Literatura v kontextu náboženství
Ondřej Sládek, jaro 2018


Předmět studia:
•Literatura v kontextu náboženství
•Náboženství v kontextu literatury
•
•Rozdíl: výchozí pozice: od literatury, anebo od náboženství
•Vztah 2 fenoménů: literatury a náboženství
•
•Literatura = psané texty, písemnictví
•Náboženství = ???

Náboženství: definice



•ROZDÍLNÉ DEFINICE VYTVÁŘEJÍ ROZDÍLNÉ SOUBORY ÚDAJŮ A RŮZNÁ OHNISKA ZÁJMU.
•„Náboženství“ je jen slovo, kterým označujeme celé soubory různých sociálních a kulturnědějinných
jevů.
•
•Sociální, psychologické, kulturní, historické, jazykové, etymologické atd. definice toho, co
označujeme jako náboženství, co má ale nejrůznější projevy.
•Srov. např. uctívání zpěváků, herců, youtuberů; tradice a rituály ve společnosti, ve sportu, ve
třídě…
•Zkoumáme to, na co se zaměříme: MĚŘÍTKO VYTVÁŘÍ JEV.
•
•
•Mikroskop = nástroj poznání
•Teorie, metody = nástroje poznání
•Tj. vědecký pohled na svět (interpretace jevů; terminologie: protony, neutrony, fyzikální síly)
•Náboženský pohled na svět (interpretace jevů; terminologie: Bůh, boží slovo, Duch svatý atd.)
•
•
•
•

Náboženství: výklad pojmu
•Náboženství (angl. religion; něm. Religion; fr. religion atd.)
•Pův. lat. religion = posvátná úcta, zbožnost
•Cicero: relegere = číst znovu
•Lactantius: religare = znovu spojit
•Augustinus: reeligere = znovu zvolit; vera religion = pravé náboženství
•
•Tj. definice vycházející z etymologie

Definice
•Definice týkající se vzniku a vývoje náboženství (resp. původu náboženství); zvl. v novověku
•
•Euheméros z Messeny (340-260 př. n. l.). Bohové jsou původně velcí vladaři minulosti, kteří
zavedli kult svých osob, aby si zajistili poslušnost poddaných. Náboženství je výplod fantazie.
•Titus Lucrerius Carus (97-55 př. n. l.). Bohy stvořil lidský strach.
•Hésiodos: Theogonie/Železný věk
•
•E. B. Tylor: animistická hypotéza o vzniku náboženství; anima=duše
•H. Spencer: náboženství vzniklo z kultu předků
•W. R. Smith: vznik z kultu předků a kultu zvířat (totemismus)
•Omyl: jeden počátek, jeden základní princip, náboženství coby primitivní přístup ke skutečnosti
•
•
•
•

•Degenerativní hypotézy: úpadek, rozklad původní víry
•W. Schmidt (úctu k nejvyšší bytosti lze najít všude; urmonoteismus)
•Leo Frobenius: teze o kulturních cyklech
•Fritz Graebner: migrace, kulturní vlivy
•
•Funkcionálně a strukturálně orientované definice (B. Malinowski, C. Lévi-Strauss)
•Sociologické a psychologické definice (E. Durkheim = náboženství je jednotný systém přesvědčení,
věr a praktik, které mají vztah k posvátným věcem (faktům)
•Fenomenologické definice (Rudolf Otto, Gerardus van der Leew), Mircea Eliade; POSVÁTNO; mysterium
tremens i fascinans
•Atd.
•
•Responzivní hypotéza
•Jan Heller: odpověď člověka na to, co jej přesahuje; odpověď na otázku po smyslu.
•
•

