Škola bez poražených Thomas Gordon Jan Nehyba Thomas Gordon • (1918 – 2002) byl americkým klinickým psychologem a kolegou Carla Rogerse •Je znám jako jeden z prvních, který se zabýval výukou komunikačních dovedností a řešení konfliktů pro rodiče, učitele, děti,… •Vvtvořil Parent Effectiveness Training (P.E.T.) - Výcvik efektivního rodičovství. Výsledek obrázku pro thomas gordon effective traning Do jaké míra souhlasíte s výroky? 1.Dobrý učitel je klidný, vyrovnaný a nic jej nevyvede z míry. Nikdy neztrácí kontrolu, nikdy nedáváme najevo silné emoce. 2.Dobrý učitel je nezaujatý a nemá žádné předsudky. Afroameričané, běloši, hispánci, hloupé děti, chytré děti,… – na všechny pohlíží správný učitel stejně. 3.Dobrý učitel dokáže před studenty skrývat své skutečné pocity a měl by to dělat. 4.Dobrý učitel přijímá všechny své žáky ve stejně. Nemá žádné oblíbence. 5.Dobrý učitel žákům zprostředkovává stimulující prostředí, které vyvolává zájem, dává volnost, zároveň je toto prostředí vždy tiché a uspořádané. 6.Dobrý učitel nikdy neprojevuje náklonost, nedává najevo, že se cítí dobře nebo špatně, nezapomíná a nedělá chyby. Jeho chování je stálé a neměnné. 7.Dobrý učitel zná odpověď. Je moudřejší než jeho žáci. 8.Dobrý učitel stojí na straně svých kolegů. Všichni dohromady zastávají vůči studentům jednotnou linii bez ohledu na své osobní pocity a přesvědčení. Kdo má problém? Přijatelné chování žáka Nepřijatelné chov. žáka Učitel má problém Bez problému Žák má problém •Umění naslouchat •Umění konfrontovat •Z pohledu učitele: Kritérium odlišení: Je mi jednání žáka nepříjemné, protože zasahuje do mých potřeb? Je mi jednání žáka nepříjemné, protože bych chtěl, aby neměl žádný problém? •Oblast učení a vyučování Čí je to problém? Dítě se loudá, když učitel pospíchá a vadí mu pomalé děti. Dítě má vztek na učitele aniž by to dalo vědět. Dítě se opozdí na večeři a zapomene to rodičům zavolat, ti si dělají starosti. Žák vyrušuje na hodině tím, že se hlasitě baví a učiteli to vadí. Dítě má potíže se svým domácím úkolem, který se mu zdá příliš náročný. Žák se nepohodl s některým ze svých spolužáků. Žák v klidu spokojeně pracuje Žák vyryl své iniciály do školní lavice, učitel nemá rád poškozování majetku. Problém přísluší učiteli Dítě nemá problém Problém přísluší dítěti > •Vaše situace (příklady): •Problém přísluší učiteli Problém přísluší dítěti: •… … • Jak jste to měli ve své třídě na SŠ/ZŠ? Učitel má problém Bez problému Žák má problém Učitel má problém Bez problému Žák má problém Metody •Autoritativní a permisivní u Gordona: polarita vyhrát – prohrát. • •Metoda I – učitel se snaží vyhrát •Metoda II – učitel vždy ustoupí a nechá vyhrát žáka. „Dobře vyhrál jsi a já to vzdávám“. •Metoda III – metoda bez poražených, konflikt se týká obou, spolupracujeme na řešení • •Kazuistiky (I – 191 s., II – 193 s., III – 226 s.) Metoda I – Co o ní víme dle Gordona 1.V situacích, které vyžadují rychlý zásah, může působit rychle a účinně („Okamžitě ten ostrý nůž polož!“). 2.V situacích, které zahrnují velký počet lidí a bylo by nesmírně složité o věci diskutovat, může být jediným možným řešením („Hudba dohrála, tancování skončilo, za patnáct minut se zamyká, takže prosíme všechny, aby ihned opustili sál.“). 3.V poraženém vyvolává znechucení a může vyvolat nepřátelský pocit k vítězi. 4.Poražený není moc motivovaný podílet se na řešení konfliktu. (Polovinu času, co jsme ve třídě, strávím tím, že dělám policajta.“). 5.Podporuje podřízenost a poslušnost ze strachu… Metoda II – Co o ní víme dle Gordona 1.Může to být rychlý způsob vyřešení konfliktu – člověk určité jednání ignoruje. 2.Nepřátelské pocity: Učitelé, kteří se často vzdávají, tak začnou pociťovat averzi vůči žákům. 3.Ve vítězích(tedy žácích) může kotvit sobeckost, neochotu spolupracovat,… 4.Ve srovnání s metodou I podporuje více spontánnost a tvořivost – učitelé za to ale platí velkou daň. 5.Žáci ztrácejí vůči učiteli respekt… Metoda III – „bez poražených“ •Oscilace mezi metodou I a II je pro žáky matoucí! •Metoda I i II spoléhají na sílu. •Podstatou metody III je najít tvůrčí řešení, které umožní každému uspokojit své potřeby • 1.Vymezit problém – jde o konflikt potřeb nikoliv řešení (J. Dewey) 2.Vymyslet možná řešení – nehodnoťte, zapisujte, stimulující otázky 3.Posoudit návrhy – Kterému návrhu dáváte přednost?, facilitátor, vyjadřujte se a používejte k tomu já-sdělení: Tenhle návrh je pro mě nepřijatelný, protože… 4.Rozhodnout se – nehlasujte, souhlasí s ním všichni, průzkum: kdo je pro návrh ruku nahoru 5.Určit , jak se rozhodnutí provede – Co potřebujeme, abychom mohli začít? Rozpis: kdo co kdy udělá 6.Zhodnotit úspěšnost řešení – Zbavili jste se problému? Nějaký posun? Já-sdělení •Tři části: •POPIS JEDNÁNÍ – fakta ne hodnocení •DOPAD – sdělení, že žákovo jednání má neblahý dopad na učitel. Žáci si často neuvědomují, že mají svým jednáním vliv na druhé. •POCIT – pocit, který je vyvolaný vzniklou situací. •„Když je tady takový hluk [POPIS JEDNÁNÍ], zabere mi víc času vás látku naučit, musím s vámi stále opakovat a nepostupujeme dopředu [KONKRÉTNÍ DOPAD]. Jsem z toho unavená, otrávená, a dělám si starosti, že nestihneme probrat všechno, co máme [POCIT].“ • • Já-sdělení a Ty-sdělení •Na podlaze leží papíry… •Když skáčeš z té vysoké zdi… •Když na hřišti strkáš do Honzíka… •Když je tady takový hluk… •Začínáme pozdě naši hodinu… •Vyrušuješ ve výuce… • •Přeformulujte Ty-sdělení do Já-sdělení Vlastní já-sdělení… 1)Najděte si nějakou problematickou situaci, která se vám stala… 2)Formulujte si vlastní já-sdělení