HALOGENY - prvky 17. skupiny : fluor (Fluorum), chlor (Chlorum), brom (Bromum), jod (Iodum), astat (Astatium) - tvoří biatomické molekuly X2 ve všech skupenských stavech - mají 7 valenčních elektronů - jsou jedovaté s dráždivými účinky - dobře rozpustné ve vodě, kromě jodu, který se rozpouští v KI - mají vysokou elektronegativitu - mimořádně reaktivní - mohou nabývat hodnot od –I do VII (kromě fluoru) - používají se na výrobu PVC, teflonu, freonů - stříbrné halogenidy se využívají ve fotografickém průmyslu VÝSKYT - v přírodě se halogeny vyskytují pouze ve sloučeninách: CaF2 (kazivec), NaCl (sůl kamenná), KCl (sylvín) - všechny halogeny jsou biogenními prvky - obsah fluoru v zemské kůře je 0,03%, chloru 0,2%, bromu 0,001% a jodu 0,0001% - izotopy astatu, které jsou součástí přirozených radioaktivních řad, mají velmi krátké poločasy rozpadu a v přírodě se mohou vyskytovat jen ve stopových množstvích Fluor - elektronová konfigurace: [2He] 2s2 2p5 - nekovový prvek - značně toxický - zelenožlutý plyn - charakteristický zápach - těkavý - chemicky mimořádně reaktivní - nejlehčí prvek z řady halogenů - na Zemi se vyskytuje pouze ve sloučeninách v nevelkém množství - nejelektronegativnější prvek tabulky - má vždy oxidační číslo –I - je obsažen ve formě fluoridových aniontů v zubních pastách na posílení zubní skloviny - příprava a výroba: - o vyrábí se elektrolýzou taveniny KF nHF (n=1,2,3) v ocelových reaktorech vyložených tzv. Monelovým kovem (slitina Ni, Cu a stopy Mn a Fe), anoda je grafitové – na ní se vylučuje fluor, katoda je nádoba reaktoru - o v laboratoři se prakticky nepřipravuje pro svoji vysokou toxicitu a reaktivitu Chlor - elektronová konfigurace: [10Ne] 3s2 3p5 - nekovový prvek - toxický - zelenožlutý plyn - charakteristický zápach - chemicky mimořádně reaktivní - na Zemi se vyskytuje pouze ve formě sloučenin (většina z nich rozpuštěna v mořské vodě a v některých jezerech) - používá se k dezinfekci vody: - Cl2 + H2O → HCl + HClO (HClO je nestabilní a rozpadá se na HCl + O, O ničí mikroorganismy) - příprava a výroba: - o vyrábí se elektrolýzou nasyceného vodného roztoku NaCl (získáme NaOH, H2 a Cl2) nebo elektrolýzou taveniny (získáme Na a Cl2) - o v laboratoři se vyrábí reakcí kyseliny chlorovodíkové s oxidačním činidlem (burelem nebo manganistanem)
 2 KMnO4 + 16 HCl → 5Cl2 + 2 KCl + 8 H2O
 MnO2 + 4 HCl → Cl2 + MnCl2 + 2 H2O Brom - elektronová konfigurace: [18Ar] 3d10 4s2 4p5 - nekovový prvek - značně toxický - červenohnědá kapalina - těkavý - chemicky mimořádně reaktivní - na Zemi se vyskytuje pouze ve formě sloučenin (biogenní prvek – nachází se v mořské vodě a je součástí chaluh) - výroba a příprava: - stejný způsob jako chlor - oxidací halogenidů chlorem Jod - elektronová konfigurace: [36Kr] 4d10 5s2 5p5 - nekovový prvek - toxický - fialové krystalky kovového lesku, které snadno sublimují - chemicky mimořádně reaktivní - na Zemi se vyskytuje pouze ve formě sloučenin (biogenní prvek – nachází se v mořské vodě a je součástí hormonů štítné žlázy) - 5% roztok I2 v ethanolu = jodová tinktura využívaná k desinfekci - I2 v KI = Lugolův roztok - výroba a příprava: - stejný způsob jako chlor - oxidací halogenidů chlorem Astat - radioaktivní pevná látka - krátký poločas rozpadu (8,3 hod) - nejstabilnější je izotop At210 SLOUČENINY 
 - HALOGENVODÍKY HX - všechny jsou bezbarvé, ostře páchnoucí, snadno zkapalnitelné plyny - vodné roztoky halogenvodíků se označují jako kyseliny halogenvodíkové, do prodeje přicházejí roztoky o koncentracích 40 % HF, 36 % HCl, 48 % HBr a 57 % HI
 - KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ - je slabou kyselinou - ostatní halogenvodíkové kyseliny jsou silné a jejich síla se zvyšuje od kyseliny chlorovodíkové k jodovodíkové, kyselina bromovodíková a jodovodíková jsou ve styku se vzduchem nestálé a uvolňují elementární halogen
 - HALOGENIDY - jsou sloučeniny halogenů s elektropozitivnějšími prvky - jsou známy fluoridy všech prvků mimo helia, neonu a argonu - podle struktury se halogenidy dělí do tří skupin - iontové halogenidy - polymerní halogenidy - molekulové halogenidy
 - DIFLUORID TETRAKYSLÍKU O4F2 - všechny oxidy chloru jsou nestálé, endotermické, často explozívní látky, které nelze připravit přímo z prvků - OXID CHLORNÝ Cl2O - je žlutohnědý plyn, který se velmi dobře se rozpouští ve vodě za vzniku kyseliny chlorné (je jejím anhydridem)
 - OXID CHLORIČITÝ ClO2 - je žlutozelený plyn kondenzující na hnědočervenou explozívní kapalinu
 - OXID CHLOROVÝ Cl2O6 - tmavočervený kapalný
 - OXID CHLORISTÝ Cl2O7 - je bezbarvá olejovitá kapalina
 - OXID BROMNÝ Br2O A BROMIČITÝ BrO2 - oba jsou stálé jen při nízkých teplotách 
 - OXID JODIČNÝ I2O5 - jediný oxid halogenů vznikající exotermickou reakcí
 - KYSELINA FLUORNÁ HOF - byla ve važitelném množství připravena fluorací ledu (1971) - její molekula je lomená - těkavostí se podobná fluorovodíku, který často obsahuje jako příměs 
 - KYSELINA CHLORNÁ HClO - vzniká spolu s kyselinou chlorovodíkovou reakcí chloru s vodou - je silným oxidačním činidlem oxidujícím chlorovodík na chlor, sirouhlík na oxidy uhličitý a sírový, sulfidy na sírany a soli chromité na chromany 
 - KYSELINA BROMNÁ HBrO - vzniká spolu s kyselinou bromovodíkovou reakcí bromu s vodou, rovnováha této reakce je však posunuta více vlevo než při analogické reakci chloru - je slabší kyselinou než kyselina chlorná (pKa = 8,69) 
 - KYSELINA JODNÁ HIO - se tvoří analogicky jako kyseliny chlorná a bromná a je v této trojici nejslabší kyselinou (pKa = 10,64) schopnou ionizace i jako velmi slabá zásada (pKb = 9,49)
 - KYSELINA CHLORITÁ HClO2 - je nejméně stálou oxokyselinou chloru existující jen ve zředěných vodných roztocích (kyselina bromitá a joditá, pokud vůbec existují, pak jen krátce ve zředěných vodných roztocích) - KYSELINA CHLOREČNÁ HClO3 - vzniká rozkladem chlorečnanu barnatého kyselinou sírovou. - její koncentrace v roztoku může dosáhnout nejvýše 40 %, je silným oxidačním činidlem i silnou kyselinou 
 - KYSELINA BROMIČNÁ HBrO3 - vzniká oxidací bromu ve vodném roztoku kyselinou chlornou nebo rozkladem bromičnanu vápenatého kyselinou sírovou - podobá se kyselině chlorečné
 - KYSELINA JODIČNÁ HIO3 - je nejstálejší z oxokyselin jodu, kterou lze získat i v krystalickém stavu - připravuje se oxidací jodu ve vodném prostředí - dobře se rozpouští ve vodě, má slabší oxidační účinky než kyselina bromičná
 - KYSELINA CHLORISTÁ HClO4 - je bezbarvá olejovitá kapalina, která se připravuje působením kyseliny sírové na chloristan draselný - je nejstálejší oxokyselinou chloru
 - KYSELINA BROMISTÁ HBrO4 - byla připravena z bromistanu sodného pomocí ionexu 
 - KYSELINA HYDROGENJODISTÁ HIO4 - lze připravit opatrnou vakuovou dehydratací (100 °C) kyseliny pentahydrogenjodisté (další dehydratací nevzniká I2O7, ale uvolňuje se kyslík a tvoří se oxid jodičný) - v roztoku přechází opět na H4IO64− - její soli vznikají oxidací jodičnanů alkalických kovů v zásaditém prostředí chlornany