Pokus o vymezení pojmu náboženství
•NÁBOŽENSTVÍ JE VZTAH ČLOVĚKA K NUMINÓZNÍ TRANSCENDENCI.
•
•Východisko nikoli od zastřešujícího pojmu náboženství, nýbrž:
•od reality, od konkrétních projevů – zkušeností a norem.
•Co zkoumat?
•
•Nábožensky vykládané skutečnosti (vyšší, nadpřirozená, smyslově nepřístupná skutečnost)
•Nábožensky vykládané zkušenosti (náboženská interpretace prožitků; komunikace s Bohem; mystické
stavy atd.)
•Nábožensky vykládané normy (pravidla, příkazy, které mají normativní charakter
•
•
•Náboženství je doprovodný a zároveň konstitutivní jev lidských dějin a kultury. Náboženství a
prvek vlastní sebetranscendence = svědčí o antropologické konstantě.
•V centru naší pozornosti nejsou vlastní náboženské pravdy, ale také skutečnosti, zkušenosti a
normy, ale to, jaký VÝZNAM mají pro jednotlivce i společnost.
•Zajímá nás, jak se tento VÝZNAM promítá do textů (normativních i nenormativních), jak se projevuje
v literatuře.
•

Typologie náboženství
•Podle předmětu:
•Náboženství ve vlastním smyslu (numinózní transcendence)
•Kvazireligiózní oblasti
•Kryptoreligiózní směry (dogmata, kulty, obřady; má náboženské prvky, nepokládá se za náboženství)
•Pseudoreligiózní směry (psychoterapeutické meditace, new age aj.; pokládá se za náboženství)
•
•Podle formálního předmětu:
•Teistická náboženství (monoteistická, polyteistická)
•Neteistická náboženství (transcendence je neosobní)




Texty
•Literatura = umění písma, písemné verbální umění
•Literární x neliterární texty
•Fixace mluvené (orální) tradice
•Milman Parry (orální hrdinská poezie): existují dvě formy literatury (orální, písemná); Odyssea a
Ílias = orální počátek (formule=skupiny slov, které se pravidelně používají za stejných metrických
podmínek; nejde o obsah, ale o formu; forma (formule) zajišťuje to, že si lze zapamatovat až 27 000
veršů). Analog. jihoslovanská orální epika.
•

autor – text – interpret - interpretace
•Text/literatura
•Náboženský fenomén
•Fenomén náboženství
•
•Literatura: jakožto aktualizace a obnovení jazyka; integrace jazyka; fikce; estetický objekt;
intertextový a sebereflexivní konstrukt
•
•Texty:
1.POSVÁTNÉ TEXTY
2.OSTATNÍ NORMATIVNÍ TEXTY
3.NENORMATIVNÍ TEXTY
4.OSTATNÍ NENÁBOŽENSKÉ TEXTY

Posvátný text
•Normativní text
•Absolutní závaznost (autorství přisuzováno bohu)
•Vznik a kanonizace textů
•Tóra vs. Nový zákon (zvl. evangelia)
•Text, kterému je přisuzována normativnost, podle toho se k němu také jako k jinému (tj.
posvátnému) chováme.
•Zvláštní způsoby zacházení s textem (manipulace, způsob četby, prostor, kde se čte, povolání k
četbě)
•Četba  a interpretace (vylučnost interpretů; zákaz četby a interpretace)

Mýtus
•Řec. mýthos = vyprávění; odvozeno od mýtheuein = vyprávět
•Odpovědi na otázky týkající se života a smrti, vzniku a tradice společnosti, vzniku věcí a
poznání; POSVÁTNÉ VYPRÁVĚNÍ o tom, co bylo na počátku věků – in illo tempore. Nemá konkrétního
autora.
•
•Vyprávění se řec. ale také řekne EPOS (vyprávění ve verších, epická báseň); vyprávění, jehož
autora známe.

Typologie mýtů
•kosmogonické mýty (z řec. kosmos, svět a gonia, zrození), které vyprávějí o vzniku a počátcích
světa;
•antropogonické mýty (z řec. anthropos, člověk a gonia, zrození), které vyprávějí o původu, zrození
či stvoření člověka;
•aitiologické mýty (z řec. aitia, příčina), které vysvětlují původ různých svátků, zvyků a
institucí a potvrzují tak jejich oprávněnost;
•soteriologické mýty (z řec. sótér, zachránce) o záchraně a zachráncích;
•eschatologické mýty (z řec. ta eschata, poslední věci), které předkládají obrazné vylíčení
budoucnosti, případně konce světa.

