•PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY Actinopterygii •Dříve RYBY Osteichthyes • •– torpédovité tělo, modifikace •– párové ploutve převážně jako ichtyopterygium •– kožní kostra: kostěné šupiny (bez ganoinu) a dermální kosti •– zaškrcovaná chorda, převažuje kostní tkáň •– skřele s krycími skřelovými kostmi •– myomery bočního svalu: W (špičky k ocasu) •– vychlípenina přední části trávicí trubice – nepárový plynový měchýř •– redukované žaberní přepážky, žaberní lupínky na žaberních obloucích •– everzní koncový mozek •– velké otolity v blanitém labyrintu vnitřního ucha (3) •– proudový orgán jako postranní čára •– opistonefros, Wolfovy chodby pouze močovod, sekundární chámovod •– vnější oplození, výjimečně kopulační orgán •– malá vejce, vývojová stadia s larválními znaky •Charakteristika paprskoploutvých ryb •Vřetenovité zploštělé tělo. Ústa koncová, rostrum většinou chybí. Párové čichové jamky, oči bez víček, skřele. Párové ploutve (prsní a břišní), jedna a více hřbetních ploutví (lem), ocasní (homocerkní, heterocerkní, difycerkní), řitní za urogenitální papilou a řitním otvorem. Ocasní – měkké paprsky, ostatní – •měkké i tvrdé. Funkce: pohyb, stabilizace. Postranní čára jako projev proudového orgánu – na hlavě větvení. Produkty škáry – šupiny: – ganoidní (kosmoidní), leptoidní (cykloidní x ktenoidní). V pokožce slizové žlázy. Kožní pigmenty. Kožní kostra. ryba - vzhled obr růst šup šup lebka •Kožní kostra – krycí kosti lebky. •U primitivních ryb chrupavčitý skelet s pár krycími kostmi na lebce, jinak úplné zkostnatění. Komplikovaná stavba lebky. V páteři amficelní obratle (s ventrálními, někde i dorzálními žebry). Kostra končetin zjednodušená, předním pletencem (několikadíl. cleithrum a krkavčí •k., klíční k., lopatka) k lebce. •Radialia (basalia chybí), lepidotrichia. •Pánev – basipterygium. • •Segmentace svaloviny (myomery, -septa •tvaru -W), branchiální svalovina žaberních •oblouků, svalovina čelistního •a jazylkového oblouku. Přeměna •kosterní svaloviny – elektrické orgány. sval ryb sval ryb obr obr •Mozek menší, koncový malý (i čichové laloky), everzní (komora na povrchu obklopuje koncový mozek, kryta tenkou střechou). Velké tektum (střední mozek), velký mozeček. 10 párů hlavových nervů. Vestibulokochleární orgán – základní stavby, nízký stupeň vývoje. Z otolitů v sakulu - velké konkrece s ročními přírůstky. Malá lagena. Weberovo ústrojí. •Hmatové orgány hlavně kolem úst. •Volná nervová zakončení •(vnímání bolesti) – řídce po těle. •Velké oči s plochou rohovkou, •kulovitou čočkou, akomodace – posun čočky. Zaostřeno na dálku. Barevné vidění. •Chemoreceptory v čichových jamkách a v okolí ústního otvoru - citlivé – makrosmatičtí. • •Štítná žláza je difúzní, brzlík z dorzálních výběžků žaberních štěrbin. • •Nadledviny jako u paryb. pitva • •Koncová ústa. Prostorná dutina ústní se zuby na většině. Požerákové „zuby“ u některých bezzubých. Pouze jednobuněčné mukózní žlázy. Málo diferencovaná trávicí trubice. Hltan se žaberními štěrbinami → krátký jícen (svěrač) → někdy žaludek (u dravých ryb s jediným typem žláz) → postpylorická část se slepými pylorickými přívěsky (chybí u kaprovitých a sumcovitých) s trávicí, funkcí, bez spirální řasy, samostatný řitní otvor. Velká játra se žlučníkem, difúzní pankreas. •Plynový měchýř – dorzální vychlípenina rozhraní hltan-jícen pod páteří. Primitivní skupiny – Physostomi (VZDUŠNOHRDLÍ) – •ductus pneumaticus – •(chrupavčití, mnohokostnatí(tj. kostl. a kapr.), •z kostnatých sleďovití, kaprovití, •úhořovití). •U dokonalejších kostnatých mizí •– Physoclisti (RŮZNOPLOUTVÍ). •Jednoduchý oválný vak, kostnaté ryby – •– 2 nestejné části. Hydrostatická funkce. •Chybí u bentických •a rychlých pelagických ryb (makrely). •Sluchová funkce – Weberovo ústrojí. •Dýchací funkce – mnohokostnaté ryby (KK) •a výjimečně kostnaté ryby •(Gymnarchus v Nilu). schéma pitva • •Dýchání – žábry – 5 párů vertikálních štěrbin mezi žaberními oblouky, 4 s plátky – vše kryto skřelemi. Přídatné dýchací orgány (různé části trávicí trubice). Plicní vaky – nezávislý vývoj na žábrách (vznik ryb – silur) – ventrální vychlípeniny. •Cévní soustava odlišná od paryb minimálně – modifikace u ryb s plicními vaky – plicní tepny z IV. páru (srdce – redukce conus arteriosus, náhrada bulbus arteriosus). •Hlavová ledvina pronefros (někde jako meso-) (pouze u nejmladšího plůdku) s přetrvávající (halančíkovci) či krvetvornou (parmy) funkcí je nahrazen opistonefrosem (kompaktní tělesa pod páteří s primárním močovodem – Wolffova chodba). Osmoregulační funkce opistonefrosu. •Luminiscence. •Gonochoristé (výjimky – kanic), oddělení vývodů od močových cest. Sekundární chámovod. •Vejcocody (na urogenitální papile) •někdy chybí (vajíčka do tělní dutiny – •lososovití i maréna, úhoř, •peritoneální nálevka → •ven na urogenitální papile. pitva •NOZDRATÉ (SVALOPLOUTVÉ) RYBY •Choanichthyes, Sarcopterygii - dříve RYBY Osteichthyes • •– torpédovité tělo, modifikace •– párové ploutve jako archipterygium (uniseriální a biseriální s osovou kostrou) •– kožní kostra: kostěné šupiny (původně kosmoidní) a dermální kosti •– aspondylní obratle (bez těl), zaškrcovaná chorda, převažuje kostní tkáň •– skřele s krycími skřelovými kostmi •– myomery bočního svalu: W (špičky k ocasu) •– svalovinný násadec končetiny •– vychlípenina přední části trávicí trubice – párové plicní vaky •– redukované žaberní přepážky, žaberní lupínky na žaberních obloucích •– spirální řasa ve střevě •– plicní tepny (ze IV. páru), plicní žíly, dutá žíla •– mízní systém •– koncový mozek standardní stavby •– choany (vnitřní nozdry – spoj dutiny nosní a ústní) •– velké otolity v blanitém labyrintu vnitřního ucha (3) •– proudový orgán jako postranní čára •– opistonefros, Wolfovy vývody jako chámomočovody •– kloaka •– vnější i vnitřní oplození •– vývojová stadia s larválními znaky (keříčkovité žábry) archipter archipter uniser •Vývoj od spodního devonu v mořích, přechod do sladkých vod (konec devonu) •Actinistia od středního devonu s rozvojem v triasu •Nedořešené otázky vztahů (Actinistia bez choan, Crossopterygii není monofyletický, … • •Nově koncipovaný systém ryb (Hanel 1998, Gaisler Zima, 2007) •Třída: NOZDRATÉ RYBY SVALOPLOUTVÉ RYBY Sarcopterygii (Choanichthyes) •Podtř.: Lalokoploutví Coelacanthimorpha •Řád: LATIMÉRIE Coelacantiformes (Actinistia) •Podtř.: Osteolepimorpha (Rhipidistia) •Podtř.: Dvojdyšní Dipnoi •Řád: JEDNOPLICNÍ Ceratodontiformes •Řád: DVOUPLICNÍ Lepidosireniformes •NOZDRATÉ (SVALOPLOUTVÉ) RYBY • •Zbytky z devonu, konec siluru – dělení na větev k dvojdyšným a lalokoploutvým. •Progresivní znaky: přítomnost choan (vnitřních nozder – spojují dutinu ústní s nosní – plicní dýchání). •Bazální část ploutví s vlastní vyvinutou svalovinou. Párové ploutve – uniseriální nebo biseriální archipterygium. •Z kostry lze odvodit končetinu čtyřnožců. •Malý (plicní) krevní oběh. •Primitivní znaky: zachovaná chorda, vysoký podíl chrupavčitých částí endoskeletu (sekundární stav), conus arteriosus, chámovody – •Wolffovy chodby, spirální řasa, mozek primitivní stavby. •Časté hodnocení: choany pouze u lalokoploutvých, pak se u podtř. nozdratí ztrácí. •Vývoj: Osteichthyes – silur (před 400 mil. let). •Sladkovodní, devon: dvě větve (paprskoploutví x nozdratí) •Jura až křída do moře. • •Vývoj paprskoploutvých – 3 etapy (prvo-, druho- a třetihory): •střední devon – Palaeoniscoidei → chrupavčité Chondrostei a násadcoploutvé Brachiopterygii •trias – mnohokostnaté ryby (Holostei) nahrazují Palaeoniscoidei, vrchol v juře – vymírání •začátek třetihor (od jury) – vývoj kostnatých (Teleostei), morfologická rozrůzněnost (30 tisíc) • •Systém – nejednotný, postavení podle časové posloupnosti nebo podle vývojových směrů. •Nově koncipovaný systém • (většina dostupných učebnic užití původního) Ekologie paprskoploutvých i nozdratých ryb Poikilotermové – rozpětí, zimní a letní strnulost, naše ryby strnulost při 6 – 4 oC, letní strnulost v tropech (bahník). Zbarvení – tmavý hřbet, světlé břicho. Korálové ryby – pestré. Výrůstky (řasovník rozedraný), krunýře, trny (čtverzubci). Elektrické orgány (hlavně orientace). Vztahy: symbióza – Amphiprion x sasanka, komenzalismus – štítonoš (Echeneis) na kůži žraloků, parazitismus – sumeček candiru – Vandellia (6 cm, ø 3 mm) – močová trubice, háčky na skřelích, – parazitičtí samci – zvláštní případ sexuálního dimorfismu - viz níže, hořavka x škeble (možno hodnotit předchozím soužitím), predatorství Výživa – proměnlivá – dravé x nedravé x býložravé (potravní specialisté). 1.Všežravci – kapr (od bentosu přes plankton i rostlinstvo), tloušť, cípalové 2.Bentofágové – často mladí planktonofágové, lín, parmy, hrouzci, mřenka, i cejni, parmice, slizouni 3.Madeporofágové (durofágové) žerou živočichy s tvrdými skořápkami; k tomu mají čelisti v podobě zobáků, nebo deskovité požerákové zuby aj. 4.Planktonofágové se živí planktonem živočišným nebo rostlinným, adaptace (síh, sleď) 5.Dravci s karnivorní výživou jinými rybami, ptáky, savci (štika, sumec, bolen?, murény, soltýni jsou specializovaní masožravci (pstruh aj.) 6.Fytofágové – rostlinná potrava, často fytoplankton (překryv skupin) Další potravní adaptace (z hladiny ) klaun bělohřb Amph akallopsis IIoř 121106 Pi Zanzi •Gonochoristé, málo hermafroditismus (obojetnictví kaniců). Zvrat pohlaví (živorodkovití – mečovky). Hermafroditismus synchronní, sukcesní: proterandrický (z M→F), proterogynní (z F→M). Vzácně partenogeneze. Gynogeneze – aktivace vývoje vajíčka spermií bez splynutí jader (vývoj samic) – viz karas stříbřitý. •Vejcoživorodost – živorodky (asi 3 % ryb) s gonopodiem resp. vaječníkovou graviditou, pravá živorodost (slimule, gudea). •Velká plodnost – polyandrie, polygamie (koljuška), hromadné