Dyslexie – „Dyslexii se rozumí omezená schopnost naučit se číst navzdory normální inteligenci, dobrému tělesnému i duševnímu zdraví, přiměřené vzdělávací nabídce, motivaci a vyvíjenému úsilí dotyčného jedince.“ (Jošt, 2011, s.20) – Shodné body definicí dyslexie (Lerner & Kline, 2006) – Dyslexie vzniká na podkladě narušení neurálních struktur v mozku – Dyslektické obtíže přetrvávají do dospělosti – Dyslexie má percepční, kognitivní a jazykovou dimenzi – Dyslexie vede k obtížím v řadě oblastí života – Někteří jedinci s dyslexií vynikají v jiných oblastech – Diskrepance IQ – ČQ – Původní ukazatel – v současnosti nedostačující Typologie dyslexie dle prof. Matějčka Typ A převládají poruchy zejména v základní organizaci smyslových dat Typ A1 · Převaha obtíží ve sluchové analýze a diferenciaci. · Rozumí smyslu slova, dokáže jej zopakovat, ale neumí zachytit pořadí hlásek či slabik ve slově a odlišit je. „Neslyší je“. · Selhává zejména v diktátech – komolí skupiny souhlásek. · Tento typ se zprvu označoval jako „slovní hluchota“ (v návaznosti na těžké případy obtíží, v nichž žáci nepropojují grafém a foném) Typ A2 · Převaha obtíží ve zrakové analýze a diferenciaci. · Dítě soustavně zaměňuje podobná písmena (b-d), převrací pořadí písmen. Čtení je pomalé a nejisté. · Dítě jakoby „špatně vidí“. · Při psaní patrné záměny písmen, které se liší psacím tvarem, ale mají podobný tvar tiskací (b/d) · Původní označení – „slovní slepota“ Typ B – Obraz typu B je podobný obrazu A ovšem s přidruženými znaky lehké mozkové dysfunkce – obohacení symptomatologie – V obraze se objevuje také změna aktivity (zejména hyperaktivita); oslabená pozornost, nesoustředěnost, ulpívavost, impulzivita Typ C – Převládají poruchy v integračních mechanismech. Čtení je bez výrazných chyb, ale nápadně pomalé a primitivní ve vztahu ke čtenářským návykům. Psaní pomalejší a méně jisté – Může se přidružit k typu A a B (tzv. nasedá na ně) Typ C1 – Dítě čte relativně bez chyb, ale bez porozumění, není schopen se samostatně písemně vyjadřovat. Typické obtíže ve stupňování přídavných jmen – více velký/nejvíce velký – Při lehčí formě se objevuje až na střední škole Typ C2 – Dítě dobře rozpoznává jednotlivá písmena, ale nedovede je spojit ve větší celky. Nejsou přítomny závažné čtenářské chyby, čtení však zůstává na úrovni primitivního hláskování nebo slabikování Typ D – Vyznačuje se poruchami v základní reaktivitě a projevuje se nadměrnou impulzivitou či ulpívavostí. Prof. Matějček jej pokládá za nespecifický pro dyslexii Dirk Bakker – Teorie dyslexie Dělení dle etapy čtenářského výcviku, kdy obtíže začaly Pravohemisférová dyslexie – Žáci z počátku zvládají nároky výuky čtení (identifikace písmen, slabikování) – Postupem doby se jejich čtenářský vývoj zastavuje – Obtíže s vybavením čteného textu, čtení ovšem přesné (zprostředkované pravou hemisférou) – Nedostatečné využívání levé hemisféry Levohemisférová dyslexie – Děti čtou na základě porozumění, lingvistických strategií, hodně využívají paměť, slova hádají, domýšlejí – Čtení je rychlé s vyšší chybovostí vlivem převažujících sémanticko-syntaktických operací – Nedostatečně rozvinuté percepční vnímání – nedostatečné využívání pravé hemisféry Počáteční dyslexie – Deficit ve funkcích nezbytných k nácviku čtení, vývoj čtenářských dovedností se zastavuje hned na začátku. – Nelze jasně určit typ dyslexie, protože „dítě nečte“ Dyslexie - Znaky – Čtení jako vlastní akt je porušeno – čtení je namáhavé, pomalé, neplynulé, s menším výskytem chyb nebo naopak rychlé, překotné, se zvýšenou chybovostí – Problémy s intonací a melodií věty, nesprávné hospodaření s dechem – Opakují začátky slov, neudrží pozornost na jednom řádku, přeskakují je, hůře se orientují v textu – Specifické chyby – Záměny tvarově podobných písmen (statické inverze) – b-d-p; a-o-e; m-n; l-k-h – Přesmykování slabik (kinetická inverze) – lokomotiva/kolomotiva – Vynechávání písmen, slabik, slov, vět – Přidávání písmen (zejména vkládání samohlásek do shluků souhlásek), slabik, slov i vět – Vynechávání diakritických znamének (háčků, čárek) nebo jejich chybné umístění – Domýšlení koncovek slov – Problémy s reprodukcí čteného textu – reprodukce chaotická, může si lépe pamatovat konec – Disproporce úrovně obecných znalostí a úrovně čtení – Obtíže se promítají také do dalších předmětů Dyslexie - Znaky Rychlost – Dítě luští písmena, hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje nebo naopak domýšlí slova. – U pravohem. dyslexie – čte přiměřeně, ovšem nechápe obsah textu Chybovost – Záměna tvarově podobných – p-b-d – Záměna zvukově podobných – t-d i zcela nepodobných Technika čtení – Při běžné výuce četby (analyticko-syntetická metoda) přetrvávající návyk dvojího čtení – nejdříve pro sebe a pak nahlas – z dlouhodobého hlediska problémy se spojováním hlásek do slabik Porozumění – Je závislé na předchozích ukazatelích – rychlém a hbitém dekódování, syntéze písmen a odhalení obsahu Dyslexie – Znaky (Peer & Reid,2005) Obtíže ve čtení – Plynulost, rychlost čtení, přesnost a porozumění Hláskování – Slova jsou chybně vyslovována Psaní – Obtíže v expresivním psaní i způsobu psaní jako takovém – Nedostatky patrné v chybném tvaru písmen, dodržení jejich velikosti – Expresivní psaní – jeho úroveň často neodpovídá skutečné úrovni kreativity žáka Paměť – Nedostatky v krátkodobé i dlouhodobé paměti Koordinace – V psaní, jemné motorice (např. používání nůžek), ale i hrubé motorice (mohou však mít souběžně talent pro ruční práci i sport) Obtíže v organizaci – Problém s vytvářením vazeb mezi již osvojeným a nově naučeným učivem (provazování témat) Zpracovávání informací – Způsob zpracovávání, uchování a využívání informací může být narušen ve všech fázích Fonologické nedostatky Zrakové obtíže – Záměna písmen, přehazování, splývání řádků Diskrepance – Mezi úrovní dovedností v předmětech nevyžadujících práci s literaturou a těch, kteří jsou na ni založené Reedukace dyslexie Schopnost čtení zahrnuje celou řadu předpokladů: – sluchová diferenciace, – zraková diferenciace, – prostorová orientace, pravolevá orientace, – pozornost, paměť Zvládnutí čtenářských dovedností je ovlivněno: – biologickými faktory, – školním prostředím, – rodinným prostředím, – kognitivní stimulací, procesem vnímání, – motivací. Analyticko-syntetická metoda čtení – hlásková metoda, vychází z mluveného slova a z toho, že český pravopis je fonetický – grafému odpovídá foném, – děti si osvojují hlásku vyvozením ze slova, čtení po slabikách, využívá rytmizace, říkadel, pohádek, obrázků 3 etapy • Etapa jazykové přípravy na čtení – předslabikářové období. • Etapa slabičně analytického způsobu čtení - slabikářové období. • Etapa plynulého čtení. Etapa jazykové přípravy na čtení – předslabikářové období – Učitel pracuje s obrázky, které děti provokují k mluvení a rozvíjí slovní zásobu. – Součástí jsou diferenciační cvičení pro rozvoj zrakového, sluchového vnímání a prostorové orientace. – Cílem je rozvíjet fonologické uvědomění formou analýzy, syntézy, paměti a diferenciace. – Žáci poznávají samohlásky, souhlásky, cvičí se analýza, syntéza slabik. Žáci musí zvládnout písmeno jako spojení grafému a fonému. – Vyvození písmene probíhá za podpory říkadla, ve kterém je dané písmeno obsaženo. Etapa slabičně analytického způsobu čtení – slabikářové období – Žáci již zvládají techniku čtení a učí se číst po slabikách, postřehnout slabiku jako celek, – Učitel s dětmi tvoří postupně jednoduchá slova a z nich jednoduché věty, neustále využívá názornosti, hravé formy, speciálních pomůcek a zařazuje relaxační chvilky. – Čtení otevřené slabiky ve slovech (máma, Pepa). – Čtení zavřené slabiky na konci slov (pes, les, orel). – Čtení otevřené slabiky trojpísmenné (sto, stojí). – Čtení slova se dvěma souhláskami uprostřed (myška, babička). – Čtení slov se slabikotvorným l, r (vlk, krk) a slova s písmenem ě a slabikami di, ti, ni, dy, ty, ny. Etapa plynulého čtení – Automatizace ve čtení. Jejím výsledkem je zvládnutí správného čtení – plynulost, intonace, rychlost a porozumění textu. – Nyní už učitel nepracuje pouze se slabikářem a učebnicí, ale používá i zajímavější texty, doplňovačky. REEDUKACE DYSLEXIE Reedukace dyslexie vychází z analyticko-syntetické metody čtení. Vlastní čtení se skládá ze 2 oblastí, které se vzájemně ovlivňují (O. Zelinková, 2015): Technika čtení, dekódování – Zrakoprostorová identifikace písmen, – Spojení hláska - písmeno, – Spojování písmen do slabik, – Čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby, – Čtení vět, souvislého textu. Porozumění – Porozumění izolovaným výrazům, – Mechanické porozumění na základě paměti, – Porozumění na základě pochopení souvislostí. Technika čtení, dekódování Zrakoprostorová identifikace písmen – Poznávání písmen zrakem podporujeme hmatem – textilní písmena, písmena z drátů a dalších materiálů, psaní písmen na ruku, na záda, rozlišení tvarů podle polohy v prostoru (b, p, d). Cílem není čtení. Spojení hláska – písmeno – Dítě zrakem vnímá tvar a vybavuje si odpovídající zvuk – hlásku (intersenzorická integrace). Čtení písmen z karet, z obrazovky PC, čtení řady písmen, pexesová písmena, kostky s písmeny. Spojení hlásky s přírodními nebo umělými zvuky (fff-fouká vítr, ččč-kočička). Obtíže: – záměny písmen tvarově podobných (b-d, m-n, a-e), – Záměny písmen zvukově podobných (t-d, sykavky). Pomůcky: – vyvození písmene s obrázkem, – vyvození písmene s citoslovcem (b-bu, bu, bim, bam), – obtahování písmen na tabuli, obtahování písmen z drátů s otevřenýma a zavřenýma očima, – vyhledávání písmen v textu, podtrhávání slov, která písmena obsahují, Cvičení pro dyslektiky IV. Rozlišování b-d-p, nakladatelství DYS. Spojování písmen do slabik K automatizaci slabik (rychlé postřehnutí a vyslovení slabiky) se využívají slabiky psané na kartách, postřehování slabik v PC programech. Přirozené je, že děti nejprve čtou po slabikách, až potom je čtení plynulé. Kdyby byly brzo vedeny k plynulému čtení, mělo by to za následek dvojí čtení (čtení slabiky po písmenech potichu, až potom nahlas). Pomůcky – písmena na kostkách, které dítě navléká na drát, – spojení slabiky s obrázkem (ba jako babička), – vyznačení slabik obloučky (hnízdečkování), – zpřehlednění struktury slova (rameno), Výukové a vzdělávací programy z nakladatelství GRADA Publishing – např. Hrajeme si s písmenky DysCom – program pro děti se specifickými výukovými potřebami - program nabízí 3 základní oblasti podpory: čtení, psaní, rozvoj zrak. vnímání Slabiky – nakladatelství DYS Čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby – Cílem je slova neslabikovat, ale zvládnout je jako celek. – Automatizace vychází z náročnosti hláskové stavby slov: – Slova tvořená třemi písmeny (les, pes, Ota, Ola) – Dvouslabičná slova s otevřenými slabikami – Dvouslabičná slova s uzavřenou slabikou – Slova tvořená více slabikami – Slova se souhláskovými shluky – Sledujeme správné oční pohyby, dekódování je pouze prostředek, ne cíl, tím je porozumění Pomůcky: –čtení slov z karet, ze čtenářských tabulek, –PC programy, –Procvičování čtení denně 5-10 minut – drilování dle možností dítěte Čtení vět, souvislého textu – Nejprve čteme snadné věty, které ihned spojujeme s obsahem, potom čteme souvislý text – Není chybou opakované čtení stejného textu = vede ke globálnímu čtení (tzn. poznávání čím dál většího počtu slov) – ovšem nikoliv přeříkávání zpaměti – Výběr textu musí odpovídat úrovni techniky čtení – pokud není zvládnuté spojení hláska-písmeno a dítě slabikuje snadná slova, je