Hésiodos: Theogonie
•řecké první systematické zpracování mýtů o vzniku bohů a světa
•Úranos a Gé (Nebe a Země)
•Kronos (Chronos, Čas; požírající své vlastní děti) a Rhea (proudění vody) == temný věk
•Zeus a Héra (bohové na Olympu)
•
•Mýty: stvoření světa, stvoření člověka;
•člověk byl stvořen ke službě bohům, bohové o něj i o celou zemi pečují;
• bohové odstraňují chaos, světu dávají řád.
•Ten je třeba zachovat v kultech, rituálech i v osobním jednání.
•Hřích je porušením řádu. Porušení má za následek vpád chaosu a zla (kauzalita: hříchu a zla/trestu
= to bylo cizí sumerskému náboženství).
•

Enúma eliš (akkadský mýtus)
•Když nahoře, recitován každoročně; vznik asi 18. - 7. st. př. n. l. (asi 12. stol. ) (aktivně až
do zániku Babylónie 539 př. n. l.)
•1100 veršů; 7 zpěvů
•Kosmogonický mýtus; zdůvodňuje povýšení Marduka (pův. lokální bůh Babylónu) na hlavní božstvé
mezopotamského pantheonu.
•Apsů (sladkovodní oceán) a Tiámat (slané moře); mužský a ženský princip
•Z toho vznikly generace bohů
•Vznik Marduka z boha Ey a bohyně Damkiny (nejmladší, ale nejmocnější bůh)
•Generační spor (Ea zabije Apsů; Marduk pak Tiámat)
•Marduk se stanej nejvyšším bohem; z torza Tiámat (kúbu = embryo, nestvůra, zrůda) stvoří Marduk
nebesa a zemi, seskupí hvěždy.
•Marduk stvoří k člověka, aby zbavil bohy jejich těžké práce. Stvořitelem je Ea, Marduk je
inspirátorem.
•Oběť bohů: Kingu – velitel vojsk a manžel Tiámat, krví oživí člověka. Smrtelný člověk dostane
substanci nesmrtelnosti, ale i špetku vzdoru (dědičná vina).
•
•
•
•

Asýrie, Babylónie
•Sumer (5 tis. př. n. l.); zemědělci; chtoniční bohové;
•Klínopis (3. tis. př. n. l.)
•Asýrie: polyteismus, animismus a totemismus; náboženský antropomorfismus
•Bohové (až 3 tis.) obdařeni nesmrtelností, jednají a myslí jako lidé
•Tendence k monoteismu (dominance jednoho boha)
•
Výsledek obrázku

Písmo
•
•Čína (Džia-chu, Che-nan); 7 tis. let
•Kultura Vinča; vinčanské znaky (Rumunsko; 6. tis. let)
•Sumerové: 4. -3. tis. obrázkové písmo; znak = předmět; klínové písmo = zvuková – slabičná - podoba
jednotlivých slov
•Akkadové: klínové písmo; kol. 2. tis. = akkadštině se dělí na severní asyrštinu a jižní
babylónštinu.
•

Egypt:
po sjednocení obou částí (29 stol. př.n.l.); písmo = dar Bohů (Thovt; bůh Měsíce, stvořitel, magie,
čarování; odvozeno od boha Džehutiho; Hermés); kult Thovta v Chemenu
Hieroglyfické písmo (z řec. hiera glyfé); logografické písmo;
Kombinace postupů: piktogramy, hlásky, skupiny hlásek (souhlásek), tj. ideogramy, fonogramy; psaní:
zleva doprava; T. Young, J.-F. Champollion; Rosettská deska (1799; hieroglyfy, démotické a řecké
písmo).
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Thoth.svg/220px-Thoth.svg.png

