r. velký •Ledňáček říční •Vlha pestrá •Mandelík hajní •Dudek chocholatý •Datel černý, datlík tříprstý, strakapoud velký, s. prostřední, s. malý, s. bělohřbetý, s. jižní, Žluna zelená, ž. šedá, krutihlav obecný •Skřivan polní, s. lesní, chocholouš obecný •Vlaštovka obecná, jiřička obecná, břehule říční •Žluva hajní •Krkavec velký, havran polní, vrána obecná, kavka obecná, ořešník kropenatý, straka obecná, sojka obecná •Ptáci k poznávání (3) Modelové druhy (3) další ptáci • •Brkoslav severní •Sýkora koňadra, s. modřinka, s. babka, s. lužní, s. uhelníček, s. parukářka, •Moudivláček lužní •Mlynařík dlouhoocasý •Šoupálek dlouhoprstý, š. krátkoprstý, zedníček skalní •Brhlík lesní •Pěvuška modrá, p. podhorní •Skorec vodní •Střízlík obecný •Kos černý, k. horský, drozd zpěvný, d. brávník, d. kvíčala, d. cvrčala, rehek domácí, r. zahradní, červenka obecná, bramborníček hnědý, b. černohlavý, bělořit šedý, slavík obecný, s. tmavý, s. modráček, skalník zpěvný •Pěnice černohlavá, p. pokřovní, p. hnědokřídlá, p. slavíková, p. vlašská •sedmihlásek hajní, budníček menší, b. větší, b. lesní, rákosník velký, r. obecný, r. zpěvný, r. proužkovaný, cvrčilka zelená, c. říční, c. slavíková, králíček obecný, k. ohnivý •Lejsek šedý, l. černohlavý, l. bělokrký, l. malý •Konipas bílý, k. horský, k. luční, linduška lesní, l. luční, l. horská, l. úhorní •Ťuhýk obecný, ť. šedý, ť. menší, ť. rudohlavý •Špaček obecný •Strnad obecný, s. luční, s. rákosní, s. zahradní •Pěnkava obecná, zvonek zelený, stehlík obecný, čížek lesní, konopka obecná, zvonohlík obecný, dlask tlustozobý, hýl obecný, h. rudý, křivka obecná, čečetka zimní •Vrabec domácí, v. polní •Studijní literatura - ptáci •Všeobecné publikace: •KREJČA, J., KORBEL, L., 1993, 1997: Velká kniha živočichů. Hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci. Príroda a.s., 345 s. •ČIHAŘ, J. a kol., 2002: Příroda v České a Slovenské republice. Academia, 430 s. •GARMS, H., 1997: Rostliny a živočichové. Příručka k určování s ilustracemi Wilhelma Eigenera. Knižné centrum Žilina, 336 s. •CHINERY, M.,1998: Flóra a fauna Evropy. Slovart Praha, 384 s. • •Monotaxonové publikace (ptáci): •BALÁT, F., 1986: Klíč k určování našich ptáků v přírodě. Academia Praha, 322 s. •BEZZEL, E., (2003)2005: Ptáci. Klíč ke spolehlivému určování. 3 znaky. Rebo Prod. CZ Čestlice, 239 s. •ČERNÝ, W., DRCHAL, K., 1996: Ptáci. Aventinum, 352 s. •FRIELING, H., 1993: Co zde létá? Blesk Ostrava, 157 s. •HEINZEL, H., FITTER, R., PARSLOW, J., 1998: Birds of Britain and Europe with North Africa and the Middle East. Collins Publ. London, 384 pp. •HUME, R., 2002: Ptáci Evropy. KK Praha, 448 s. •NICOLAI, J., SINGER, D., WOTHE, K., 2002: Kapesní atlas – Ptáci. Nakl. Slovart Praha, 254 s. •SAUER, F., 1995: Ptáci lesů, luk a polí. Ikar a KK Praha, 287 s. •SAUER, F., 1995: Vodní ptáci. Ikar a KK Praha, 288 s. •SVENSSON, L., GRANT, P.J., MULLARNEY K., ZETTERSTRÖM, D., 1999: Praktická určovací příručka – Ptáci Evropy, severní Afriky a blízkého východu. Nakl. Svojtka & Co. Praha, 400 s. •PTÁCI •vázaní na vodní prostředí bez vazby na vodu •- zakrnělý ocas, lemové plovací blány - hákovitě zahnutý zobák (dravci) • potápky - úzká dlouhá křídla, zejk •- veslovací noha, hrdelní vak poštolka • kormorán - široká křídla •- dlouhý