nevhodné číst náročné texty se třídou (ztráta motivace) Pomůcky – Čtení mě baví I a II (Zelinková) – Astronomie bez dalekohledu (Balharová & Prokš, 2013) B. Porozumění čtenému textu Nácvik se prolíná s dekódováním. Čím lépe je zvládnuto dekódování, tím lepší bude porozumění. Porozumění cvičíme pomocí: –čtení obtížných slov, –čtení po částech se zdůrazněním základních myšlenek, –grafickou úpravou textu, –seznámením se s textem formou rozhovoru. ! Nedostatečné porozumění se může projevit i u rychlých čtenářů, kteří čtou správně, ale nerozumí. Porozumění izolovaným výrazům – Elementární propojování obrázku a slova Mechanické porozumění na základě paměti – Základem jsou různé formy asociací, kdy si dítě pamatuje jeden poznatek ve spojení s druhým bez pochopení souvislostí (zejména na 1. stupni, u dyslektiků může přetrvávat s chybami, pokud není nabídnut jiný způsob práce) Porozumění na základě pochopení souvislostí – Na nejvyšší úrovni je dítě schopní spoluvytvářet texty, aktivně je vnímat a vyvozovat závěry – Tato dovednost vyžaduje určitý stupeň abstrakce a logického myšlení (odpovídá období zhruba ve věku 10 – 12 let) – Velmi důležitá je také úprava textu – u dyslektiků preference bezpatkového písma, kurzíva nepřehledná! Cvičení na podporu porozumění – Přikládání slov (vět) k odpovídajícím obrázkům – Odpovědi na otázky – Vyprávění obsahu – Plnění úkolů s využitím poznatků z textu – Předvídání (žák přečte větu nebo část odstavce a odhaduje, co bude následovat) Reedukace dyslexie – Neurologická stimulace Východiskem terapie je myšlenka, že neuropsychologický stimulace přináší pozitivní změny Specifická stimulace hemisfér (využívána spíše odbornými pracovišti) – Cílená na nedostatečně rozvinutou nebo poškozenou hemisféru – Cvičení ke zvýšení aktivity levé hemisféry u P-typu a pravé hemisféry u L-typu. – Stimulace taktilní (čtení písmen/slov s různým povrchem) – Stimulace vizuální (slova promítaná do pravé nebo levé strany zorného pole na obrazovce počítače) – Stimulace auditivní (vnímání slov jedním uchem při vyloučení ucha druhého) Nespecifická stimulace hemisfér (využívána ve školách) – Méně direktivní, zaměřena na obě hemisféry, přičemž aktivita jedné z nich je výraznější – Pro levou hemisféru – fonematické uvědomění, sémantická stránka řeči, syntax – Pravá hemisféra – úkoly na rozvoj zrakové a sluchové percepce, prostorou orientaci a percepčně-motorické aktivity Publikace – Michalová, Z. Shody a rozdíly. – Sindelarova. Předcházíme poruchám učení – Zelinková Cvičení pravo-levé orientace/čtení mě baví II. REEDUKACE DYSLEXIE Základní techniky reedukace dyslexie – Metoda obtahování – Metoda Fernaldové – Metoda postřehování – Čtení se záložkou (okénkem) – Čtení v duetu – Metoda vyhledávání chyb – Metoda dublového čtení – Nácvik dlouhých a krátkých samohlásek – Metoda globálního čtení Metoda obtahování – Vhodná pro počáteční stádium reedukace u těžkých případů dyslexie i dysgrafie. – Když nefunguje zraková ani sluchová analýza, použijeme jako hlavní vodítko hmat a pohyb. – Žák si vymyslí slovo, které by sám nenapsal ani nepřečetl, napíšeme je velkými písmeny na list papíru. – Žák slovo obtahuje prstem a každé písmeno vysloví, což opakujeme tak dlouho, dokud slovo nezvládne pohybově. Pak předlohu zakryjeme a pokračujeme se zavřenýma očima, pak žák píše načisto. Metoda Fernaldové – Metoda je vhodná pro děti s dobrou strategií ve čtení, ale jejichž čtení je pomalé. Je vhodná i pro dospělé – Dítěti určíme text asi o 10 řádcích, dítě musí text jen letmo přelétnout zrakem a podtrhat si nesnadná slova, stejný krok udělá i po druhé (podtrhne si stejná slova nebo i jiná), až skončí, přečte si podtržená slova, až po této přípravě čte dítě daný text – Z letmého čtení dítě text už trošku zná, nemusí se bát obtížných slov a čte s větší sebedůvěrou – Za 2-3 měsíce denního