VyukaVeZlinskeSkole.JPG •Přednášky ze Školní pedagogiky (jaro 2018) •Tomáš Janík, Institut výzkumu školního vzdělávání PdF MU Škola – idea a historie Obsah předmětu •Škola (uvnitř školského systému) •Kurikulum: cíle a obsahy vzdělávání •Výuka: vyučování a učení a jejich aktéři •https://is.muni.cz/predmet/ped/jaro2018/DCJDR_ISP Cíle předmětu •Uvést do základů oboru školní pedagogika •Nabídnout širší kontext pro usazení disertačního tématu Požadavek k ukončení předmětu •Do konce příslušného semestru vypracovat 6-12 stran odborného textu využitelného ve Vaší disertační práci, •který bude ukotvovat téma Vašeho disertačního výzkumu v širším pedagogickém kontextu, •zaslat e-mailem na adresu tjanik@ped.muni.cz •vést nad textem rozpravu s vyučujícím předmětu. Škola – co je... Prazdnota.jpg Škola: co je to škola...? »Škola – scholé = prázdeň, tj. volnost, příležitost či možnost věnovat se vlastnímu vzdělávání. »„V intervalu ’nedělním’ se setkávají svobodní příslušníci obce se skutečným poznáváním sebe, světa, s příležitostí věnovat se záležitostem vyššího řádu, které jsou cestou k emancipaci z ’aischolia’, povrchního zaujetí a zaneprázdněnosti všednostmi a denním shonem“ »(Waletrová et al., 2004, s. 19) » • Škola • •Vznik školy, resp. výuky organizované ve školních třídách před 5 tisíci lety na území Mezoptámie a Egypta. •Klíčový byl objev písma – psaní = složitá dovednost – nebylo snadné se ji běžně naučit, začalo se jí cíleně vyučovat. •Výuka písma se ukázala jako účinná a efektivní – začaly se zprostředkovávat i další dovednost a znalosti. •Škola – jedna z nejúspěšnějších institucí kulturních dějin. » » • Škola • •Škola je společenská instituce, jejíž tradiční funkcí je poskytovat vzdělání žákům příslušných věkových skupin v organizovaných formách podle určitých vzdělávacích programů. • •Pojetí a funkce školy se mění se změnami společenských potřeb. » »(Průcha, Walterová, Mareš 2003, s. 238) • » • • •Historie •(vývoj školy) • • STAROVĚK – ANTIKA STŘEDOVĚK NOVOVĚK – MODERNÍ... MEZIVÁLEČNÉ... (PO)VÁLEČNÉ... SOUČASNÉ... Skola_VyukaStarovekeRecko.jpg Skola_Stredovek_Mnich.jpg Skola_PredmoderniDoba_Francie.jpg trida-z-50-let-20-stol-m.jpg Skola_ModerniTrida.jpg • • STAROVĚK – ANTIKA STŘEDOVĚK NOVOVĚK – MODERNÍ... MEZIVÁLEČNÉ... (PO)VÁLEČNÉ... SOUČASNÉ... • • STAROVĚK – ANTIKA STŘEDOVĚK NOVOVĚK – MODERNÍ... MEZIVÁLEČNÉ... (PO)VÁLEČNÉ... SOUČASNÉ... Filosofie Církev Hospo-dářství Stát Církev Stát Filosofie Hospodářství Stát Hospo-dářství Církev Filosofie Hospodářství Věda (filosofie) Stát Církev • • Skola_Stredovek_Mnich.jpg PlatonSchule.jpg Skola_PlatonAristoteles.jpg Skola_VyukaStarovekeRecko.jpg •Škola dospělých – filosofování a další obory •Sokrates, Platon, Aristoteles požadují ucelené vzdělání pro všechny svobodné občany – základ veřejného vzdělávání •Škola pro děti svobodných občanů (vládnoucí vrstva): čtení, psaní, počítání Skola_Stredovek_Mnich.jpg •Zprostředkování Písma •Kláštery a klášterní školy – centra vzdělanosti (vzdělávání kleriků) •Vzdělávání lidu je věcí cechů (řemesla), později i školy (Bürgerschulen) zprostředkovávající znalosti a dovednosti pro obchod – čtení, psaní, počítání •Vznik univerzit – center vysokého učení (i profesního: kněží, lékaři, právníci – později učitelé jako učení bakaláři či magistři) Skola_Stredoveka_VyukaStaroslovenstiny.JPG • • Skola_PredmoderniDoba_Francie.jpg •Oslabuje vliv církve – osvícenství – do popředí se dostává věda: člověk zkoumá, experimentuje – univerzitní výuka – např. pitvy (nejen praxe, ale i budování teorie rozborem, tj. analýzou) •Fascinace přírodními vědami a jejich aplikacemi (století páry) •Budování školství jako systému státem (reglementace) – důležité pro vzestup gramotnosti •Školy pro děti lidu – učitel s rákoskou – škola