tření, epigamní projevy (i boj o teritoria). Monocyklické druhy. Pravidelné x nepravidelné tření (jikry plavou – pelagické), klesají, stoupají, lepkavé. •Nároky na třecí podklad – litofilní, fytofilní. Denní stupně. Péče o potomstvo (87 čeledí, 4000 druhů ryb – ústa, žaludek, břišní vak, mlži, krabi, sumýši, houby). Vzácně otcovská péče. Snižování počtu jiker s péčí. •Migrace ryb: a) potravní (mořské v obrovských hejnech – sledi, sardinky, tresky, makrely, tuňáci (aktivní i pasivní) • b) „třecí“cesty – v rámci prostředí (ostroretka, jesen, pstruh) • – anadromní (lososi) • – katadromní (úhoři – pasivní larvy, aktivní – dospělci) • c) přezimovací •Jiné dělení (holo- a amfibiontní) zahrnují i návraty mladých stadií •Populační ekologie – početnosti v čase s nejrůznějšími vlivy. Vysoká plodnost s výraznými oscilacemi (kapr, …). •Odhady velikosti populace (úplné vylovení versus opakované odlovy /m. Schnabelové, Leslie-Davis, Lincoln-Petersonův index, …/) • •Růst ryb – činitelé: teplota vody (denní stupně), potrava. •Ontogeneze: •Perioda embryonální (A) • (vaječný vývoj s fází váčkového plůdku) • larvální (B) – pravé larvy: bahníci, bichiři • (od potravní samostatnosti • po vymizení „larválních“ struktur • – bez, krátká, dlouhá – úhoř) • juvenilní(C) – (fyzický růst) • adultní – (od pohlavní zralosti) • (senektivní) • •Sexuální dimorfismus (i trpasličí samci – •Cerathias holboelli – F 1 m, M 8 – 10 cm na břiše, •Protocorynus spiniceps •– trpasličí M na čele F). • •Druhy krátkověké (annuální) – dlouhověké. • vývoj etapy Lihen097 růst šup a ryb pit kar 110322b rybí pásma •Vodní prostředí – relativně málo variabilní. Hustota – vody sladké, brakické a mořské. Pohyb vody – tvar těla (horní a dolní toky řek). Rychlost plavání (do 10 ms-1 – losos 5 ms-1, tuňák 6 ms-1, extrém plachetníci, méně marlíni. Létavé ryby až 18 s, 200 m). •Ryby pelagické, bentické. •Rozpustnost plynů – obsah solí x teplota (moře – dost O2, •sladké vody: •7 – 11 ml O2 v 1 l vody – pstruh, střevle, •0,5 ml – lín, karas). • •Hospodářský význam. Maso. Slanovodní x sladkovodní. •Produkce až 6000 kg/ha, u nás do 1000 kg/ha. Různé způsoby lovu – exploatace. Ohrožování některých druhů. •Introdukce ryb (maso, sportovní rybářství, omezení nežádoucích organismů – sinice, komáři, nežádoucí introdukce) s aklimatizací (úspěšné rozmnožování). •NOZDRATÉ (SVALOPLOUTVÉ) RYBY •Dvojdyšní Dipnoi • •Dříve považovány za předky čtyřnožců, současný stav ne i ano. Plicní dýchání (plicní tepny ze VI. tepenného oblouku) vedle žaberního. Nově párové plicní žíly (spojené v jednu) – základ malého krevního oběhu. Dutina srdce s podélným záhybem – 2 předsíně (P) a část komory (K). Dutá žíla – krev z těla. Struktura hemisfér, autostylie, podoba larválních stadií. Odlišné znaky: sekundárně redukovaná lebka (krycí kosti), ozubení (zuby splynuly ve speciální destičky – 1 pár na patře, 1 pár na dolní čelisti, 2 zuby na vomeru), kloaka, kosmoidní šupiny. Během vývoje nepatrné změny (redukce exoskeletu, redukce nepárových ploutví – původně 2 hřbetní). • •Řád: JEDNOPLICNÍ •Bahník australský Neoceratodus forsteri – •1,5 m, 10 kg, Austrálie, biseriální archipterygium, •kosmoidní šupiny. Žábry, mimo vodu hyne, •plicní dýchání pouze doplňkové •Řád: DVOUPLICNÍ •B. americký Lepidosiren paradoxa – úhořovité •tělo, plíce – párový plicní vak, letní spánek •B. africký Protopterus annectens – více druhů, •2 m, schránka bahnik svalopl ryby •Lalokoploutví (l. ryby) Coelacanthimorpha • •Devon – 2 linie: a) Rhipidistia - sladkovodní dravé, 2 hřbetní ploutve, heterocerkní ocasní ploutev, párové – uniseriální archipterygium se svalovinou ve volné končetině. Střední pár choan do dutiny očnicové (analogické nosní) – vnitřní choany. Osteolepis, Eusthenopteron • b) Actinistia – mořské formy, do devonu podobné předchozím, konzervativní. Vrchol: trias – jura •Latimérie podivná Latimeria chalumnae – 1938 – nyní 70 exemplářů, 2 m, 100 kg, 200 – 400 m, skalnaté dno, kosmoidní šupiny, plynový měchýř s tukovou tkání, 10 – 20 let. Březost 13 měsíců. Samice 98 kg – 26 plně vyvinutých mláďat podobných dospělcům (410 – 506 g) Latimeria_chalumnae01 svalopl ryby •Nově koncipovaný systém ryb (Hanel 1998, Gaisler Zima, 2007) •Třída: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY Actinopterygii •Podtř.: Bichiři (MNOHOPLOUTVÍ, NÁSADCOPLOUTVÍ) Cladistia • (Polypteriformes, Brachiopterygii) •Podtř.: Chrupavčití Chondrostei •Řád: JESETEŘI Acipenseriformes •(Neopterygii) •Podtř.: Kostlíni Ginglymodi a Kaprouni Halecomorphi •Podtř.: Kostnaté ryby Teleostei •Řád: OSTNOJAZYČNÍ Osteoglossiformes •Řád: TARPONI Elopiformes •Řád: ALBULOTVÁRNÍ Albuliformes •Řád: HOLOBŘIŠÍ Anguilliformes •Řád: VELKOTLAMKY Saccopharyngiformes •Řád: BEZOSTNÍ Clupeiformes •Řád: MALOÚSTÍ Gonorhynchiiformes •Řád: MÁLOOSTNÍ Cypriniformes •Řád: TRNOBŘIŠÍ Characiformes •Řád: SUMCI