Literatura pro mládež (CJ2BP_LPM1) Tematické okruhy ke zkoušce Doc. PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D. Předpokladem k úspěšnému studiu předmětu je znalost společensko-historického kontextu minimálně na úrovni absolventa SŠ a znalost literárněhistorického kontextu (s důrazem na literaturu 19. a 20. století). U zkoušky bude rovněž prověřována obeznámenost se zadanou četbou. Počátky literatury pro děti a mládež, intencionální a neintencionální složka četby dětí a mládeže, předpoklady vzniku intencionální literatury pro děti a mládež v evropském kontextu (sklonek 17. století) a v kontextu české literatury (70. léta 18. století). Literatura pro děti a mládež za obrození, periodizace a program národního obrození, hlavní znaky obrozenecké kultury (synkretičnost, lingvocentrismus, překladovost, mystifikace, folklorismus), vliv osvícenství na rozvoj literatury pro děti a mládež, složení čtenářské i autorské základny. Výrazné osobnosti podmiňující rozvoj české literatury: J. Dobrovský, J. Jungmann, V. M. Kramerius a V. R. Kramerius. Knížky lidového čtení, didaktizující beletrie pro děti, adaptace z němčiny (V. M. Kramerius, V. R. Kramerius, J. Rulík, F. J. Tomsa, F. Doucha), tvorba pro dívky (M. D. Rettigová, Marie Antonie), poezie pro děti (K. A. Vinařický, V. Zahradník) včetně neintencionální tvorby (K. H. Mácha, F .L. Čelakovský, J. Kollár). Sběratelská a adaptátorská činnost. Osobnost a dílo K. J. Erbena, B. Němcové, romantismus a jeho koncepce folkloru v kontextu české a evropské literatury. Postavení folklorní tvorby v četbě dětí a mládeže. Rozvoj literatury pro mládež ve druhé polovině 19. století, literární generace a skupiny ovlivňující vývoj celonárodního písemnictví (májovci, ruchovci, lumírovci aj.), jejich podíl na tvorbě pro děti a jejich pozdější pozice tzv. čítankových autorů, změny v žánrové skladbě literatury pro mládež, inspirace ze světové literatury (Ch. Dickens, J. F. Cooper, J. Verne, H. Ch. Andersen, Lewis Carroll, O. Wilde aj.). Pokračování ve sběratelských, adaptátorských a edičních aktivitách (M. Mikšíček, B. M. Kulda, F. Bartoš). Rozvoj autorské pohádky (J. Karafiát). Nedostatek původní příběhové prózy (F. J. Andrlík, neintencionální četba mládeže – K. V. Rais, Z. Winter, V. B. Třebízský). Próza s dívčí hrdinkou (E. Krásnohorská, její tvorba a emancipační aktivity). Umělecky hodnotná básnická tvorba poslední třetiny 19. století (J. V. Sládek, K. V. Rais, J. Kožíšek). Literatura pro mládež od počátku 20. století do roku 1945, otázka literárněhistorického mezníku (90. léta v celonárodní literatuře, počátek 20. století v literatuře dětské), oživení tvorby i odborného zázemí v oblasti literatury pro děti a mládež. Vznik odborné revue Úhor, literárněhistorická reflexe vývoje dětské literatury (V. F. Suk, O. Pospíšil), rozšíření specializovaných edic pro děti. Rozvoj teorie a kritiky literatury pro mládež (generace Úhoru, O. Svoboda, V. F. Suk), překonávání pedagogického utilitarismu v koncepci dětské literatury. Prozaická tvorba realisticky zaměřená (J. Š. Baar), se sociálním laděním (M. Majerová, J. V. Pleva, V. Řezáč), populární cykly s dětskými hrdiny (F. Háj, A. Kutinová). Nová témata po r. 1918 – rozvoj literatury životopisné (A. Zhoř), s legionářskou tematikou (F. Langer, R. Medek, A. Cechmajstr aj.), historickou tematikou (E. Štorch). Konjunktura dobrodružné literatury, její různé typy (J. Foglar, F. Běhounek, F. Flos, A. Musil), próza s přírodní tematikou (R. Těsnohlídek, J. Mahen, J. Tomeček). Lidová a autorská pohádka, studium pohádek (J. Polívka, V. Tille-Říha), tzv. boje o pohádku (průběh, argumenty obou stran). Rozvoj autorské pohádky (vliv K. Čapka – vlastní tvorba i přínos teorii pohádky, tvorba J. Čapka, V. Vančury, E. Basse, K. Poláčka, J. Lady, O. Sekory, aktualizace pohádek H. Malířové, sociální pohádky J. Wolkera, nonsens v české pohádce). Inovativní proudy v poezii pro děti (nonsensová poezie V. Nezvala), pokračující tvorba (J. Kožíšek), nástup nové básnické generace ve 40. letech 20. století (F. Hrubín, F. Halas, J. Seifert, I. Blatný). Rozvoj komiksu a obrázkové knížky, ilustrátoři věnující se tvorbě pro děti (Mikoláš Aleš, Vojtěch Preissig, Artuš Scheiner, Josef Lada, Věnceslav Černý, Ondřej Sekora, Zdeněk Burian aj.). Okupace a její vliv na literaturu pro děti a mládež, akcentování historických látek (V. Vančura, I. Olbracht), negativní dopad cenzury (E. Štorch), propagandistická literatura. Kvantitativní nárůst triviální produkce, její typické znaky v literatuře pro děti a mládež. Literatura pro mládež v období od roku 1945 do konce 50. let 20. století, autorská, vydavatelská i názorová pluralita v krátkém období 1945-1948, paralelní tvorba různých literárních generací. Rozšíření publikačních možností, nově utvářená struktura dětského časopisectví (1945 vznik Mateřídoušky). Limitování technickými možnostmi (nedostatek papíru a tiskárenských kapacit po r. 1945). Vývojová diskontinuita po r. 1948, rozštěpení literatury na oficiální, samizdatový a exilový proud, represe autorů, autocenzura. Monopolizace ve vydávání dětských knih (1949 vznik SNDK), časopis Štěpnice a jeho kritická činnost. Poezie pro děti a mládež v 50. letech 20. století, schematismus, sbližování poezie pro děti s poezií pro dospělé v důsledku stejné emblematiky (motivy dítěte jako představitele lepších zítřků), obsahové a formální strnulosti, primitivnosti, přímočará agitační funkce poezie (J. Noha, O. Kryštofek, J. V. Svoboda, J. Alda). Návaznost na tradice a umělecky hodnotná poezie pro děti na sklonku 40. let 20. století a ve druhé polovině 50. let 20. století (tvorba I. Blatného, J. Zahradníčka, F. Hrubína, J. Seiferta, V. Holana, Z. Kriebla, F. Branislava). Próza pro děti a mládež v 50. letech 20. století, druhá vlna příběhů s okupační tematikou, tendenční zkreslování historických událostí, propojování komunistické propagandy s protifašistickým odbojem. Schematičnost literatury pro děti a mládež, černobílé rozvržení a charakteristiky postav, patos. Dětský hrdina jako nositel výchovné funkce (J. Sosnar, J. Mareš). Témata próz ze života současných dětí i autorských pohádek ovlivňována dobovými kampaněmi a politickými tlaky, vliv tzv. školní a pionýrské povídky sovětských autorů. Přepracovávání starších literárních děl (J. V. Pleva). Cenzura a autocenzura po roce 1945 a po roce 1948. Literatura pro děti a mládež v 60. letech 20. století, liberálnější klima, osvobození literatury pro mládež od přímých didaktických a ideologických povinností, konkurence SNDK v podobě nově vzniklých regionálních nakladatelství, transformace SNDK v Albatros, základní ediční řady Albatrosu, časopis Zlatý máj se otevírá zahraničním podnětům, založení BIB (tehdy československá aktivita). Změny ve skladbě časopisů pro děti a mládež (1967 Sluníčko, 1968 Sedmička pionýrů), akceptování oddechové a zábavné funkce literatury pro mládež. Próza ze života dětí a mládeže v 1. polovině 60. let 20. století pokračuje v angažované linii, nástup tzv. nové vlny v příběhové próze (O. Hofman, J. Bouček, H. Benešová, I. Hercíková, H. Franková, J. Procházka) ve 2. polovině 60. let. Próza pro děti mladšího školního věku (B. Říha, J. Ryska). Autorská pohádka v 60. letech 20. století, návaznost