prostředkem disciplinace – autoritativní přístupy Pitva_Rembrandt_Van_Rijn,_Die_Anatomiestunde_des_Dr._Nicolaes_Tulp.jpg • • •Humanizace školy a vzdělávání jako reakce na předchozí „rákoskovou školu“ •Reformní pedagogické hnutí, Nová výchova, pedagogický pragmatismus •Obrat k dítěti – víra v dítě, v jeho tvořivé síly a tvořivost – svoboda a odpovědnost •Aktivní činná škola, projektová výuka, učení objevováním, samoučení •Vynalézá se moderní didaktika Skola_NS.png •Popření výdobytku humanizované, svobodné, aktivní školy z období reformní pedagogiky •Obrat k autoritativnosti, poslušnosti a jednomu světonázoru, omezování autonomie v myšlení a jednání lidí ve škole •Škola jako služebná totalitní ideologie – výchova a vzdělávání jako indoktrinace •Úprava cílů a obsahů vzdělávání i výukových praktik (symboly a rituály ve jménu ideologie) trida-z-50-let-20-stol-m.jpg • • Skola_KobercovaMetoda.jpg Skola_DigitaniTrida.jpg •Antiautoritativní naladění jako reakce na období před 1989 •Vnitřní proměna školy přispěním angažovaných učitelů •Alternativní školy – návaznost na přerušenou tradici reformní pedagogiky a nové tvořivé přístupy k rozvoji školy •Kobercová „reforma“, proměny uspořádání třídy, počítače a tablety do škol, otevírání školy ScioSkolaBrno.jpg Skola_PredmoderniDoba_Francie.jpg Skola_DigitaniTrida.jpg Skola_KobercovaMetoda.jpg Skola_VyukaStarovekeRecko.jpg Manage_knowledge_with_multiple_teams.png Tento slide je genderově nevyvážený, protože dámy mají přednost. Chvála a zatracení školy a učitelů (nadsázka, karikatura, satira) Lehrer-Karikatur5.pdf - Adobe Acrobat Pro Lehrer-Karikatur4.pdf - Adobe Acrobat Pro Wilhelm Busch, Lehrer Lämpel, 1865 • • •Současné proměny školy VyvojVzdPolitikyCRPO1989.png Vývoj vzdělávací politiky v ČR po 1989 Škola: včera – dnes – zítra StaraSkolaBezLeseni.JPG Škola: včera – dnes – zítra StaraSkolaSLesenim.jpg Škola: včera – dnes – zítra ? Náročné funkce a cíle školy? Různá očekávání? Kritika školy... NovinovyTitulekStaciSDetmiByt.jpg NovinovyTitulekSkolyNeuciCoShanime.jpg SkolaNaKrizovatce.jpg Kudy kam...? •Představení reformní křižovatky – kruhového objezdu se 3 + 1 výjezdy •směrovníky u jednotlivých výjezdů (slogany) •pohledy na edukační krajinu po opuštění kruhového objezdu tím či oním výjezdem (logika fungování) •lidé za volantem (aktéři) •čeho se obávat (rizika) •Když se to vezme kolem a kolem a kudy dál (ven) SkolaNaKrizovatce.jpg Ve svém referátu bych se rád zamyslel nad tím, odkud české školství na kruhový objezd přijíždí, kam lze z kruhového objezdu odbočit a co tam lze čekat aneb jaké jsou slogany jednotlivých reformních cest a jaká je logika jejich fungování. Další otázkou k zodpovězení bude, kdo je aktérem té které reformní cesty a jaká má ta která cesta rizika. Zastřešující otázkou přirozeně je, kudy z toho ven... A do poslední chvíle utajovanou otázkou bude, jakým se jede vozidlem a jaký je styl jízdy. Pohyb školy po rozjezdu z kruhového objezdu se pokusím analyzovat s využitím přístupu governance, který umožňuje postihnout interakční a rozhodovací procesy mezi aktéry zapojenými do „tvorby“ školy na různých úrovních systému. vstupová reforma (kurikulární) výstupová reforma (testová) procesová reforma (didaktická) Předpokládám, že reformní kruhový objezd, po němž aktuálně jedeme již několikáté kolo, má tři oficiální vjezdy, resp. výjezdy. • První pro náš účel nazvu „kurikulární (vstupovou) reformou“. • Druhý nazvu „didaktickou (procesovou) reformou“. • Třetí nazvu „testovou (výstupovou) reforma“. EDUout: vyprazdňování školy (ideje i instituce), descholarizace-privatizace-rescholarizace Dost možná však existuje ještě čtvrtý vjezd/výjezd, a to tady v této části kruhového objezdu, kterou nevidíme. Dost možná je to výjezd, který nevede školní