Tzv. sémantická obdoba (souřadnost) (a) děje spojené společnými znaky (vydáváním zvuků, přijímáním potravy): Najednou ale něco z dálky zachrastilo, kluci se naráz zastavili – nic – ticho, pak to ale zazvonilo a kluci skočili za velikou lopuchu – pak to zas trochu jakoby zabubnovalo… (Trnka, 1971: 93) Já s Andulou přisednu, něco pojíme, něco vypijeme, pokecáme a pak spolu ujedeme a necháme je tam samotné. (SYN) (b) stavy, činnosti pojmenované antonymy V noci se budí kolem 3. hodiny, a tak vstane a pracuje. Pak si jde ještě lehnout. (SYN) Nedostatkem kyslíku se pacient vzbudí, začne opět dýchat, usíná a celý cyklus se opakuje. (SYN) Sémantická souvislost (c) činnost a její nástroj: Faba totiž napadlo, že bychom si mohli zahrát stolní tenis a Anabele se ta myšlenka zalíbila. Nabídla jsem se tedy, že předtím ostříhám trávník, na což jsem se ostatně chystala už několik dní. Máme starou sekačku, takové páchnoucí monstrum, co dělá rámus, že člověk neslyší zvonek ani telefon. (SYN) Jeden voják s přenosným autogenem vystoupil na výstupek u mříže, zapálil hořák a začal řezat kovovou mříž. (SYN) (d) činnost a její původce …a bylo těch ptáků tolik, že když se pojednou jako na povel všichni vznesli k nebi, zatemnilo se na chvíli. (SYN) (e) celek a část Na nástupišti stál už rychlík připravený k odjezdu. Lokomotiva mohutně dýmala. (cituje Mluvnice češtiny 3, 1987: 704) Otevřenou brankou bylo vidět zas tu starou zahradu. Pod trávníkem stál ten trpaslík… (Trnka, 1971: 27) …bylo těch ptáků tolik, že když se pojednou jako na povel všichni vznesli k nebi, zatemnilo se na chvíli. Když pak přelétli a nebe se zase vyjasnilo, viděl jsem, jak se právě nade mnou snáší krásně modré sojčí peříčko… (SYN) (f) stav a jeho symptom, např. např. nemoc – horečka, zvonit – rámus …a ten hrneček zachrastil nebo zazvonil a to byl ten rámus, co nás polekal. (Trnka, 1971: 93) A tady, pouhých několik hodin po tragédii, směje se jeho žena s jeho nejlepším přítelem za křovím v zahradě, která mu patřila. Pozdravil jsem paní Douglasovou dost upjatě. V jídelně jsem sdílel její zármutek, ale teď se její prosebný pohled setkal s mýma nedojatýma očima. (SYN) Měl v očích horečku. Zkalněly mu panenky, zvodnatěly zornice. Byl bledší než jindy. (SYN) (g) živou bytost, objekt nebo látku a místo, k němuž patří – tzv. vztah přináležitosti (srov. Daneš, 1985: 205; Mluvnice češtiny 3, 1987: 704): Před lopuchou byla dosti veliká mýtina, uprostřed byl starý bazén, voda v něm již dávno nebyla, jen samé listí. (Trnka, 1971: 93) Další zvěř, která je zde běžná, je lesní koroptev (Bonasa umbellus). Najde se ale jenom v lesích, nikdy na poli. (SYN) (h) místo (obec, město…) a region, do něhož patří: Ve Orlických horách jsou sjezdovky s výjimkou Čenkovic upravené. Nejlepší podmínky jsou v Říčkách, kde je přes 70 cm sněhu. (SYN)