cvičení přináší metoda velké zlepšení v plynulosti i rychlosti čtení Metoda postřehování – Využívá se při inverzích ve čtení – Žákovi na chvilku ukážeme slabiku, slovo či skupinu slov a žák musí text přečíst, – Nároky postupně zvyšujeme (od jednoslabičných slov k víceslabičným, atd.) Čtení se záložkou (okénkem) – Metoda velmi rozšířená a účinná zejména u mladších dětí, – Záložky musí odpovídat velkosti písma, záložkou pohybuje ten, kdo s dítětem pracuje – Účelem je cvičit správné pohyby oka po řádku a odstraňovat tak dvojí čtení – Text postupně odkrýváme - ukazujeme začátek slova, pak celé slovo (zabraňujeme hádání) – Text postupně zakrýváme – dítě má před sebou nejprve celý řádek, který okénkem postupně zakrýváme (tlačíme dítě dopředu), zvyšuje rychlost a plynulost čtení. Čtení v duetu – Čteme společně s dítětem neprocvičený text, a sice tak, že rychlost přizpůsobujeme možnostem dítěte, Metoda vyhledávání chyb – Čteme text a žák sleduje naše čtení, dopouštíme se ve čtení těch chyb, které se vyskytují ve čtení žáka, úkolem žáka je opravovat naše chyby Metoda dublového čtení – Používá se u žáků, kteří čtou nepřesně, domýšlejí koncovky slov a často chybují, – Žák čte hlasitě daný text o slovo zpět za hlasitým čtením pedagoga (rodiče) – Děti s dyslexií bývají často neurotizované, mají ze čtení obavy, tím, že je čtení podpořeno hlasitým čtením učitele, získává dítě zpětnou vazbu a odbourává strach Nácvik krátkých a dlouhých samohlásek – Některé děti nejsou schopné reprodukovat rytmizované struktury, zvláště zvukové, – K nápravě se využívá bzučáku Metoda globálního čtení – Vychází z tvarové psychologie, vychází ze slova jako celku – Slovo se dítě učí s obrázkem (zrakové vnímání), nutnost pasivní slovní zásoby, po osvojení lze přejít na analyticko-syntetickou metodu ZÁSADY REEDUKACE Vnitřní podmínky nápravy – Schopnost koncentrace, motivace k práci, intelekt Vnější podmínky – Prestiž vzdělání v rodině, podpora učitele, rodiče, aj. Zásady – Nutný komplexní pohled na žáka a jeho situaci (komplexní diagnostika) – Vhodná obtížnost úkolů – odpovídající možnostem dítěte – Žák MUSÍ zažít úspěch v činnosti, kde selhávalo – Postup po malých krůčcích (umožňuje častěji zažít úspěch) – Pravidelná systematická strukturovaná práce – Reedukace musí být prováděna s porozuměním – žák musí chápat, proč danou činnost dělá – Denní nácvik – krátký, intenzivní (10 min ml.škol.věk, u starších dle možností) – Prostředí bez rušivých vlivů – Základem úspěchu je automatizace činností – Přirozené metody a techniky práce Reedukační materiály (PPP Nový Jičín) Tištěné materiály Hrajeme si s písmeny - rozlišování hlásek (O. Zelinková, nakl. DYS), Hrou s písmeny k lepšímu čtení (E. Kubická, nakl. Grafie) Čítanka pro dyslektiky I - aktuálně nahrazena Základy čtení I a II Základy čtení I, II ( Z. Michalová, nakl.Tobiáš) Čítanka pro dyslektiky II., III., IV.díl (nakl. Tobiáš) Čtení mě baví I.díl, II.díl (nakl. DYS) Čtenářské tabulky - základní soubor (J. Novák, nakl. Tobiáš) Čtenářské tabulky - rozšiřující soubor (J. Novák, nakl. Tobiáš) Cvičení pro dyslektiky: V. (O. Zelinková, nakl. DYS) Učíme se číst s porozuměním, autor R.Šup (2.-5.roč) ( Rudolf Šup, Španielova 1261, 163 00 Praha 6 -vlastní autorova distribuce) Učíme se číst s porozuměním pro 5.ročník ZŠ (R.Šup)(viz. výše) Když dětem nejde čtení 1. (čtení slov s otevřenou slabikou), 2. (čtení slov s uzavřenou slabikou), (S.Emmerlingová) (nakl. Portál) Nauč mě správně číst (H. Tymichová, nakl. Práce) Multimediální interaktivní Testy a Slabikář pro děti od 4 let, k možnému odhalení a prevenci počátečních problému pří čtení a psaní (Kupčíková, A. www.dys.cz) Internetové odkazy http://www.dyscentrum.org/vzdelavani www.kaminet.cz www.dys2.org www.dys.cz https://www.tablexia.cz/cs/ http://labyrinthschool.cz/ www.zelinkova.cz Jazyky bez bariér