krajinou. Dost možná je to výjezd descholarizační - vedoucí krajinou, kde se školy ocitly na okraji společnosti, aby se mohly snáze stát "dobrým byznysem”. V důsledku jde dost možná o výjezd novodobě (tržně) re-scholarizační. Nabízím pro to označení EDU-out. vstupová reforma (kurikulární) Slogany: •školy si píší svá kurikula •my máme kurikulum, ó, my se máme… Logika: •operuje na vstupu systému •drží ve hře vzdělávací obsahy (v ČR vede ke kompetencím) •ve variantě dvojúrovňového kurikula realizuje ideu decentralizace tvorby kurikula a posiluje autonomii škol Aktéři: •tvůrci, implemantátoři, realizátoři kurikula (VÚP/NÚV 05-13) Kritika/rizika: •odvádí učitele od výuky k psacímu stolu •nemá velkou sílu měnit výukovou praxi, neboť je papírová •přecenění ohledu na kompetence jde ruku v ruce s rizikem obsahového vyprazdňování školního učení Jako první budiž pohovořeno o reformě nám dobře známé, neboť nedávno a dodnes zakoušené, o reformě vstupové zvané též kurikulární. PŘEČÍST SLIDE. (“Ujela” ke kompetencím - to není nevinná věta - chce poukázat na specifičnost spočívající v tom, že kompetenční modely jdou většinou ruku v ruce s orientací na výstupy - v ČR tomu však tak nebylo.) Pozn. k logice: je to takové slohové cvičení, z něhož mohou mít některé školy profit, neboť si díky němu ujasní, k čemu by mohly směřovat – vyprofilují si svůj profil Pozn. k aktérům: VÚP po rozprášení ministrem Dobešem NÚV 05-13 Pozn. ke kritice/rizikům: není reálné od ní něco očekávat a současně netřeba se jí bát procesová reforma (didaktická) Slogany: kultura vyučování-učení: kvalita výuky/školy profesní společenství: rozvíjející hospitace učitelství jako aktivistická profese Logika: •operuje v “černé schránce” školského systému •jde jí o kvalitu toho, co je didakticky nejryzejší: vyučování-učení •podprována dalším vzděláváním učitelů: realizuje se ve spolupráci mezi učiteli a výzkumníky ve školách (school-based), staví na analýze výukových situací (research-based) a na navrhování a ověřování (design-based) způsobů jejich alternativního (lepšího) řešení Aktéři: •angažované učitelstvo sobě + podpora z fakult a odjinud (např. Hejného matematika, Heuréka, Didactica Viva…) Kritika/rizika: •může se zvrtnout v metodikaření •nebezpečí formalismů a potažmo obsahového vyprazdňování Jako druhý výjezd budu prezentovat procesovou reformu PŘEČÍST SLIDE. Přiznám se, že tu bych považoval za potřebnou a přál bych nám – fakultám připravující učitele a odborným společnostem – abychom ji mohli koncipovat a podporovat. Jde o typ reformy praxi nejbližší – věřím, že učitelům by dávala smysl. výstupová reforma (testová) Slogany: plošné testování, výstupy z učení, evaluační standardy skandální zjištění z mezin. srovnávacích šetření Logika: •základem řízení ve školském systému je měření vzdělávacích výsledků •soutěž škol (ideologie konkurenceschopnosti) •testování, mezinárodně srovnávací šetření - žebříčkování •skandalizace výsledků - konstrukce vzdělávacích katastrof, zavedení válečné terminologie, šíření paniky, hysterie Aktéři: •ministerské kontrolní orgány, testovací agentury •edukační metrologové z výzkumných institutů, „experti“ na vzdělávání Kritika/rizika: •vytváří se sebereferenční svět klamu (Scheinwelt) - řeší se “data o vzdělávání” spíše než vzdělávání jako takové •škola se mění v soutežiště a bojiště - vystresovaní rodiče požadují od vystresovaných škol hyperkvalifikaci pro své vystresované děti (angličtina od MŠ, esperanto od 3. třídy, digitální gramotnost implantovat ihned po narození) PŘEČÍST SLIDE. Tuto reformu vykreslím dramaticky, neboť z ní mám obavy. Při její charakteristice se opřu o novou knihu K. P. Liessmanna Hodina duchů. Jde o reformu školského systému, která je založena na měření výstupů vzdělávacích