Siluriformes •Řád: NAHOHŘBETÍ Gymnotiformes •Řád: ŠTIKY (ŠTIKOTVÁRNÍ) Esociformes •Řád: KORUŠKOTVÁRNÍ Osmeriformes •Řád: LOSOSI (LOSOSOTVÁRNÍ) Salmoniformes •Řád: VELKOÚSTÍ Stoimiiformes Systém paprskoploutvých ryb – dokonč. •Řád: MĚKKORYPÍ Ateleopodiformes •Řád: JINOŽÁBŘÍ Aulopiformes •Řád: HLUBINOVKY Myctophiformes •Řád: LESKYŇOVCI Lampridiformes •Řád: VOUSATKY Polymixiiformes •Řád: OKOUNCOVCI Percopsiformes •Řád: HRUJOVCI Ophidiiformes •Řád: HRDLOPLOUTVÍ Gadiformes •Řád: ŽABOHLAVÍ Batrachoidiformes •Řád: ĎASOVÉ Lophiiformes •Řád: CÍPALOVÉ Mugiliformes •Řád: GAVÚNI Atheriniformes •Řád: JEHLICE (JEHLOTVÁRNÍ) Beloniformes •Řád: HALANČÍKOVCI Cyprinodontiformes •Řád: MOŘATKY Stephanoberyciformes •Řád: PILONOŠI Beryciformes •Řád: PILOBŘIŠI Zeiformes •Řád: VOLNOOSTNÍ Gasterosteiformes •Řád: HRDLOŽÁBŘÍ Synbranchiformes •Řád: ROPUŠNICE (ROPUŠNICOTVÁRNÍ) Scorpaeniformes •Řád: OSTNOPLOUTVÍ Perciformes •Řád: PLATÝSI Pleuronectiformes •Řád: ČTVERZUBCI Tetraodontiformes •PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY Actinopterygii •Redukovaný základ ploutví, paprsky. Vnitřní nozdry chybí. •Podtř.: Bichiři (Cladistia) •dříve NÁSADCOPLOUTVÍ - MNOHOPLOUTVÍ Brachiopterygii •Kostěnná kostra. Hřbetní drobné ploutvičky. Bazalia. Conus arteriosus, spirakulum i spirální řasa. Párové plicní vaky, keříčkovité žábry u larev. 10 druhů. •Bichir africký Polypterus - Horní Nil, noční dravci, vzduch z hladiny. •Podtř.: CHRUPAVČITÍ Chondrostei •Řád: JESETEŘI Acipenseriformes •Primitivní znaky: heterocerkní ploutev, spirakulum, primitivní vývody gonád, conus arteriosus, spirální řasa ve střevě, rostrum, chrupavčitá kostra, ganoidní šupiny. •JESETEROVITÍ Acipenseridae (23) •Jeseter malý Acipenser ruthenus (sterleď) říční i u nás. < 1 m, 10 kg •J. velký A. sturio – Atlantik i Středozemí 1 – 2 m, 200 kg, Labe •J. ruský A. guldenstadti – do 30 (50) kg, tažný i netažný, kaviár. •J. hvězdnatý – 30 kg •J. hladký – do 100 kg •Vyza velká Huso huso – do 9 m, 1,3 t, dravá. Černé, Kaspické moře •Lopatonos americký Scaphirhynchus – Mississippi, do 90 cm •Pseudoscaphirhynchus – Dálný Východ •VESLONOSOVITÍ Polyodontidae •Zploštělé rostrum se 2 vousky, chybí žebra a šupiny •Veslonos americký Polyodon – Mississippi, do 2 m, 90 kg, plankton P4200175 j vel 070420 Salz Rak •Kostlíni Ginglymodi (jako řád Semionotiformes /Lepisosteiformes/) •Primitivní pravé paprskoploutvé ryby (Neopterygii) – ganoin v šupinách, fungující plicní vaky, zbytek spirální řasy, conus arteriosus, heterocerkní ocasní ploutev) i pokročilé (nejvýraznější potlačení chordy u ryb, těla obratlů) znaky •Původnější, zevní podoba štiky, obratle procelní, draví, až 3 m •Kostlín Lepisosteus (7 druhů) •– k. americký (1,5 m), k. obrovský (3,5) • •Kaprouni Halecomorphi (jako řád Amiiformes) •Blízcí kostnatým, cykloidní šupiny, do 0,8 m, dvojitý čelistní kloub, diplospondylie, dýchají plynovým měchýřem, výrazná vnitřní asymetrie ocasní ploutve •Kaproun obecný Amia calva • • •Podtř.: Kostnaté ryby Teleostei •Bez rostra, homocerkní ocasní ploutev, leptoidní šupiny, zkostnatělá kostra, •amficelní obratle, bulbus arteriosus. Redukce kostry párových ploutví. •Physostomi (Vzdušnohrdlí) – ductus pneumaticus, Physoclisti (Různoploutví) ne. • P1060139 •OSTNOJAZYČNÍ •ARAPAIMOVITÍ Arapaimidae •Arapaima velká Arapaima gigas – Amazonka, 5 m, 200 kg – největší sladkovodní ryba? •Motýlkovec africký Pantodon buchholzi – živorodá •hladinová ryba se schopností plachtění (zvětšené •prsní ploutve). Gonopodium. •RYPOUNOVITÍ Mormyridae •Africké veletoky, někdy rostrum dolů, elektrické orgány v ocasní části pro lokaci kořisti (specializované neuromasty) •Rypoun Gnathonemus – Nil bezost ryby bezost ryby •Řád: TARPONI Elopiformes •TARPONOVITÍ Elopidae •Tarpon atlantský – sportovní rybolov, skoky, Atlantik •T. indický – Indik a Pacifik • •Řád: HOLOBŘIŠÍ Anguilliformes •Hadovitě štíhlé lysé tělo (drobné šupiny) bez břišních ploutví, ploutevní lem, 350 druhů ve 20 čeledích. Ichtyotoxin v tělních tekutinách. •ÚHOŘOVITÍ Anguillidae •Úhoř říční Anguilla anguilla – 1 – 1,5 m, do 5 kg, tmavý hřbet, až žluté břicho, hrudní ploutve, jemné zuby, ponořené oči, bentický. Tření Sargasové moře – •Leptocephalus brevirostris – Golf – 3 roky → monté proti proudům řek. •Ú. americký A. rostrata – řeky Severní Ameriky, larvy cestují pouze 1 rok •ÚHOŘI MOŘŠTÍ (ÚHOŘOVCOVITÍ) Congridae •Úhořovec mořský C. conger – hřbetní lem blízko za hlavou, velká ústa. Až 3 m. •ÚHOŘI PARAZITIČTÍ (TUPOHLAVCOVITÍ) Synaphobranchidae •Ostré řez. zuby pro prořezání tělní stěny. Příležitostní predátoři (vnitřnosti). •Tupoholavec parazitický Simenchelys parasiticus •MURÉNOVITÍ Muraenidae •Bez šupin, párové ploutve chybí, •úzký ploutevní lem, desítky velkých zubů •Muréna velká Muraena helena – •skalnaté Středozemí, do 1,5 m. mur ob akv Pi Slo •Řád: BEZOSTNÍ Clupeiformes •Primitivní, ductus pneumaticus