•Féničtina = hláskové písmo, fonetické; 22 znaků pro souhlásky (nezná samohlásky); 14.-11. stol.
př.n.l.; psaní zprava doleva
•
•Aramejština od 8. stol. př.n.l. úřední jazyk perské říše; semitský jazyk;
•
•Řečtina (indoevropský jazyk; mykénština – lineární písmo A, B (Knóssos); 14 stol. př.n.l.
•6.-4.př.n.l. literární památky dokládají klasickou řečtinu: dórština, attičtina, ionština,
aiolština
•
•Latina (indoevropský jazyk; okolí Říma, 7. stol. př.n.l.)
•Stará latina 7.-1.stol.př.n.l.
•Klasická latina; období Římské říše (Caesar, Cicero, Ovidius, Horatius, Vergilius)
•Vulgární latina (vliv na románské jazyky; zvl. po 395 n.l.)
•
•
Phoenician alphabet.svg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Clay_Tablet_inscribed_with_Linear_B_scrip
t.jpg/1024px-Clay_Tablet_inscribed_with_Linear_B_script.jpg

Výsledek obrázku pro sinaj
Judaismus
Židovská literatura v proměnách věků
•Bůh (monoteistické pojetí, osobní a abstraktní pojetí, smluvní vztah)
•Tóra = ZÁKON; učení a příkazy Tóry ovlivňují vše;
•Výklad Tóry
•=To vytváří tradici=generuje další texty
•
•Literární tradice (asi 1500/1350 př.n.l. – 200 př.n.l.)
•Exodus z egyptského otroctví, dobytí a obsazení Kanaánu, zpráva o královských dvorech, mravní
ponaučení, slova proroků, liturgie, kroniky, praktické rady, filozofické texty atd.
•Hlediska: prorocká, kněžská, monarchistická
•Různé náboženské tradice: severní kmeny (Efrajim), jižní kmeny (Juda)

Judaismus
•Národní náboženství
•Chrám (586/7 př.n.l.; 70 n.l.)
•Rozšíření mimo původní oblast
•Náboženské a národní dějiny začínají Abrahamem 1750 př.n.l.
•Abraham, Izák a Jákob (Izrael)
•12 izraelských kmenů
•
•Potomci (chabiru) = Hebrejci
•Kanán
•
•Odchod do Egypta (1700-1300)
•Mojžíš  (1500-1300); Sinaj; Desatero, Tóra, Ústní Tóra
•
Související obrázek

•Izrael (722 př.n.l. asyrská vojska dobyla Samaří, přesídlila severní kmeny)
•Juda, Benjamín (židovský národ; Jeruzalém)
•587/586 babylónský vpád (Židé a Izraelité = synonymum)
•537 (konec zajetí)
•Obnova Jeruzaléma
•Lévi (levité; potomci Árona, bratr Mojžíše)
•Rabínské období: místo králů, kněží a proroků nastupují učenci a učitelé (rabíni).
•Klíčové texty: Mišna a Talmud; právní tradice judaismu
•
•
•
Mapa

Izrael – nejstarší texty
•Starý zákon /Stará smlouva (24 knih; 39 samostatných knih – dle Židů)
•Kánon = Jabne (Jamnie, 90 – 100 n. l.)
•Starý zákon == TeNaK
•Tóra = Zákon; Nebiím = Proroci; Ketúbím = Spisy
•
•TÓRA
•1. Mojžíšova = Genesis = Be-rešit
•2. Mojžíšova = Exodus = Šemot
•3. Mojžíšova = Leviticus = Va-jikra
•4. Mojžíšova = Numeri = Ba-midbar
•5. Mojžíšova = Deuteronomium = Devarim
•
•Knihovny: svatyně, jeruzalémský chrám, královský dvůr
•
•
Související obrázek Výsledek obrázku pro tóra

Text Tóry
•Elohoista (spojení se školou Elijáše, Elíši); severní království;
•Bůh = El, Elohim
•Bůh je spravedlivý, je vzdálený lidem
•Protiklad kanánského boha Baala
•Textové vrstvy
•Teorie pramenů: Jahvista, Elohoista, Kněžský kodex, Deuteronomista
•Jahvista (Judsko, starší pramen; Bůh = Jahve = JHVH; dialog s Bohem; osobní bůh; promlouvá svým
hlasem, podoba člověka)
•
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/WellhausensTheory.png/800px-WellhausensTh
eory.png

•Proroci (Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel)
•Knihy historické (První a druhá královská, První a druhá Paralipomenon /Letopisy/,
•Jób, žalmy
•Sváteční svitky (megilot): Píseň Písní, Rút, Pláč, Kazatel, Ester
•Mýty o vzniku světa, člověka
•Pozornost zaměřena na Hebrejce, velké otce židovského národa
•Abraham, Izák, Jákob; vyvolení národa
•Sínaj = klíčová událost, stanovení smlouvy = nábožensko-právní pouto (smlouva obsahuje detaily
týkající se mravního, občanského i náboženského života)
•

•
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/Biblicky_kanon.png


Chrám
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Jerusalem_Ugglan_1.jpg/220px-Jerusalem_Ug
glan_1.jpg
•Šalamon (970-931 př.n.l.)
•587/586 př.n.l.
•70 n.l.
•
•
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Jerusalem_Modell_BW_3.JPG/220px-Jerusalem
_Modell_BW_3.JPG
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Westernwall2.jpg/220px-Westernwall2.jpg

•Mišna
•Zápis ústní tradice, výroky, poučky učenců do 2. stol. n. l.
•Autor: Jehuda ha-Násí
•
•v užším smyslu také:
•Midraše = výklady Tóry; z textu se vyvozují zákony
•Agadot = vyprávění
•
•Gemara
•Komentáře Mišny
•Halachické (halacha = zvyk, obyčej, souhrn žid. náb. práva) a agadické výroky
•Talmud (učení; metoda)
•= Mišna + Gemara
•Právní ústanovení dohledává v biblickém textu
•
•Babylónský talmud
•Jeruzalémské (Palestinský) talmud
•
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/First_page_of_the_first_tractate_of_the_T
almud_%28Daf_Beis_of_Maseches_Brachos%29.jpg/220px-First_page_of_the_first_tractate_of_the_Talmud_%
28Daf_Beis_of_Maseches_Brachos%29.jpg

Křesťanství
•Monoteistické náboženství
•Bůh, Ježíš (Boží syn, mesiáš)
•Bible (SZ, NZ)
•Počet: 1,5 mld.
•Proudy: katolicismus, protestantismus, pravoslaví
•
•Původní jádro: vyznavači Ježíše
•Zvěst o smrti, zmrtvýchvstání, odchod (nebe) •1. století (zvl. díly Pavlovi z Tarsu) překročilo
rámec judaismu – univerzalizovalo se (misie)
•Vydělení z judaismu (1. pol. 2. st.)
•Konec 2. st.  - základní podoba NZ

•Rané období: pronásledování (nárazové; kult mučedníků)
•Obrat: 4. st.n.l. (313 Konstantin I. a Licinius vydali milánský edikt = zrovnoprávnění k.)
•380 n.l. Theodosius I. Veliký – k. státním náboženstvím; potlačování pohanství
•K. + státní organizace: státní svátky: Velikonoce, Vánoce; kult svatých
•Ekumenické koncily (1.-7. n.l. stanovili zákl. k. nauku; dogmatiku:
•Trojice boží: Otec, Syn a duch svatý;
•Božská a lidská přirozenost v osobě JK
•Kanonizace NZ
•Princip apoštolské sukcese v úřadu biskupa
•
•Postupné vydělování církví
•Rozdělení říše: 395 n.l. (Řím, Cařihrad)
•Spor o filioque („i ze Syna“)
•Pr. Duch sv. vychází z Otce skrze Syna
•K. Duch vychází z jednoho zdroje, z Boha Otce i Syna
•Schizma 1054 n.l. (klatba odvolána až 1965 n.l.)

