Zájmena – použití

Zájmeny nahrazujeme podstatná jména v předmětu, která nechceme opakovat. Zde platí několik pravidel:

a) Pokud se jedná o předmět přímý (bez předložky, která by jej vázala ke slovesu) a pokud před jménem stojí člen určitý nebo zájmeno přivlastňovací či ukazovací, nahrazujeme jej zájmeny le, la, les (ve shodě s nahrazovaným jménem).   
Ex.:
Monique lit le livre (ce livre, son livre). > Monique le lit.  

b) Pokud se jedná o předmět přímý, ale jméno předchází člen neurčitý ve významu číslovky nebo jiná číslovka, je předmět nahrazen zájmenem en.
Ex.:
Thierry lit un (deux) livre(s). > Thierry en lit un (deux).

c) Pokud je předmět připojen ke slovesu předložkou de (i v případě členu dělivého), nahrazujeme je vždy zájmenem en.
Ex.:
Elle parle de sa voiture. > Elle en parle.
Elle parle de la voiture de Paul. > Elle en parle. 
Elle parle d’une voiture. > Elle en parle.

Nous buvons de l’eau minérale. > Nous en buvons. 

Mluvíme-li ovšem o osobách, je vhodné použít osobní zájmena samostatná.
Ex.: 
Elle parle de son amie. > Elle parle d’elle.
Elle parle de son ami. > Elle parle de lui. 

Pozor! Pouze ve větách typu Thierry lit un livre. a Nous buvons de l’eau minérale. se v záporu jedná o zápor absolutní a neurčitý a dělivý člen je nahrazem předložkou de. V ostatních větách zůstávají determinanty nezměněny.
Ex.:
Thierry lit un livre. > Thierry ne lit pas de livre.
Nous buvons de l’eau minérale. > Nous ne buvons pas d’eau minérale.