zachován, krátká postranní čára, cykloidní šupiny, 30 čel. •SLEĎOVITÍ Clupeidae •Hospodářsky významné (mořské), část anadromní, výjimečně sladké vody. 50/180 druhů •Sleď obecný Clupea harengus (A) •– do 30 cm, zelenavý hřbet, stříbřitě bílé boky, •hluboce rozeklaná ocasní ploutev, řitní vzadu. •Atlantik, Tichý oceán, 100 – 300 m. •Různá konzervace, mrazení. Odpady – odkrm. Rybí olej, r. moučka. •Sardinka obecná Sardina pilchardus – do 20 cm, evropská moře, konzervace •Šprot obecný Sprattus sprattus – 15 cm, planktonožravý, evropská moře. Uzení, konzervace. •Placka pomořanská Alosa alosa – anadromní, dříve k nám, do 60 cm, 1 kg •P. finta – menší •Sleď(ec) kaspický Caspialosa caspia – 20 cm, Černé moře, uzení, marinace, •SARDELOVITÍ Engraulidae (20 rodů) •Sardel obecná Engraulis encrasicholus (B) •– evropská moře, 15 cm, v oleji jako sardinky, •nakládání do octa a koření, pasta • bezost ryby bezost ryby Delta 248 •Řád: MÁLOOSTNÍ Cypriniformes •Weberovo ústrojí, ductus pneumaticus, měkké ploutevní paprsky, někdy 1 – 2 tvrdé, cykloidní šupiny, 3 200 hlavně sladkovodních druhů •KAPROVITÍ Cyprinidae •Vychlipitelná bezzubá ústa, požerákové zuby. Málo diferencovaná trávicí trubice. Sladkovodní, chybí v Australii a Jižní Americe. Nejpočetnější, hospodářsky nejvýznamnější (bělice) •Kapr obecný Cyprinus carpio – řeky východní Evropy a západní • Asie, 4 masité hmatové vousy. Prošlechtění, koi kapři, • 1 m, do 25 kg (100 roků) •Karas obecný Carassius carassius (A) – bezvousá ústa, • podobný kapru, do 30 cm, 1 kg •K. stříbřitý C. auratus – nezáměrně introdukovaný z Asie, • gynogeneze. K. zlatý C. auratus - Čína, šlechtění •Lín obecný Tinca tinca – dno pomalu tekoucích vod, • hospodářský význam •Parma obecná Barbus barbus – olivově zelený hřbet, zlaté boky, 4 hmatové vousy, střední toky, bentos •P. východní B. meridionale •P. indická – největší kaprovitá ryba – až 250 cm •Hrouzek obecný Gobio gobio – 10 cm (max. 23), chutné maso – grundle •Chramule – Střední Asie kost ryby III •Cejn velký Abramis brama – vysoké zploštělé tělo, hluboce vykrojená ocasní a dlouhá řitní ploutev, 50 cm, 2 – 4 kg •Cejnek malý Blicca bjoerkna – 30 cm, do 1 kg •Jelec tloušť Leuciscus cephalus – široká hlava, temně vroubené šupiny, do 0,5 kg, sportovní ryba •J. proudník L. leuciscus – horní toky •J. jesen L. idus – dolní toky •Bolen dravý Aspius aspius – dravý bystrý plachý nad 0,5 m, 2 – 4 kg •„Bělice“: •Perlín ostrobřichý Scardinius erythrophthalmus – herbivor •Plotice obecná Rutilus rutilus – nejhojnější, potravní základna pro dravce •P. lesklá R. pigus – dunajské povodí •Střevle potoční Phoxinus phoxinus – k nejmenším, nápadní samci, tupá hlava, drobné šupiny, krátká hřbetní i řitní ploutev •Slunka obecná Leucaspius delineatus – k nejmenším, zkrácená postranní čára, planktonožravá, hejnová, rybníky, mírně tekoucí vody •Ouklej obecná Alburnus alburnus – štíhlé stříbřité tělo, ostrá hrana na břiše, rovný hřbet, opadavé šupiny. Hejnová při hladině •Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus – chráněná, na čistých tocích •Hořavka duhová Rhodeus sericeus – 5 – 8 cm, zkrácená postranní čára, hřbetní i řitní ploutve s delší základnou, samice s kladélkem do 40 jiker, dutina mlžů •Podoustev říční Vimba vimba – spodní podkovovitá ústa, prodloužená řitní ploutev •Ostroretka stěhovavá Chondrostoma nasus – dunajské povodí, příčná spodní ústa •Amur bílý Ctenopharyngodon idella – vodní makrofyty, introdukovaný •Tolstolobik bílý Hypophthalmichthys molitrix – oba druhy •Tolstolobec pestrý Aristichthys nobilis rostlinný plankton •Ostrucha křivočará Pelecus cultratus – Morava •Parmičky, razbory – akvarijní •SEKAVCOVITÍ Cobitidae •Drobné rybky, protáhlé štíhlé většinou lysé tělo, 6 – 12 vousků, holé nebo malé šupiny, větší počet zubů na požerák. kosti. Přední část plynového měchýře v kostěnném obalu. Chybí v Americe a Australii •Piskoř pruhovaný (páskovaný) Misgurnus fossilis – 10 vousků, černé vers. žlutohnědé pruhování, do 30 cm, zabahněné vody. Pomocné střevní dýchání •Sekavec podunajský Cobitis elongatoides – 10 cm, skrytě na písčitém, kamenitém dně, žluto-oranžový podklad s temně hnědými skvrnami. •Sekavčík horský Sabanejewia aurata – přítoky Moravy •Mřenky Botia – akvaria •MŘENKOVITÍ Balitoridae •Dříve součást sekavcovitých •Mřenka mramorovaná /Noemacheilus barbatulus/B.barbatula – temně zelená až hnědá, boky mramorované, 6 vousků, do 15 cm kost ryby III •Řád: TRNOBŘIŠÍ Characiformes •Ozubená ústa, tuková ploutvička. 