•1453 n.l.  pád Cařihradu
•Příchod znalců řečtiny = vliv na humanismus
•Snaha o reformu církve
•Idea překladů bible do národních jazyků
•Vnitřní zbožnost, etický obrat
•Martin Luther (16. st.); Jan Kalvín, Ulrich Zwingli
•1534 n.l. (Anglie) Jindřich VIII. – anglikánská církev
•K. == vnitrocírkevní reforma; potlačování reformace; tridentský koncil (1545-1563)
•Misie
•1. vatikánský koncil (1869-1870)
•2. vatikánský koncil (1962-1965)
•Ekumenismus; otevřenost k.

bible
•(z řeč. biblia = knihy)
•4. evangelia
•Skutky apoštolských
•14 epištol Pavlových
•7 obecných epištol (Jakub, Petr, Jan, Juda)
•Zjevení Janovo (apokalypsa)
•
•Celkem 27 spisů (koiné)
•
•Kánon: 4. století
•Český překlad: 11. století
•Celek v češtině: 60. léta 14. st. n.l.
•(bible Leskovecká; znič. 1914, Lovaň)
•1549 Jiří Melantrich z Aventina
•Bible kralická; 1579-1594; 1596;1601 NZ, 1613
•1677 Svatováclavská bible
•1961-1983 ekum. Překl.

Výsledek obrázku pro váránásÃ
Hinduismus
•Nábožensko-společenský systém
•Kol. 1 mld. stoupenců
•Není zjeveným náboženstvím
•Nemá zakladatele
•Védské základy
•Další vývoj samostatný
•Nemá pevný literární kánon
•Nemá pevná dogmata
•Nemá jednu instituci
•== existuje? Není to jen soubor směrů: višnuismus, šivaismus, šaktismus atd.
•Hinduismus = sanátanadharma = věčný řád, věčné náboženství

•Přesto: jednotná společenská (hierarchizovaná) struktura = kastovní řád
•Mytologie
•Věroučná základna
•
•Kasta
•Báhmani (duchovní učitelé)
•Dharma (soubor práv a povinností)
•
Výsledek obrázku pro indie, mapa

•Víra v reinkarnaci:
•Koloběh životů (sansára)
•Duchovní složka jedince (átman)
•Karmový zákon (karmanů)
•
•Rozdílná pojetí:
•brahma (Nejvyšší duch)
•Višna
•Šiva
SouvisejÃcà obrázek
Věroučná základna
•
•

•Směry:
•višnuismus, šivaismus, šaktismus, bráhmanismus, džinismus, sikhismus, buddhismus, tantrismus atd.
•
•Cesta ze sansáry:
•Oddanost bohu (bhakti)
•Poznáním (džňána)
•Jednota duše a ducha (jóga)
•
•
•Etická pravidla:
•Neubližování bytostem (ahinsá)
•Štědrost
•Vnitřní a vnější čistota
•Nelpění na hmotných statcích
•Sebeovládání
•askeze
•
Výsledek obrázku pro váránásÃ

Historie
•Prehistorie
•Před. n. l.:
•
•6500 počátky zemědělství (Z od Indu)
•2500 městská spol. okolo Indu
•2200-2000 vrchol harappské kult.
•200-1500 úpade; vpád indoevropských kmenů
•
•
•Védské období
•1500 – 1000 stále stěhování
•Lit. památky tzv. šruti = slyšené, (zjevené)
•Védy: vědění, svaté učení
•
•1200 vznik Rgvéd (Véd veršů)
•1200-900 Sámavéd (Véd písní), Jadžurvéd (Véd obětních průpovědí), Atharvavéd (Véd atharvana)
•(sanhita=sbírka, bráhmana=výklad rituálu, sútra=učebnice)
•
•1000-800 Bráhmany
•900-600 Áranjaky, nejs. Upanišady
•Átman a Brahma, ÓM
•600-200 pozd. Upanišady
•

