MYŠLENKOVÁ  MAPA



                                          Využití metody

Evokace:          Sepsání pojmů/hesel, která žák s tématem spojuje, a jejich propojení do alespoň
                              částečného systému

Reflexe:            Návrat k evokační myšlenkové mapě, její doplnění, přeformulování některých
                               pojmů, přeskupení… (jinou barvou – ať je ten posun k přesnějším,
větším                              a lépe provázaným znalostem dobře patrný)


                                           Popis metody


Tvorba myšlenkové mapy je snadná záležitost. Stačí k tomu papír a tužka. Je také možné použít
počítačový program pro tvorbu těchto map. A také se nabízí možnost tvořit tuto mapu přímo ve výuce,
např. na interaktivní tabuli. Můžeme tak dát prostor tvůrčímu potenciálu žáků a můžeme tak evokovat
další diskuze a prohlubování učiva.

Myšlenkovou mapu můžeme ve výuce použít třemi způsoby:

1/ jako samostatnou práci – žáci tvoří mapu sami, individuálně

2/ jako skupinovou práci žáků – mapy tvoří žáci ve skupinách

2/ jako společné dílo – tvoříme mapu společně: učitel a žáci.


V prvním a druhém případě skutečně stačí systém tužka – papír, a můžeme mapu použít například jako
zápis struktury nějakého tématu, koncept článku, referátu nebo eseje, také se hodí jako forma plánu
projektu, forma obsahu odborného článku, atp.

Ve třetím případě – při společné tvorbě nastupuje myšlenková mapa jako doplněk k jiným aktivním
metodám, jako je diskuse, brainstorming a další. Je ideální, když učitel nebo pověřený žák
zaznamenává do myšlenkové mapy na tabuli všechny nápady nebo názory. Třída tak má neustále před
očima jasný a přehledný obraz svých myšlenek a nápadů a také má přehled, kudy se tyto diskuse a
myšlenky ubírají. Často pak tato skutečnost ovlivňuje i diskusi, a protože se jednotlivci orientují
lépe ve struktuře svých myšlenek, dovedou potom i lépe argumentovat a obhajovat svoje názory a
myšlenky. Celý proces je dynamičtější a systematičtější.

Další možností je i zdánlivě pasivní výklad učitele, který se ovšem výrazně mění v okamžiku, kdy se
učitel rozhodne zaznamenávat svůj výklad v podobě myšlenkové mapy. Zde je dobré vtáhnout žáky do
spolutvorby zápisu - a výsledná myšlenková mapa potom může být konečnou formou zápisu do sešitu.

Je velmi vhodné neomezit se jen na „holou“ mapu, tedy pouze na strukturu s popisem, ale vkládat i
obrázky, mapy a grafy pro vyšší názornost.

Pokud se podaří touto metodou zaujmout, otevírá se cesta pro aktivitu žáků a pro jejich tvůrčí
potenciál. Myšlenková mapa může sloužit i jako cesta k prohlubování učiva a k diferenciaci podle
zájmu nebo nadání. Někteří žáci se omezí na hlavní větve a několik odvětví postihující základní
informace o tématu, jiní jdou dále do hloubky a v některé oblasti jsou schopni rozvést myšlenkovou
mapu do velkých podrobností.


v  Free Mind  (v ČJ)  http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/ostatni/freemind/

v  X Mind                  http://www.abclinuxu.cz/clanky/xmind-zmapujte-si-svou-mysl

v  VYM                    http://www.insilmaril.de/vym/

v  Mindomo               http://www.mindomo.com