7 čeledí, 1300 druhů •TETROVITÍ (Trnobřiší) Characidae •Tetry Hemigrammus hlavně J. Amerika •Hyphesobrycon (t. konžská), Cheirodon, Paracheirodon •PIRAŇOVITÍ Serrasalmidae •Dlouhá řitní ploutev, ostré zuby •Pirani Pygocentropus – hejnové, do 30 cm, dravé •Serrasalmo (D) Karibská a Amazonská oblast •ÚZKOTLAMKOVITÍ •POLOZUBOVITÍ kost ryby III •Řád: SUMCI Siluriformes •Lysí, někdy s kostěnnými deskami, ozubená ústa s vousy, 2 000 •SUMCOVITÍ Siluridae •Sumec velký Silurus glanis – velká široká tlama, 2 + 4 vousy, štíhlé tělo, zaoblená ploutev, dravý – 3 m, 200 kg •S. amurský - Dálný Východ •SUMEČKOVITÍ Ictaluridae •Sumeček americký Ictalurus nebulosus – introdukce, 8 vousů (2 + 2 + 4), větší hřbetní ploutev, tuková ploutvička, menší (do 35 cm, 0,5 kg) •PASUMCOVITÍ Malapteruridae •Pasumec elektrický Malapterurus electricus – •bez hřbetní ploutve, místo ní velká tuková ploutev. Afrika (Nil) •KOSATKOVITÍ •Holí, malí •SUMEČKOVITÍ •S. Corydoras •Vandelie obecná – candiru – parazit žaber sumců, vniká proti proudu vody • •Řád: NAHOHŘBETÍ Gymnotiformes •S. a J Amerika, ploutevní lem, podobní úhořům •Paúhoř elektrický Electrophorus electricus – do 3 m, •elektrické orgány (600 V, 0,5 – 0,75 A, krátké výboje, dýchají sliznicí patra, povodí Amazonky, Orinoka – vody chudé O2 kost ryby III kost ryby III kost ryby III •ŠTIKY Esociformes •Tuková ploutvička chybí •ŠTIKOVITÍ Esocidae, 5 dravých druhů •Štika obecná Esox lucius (F) – Evropa, Asie, S. Amerika, do 50 kg •Š. muskalunga – velká jezera S. Amerika, do 2 m, 50 kg •Š. amurská – do 110 cm, 16 kg •Š. černá – do 40 cm (východ USA) •BLATŇÁKOVITÍ Umbridae •Blatňák tmavý (G) Umbra krameri – Slovensko • •LOSOSI Salmoniformes •Tuková ploutvička, draví. Výtěr ve sladkých vodách (anadromní) •LOSOSOVITÍ Salmonidae •Losos obecný (atlantský) Salmo salar – severní Atlantik, do 1,5 m, 40 kg. Modrošedý hřbet, stříbřitě lesklé boky. Anadromní, strdlice 3 – 5 roků ve sladkých vodách, zpět, více výtěrů. •Pstruh obecný Salmo trutta •P.o. potoční S.t. m. fario – prokysličená voda, tmavý hřbet, žlutozelené boky, šedé břicho. Červenavé a černé skvrny. Několik kg, hmyz, rybky. Umělý odchov. Stálý. •P.o. jezerní S.t.m. lacustris – stálý •P.o. mořský S.t.m. trutta – anadromní, až 15 kg •Hlavatka podunajská Hucho hucho, h. sibiřská (taimen), lenok sibiřský •Nelma obecná bezost ryby blatň tma Umbra kram Bt bezost ryby •Siven Salvelinus – aklimatizačně obtížný druh, kyselé vody •S. alpský, s. americký, s. obrovský •Pstruh duhový Oncorhynchus mykiss /Salmo gairdneri (irideus) – evropská forma/ – Severní Amerika, méně náročný •Pstruzi Oncorhynchus (C) – severní část Tichého oceánu, do 15 kg, trdliště v řekách východní Sibiře, Kamčatky, Aljašky až do západní části Sever. Ameriky •P. keta O. keta – S., A., tahy až 3 500 km, 2 ekologické rasy: do 5 a 10 kg •P. gorbuša O. gorbusha – hrbatá v rozmnožování •P. čavyča O. tchavycha – až 1 m, 17 kg, Amer. i Sibiř, nejkvalitnější maso •P. nerka O. nerca – při rozmnožování červená, druhé nejkvalitnější maso •P. kisuč O. kisuch – spíše americký, třetí nejkvalitnější maso •P. masu – oblast Japonska •(SÍHOVITÍ Coregonidae) •Shodné znaků s předchozí čeledí, planktonožraví •Síh severní maréna Coregonus lavaretus maraena - •introdukovaná z pomořanských jezer, planktonožravá •M.(S.) malá – z Polska, Německa, Ruska •Síh peleď – introdukovaný z běloruských jezer, chovaný v našich rybnících •S. omul •(LIPANOVITÍ Thymallidae) •Tuková ploutvička, vysoká hřbetní ploutev •Lipan podhorní Thymallus thymallus (D) – proměnlivé zbarvení, méně O2 •L. sibiřský bajkalský bezost ryby • •Řád: HRDLOPLOUTVÍ (MĚKKOPLOUTVÍ) Gadiformes •Břišní ploutve před hrudními, měkké paprsky. Chybí ductus pneumaticus, •drobné mezisvalové kůstky, zakrnělý i plynový měchýř •TRESKOVITÍ Gadidae •Hřbetní ploutev – 3, řitní – 2 části. Draví, ozubená ústa, 1 vous. Pelagické ve studených vodách, málo sladkovodní •Treska obecná Gadus morrhua – druhá nejdůležitější lovná ryba (po sledi) – do 1,5 m, 40 kg, žere sledě na tazích, až 9 miliónů jiker. Průmyslový lov. Kůže, plynový měchýř – klih, odpady – rybí moučka •T. skvrnitá G. aeglephinus, t. tmavá G. virens, t. bezvousá G. merlangus •Mník jednovousý Lota lota – sladkovodní. Chutné maso, dravý (jikry), u nás do 1 kg, severská jezera 20 kg •M. mořský • •Řád: ĎASOVÉ Lophiiformes •Velká zploštělá hlava, velká ozubená ústa. Samostatné přední paprsky hřbet. ploutve – vnadidla (luminiscence). Bentické, některé hlubinné •Ďas (dábel) mořský Lophius piscatorius (F) – až 2 m, do 500 m, výtěr pod 1000 m • •Řád: CÍPALOVÉ Mugiliformes •CÍPALOVITÍ Mugillidae •Hrudní ploutve posunuty nahoru, bez postranní čáry, euryhalinní, hosp. významní •Cípal hlavatý Mugil cephalus – 70 cm, až 10 kg, kosmopolita. Při ohrožení vyskakují z vody → lov na rohože kost ryby I kost ryby I kost ryby II •Řád: GAVÚNI Atheriniformes •V kostře primitivní i pokročilé znaky. Chybí •tvrdé paprsky, postranní čára nízko. •Cykloidní šupiny, požerákové zuby, Physoclisti. •Rozmanití •Gavún Atherina presbyter – evropská moře (i Jadran), hejnový • • •Řád: JEHLICE Beloniformes •JEHLICOVITÍ Belonidae •Tropické ryby s pinzetovitými čelistmi a kuželovitými zuby. •Jehlice rohozobá Belone belone •– evropská moře, do 90 