krk, nohy, zobák krahujec (jestř.) • čápi (bílý rovný krk) káně • volavky (esovitý krk) - noční draví ptáci, jemné peří, oči dopředu •- zploštělý zobák s lamelami, plovací noha sovy • labutě - podobní dravcům, hlas, hnízdní parazit • husy kukačka • - plovavé kachny - štíhlí, podobní vlaštovkám • - potápivé kachny rorýsi •- dlouhé prsty, - střední až velcí pozemní ptáci • lyska - opeřený běhák •- úzká dlouhá křídla lesní kurové (tetřevovití) • racek - neopeřený běhák •- pestré zbarvení, srostlé prsty polní kurové (bažantovití) ledňáček bažant, koroptev • - středně dlouhá špičatá křídla • holubi, hrdličky • - zygodaktylní noha šplhavci • (černý datel, černobílý strakapoud, zelená žluna) • - drobní (až středně velcí) ptáci pěvci • silný zobák z. ohnutý krátký z. tenký jiný zobák •velcí tmaví (jako draví) (koutky) obloukovitý •havran ťuhýk vlaštovka šoupálek •vrána •krkavec •sojka •drobný hnědý tmavý kuželovit. šedomodrý zaobl.běhák dlouhé l.l. ostrá hrana • černá ■ bílá náprs. silný zob. rovný zob. dlouhé prsty dlouhý ocas běháku • střízlík skorec brhlík skřivan konipas (lindušky) •1.ruč.letka chybí na ruč.letkách jiné zbarvení •slabší hor.čelist 2 světlé prouž. pěnkavovití nozdry s peříčky křídlo>110mm odkryté nozdry • strnadi vrabci sýkory špaček rovný ocas • modrý(bílý)vrch hlavy vrch hlavy tmavý okrouhlý zobák rozšířený zobák běhák •ocas5mm) cvrčilky budníčci kos rehci •stupňov.ocas (>4mm) s.babka slavíci • s.lužní bramborníčci •Opakovací otázky •Jaké typy a přizpůsobení zobáku „vodních“ ptáků znáš? •Kteří naši „vodní“ ptáci táhnou do jižní Afriky? •Kteří „vodní“ ptáci se živí rybami, vodním hmyzem, částmi rostlin? • •Determinuj vyobrazené zástupce, charakterizuj prostředí ve kterém převážně žijí, potravu. •Kormorán velký, rozlehlé rybníky, tekoucí vody, ryby prostředí • •Správná odp. pod obr. •Byly-li všechny odpovědi správně, znáš naše „vodní“ ptáky. •Kachna divoká, stojaté i tekoucí vody, stálá, živočišná i rostlinná potrava. • •Správná odp. pod obr. korm vel 050531b Ro C oř kac div FM Tábor 060403 •Opakovací otázky •Kteří dravci jsou typicky „lesními“ druhy? •Čím krmí holubi svoje mláďata? •Jakou skladbu lesů upřednostňuje sýkora uhelníček a s. babka? •Který z našich ptáků se rozmnožuje v zimě? • •Determinuj vyobrazené zástupce, charakterizuj prostředí ve kterém převážně žijí, potravu. •Pěnkava obecná, většina stromových porostů, nejrůznější semena • •Správná odp. pod obr. •Byly-li všechny odpovědi správně, znáš naše „lesní“ ptáky. •Brhlík lesní, lesní a jiné stromové porosty. Hnízdí v dutinách, sbírá hmyz, v zimě i semena. • •Správná odp. pod obr. pěnk ob 060626 Slo Iz brh les 070818 oř ch •Opakovací otázky •Jmenuj ptáky žijící v městském prostředí. •Kteří naši ptáci volné krajiny táhnou do jižní Afriky? •Jmenuj některé hmyzožravce a semenožravce volné krajiny. Kteří hledají v zimě dužnatou potravu? •Který z našich ptáků volné krajiny zpívá za letu? • •Determinuj vyobrazené zástupce, charakterizuj prostředí ve kterém převážně žijí, potravu. •Stehlík obecný, volná krajina se stromy, semena bylin i stromů • •Správná odp. pod obr. •Byly-li všechny odpovědi správně, znáš naše ptáky volné krajiny. •Vlha pestrá, pískovny a hlinité břehy, létající hmyz • •Správná odp. pod obr. IMG_0802 vlha pes 0306 Ro