DUSÍK – NITROGENIUM – N · Patří mezi p^3 prvky · V PSP se nachází v 15. skupině · Má 5 valenčních elektronů · Elektronová konfigurace: ns^2np^3 · Plynné skupenství Výskyt: · Volný v atmosféře – 78% · Vázaný (např. NaNO[3] = chilský ledek nebo v organismech – bílkoviny, nukleové kyseliny -> biogenní prvek) Vlastnosti: · Bezbarvý plyn, bez zápachu · Dvouatomové molekuly N[2] (mezi nimi trojná vazba) mimořádně stabilní · Teplota varu = -196°C · Málo reaktivní, ve vodě málo rozpustný Výroba: · Frakční destilace kapalného vzduchu Příprava: · Zahřátím nasyceného roztoku NH[4]NO[2] NH[4]NO[2] -> N[2] + 2H[2]O Sloučeniny: Bezkyslíkaté: · Amoniak NH[3] (čpavek) = plyn štiplavého zápachu, ve vodě rozpustný: NH[3] + H[2]O -> NH[4]OH Výroba přímou syntézou: N[2] + 3H[2] -> 2NH[3] (t=450°C) Do prodeje přichází buď kapalný NH[3] v tlakových lahvích nebo 25% vodný roztok. Užívá se na výrobu HNO[3], dusíkatých hnojiv (ledky), chladících mediích (ledničky). Amonné soli NH[4]X: - Vznikají reakcí NH[3] s kyselinami - Dobře rozpustné - NH[4]Cl – salmiak (suché články) - (NH[4])[2]SO[4] – průmyslové hnojivo - (NH[4])[2]CO[3] – součást kypřících prášků - NH[4]NO[3] – hnojivo, výr výbušnin Kyslíkaté: · Oxidy dusíku jsou většinou nestabilní - N[2]O – rajský plyn (užíval se jako anestetikum) - NO – bezbarvý plyn, na vzduchu se ihned oxiduje na hnědý NO[2], obsažen ve výfukových plynech - NO[2] – hnědý plyn, dimeruje na N[2]O, ve výfukových plynech, podílí se na kyselých deštích · Kyselina dusičná HNO[3]: - Bezbarvá kapalina s oxidačními účinky - Silná kyselina – reaguje s většinou kovů za vzniku dusičnanů (kromě Au a Pt <- lučavka královská = směs HNO[3]:HCl = 1:3) Dusičnany (NO[3])^-: - Soli kyseliny dusičné = ledky - Všechny výborně rozpustné ve vodě - Slouží jako oxidační činidla, hnojiva – KNO[3], NaNO[3], NH[4]NO[3], Ca(NO[3])[2] - AgNO[3] – činidlo v analytické chemii (důkazy iontů) a v lékařství na vypalování bradavic (lapis) · Kyselina dusitá HNO[2]: - Slabá kyselina s oxidačními i redukčními účinky - Soli = dusitany (NO[2])^- jsou jedovaté, užívají se na výrobu barviv VZÁCNÉ PLYNY · Prvky 18. skupiny: He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn · Mají 8 valenčních elektronů (kromě He) · Elektronová konfigurace: ns^2np^6 · Dříve označovány jako netečné (inertní) plyny – nereagovaly (dnes laboratorně donuceny reagovat) Výskyt: · Pouze volné – v atmosféře cca 1% · Některé vznikají při radioaktivním rozpadu nerostů Vlastnosti: · Nízkovroucí plyny – He nejnižší teplotu tání i varu · Tvoří jednoatomové molekuly · Elektronová konfigurace je velmi stabilní -> vysoká ionizační energie · Mírně rozpustné ve vodě Sloučeniny: · Roku 1962 poprvé připravena sloučenina XeF[4] (přímou syntézou prvků) · Později XeF[2], XeO[3], H[6]XeO[6], KrF[2], KrF[4], RnF[2] aj. Výroba: · Vedlejší produkt při destilaci kapalného vzduchu · Ze zemního plynu Užití: · Plnění osvětlovacích trubic, žárovek a výbojek · Ar a He – ochranná atmosféra při svařování Mg, At, Ti · Dosahování nízkých teplot Michaela Šplíchalová 30.4. 2018