Jmenný rod


Gramatický jmenný rod


Ø gr. rod: maskulinum, femininum, neutrum,



Ø vlastní kategorie pouze u substantiv,

záležitostí shody (kongruence) se substantivem u ostatních jmen



Ø slovní druhy s kategorií gramatického rodu: substantiva, adjektiva, většina zájmen a ohebných
číslovek, u sloves – slovesné tvary příčestí, tvary přechodníků



Ø vyjádření gr. rodu: souborem gr. koncovek (v celém paradigmatu)



Ø funkce gr. rodu: slouží ke třídění jmen a přiřazování k určitému typu

   deklinace



Ø vznik gr. rodu: vznikl aplikací přirozeného rodu na neživotné substance




Ø kolísání v gr. rodě:  a) M x F: zakončení na: -l, -z, -j, -c, např. kyčel, rez,

   esej, (Olomouc)


          b) M x F x N: rukojmí


c) dvojrodost vyjádřena zakončením: brambor –     brambora, ale spisovně jen okurka atd.










Přirozený (biologický) rod



Ø je odrazem reality, označuje jedince mužského a ženského pohlaví, případně absenci přirozeného
rodu (názvy mláďat)



Ø existuje u názvů osob a některých názvů zvířat (ne u rostlin)



Ø rod přirozený a gramatický nelze směšovat



Ø rozdíly v přirozeném rodě lze vyjádřit:


a) lexikálními prostředky


b) slovotvornými prostředky


c) syntaktickými prostředky /shodou/




Ø některé názvy osob rodové protějšky netvoří: např. názvy povolání (horník, montér); jména
vespolná: lenoch, miláček, potvora, trdlo, ...)


Ø některé názvy zvířat rod. protějšky netvoří: papoušek, kukačka, zmije…


Ø souborná pojmenování: jedno pojmenování pro všechny rody: člověk, kur, rodič, sourozenec,

souborný význam může získávat jeden člen dvojice: holub, liška, pes apod.