Úlohou globálního vzdělávání je posun od naivní naděje směrem ke skeptickému optimismu a etické solidaritě. Učíme se čelit lidskosti, světu a našemu místu v něm beze strachu, s odvahou a silou se konfrontovat s minulostí a historickými nespravedlnostmi i se současnou nerovností. To vše, abychom vytvořili nové možnosti myšlení a vzájemného spolužití v přítomnosti i budoucnosti na planetě s omezenými zdroji. V konečném důsledku je podstatné a klíčové, abychom se vzpomenuli na to, jak milovat, jak být otevření a jak se učit v různorodém světě. A jestliže spravedlnost začíná ve vztazích, které jsme schopní vytvářet a pěstovat, i naše osobní práce začíná analýzou našich vlastních postojů a komunikace s okolním světem. Vanessa Andreotti: Globálné vzdelávanie – kontext a kritika. Živica 2014 Globální vzdělávání vede k porozumění našim vztahům s ostatními lidmi a místy ve světě. Přispívá tak k tomu, abychom dokázali nacházet způsoby jak spolu žít s ohledem na potřeby všech a při zachování limitů planety. Globální vzdělávání pomáhá lidem orientovat se ve světě, porozumět jeho propojenosti a uvědomovat si svůj vliv a roli v něm. Usiluje o větší sociální spravedlnost a udržitelnost ve světě. Jde o celoživotní proces, který rozvíjí dovednosti a podporuje hodnoty a postoje, jež lidem umožňují spolupodílet se na řešení lokálních i globálních problémů. NaZemi 2018 Globální rozvojové vzdělávání je celoživotní vzdělávací proces, který přispívá k pochopení rozdílů, podobností a souvislostí mezi životy lidí v rozvojových a rozvinutých zemích a usnadňuje porozumění ekonomickým, sociálním, politickým, environmentálním a kulturním procesům, které je ovlivňují. Rozvíjí dovednosti a podporuje vytváření hodnot a postojů tak, aby lidé byli schopni a ochotni aktivně se podílet na řešení lokálních a globálních problémů. Globální rozvojové vzdělávání směřuje k přijetí zodpovědnosti za vytváření světa, kde mají všichni lidé možnost žít důstojný život. Národní strategie ČR GRV 2011- 2015 Globální vzdělávání je vzdělávání, které otevírá lidem oči a mysl pro realitu světa, a probouzí je, aby usilovali o větší spravedlnost ve světě, o rovnost mezi lidmi a o lidská práva pro všechny. Globální vzdělávání v tomto smyslu zahrnuje rozvojové vzdělávání, výchovu k lidským právům, výchovu k udržitelnému rozvoji, výchovu k míru a předcházení konfliktům a mezikulturní vzdělávání a rozšiřuje výchovu k občanství o globální dimenzi. Maastrichtská Deklarace globálního vzdělávání v Evropě do roku 2015 Globální vzdělávání je kreativní přístup k tomu jak umožňovat změny v naší společnosti. Globální vzdělávání je aktivní vzdělávací proces založený na univerzálních hodnotách tolerance, solidarity, rovnosti, inkluze, spolupráce a nenásilí. Globální vzdělávání vychází ze zvyšování povědomí o globálních problémech jako je chudoba, nerovná distribuce zdrojů, environmentální rizika a klimatická změna, násilné konflikty a nerespektování lidských práv. Následně vede k hlubšímu porozumění souvisejících problémů. Tím cílí na změny postojů a podporuje reflexi naší role ve světě. Globální vzdělávání motivuje a posiluje lidi v tom, aby mohli být aktivními a zodpovědnými globálními občany. The Global Education Network of Young Europeans Cílem rozvojového vzdělávání a osvěty je umožnit každému člověku v Evropě mít celoživotně přístup k příležitostem, být si vědom a rozumět globálním problémům i lokálním a osobním vztahům k těmto problémům a využít svá práva a povinnosti obyvatel propojeného a měnícího se světa k tomu dosahovat změn vedoucím k vytváření spravedlivého a udržitelného světa. European Multi Stakeholder Steering Group on Development Education (2007): The European Consensus on Development: The contribution of Development Education & Awareness Raising, page 5. Rozvojové vzdělávání se zabývá:„tím, jak může učení, znalosti a vzdělávání podpořit jednotlivce a skupiny při překonávání znevýhodnění ve vzdělávání, v boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a při řešení ekonomické a politické nerovnosti - s ohledem na zajištění jejich vlastní emancipaci a podporu progresivní společenské změny.“ Ajay Kumar, Jawaharlal Nehru University, India