výsledků (znalostí, dovedností, kompetencí žáků), odpovídá jí Outputsteurung. Nástrojem výstupové reformy jsou mezinárodně srovnávací šetření vzdělávacích výsledků žáků (PISA, TIMSS), národní plošná testování a další sběry dat o vzdělávacích výsledcích, z nichž lze dělat žebříčky. Vytváří se sebereferenční svět klamu (Scheinwelt)... Dobře se v něm angažuje empirický výzkum vzdělávání a testovací agentury, které pracují s daty, aniž by bylo nutno jít za ně k samotnému vzdělávání. Školy je třeba nakazit umělou soutěživostí. ... S oporou o ně je konstruována katastrofa a vyvolána a panika – ty jsou nástrojem reformy ... zavádí se vojenská či dokonce válečná terminologie – v mezinárodní soutěži se mluví o vítězích a poražených, hledají se zbraně k záchraně, postupuje se útokem vpřed... rodiče požadují pro své děti hyperkvalifikaci: ... musí je přece připravit na boj o přežití... zprávy OECD udávají takt, v němž tančí vzdělávací politika ... vytrácí se duch vzdělání, vidí se to přes kariéru ubíhá ke strukturálním otázkám Liessmann uzavírá: „V rétorice katastrofy, testování a permanentní reformy se praxe nevzdělanosti ukazuje ve své hysterické podobě“. Pozn. k expertům na vzdělávání: vrchní ideolog PISY – A. Schleicher je ihned po zveřejnění výsledků k dispozici s knížecí radou – zpravidla zní: zrušte víceletá gymnázia. EDUout: vyprazďnování školy (ideje i instituce), descholarizace-privatizace-rescholarizace Slogany: •nejlepší škola je život - učit netřeba, stačí s dětmi být (škola domácí/lesní) •proč se učit, když je všechno na Google - hackni si své vzdělávání •nespokojení rodiče zakládají školy pro své (nespokojené) děti •škola je dobrý byznys: ten, který by nejraději školy zrušil, je teď zakládá… Logika: •v reakci na problémy, které běžně běžná škola má, se mnoha různými směry rozvíjejí aktivity, které “řeší” problém školy •školu jako ideu i instituci vyprazďnují - někdy tak činí z neporozumění tomu, že idea školy je v pořádku, jind tak činní v zájmu svého vlastního podnikatelského zájmu (descholarizátor rescholarizátorem) Aktéři: •o.p.s. ... a.s. ... s.r.o. … typu EDU-out Kritika/rizika: •riziko destabilizace školy jako ideje a instituce •riziko obsahového vyprazďování školy přináší vážné důsledky - oslabení zájmu o “věcnost” PŘEČÍST SLIDE. (Adoruje se význam vrozeného - inkrementalní teorie). Je to výjezd oficiálně nepřiznaný – že se tudy jezdí není na první pohled patrné. Pozn. k vyprazdňování školy: oslabení zájmu o věcnost – tedy substantivního zájmu – zájmu o věci a záležitosti světa. V předchozím jsem se pokusil naznačit, jak zhruba vypadají cesty vedoucí edukačními krajinami po opuštení kruhového objezdu tím či oním výjezdem. Relativně nejasno zůstává však v tom, zda/kde/jak se cesty vedoucí z různých výjedzů určitého kruhového objezdu setkávají. Lze totiž předpokládat, že existuje vícero kruhových objezdů v menší či větší vzdálenosti od toho našeho. Otázka, jak se v tom všem vyznat, zůstává ve hře, ba dokonce se komplikuje. Jak bychom mohli ještě více příspět k jejímu řešení? Jízdní řád: kdy-odkud-kam-o čem •Tři scénáře budoucnosti školy a učitelské profese (OECD) –pokračování –posilování –oslabování •Postřehy svědčící o naplňování scénářů posilování a oslabování SpokojenyUcitelCeskeScifi.pdf NesmslnostUceniVeSkole.pdf SkolySkvelyByznys.png PedFakultyNepripravuji.png PŘEČÍST SLIDE Scénáře vývoje školy (upraveno dle OECD...) Pokračování současného stavu Udržování byrokraticky řízených školských systémů (tradiční model) Posilování funkcí školy Školy jako hlavní střediska společenského života obcí (model komunitní školy) Školy jako organizace zaměřené na procesy učení (model učící se školy) Oslabování funkcí školy Sítě učících se v podmínkách společnosti sítí (učební