na podněty meziválečného období, určujícím prvkem je hra a hravost. Vyděluje se nonsensová pohádka a konstituuje se typ pohádky založený na prolínání reálného příběhu z dětského života s pohádkovými fantazijními prvky. Proud svérázných invariant folklorní pohádky, humorný posun tradičních postav a motivů kouzelné lidové pohádky (J. Werich, V. Čtvrtek, F. Nepil). Dětská hra, experiment v tvorbě Z. K. Slabého, O. Hejné, J. Trnky, H. Frankové, D. Mrázkové, M. Macourka, O. Hofmana, A. Vostré, A. Mikulky, I. Klímy. Parodizace, mystifikace v tvorbě L. Dvorského, R. Krátkého. Zpřístupňování světového kulturního odkazu, adaptace (J. Hiršal, J. Kolář, E. Petiška). Hodnotové rozvrstvování poezie pro děti: výlučná, experimentální tvorba i nenáročné verše pro průměrný konzumentský vkus. Nástup básníků střední a mladší generace, dominance kainarovsko-krieblovské linie (J. Kainar, Z. Kriebel, J. Hanzlík, P. Šrut, I. Štuka, J. Havel, J. Kolář, J. Hiršal), výrazné osobnosti mimo literární proudy (M. Lukešová, L. Dvořák, K. Šiktanc). Antologie, poezie pro dospívající. Literatura pro děti a mládež v 70. a 80. letech 20. století, normalizační proces, další vlna publikačního omezování, perzekucí a vylučování z literatury. „Pokrývačství“ v literatuře pro mládež, exilová a samizdatová literatura pro mládež (Uzel pohádek, I. M. Jirous, J. Gruša). Státní podpora aktivit spjatých s dětskou knihou (KMČ, 17. Kongres IBBY v Praze). Stagnace poezie, uměleckonaučné literatury. Prozaická tvorba vymezována podněty zvenčí (nakladatelské soutěže k oficiálním výročím), další vlna příběhů s okupační tematikou (P. Křenek, V. Klevis, H. Franková, E. Horelová). Nová autorská generace (H. Bořkovcová, V. Steklač, V. Plívová-Šimková, E. Horelová, M. Zinnerová, E. Bernardinová, P. Křenek). Tematika venkova (J. Ryska, B. Říha, E. Bernardinová). Tzv. sanitární hrdina v literatuře pro mládež koncem 80. let nahrazen postavou dětského outsidera. Tematické restrikce v literatuře pro mládež, „obroušení“ konfliktnosti (povolená témata: alkoholismus rodičů, děti svěřené do ústavní péče, adopce, rozvody rodičů apod.). Rozvoj humoristické literatury (V. Steklač, A. Vostrá). Pohádkové ladění prózy pro mladší čtenáře (J. Hanzlík, O. Hofman, E. Petiška). Autorská pohádka: alegorické příběhy (B. Říha), tzv. čtvrtkovský typ pohádky (V. Čtvrtek, F. Nepil), nonsensová poetika (O. Hejná, M. Macourek, D. Mrázková, A. Mikulka, O. Hofman), epické miniatury (J. Kahoun). Autorské adaptace folklorních látek (V. Hulpach, E. Petiška, H. Lisická, O. Sirovátka). Literatura pro děti a mládež v 90. letech 20. století, změněná společensko-politická situace a její vliv na kulturní sféru, demonopolizace ve vydávání dětských knih a formování knižního trhu, komercializace dětské literatury, profily nejdůležitějších nakladatelství zaměřených na dětskou literaturu. Zpřetrhání informačních sítí (zánik časopisu Zlatý máj) a reakce na tento stav (Ladění, aktivity České sekce IBBY), nedostatečná bibliografie současné tvorby. Obavy ze stagnace původní tvorby v první polovině 90. let 20. století, rozkolísání hodnot. Vznik Zlaté stuhy (rozšíření kategorií od druhé pol. 90. let). Nové postavení dětské literatury v souvislosti s proměnami dětského života (informační zrychlení – encyklopedie, vizualizace, relaxační a zábavná funkce literatury je suplována médii atd.). Proměny dětského časopisectví od 90. let 20. století do současnosti. Teoretická a kritická reflexe dětské literatury, výzkumy čtenářství (Gabal, Trávníček). Poezie pro děti a mládež od 90. letech 20. století, ediční návraty starších autorů (I. Blatný, J. Zahradníček, V. Renč, J. Hiršal) a tvorba v minulosti perzekvovaných autorů (J. Brukner, K. Šiktanc), pokračující tvorba generace 70. a 80. let 20. století (M. Černík, J. Žáček, P. Šrut, M. Kratochvíl, J. Havel, M. Lukešová, J. Dědeček aj.), ojedinělé debuty (J. Weinberger a jeho nonsensová poezie). Nástup nové básnické generace: R. Malý, P. Nikl, Robin Král. Příklon starších autorů k poezii: D. Fischerová. Tzv. zpívaná poezie (J. Nohavica, Z. Svěrák, J. Vodňanský, E. Frynta). Triviální poezie pro děti, abecedáře, didaxe a užitkovost v poezii pro děti. Významné ediční počiny (antologie, reedice). Autorská pohádka od 90. let 20. století, imitativně-inovační typ (M. Kubátová, J. Kincl, V. Klimtová), nonsensově-parodický typ (A. Mikulka, P. Ouředník, M. Macourek, J. Kahoun, Z. Svěrák), imaginativní typ (K. Šiktanc. D. Fischerová, E. Hudečková, J. Stránský). Žánrové experimenty – pohádkové travestie (M. Wagnerová). Pohádka inspirovaná příběhy z dětského života (P. Brycz, V. Fischerová, S. Fischerová). Rozvoj adaptací pohádek, mýtů a bájí, častý výskyt dříve cenzurovaných látek jako židovské, romské, americké aj. (P. Šrut, H. Doskočilová, L. Pavlát, E. Hudečková, J. Kahoun, M. Toman). Vzrůstající zájem o lokální folklor (V. Hulpach, v moravském regionu např. M. Šrámková). Adaptace kulturního odkazu: R. Fučíková, A. Ježková. Rizika vyplývající z komerčního přístupu (nekvalitní jazyková úprava, produkce nadnárodních nakladatelství, stírání svérázu původních předloh apod.). Podoby příběhové prózy pro děti a mládež, příklon k autenticitě (memoáry, stylizované výpovědi o prvních láskách a dříve tabuizovaných tématech – drogová závislost, mentální i fyzický handicap, rasismus) a pronikání fantastických prvků do realisticky laděné příběhové prózy (rozmývání žánrových hranic). Filozofizace prózy pro děti a mládež (D. Fischerová, I. Procházková, M. Míková), fyzicky, psychicky či sociálně handicapovaný hrdina (M. Drijverová, I. Procházková, I. Březinová), otázka handicapovaných autorů a recepce i reflexe jejich děl (D. Střihavková, J. Šedý). Prózy pro začínající čtenáře (M. Drijverová, I. Březinová, H. Doskočilová, M. Kratochvíl). Problematika jinakosti v díle současných autorů (M. Pilátová, I. Březinová, A. Ježková). Próza s dívčí hrdinkou – průlom tematických tabu, invaze substandardních textů. Tzv. pomocná literatura s dívčí hrdinkou (E. Bernardinová, I. Březinová), triviální literatura (L. Lanczová), kvalitativní posuny v románech pro dívky (I. Procházková, I. Březinová). Stagnace původní dobrodružné prózy (V. Steklač, S. Hrnčíř), pokusy o žánrovou inovaci (R. Štulcová, D. Krolupperová). Literatura s historickou tematikou: adaptace pověstí (viz R. Fučíková, A. Ježková), téma holocaustu (I. Klíma, H. Bořkovcová, F. Tichý). Příběhová encyklopedičnost (J. Dvořák). Obrázkové knížky (bilderbuchy, ikonotexty), renesance zájmu o obrázkovou knihu, ikonotexty s pohádkovým laděním (P. Nikl, P. Čech, M. Skala), naučně orientované obrázkové knížky (P. Sís, L. Seifertová, R. Fučíková, inspirace tvorbou M. Šaška). Obrázková knížka jako objekt, hračka (D. Urbánková, produkce nakladatelství Běžíliška). Konceptuálně laděné a interaktivní knížky (O. Buddeus – D. Böhm, O. Horák – J. Franta). Rozmývání žánrových a věkových hranic v LPM, tvorba pro tzv. dvojího adresáta jako bezděčný akt i vědomá autorská strategie (např. P. Nikl, M. Viewegh, P. Šrut). Kritická a literárněteoretická reflexe LPM: významní představitelé současné literární teorie a kritiky a odborná literatura k problematice LPM. Významné literární ceny a soutěže světového a celostátního charakteru.