CVIČENÍ
1. SPOJTE PRÍDAVNÁ JMÉNA S VHODNÝMI PODSTATNÝMI JMÉNY:
MewjtyHapóffHHH, conHanHCTHHecKHH, aHepreTÓqecKHH, Tejie$ÓH-
HMH, flHCnéTiepCKHH, efllÍHUII
2. DOPLŇTE SLOVESO:
^nciiéTiep ... Tejie$ÓHHyio Tpýôny. H3 CKÓJibKHX qacTéä ... áTa cncTéMa?
Mbl 6bl XOTéjIH 3HaTb, k8k ... áTO
MaHeBpápoBaHiie.
Hájjo Ha 20 npoiíéHTOB ... MÓmnocTb.
Koľflá bm ... OTKJIIOIHTb jihhhk)?
E/nÍHoe ynpaBjíéHHe ... th6ko MaHeBpápoBaTb ojieKTpoaHéprneH.
COCTOHTb
no3BoaÁTb
HOflHHMáTb
npe^nojiaráTb
yBÔJIH^HTb
ocymecTBnHTbCH
332
3. K UVEDENÝM SLOVESŮM UVEĎTE PROTĚJŠKY PODLE VZORU:
Vzor: nponaBítTi) — noKyiiáľb
9KCnOpTÓpOBaTb, yMÓHblIIHTb, CnpOClÍTb, CHH3IITb, yň'f h
B
1. ODPOVĚZTE:
Htó TaKÓe 3HeprociicTéMa „Map"? Ha k3kóm npHHiume oná ocHÓBaHa? KaK pa6ÓTaeT áTa CHCTéMa?
2. nPHBE^BTE EIRÉaPyraE n p hm ép bl COTPÍflHHMECTBA CO-IÍHAJIHCTHIECKHX CTPAH H paccka5kúte O h h X.
MLUVNICE
^ TRPNÝ ROD SLOVES 1. Pozorujte:
a) Ha Hámež ýjinne ctpóhtch    V naši ulici se stavějí nové
domy.
Ha Hámeä ýjinne cTpónjincb
(6ýflyT CTpÓHTbCH) h odli o flOMá.
ŕÍHÚra nepeBÓflHTCH Ha
pýcCKHlí H3bIK.
b) B HáraeM rópo^e nocrpóeH HÓBbiä TeáTp.
B HáraeM rópofle 6hji (6ýaeT) nocTpóeu hóbmh TeáTp.
V naší ulici se stavěly (se budou stavět) nové domy.
Kniha se překládá (je překládána) do ruštiny.
V našem městě je postaveno nové divadlo.
V našem městě bylo (bude) postaveno nové divadlo.
Zapamatujte si:
Trpný rod sloves se tvoří
a) zvratným -ch, např.: floM ctpóhtch, CTpóajica, 6ýfleT CTpÓHTb-ch. Takto tvoří trpný rod slovesa nedokonavá;
b) jmenným tvarem přídavného jména slovesného trpného (no-CTpóeH, CfléjiaH, HanácaH) a slovesem 6biTb (v přítomném čase se jeho tvary nevyjadřují). Napr.: ,3,0m nocTpóeH, aom 6ijji (ôý^eT) nocTpóeH. Takto tvoří trpný rod slovesa dokonavá.
2. Pozorujte:
Na stavbě se pracuje od šesti hodin.
V obchodech se zavírá v sedm hodin.
Kde se prodává ovoce?
HÓBbie flOMá.
Ha cTpóňKe paSÓTaioT c raecTH lacÓB.
Mara3HHbi saitpusáioT b ceMb nacÓB.
Tfle npo/i,aiÓT $pýKTbi? Zapamatujte si:
České vazbě s neurčitým podmětem typu „pracuje se, zavírá se, prodává se" odpovídá v ruštině vazba s 3. os. množného čísla bez zájmena onú (paôóraiOT, 3aKpbiBáiOT, iipo^aiÓT).
VEDLEJŠÍ VETY DtJVODOVÉ
mají spojky trk ksk a iioTOMý «ito (protože, poněvadž).
Stojí-li věta důvodová na prvním místě, užívá se spojky ,,máK KaKu. Je-li věta důvodová na místě druhém, můžeme užít jak spojky ,,t&k k&k", tak spojky „noTOiuý hto". Např.: 333
TáK naK h óqeiib 3áH«Tr
H He MOrý K b3.m npiIHTH.
H He Morý k BaM upnimí, xái< naK (noTOMý hto) n óhchl sáum.