cm, dravá, •při vaření zelenají kosti •LETOUNOVTÍ Exocoetidae •Hrudní (i břišní) ploutve rozšířené, •pod hladinou. Výskok, plachtění. •Letoun měkkoploutvý Exocoetus volitans •POLOZOBÁNKOVITÍ Hemirhamphidae •Polozobánka malajská – •temenní oko, delší spodní čelist kost ryby II jehlice rohoz B bel 120924 Krys Gree P9240125 Kopie - 101202 8c •Řád: HALANČÍKOVCI Cyprinodontiformes •Sladkovodní tropické drobné rybky bez postranní čáry, ozubené čelisti. U některých vnitřní oplození a živorodost, pohlavní dimorfismus. •HALANČÍKOVITÍ Cyprinodontidae •Oviparní, možnost vysychání jiker •Halančík Aphanius – sladké vody Středomoří •Halančík Aphyosemion – tropická Afrika •ŽIVORODKOVITÍ Poecilidae •Živorodí •Živorodka komáří Gambusia affinis – severoamerická, aklimatizována všude •Ž. trpasličí Heterandra formosa – Karolína, Florida, M do 2 cm •Paví očko Lebistes reticulatus – sever Již. Ameriky, karibská oblast •Plata Xiphophorus maculatus – Střed. Amerika •Mečovka X. helleri (J) • kost ryby II F •Řád: VOLNOOSTNÍ Gasteriformes •KOLJUŠKOVITÍ Gasterosteidae •Vřetenovité tělo, zboku kostěnné štíty, přední paprsky hřbet. ploutve - samostatné trny, malí dravci s péčí o potomstvo, brakické vody. •Koljuška tříostná Gasterosteus aculeatus – do 10 cm, 3 trny, zelenohnědý až tmavohnědý pruh, stříbřité boky, růžová (až krvavá) hruď. Hnízdo. •JEHLOVITÍ Syngnathidae •Bizardní, krunýř z kostěnných destiček, trubičkovitě protáhlá hlava •s bezzubými ústy. Hřbetní ploutev ozubené trny. •Jehla mořská Syngnathus acus – do 50 cm, protáhlé tělo s •pancířem, malá ocasní, velká hřbetní ploutev, tělo svisle, •epigamní projevy, samice přenese jikry do břišních váčků samce, •jsou zásobovány O2 z krve samce. Severní až Středozemní moře •Koníček mořský Hippocampus hippocampus – zvláštní tvar, do 10 cm, ovíjivý ocas bez řitní ploutve, pohyb zajišťován hřbetní •ploutví. Vertikální poloha. Obdobné rozmnožování jako předchozí •Koníček dlouhonosý Hippocampus ramulosus •Řasovník rozedraný Phyllopteryx eques •Řasovník obecný Phyllopteryx taeniolatus •– koníčci s bizardními výrůstky, •řasové porosty okolo Austrálie kost ryby II kost ryby II kon dlo 06 i SLo řasovník obecný Phyl taen 100106 Akv Melb Aus •Řád: ROPUŠNICE Scorpaeniformes •Praeoperculum spojeno s ossa infraorbitalia. •?Postavení? •ROPUŠNICOVITÍ Scorpaenidae •250 druhů, Atlantik, velká hlava s kostěnnými •deskami s trny, ploutve s jedovými žlázami •Ropušnice obecná Scorpaena porcus – kamenité dno Atlantiku, Středozemí, Černé moře, jed nebezpečný i člověku, zvlášť dětem •VRANKOVITÍ Cottidae •200 druhů bez kostěnné desky, 2 hřbetní ploutve, pobřežní, sladkovodní •Vranka obecná Cottus cottus (A38) •V. pruhoploutvá C. poecilopus kost ryby IV ropušnice skvrn 0308 •Řád: OSTNOPLOUTVÍ Perciformes •Druhově nejbohatší (120 čeledí, desítky podřádů). •Ktenoidní šupiny. Hřbetní i řitní ploutev ze dvou •částí – přední s ostnitými tvrdými, zadní s měkkými •paprsky. Břišní ploutve pod hrudními (i před nimi) •napojeny na lopatkové pásmo. D. pneumaticus chybí. •Značný hospodářský význam. •Percoidei •KANICOVITÍ Serranidae •Šest set drobných až velkých druhů (2 m, 400 kg), •i hermafrodité •Kanic Serranus (B38), k. hnědý, k. písmenkový (Jadran) •OKOUNKOVITÍ Centrarchidae •Severoamerické sladkovodní druhy s přední částí hřbetní ploutve nižší než zadní •Slunečnice (okounek) pestrá Leppomis gibbosus (C38) – aklimatizovaná, pestře zbarvená při tření, nezáměrný dovoz (kapři z Jugoslavie x záměrné vysazení akvaristy) •Okounek pstruhový Micropterus salmoides, o. černý M. dolomitu o. diamantový M. Euneacanthus gloriosus – akvarijní ryba •O. terčový Mesogonistus chaetodon " " • kan písmen 060529 G kan hně 0406 Slo •OKOUNOVITÍ Percidae •Sladkovodní i mořské druhy s drsným tělem (ktenoidní šupiny), okraj skřelí – trn. Severní polokoule. 90 druhů. •Okoun říční Perca fluviatilis (L) – běžný druh se žlutavým tělem, svislými pruhy, oddělené části hřbetní ploutve. Přehrady, do 40 cm, 3 kg, většinou 0,5 kg. •Candát obecný Stizostedion lucioperca – protáhlejší tělo neurčitě pruhované, významná funkce ve vodách •C. východní S. volgense – Dunaj •C. mořský, c. kanadský •Ježdík obecný Gymnocephalus cernua – nezřetelně oddělené části hřbetní ploutve, bentický, škodí na jikrách, potěru •J. žlutý G. Schraetser (D38), j. dunajský G. baloni •Drsek větší Zingel zingel, d. menší Z. streber kost ryby II • •KRANASOVITÍ (LODIVODOVITÍ) Carangidae •Teplejší světová moře, tvar, silně vykrojená ploutev (jako makrely), 200 druhů •Kranas obecný Trachurus trachurus – stavrida •– lovná ryba, malé rybky v blízkosti medůzy •Cyanea capillata (ochrana), vyžírají vaječníky •Lodivod mořský Naucrates ductor •– doprovod velkých dravých ryb a paryb, lodí •– motiv: potravní chování – není pravdivé •PARMICOVITÍ Mullidae •Bentické ryby s vousky •Parmice nachová Mullus barbatus (F) •– Středozemí •SLIMULOVITÍ •Slimule živorodá Zoarces viviparus •(jako mník) •STŘÍKOUNOVITÍ Toxotidae •Vystřikování vody, •srážení hmyzu na hladinu •Stříkoun Toxotes (E) kost ryby IV kost ryby IV •PYSKOUNOVITÍ Labridae •Malé, dravé mořské ryby •Pyskoun Labrus, Crenilabrus •Štíhlý kněžík duhový Coris julis •HLAVÁČOVITÍ Gobiidae •Hlavačka podunajská Proterorhinus marmoratus (H38) – přísavný terč z břišních ploutví •Hlaváči Gobius – převážně mořští •ŠTÍTNÍKOVITÍ •Prsní ploutve s volnými paprsky •Štítník Tringa •HRANÁČOVITÍ •BARAKUDOVITÍ Spyraenidae (Soltýnovití) •Do 3 m, dravé, vzhled štiky •Barakuda Sphyraena sphyraena – evropský druh, menší. Jedovatost masa v určitém období (játra) • štítník 0308 Hr •VRUBOZOBCOVITÍ Cichlidae •Sladké i brakické vody, čichové jamky s jediným otvorem, péče o potomstvo •Tlamoun nilský Tilapia nilotica – 50 cm, býložravý, chov •Cichlidky Apistogramma, kančíci Cichlasoma, tlamovci Haplochromis, •skalára Pterophyllum scalare (G) – akvarijní SAPÍNOVITÍ Pomacentridae •Korálové, pestře zbarvené ryby (150 druhů), symbióza se sasankami (výběr nejen druhu, ale i jedince) •SCARIDAE •Pestře zbarvené "papouščí" ryby, tlamky s ostrými okraji (srůst zubů) → zobák papoušků •OSTNATCOVITÍ Trachinidae •Ostny na skřelích, první tvrdé paprsky hřbetní ploutve spojeny s jedovými žlázami, •záhrab v písku •Ostnatec velký Trachinus draco – •jedové žlázy na 6 paprscích hřbetní •ploutve a v ostnech skřelí •CHAENICHTHYIDAE •Antarktida, bez červených krvinek i hemoglobinu → nízký obsah O2 v krvi (0,7 %) kost ryby IV • akv 130203d doma •Anabantoidei •LEZCOVITÍ Periophthalmidae •Tropy indopacifické oblasti, silná svalovina na bázi •hrudních ploutví (pohyb po souši, kamenech, větvích), •oči nahoře s víčkem, malá štěrbina pod skřelemi •Lezec obojživelný Periophthalmus koelreuteri (I38) •CARAPIDAE •Drobné (do 20 cm) průhledné ryby bez ocasní, břišních i hrudních ploutví, parazitují v tělní dutině sumýšů (žerou pohlavní orgány) •Carapus acus •LEZOUNOVITÍ Anabantidae •Drobné ryby s labyrintem •Lezoun indický Anabas scandens – 20 cm, pohyb po souši – ostny párových ploutví. Vysychání vod – jiné nádrže, zahrabávání •GURAMOVITÍ Osphronemidae •„Labyrintní „ ryby s péčí o potomstvo (hnízda, tlama) •Bojovnice pestrá Betta splendens, čichavci Trichogaster, rájovec dlouhoploutvý Macropodus opercularis (K38) – akvarijní ryby •ŠTÍTOVCOVITÍ Echeneidae (někdy ŠTÍTONOŠI) •Hlavová elipsovitá přísavka z přední části hřbetní ploutve, •přisání na tělo velkých ploutvovců, lodí •Štítovec lodivod Echeneis naucrates – až 1 m •Š. lodní Remora remora – do 60 (20) cm, lov želv na Kubě, přesuny s "nosiči" kost ryby II Can 10-17 281 upr •MAKRELOVITÍ Scombridae (někdy TUŇÁCI) •Vřetenovité tělo s rozeklanou ocasní ploutví, za hřbetní a řitní ploutví řada samostatných ploutviček. Rychlí plavci. Břišní ploutve pod hrudními, někdy bez plynového měchýře. Hejna, hospodářský význam. •Makrela obecná Scomber scombrus (J38)– do 0,5 m, 0,5 kg, Atlantik, lov, bez plynového měchýře, stejné ryby v hejnu, velmi plodné •M. španělská, M. japonská – mají plynový měchýř •TUŇÁKOVITÍ Thunnidae •Velké ryby – 3 m, 500 kg, tropická i subtropická moře. Částečná regulace teploty těla (povrchových vrstev) •Tuňák obecný Thunnus thynnus – Atlantik, sever Tichého oceánu, ceněné maso •T. křídlatý, t. malý •MEČOUNOVITÍ Xiphiidae •Mečoun obecný Xiphias gladius – jediný druh, 4 m, 600 kg s horní čelistí mečovitě protaženou (až 1/3 délky těla), kýl u ocasního násadce. U plůdku zuby, později mizí, hřbetní a řitní ploutev – 2 části, břišní chybí, lysé tělo. Draví – ?omračování?, ?napadá i lodě? •Plachetník širokoploutvý Istiophorus platypterus •– do 1,5 m, 90 kg, rychlost plavání až 110 km/h → •přes 30 m . h-1 P1000849 101206 44 •Řád: PLATÝSOVÉ Pleuronectiformes •Bentičtí, zploštělé tělo ze stran, asymetrické (pravou na dně •– bez pigmentu), barvoměna. Larvy souměrné. •Platýs bradavičnatý Platichthys plessus – 20 – 30 cm, •pobřeží Evropy, do řek i u nás •P. velký Pleuronectes platessa – Atlantik, 1 m, 7 kg •P. Hippoglossus – 4 m, 300 kg •Mořský jazyk Solea, platýš, kambala • •Řád: ČTVERZUBCI Tetraodontiformes •malé tropické pobřežní ryby se splynutými zuby ve tvaru silného papouščího zobáku, lysá kůže s kostěnnými deskami, trny, krátké tělo. Vakovitá vychlípenina ve střevě – plnění vodou, plynem → změna tvaru, objemu. Jedovaté maso, játra. •ČTVERZUBCOVITÍ Tetraodonidae •Čtverzubec Tetraodon – moře i řeky •(Kongo, Nil), nafukující se, i jedovatí •Hranobřich •JEŽÍKOVITÍ Diodonidae •Ježík Diodon – enormní nadmutí, ostny – ježatá koule •HAVÝŠOVITÍ Ostracionidae – nemění tvar •Havýš Ostracion (O) – krunýř se šestiúhelníkovitými destičkami, •MĚSÍČNÍKOVITÍ Molidae •Měsíčník Mola – extrémní zkrácení, vysoké tělo, až 3x3 m, 1t kost ryby II kost ryby II platýs 090604 akvTulc Rom hranobř Valentin oř Canthigast valentini 121106 Kk Zanzi 101206 38 ježíci