PERIODIZACE VÝVOJE, POPIS CHARAKTERISTIK DÍLČÍCH OBDOBÍ
Přehled dovedností mladšího školního dítěte
Hrubá motorika		Zvyšuje se síla, plánování činnosti a vytrvalost. Reakční čas dosahuje maxima. Vysoká výkonnost. Dítě s energií nedokáže hospodařit, rychle se unaví, ale i zregeneruje. Je připravené na nácvik kolektivních sportů. Na konci období se fyzickou obratností i manuální zručnosti vyrovná dospělým.
Jemná motorika, grafomotorika, kresba		Pomalu se zlepšující kontrola a zautomatizováni pohybu v činnostech vyžadujících přesnost. Zlepšuje se psáni, rýsování, hra na hudebni nástroje, modelováni, ovládáni nástrojů. V kresbě období vizuálního realismu. U dívek je spontánní vývoj kresby ukončen v 10 letech, u cniapců ve 12 letech.
Zrakové vnímání		Zlepšuje se efektivita zrakové kontroly. Dozrává orientace ve směrech na ploše (nedochází k reverzním záměnám), počátky pravolevé orientace na ploše umožňují učeni se orientaci na mapě. Vizuálně orezentované informace se lépe ukládají do paměti.
Pozornost		Vnímání přestává být bezděčné, dítě se učí zaměřovat pozornost žádoucím směrem, s přibývajícími školními požadavky na cílenou pozornost se dítě uči vnímání organizovat a využívat některé mnemotechnické pomůcky. Uči se orientovat v čase a prostoru. Vnímání děti se vývojem přibližuje vnímáni dospělého. Vůli ovládaná záměrná pozornost je pro děti obtížná - při výuce je pro dítě velmi důležitá vizualizace. střídání aktivit, zařazeni pohybových aktivit, smysluplnost a odpočinek.
Sluchové vnímání		Ditě si osvojuje správný pravopis párových souhlásek, tedy slov, která se jinak vyslovuji a jinak píší. Soustředit se na sluchové podněty je pro dité těžši, protože sluchový podnět trvá kratší dobu než zrakový.
Sociální dovednosti		Dítě rozšiřuje okruh sociálních vztahů. Kromě rodičů a paní učitelky se stávají významnou autoritou spolužáci. Mladší školáci obvykle navazují vztahy s vrstevníky snadno a rychle. Kolektiv třídy se diferencuje. Oblíbené bývají děti sociálně průbojné, sportovně zdatné, s dobrými výsledky ve škole a děti vstřícné a pomáhající. Děti se uči řešit protichůdné požadavky a pocity (vyhrát, nebo být solidární, ulevit citům, nebo nebýt za padavku, oznámit, nebo nebýt za žalobnlčka, popra: se nebo nebýt agresivní) i konflikty. Osvojuji si nové sociálni dovednosti, jako je poskytováni soaálri podpory, vyjádřeni empaCe, týmová spolupráce. Obliba kolektivních her, soutěži a stolních společenských her.
Emoční dovednosti		Nástup do školy je pro dité emočně náročný, důraz na hodnocení a pňsné dodržováni řádu s následnými postihy může vést ke školní fobii, rozvoji strachu a úzkosti. Školní výkon, hodnoceni a přijetí učitelem se podílí na tvorbě sebepojetí, sebeúcty a sebevědomí. Dítě se učí rozumět a mluvit o svých vnitřních pocitech, což mu v souvislosti s rozvíjejícími se verbálními schopnostmi pomáhá k lepši regulaci emocí. Učí se zvládat frustraci, za nezvládnuti emoci se před vrstevníky stydí, uči se pocity skrývat a nepodléhat impulzům. Nepřijeti učitelem a opakované selhávání ve školním výkonu a/ nebo v kolektivu bývá příčinou sebepodceňovánl, výkonnostní frustrace a pocitů méněcennosti.
Koi	nunikace	Nadále narůstá slovni zásoba, ditě si osvojuje méně časté výrazy, odborné názvy a cizi slova. V každém předmětu ve škole se dítě seznamuje se stovkami nových slov V českém jazyce se uči používat spisovný jazyk, osvojuje si pravidla gramatiky, obohacuje jazyk synonymy a ustálenými výrazy z lidové slovesnosti. Rozvíjí se společenské komunikační dovednosti, děti se učí komunikovat rozdílně s různými lidmi podle jejich společenského postavení. Nově se učí dorozumívat i písemnou a elektronickou formou. Začínají rozumět ironii, sarkasmu a nadsázce. Některé děti se v tomto období stávají vášnivými čtenáři, oproti ostatním tak získávaji vývojovou výhodu. Na prvním stupni se začínají učit první cizi jazyk.
Kognitivní dovednosti		Myšleni se nacház ve stadiu konkrétních operaci. Začíná se uplatňovat logické myšlení, děti jsou schopné zobecňovat. Ditě již chápe stálost určitých vlastností a neopírá se pouze o názorné vnímání. Magické myšlení ustoupilo a s nim i fantazijní hra. Stejně jako při kreslení ditě nyni upřednostňuje při hře přesné napodobování skutečnosti. Vývojem mozku a učením se výrazně rozvíjí paměťové funkce. Děti se učí učit, organizují a plánují si učivo, hledají vyhovující styl. I přes postupující proces decentrace však svět mladšího školáka zůstává do značné míry černobílý, vyžaduje pravidla a jasné uspořádání, chybí mu abstraktní myšleni. Složitější situace nedokáže vyhodnotit ze všech potřebných perspektiv. Uplatňuje absolutní unive-zální morální princip, pravidla platí pro každého bez ohledu na kontext. Chybí mu zkušenosti a odhad, a tak plánuje nereálné cíle -je třeba skálopevně přesvědčeno o slavné kariéře sportovce, vynálezce nebo zpěváka. Překážky nerozezná a neuznává.
413