•Období eposů, klasické období
•Literatura tradovaná, itihása
•483 př.n.l. Siddhártha Gautama (Buddha)
•5 st. př.n.l. - 2 st. n.l. Mahabhárata (Vjása, 18 knih, Bhagavadgíta = 6. kniha; Kuruovci vs.
Pánduovci; Dhrtaráštra ; 106 000 veršů)
•
•327-325 př.n.l. Alexand Veliký
•272-236 př.n.l. Ašóka
•
•4 st. př.n.l. Rámajána (Příběh života Rámova; Válmiki; 7 částí; 24 000 veršů; Ráma, Síta, Rávana;
místo: Ajódhja; smrt, Rámovo vystoupení na nebesa)
•
•150-300 nejstarší dharmašástry (Manuův zákoník)
•300-500 nejstarší purány (vyprávění, legendy o bozích; základní texty višnuismu, šivaismu,
brahmanismu)
•500-700 nejstarší tantry
•
Výsledek obrázku pro indické posvátné texty

Buddhismus
•Buddha = probuzený
•Buddha Šákjamuni
•Siddhártra Gautama (563-483) /624-544/
•1 mld. (500 mil - 1 mld)
•Neteistické náboženství
•Náboženství Probuzeného
•Sansára, čtyři ušlechtilé pravdy, osvícení (bódhi)
•Řetězec závislého vznikání (pratítjasamutpáda)
•Bhikšu, bhikšuní
•Upásaka (laikové)
•
•
•
•Tři znaky bytí: trilakšana
1.Život je pomíjivý (anitja)
2.Život je bezpodstatný (anátman)
3.Život je strastný (duhkha)
Výsledek obrázku pro buddhismus

•
•Čtyři vznešené pravdy:
•1. Existuje utrpení
•2. Existuje příčina utrpení
•3. Utrpení je možné ukončit
•4. Existuje cesta vedoucí k zániku utrpení
•
•Cesta k nirváně:
•Osmidílná stezka (obs. školení v mravnosti, meditaci, moudrosti a vhledu)
1.pravý názor
2.pravé rozhodnutí
3.Pravá řeč
4.Pravé jednání
5.Pravé živobytí
6.Pravé snažení
7.Pravá bdělost
8.Pravé soustředění
•
•
•
Výsledek obrázku pro buddhismus

Arhatství (theraváda)
•iluzornost já
•pochybovačnost
•lpění na rituálech a obřadech
•smyslová žádostivost
•zlovůle
•lpění na hmotné existenci
•lpění na nehmotné existenci
•domýšlivost
•nepokoj
•nevědomost
•
•Žáci:
•
•zdržet se zabíjení a zraňování živých bytostí
•
•zdržet se braní věcí, co nejsou dávány (nekrást)
•
•zdržet se nesprávného sexuálního chování
•
•zdržet se zraňující a nepravdivé mluvy (nelhat, nepomlouvat, nemluvit zbytečně...)
•
•zdržet se zneužívání omamných prostředků
•

Historický vývoj
•pol. 6. - pol. 5. st. př.n.l.
•Buddha, šíření buddhismu
•
•pol. 4. př.n.l.
•Štěpení na školy; hínajána, koncily
•
•od 1. st. n. l.
•Vznik mahájány (madhjámaka, jógačára)
•
•po 7. st. n. l.
•Buddhist. Tantrismus, tibetský budd., vadžrajána, tantra
•Theraváda: Thajsko, Cejlon, Barma, Kambodža
•Mahájána: Čína, Japonsko, Vietnam, Korea
•Vadžrajána: Tibet, Mongolsko, Japonsko
Výsledek obrázku pro buddhismus

•Dharmačakra = kolo učení, kolo zákona
•Buddhou zvěstované nauky
•4 ušlechtilé pravdy
•8 dílná stezka
•Střední cesta (madhjamápratipadá)
•Lotosová sútra (mahájána)
•1. st. (Kašmír)
•
•Cesta Buddhových žáků
•Cesta osaměle probuzeného
•Cesta bódhistattvy
Výsledek obrázku pro buddhismus