sítě) Uplatňování tržních mechanismů ve vzdělávání (tržní model školy) •Scénář: posilování •Scénář: oslabování •budování školského systému •povinná školní docházka •budování systému a uč. přípravy •rozvinutí učitelského •povolání do profese •(vzestup – prestiž) • •rozvoj školy •jako silné instituce •zvládající nové výzvy •humanizace školy •obrat k dítěti •ped. reformismus •znevažování školy a učitelů •heroická očekávání vs. reálné možnosti školy •posilování pojetí učitele jako úředníka a technokrata •de-kvalifikace •(snižování požadavků na vstup) •deformace •učitelské přípravy •odliv z učitelské profese •a stárnutí uč. sborů •Budování školských systémů a zavádění povinné školní docházky má zásadní přínos pro zvýšení gramotnosti obyvatelstva a pozdvižení jeho kulturní úrovně. •Pozdvižení učitelského vzdělávání z učitelských ústavů (sekundární či postsekundární vzdělávání) na fakulty univerzit (terciérní vzdělávání) je odpovědí na skutečnost, že učitelství musí být znalostně založenou profesí předpokládající náročnou přípravu. Vlivy působící ve směru posilování budování školského systému a učitelské přípravy •Formování školských systémů je současně procesem vyhraňování pedagogických profesí – zejména profese učitelské. •Učitelské profesi je v systému svěřována speciální úloha (výchova a vzdělávání dětí), která je vnímána jako společensky i individuálně závažná – tudíž je vznášen požadavek na profesionalitu. •Učitelstvo „dělá kariéru“ – realizuje společenský vzestup (zvláště dobře je to patrné u učitelů primárních škol) a těší se relativně vysoké prestiži (jakkoliv učiteli samými prestiž jejich stavu nemusí být vždy vnímána jako vysoká). Vlivy působící ve směru posilování rozvinutí učitelského povolání do profese •Pedagogické profese jsou aktérem pozitivních posunů v náhledu na člověka/dítě. •Přispívají k humanizaci školy a potažmo společnosti: s narůstající empatií a porozuměním se obracejí k dítěti a podávají mu pomocnou ruku. •Učitelstvo vynalézá pedagogiku a didaktiku, čímž napomáhá zefektivňovat vzdělávání, takže se daří relativně účinně poskytovat vzdělávání zvyšujícímu se počtu osob po delší dobu. Vlivy působící ve směru posilování humanizace školy, obrat k dítěti, ped. reformismus Skola_PredmoderniDoba_Francie.jpg •Škola je nakonec možná jednou z mála institucí, které dávají naději, že zvládneme i ty nejnáročnější výzvy jako jsou informační exploze, zvyšující se heterogenita žáků, migrace apod. •Společnost nedisponuje jiným srovnatelným systémem, který by se týkal všech (nejen dětí, ale i jejich rodin a širších komunit), v případě, že mají školy dostatek sil a expertnosti, může se s nimi v tomto ohledu počítat (naopak: necháme-li školy padnout na kolena, stanou se samy problémem nás všech). Vlivy působící ve směru posilování rozvoj školy jako silné instituce zvládající nové výzvy ganztagsschule-niedersachsen-gt.png Vlivy působící ve směru oslabování znevažování školy a učitelské profese LiniUcitele.png •Je vykreslován obraz školy jako muzea starých pokladů, které nikdo nikdy nebude k ničemu potřebovat. •Učitel je prezentován jako profesionálně deformovaný (vztyčený ukazovák). •Jakožto nectnost je učitelům předhazována lenost... LehrerLampel_Sam.jpg Vlivy působící ve směru oslabování heroický obraz vs. nízká subjektivně vnímaná zdatnost •Heroický obraz učitele a školy, od nichž se očekává vyřešení všech možných problémů světa, kontrastuje se slabším profesním sebevědomím učitelů (srov. výzkum TALIS). •Namísto funkčního rozlišení a zapojení širšího spektra pedagogických profesí se nezvladatelně rozšiřuje záběr učitelské profese. Talis_SubjVnimanaZdnatnost.png Vlivy působící ve směru oslabování pojímání učitele jako úředníka a technokrata •Pro středoevropské pojetí učitele jako