Protože mám moc práce, nemohu k vám přijít. Nemohu k vám přijít, protože (poněvadž) mám moc práce.
CVIČENÍ
1. SLOVNÍ SPOJENI PREVEĎTE 1)0 TRPNÉHO RODU:
Vzor: a) noKynáľb ra3eTU — ra3ÓTM noKynáioTcji b) KymÍTh KHiíry — KHÓra Kýnjiena
a) OTKpHBÚTb Mara3iÍH
CTpÓHTb rom
BHnojiHHTb n ji a n
npHHHMaTíj JieKápCTBO
b) OTKpÚTb Mara3HH HanncáTb nncbMÓ
nOCTpÓHTb JJOM BÚnOJIHHTb DJiaH npHHHTb JICKápCTBO
2. PŘEVÁDĚJTE DO TRPNÉHO RODU:
Vzor: Dbi yaté 3aKÓHiHJiH paôÓTy? — J\a pa6ÓTa ymé, saKÓwnena.
Bh ymé 3aKpbijra ^eepb?
Bbi yaté Bbiopajin njiáTbe?
Bbi ymé npógajiH Bce motoiihkjih?
Bh ymé saKpiuiH Mara3áu?
Bh ymé ompáBHjiH TejierpáMMy?
Bm ymé ÓT^ajin najifeTÓ b lácTKy?
Bbi yaté yBejiáiHjin MÓmnocTb?
3. SLOVESA V ZÁVORCE DEJTE DO TRPNÉHO RODU V MINULÉM ČASE:
Hlnójia (cTpóiiTb) TpH róaa. — Otta (nocTpÓHTb) b 1973 ro^ý. Ha npómjioň He^éjie Mara3HH (3aKpHBáTb) b mecTb iacÓB Bé-Mepa. — Ho cei óflHH oh (3aKpbiTb) ynté b nHTb iacÓB. BnnéTbi (nponaBáTb) TÓJibno b Kácce b TeáTpe. — Ymé Biepá Bce 6iijiÓTbi (npo^áTb).
Ha nocnéjnieM co6páimn (Bbi6npáTb) ncjieráTU. — Bce Tpn jipnc-ráTa (BÚôpaTb).
4. OBMĚŇUJTE podle VZORU:
Vzor: Dth uponýntu upo^aÚTcrt tójii.ko b néKOTopux iiarayiíaax. — 3th
IipOwýKTU npO/taiÓT TÓJlbKO b HÓKOTOpHX Mara3HHax.
Eró KHiírH nepeBÓflHTCH Ha Bce hshkh.
9th mypHájm 3aKá3HBaioTcn b Ha^ájie rófla.
BnjiéTLi na ótot KOimépT npoaaiÓTCH b Kácce npeaBapHTejibHOii
npojrájKH.
06 ótom lácTO nnmeTcn b raäéTC.
O eró ycnéxax Májio roBopHTCn.
Mara3HH 3aKpHBáeTcn b ccMb nacÓB Be^epa.
5. SPOJUJTE V SOUVĚTÍ POMOCÍ SPOJEK nOTOMÍ 1TO, ták KAK:
'zor: Hlěji flOHíflb. Mh ocTájiHCb flÓMa. — TáK KaK nieji nomiih, mh ocTajiHCb ÄÓMa. Mh ocTánncb aóiua, ták kak (noTOMý hto) mcji ÄOJK«b.
Ymé nÓ3flH0. Mu jspnmuú BepHýľbCH.
H Kynóji OTný noflápon. y Heró HMeHHHH.
Oh JiéwrcH b caHaTÓpHH. Oh 6ÓJieH.
fl 3a6bIJI flÓMa 3óhtiik. fl BepHýjICH AOMÓň.
Mh He nÓHHJiH eró. Mh cnpócHM eró enjě pa3.
Oh HHHeró ne nynóji. Mara3HHH ymé ne paóóiaioT.
«. PRELOŽTE:
Nepůjdu s vámi, protože nemám čas. Protože jsme měli hlad, zašli jsme do bufetu. Protože jsi nepřišel do šesti hodin, lístek jsem prodal. Nemohl jsem přijít, protože jsem byl nemocen. Dnes zůstanu doma, protože mám hodně práce. Protože bylo špatné počasí, nebyli jsme v neděli na chatě.
HTEHHE
c nÓMomtio 1 KHjiOBárr-qáca mó>kho:
flOÓHTb 40 k3 HéťpTII,
BÚnjiaBHTb 100 Ke qyryHá1,
3HÄETE JIH BM,