Zájmeno en a y

Zájmeno en zastupuje podst. jm. nebo zájmeno před kterým stojí předložka de a to i v případě dělivého členu.
zájmeno, podstatné jméno:   
Il a parlé de ceci.    
Il a parlé de sa voiture. >   Il en a parlé. > Mluvil o tom, o ní, o nich. 
Il a parlé des ses problèmes.    

dělivý člen:
Il a bu du jus de fruits.     
Il a bu de la grenadine.  >   Il en a bu.
Il a bu des vins français.     

zápor:
Il n’a pas de livres.  >  Il n’en a pas. 
Il ne boit pas de bière.  >  Il n’en bois pas. 

Zájmeno en by se správně mělo používat pouze v případech jmen neživotných. V případě jmen životných bychom měli používat osobních zájmen. 
Ex.: Il parle de sa voiture. > Il en parle. 
       Il parle de sa femme. > Il parle d’elle.
Často jsme ale svědky porušování toho pravidla v mluvené francouzštině.
Ex. : Il parle de sa femme. > Il en parle.
         Il a trois enfants. > Il en a trois.

Zájmeno en můžeme použít i ve funkci zájmenného příslovce:
Ex. :
J’en reviens. > Vracím se odtamtud.  

Zájmeno y
Zájmeno en zastupuje podst. jm. nebo zájmeno před kterým stojí předložka à.
 
Tu penses toujours à cela ?  >  Tu y penses toujours ?
Je m’intéresse à la littérature.  >  Je m’y intéresse.

Ale pozor: Je pense à mes problèmes. > J’y pense.
                  Je pense à ma fille. > Je pense à elle.  

Zájmeno y ve funkci zájmenného příslovce: J’y vais. > Jdu tam.  

Kladný rozkazovací způsob a zájmena en a y

V kladném rozkazovacím způsobu stojí zájmena en a y za slovesem.
Ex.: Des pommes ? Achètes-en deux kilos. > Jablka? Kup jich dvě kila.
       Vous devez revenir à huit heures. Pensez-y. > Musíte se vrátit v osm hodin. Myslete na to.

Slovesa 1. slovesné třídy a sloveso aller v 2. os. j. č. v rozkazovacím způsobu pokud za nimi následuje en nebo y přibírají z důvodu výslovnosti koncové koncovku -s.

Ex. Penses-y. x N’y pense pas . ; Vas-y. x N’y va pas. 
      Achètes-en trois. >N’en achète pas.