vykonavatele státního zadání v byrokratizovaném školském systému je charakteristická tzv. úřednická mentalita (srov. něm. Unterrichtsbeamte – úředník pro výuku). •K posilování úřednického charakteru učitelské profese může docházet také vlivem nevhodně koncipovaných standardů a kariérních systémů či formalistního zavádění školských reforem. •V systémech, kde významnou roli hraje testování žáků, se učitelé stávají technokraty a vzdělávací proces se stává standardizovanou technologií. SkolstviVladnouTabulkari.png U nás se zatím výrazněji neprosazuje, neboť prvky outcome-based přístupu (např. plošné testování) nejsou součástí řízení školského systému Vlivy působící ve směru oslabování odliv z učitelské profese a stárnutí učitelských sborů •Nedostatečné finanční ohodnocení, nízká atraktivita, nemožnost kariérního vzestupu v kombinaci se zvyšujícími se náročností učitelské práce vede k odlivu z profese a k problémům s rekrutováním mladých učitelů. OdlivZeSkolstvi.png UciteleOdchazejiNedostanouHypoteky.png Vlivy působící ve směru oslabování de-kvalifikace: snižování kvalifikačních požadavků NERV_ZpravaKDeKvalifikaci.png •Jednou v souvislosti s finanční krizí, jindy v souvislosti se vzdělávací expanzí se objevují články sugerující nezbytnost de-kvalifikace. •Na místech učitelů se tu a tam objevují lidé (místy bez příslušné kvalifikace) označovaní jako koučové či poradci – posouvá se chápání učitelské role. SugesceNekvalifikovanosti.jpg Návrh na snížení kvalifikačních požadavků na bakalářskou úroveň... Tato část referátu je založena na výstřižkové metodě. StrukturovaneStudiumUcitelstvi.png Vlivy působící ve směru oslabování deformace učitelské přípravy •Strukturování učitelského studia na Bc. a NMgr. a dominance návazného na úkor souběžného modelu odklání studium od praxe a zapříčiňuje jeho omezenou účinnost. •Nová vlna „experimentování“ s učitelským studiem (2016+) v rámci vnitřních akreditací na univerzitách patrně vyústí v rozrůzněnost, nepřehlednost a nekompatibilitu učitelského studia napříč fakultami. •Znejasnění, co (všechno) je a bude studiem učitelství, povede k rozostření obrazu učitelské profese ve společnosti a zproblematizuje utváření identity učitelské profese na její cestě do neznáma... •Scénář: posilování •Scénář: oslabování naplňují se oba scénáře souběžně dochází k re(de)profesionalizaci učitelství Souběžné posilování a oslabování uvádění profese do patové situace Re(de)profesionalizace (slovo, které jsem si netroufl zkraje své prezentace vyslovit...) •Scénář: posilování •Scénář: oslabování ...takto se buduje tzv. profesní kapitál hlavní strategií je rozvíjení důvěry ve školy a pedagogické profese školy jsou v péči pedagogických profesí ...takto se buduje tzv. byznys kapitál hlavní strategií je vyslovování nedůvěry (stávajícímu) pojetí školy a pedagogických profesí školy jsou dobrým byznysem v rukou byznysmenů Školy (v) budoucnosti Schule2020.png •Bude pokračovat decentralizace školství – školy budou více vyrůstat zespoda a rozvíjet se zevnitř, budou se více síťovat •Školy se více otevřou svému okolí (posílí v nich princip regionálního) a stanou se vzdělávacími centry komunit •Ve větší míře se ze škol stanou celodenní školy jako instituce komplexní edukační péče – posílí v nich interprofesionalita •Školy se vyprofilují (najdou „svoji“ parketu) a zlepší sebeprezentaci •Populace žáků bude více rozrůzněná (sociálně, kulturně, jazykově apod.), školy budou přehodnocovat zaběhané způsoby práce •Význam základních kulturních technik (čtení/psaní/počítání) a vědění o sobě a světě bude zachován a vzroste význam tzv. měkkých a přenositelných kompetencí: umět si klást cíle, učit se učit •Učitelé rozšíří svoji aprobovanost o nové dimenze nad rámec tradičních vyučovacích předmětů