Tripitaka (Trojí koš)
•Vinajapitaka
•o vzniku sanghy, pravidla
•
•Sútrapitaka
•Sútry, rozpravy, kázání (5 sbírek)
•Sbírky = nikája
•
•Abhidharmapitaka
•Kompendium budd. filozofie a psychologie
•Pálijský kánon (stř. Indie)
•Vinajapitaka, Sútrapitaka (1. koncil, 480 př.n.l.; Upáli – kázeň, Ánanda = zápis učení)
•

Výsledek obrázku pro mešita cařihrad
Islám
•Monoteistické náboženství
•Muhammad (571-632 př.n.l.)
•Náboženství knihy (Korán; recitace; anděl Gabriel)
SouvisejÃcà obrázek
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•Bůh (Alláh); muslim = stoupenec islámu (ten, kdo se podřizuje bohu)
•Počet: 2 mild.
•Základ islámu: Korán + sunna (prorocká tradice)
•
•

•
Výsledek obrázku pro islám mapa


Muhammad (571-632)
•Kmenový, politický a náb. vůdce
•Korán, hadísy, tradice (sunna)
•Rodina Hášimovců; kmen Kurajšovců
•Obchod; Chadídža (555/567-620 n.l.) – 5 dětí (mj. Fátima)
•610 – u Mekky vidění (stár 40 let), anděl Gabriel
•Rodina, Abú Bakr (přítel)
•613 n.l. – veřejné vystoupení
•622 n.l. odchod z Mekky do Jathribu/Medíny (hidžra) (opustil kmen Kurajšovců chránící Ka´abu);
islám je víc než kmen
•
Výsledek obrázku pro muhammad, korán

Sunnité – až 90% muslimů
Šíité – Irák, Írán, Azerbajdžán, Omán, Bahrajn
Výsledek obrázku pro hidžra mapa
•Medína: oáza
•smíření rozhádaných arab. skupin
•Židé proti; změna qiblu = Mekka
•Rozpory: Mekka x Medína
•624 n.l. bitva u Badru = počátek vítězství islámu •Po smrti Chadídži; žena Aiša: dcera Abú Bakra;
v Medíně žena Hafsa
•630 n.l. Mekka dobyta
•632 umírá Muhammad (nástupce: Alí (manžel Fátimy) vs. Abú Bakr)
•
•

Zastoupení sunnitů (zeleně) a ši´itů (fialově) ve světě.
•
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Islam_by_country.png/1920px-Islam_by_coun
try.png

Korán
•Al-Qur-án (recitace)
•Nadiktoval anděl Gabriel
•114 súr (kapitol)
•Chronologicky dle času zjevení
•Celkem 23 let (609-632 n.l.)
•Kánon: 651 n.l.
•První súra „Otvíratelka“ (al-fátiha); na začátku každé súry: basmala
•Satanské verše (súra 53, verše: 19-23)
•
Výsledek obrázku pro muhammad, korán

•Pět pilířů islámu
1. Šaháda (vyznání víry)
2.Salát (ranní modlitba)
3.Zakát (almužna, dar)
4.Saum (půst v ramadánu)
5.Hadždž (pouť do Mekky)
•
•Vyznání víry: šaháda (svědectví)
•Vyznávám, že: Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží.
•
•Vyznavač: šahíd, formál. muslim
•
Výsledek obrázku pro šaháda foto

•Pouť (hadždž)
•Mekka, posvátný okrsek (haram)
•Očista, šat (ihrám) = zasvěcení; prnášení modliteb
•Tawáf = 7 x obejít Ka´abu
•Běh mezi pahorky Safá a Marwá
•Údolí Míná = přes noc
•Planina Arafát (rituální stání)
•Muzdalífa
•V Míná symbolické kamenování satana; zvířecí oběti
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/Mapa_pouti_do_mekky.svg/330px-Mapa_pouti_
do_mekky.svg.png

•
•Literatura:
•
•Epika, lyrika, drama
•Vědecké texty
•Filozofie a teologie
•
•
6.jpg