Pedagogicko-psychologická
diagnostika v práci učitele
Ústní a písemná zkouška Jana Kratochvílová
Page  2
Cíle
Seznámit se s možnostmi otázek a odpovědí při ústním zkoušení.
Seznámit se s postupem při plánování ústní zkoušky
Seznámit se s pozitivy a negativy ústní zkoušky
Uvědomit si význam sebereflexe zkoušení
Page  3
Ústní zkouška
„Rozvinuté odpovědi na otázky učitele“
Otázky učitele při ústní zkoušce
Otázky různé hloubky
Otázky různého zaměření – reprodukce poznatků,
definice pojmů, vyjádření vztahů, hodnotících
posouzení…(různá kognitivní náročnost)
Otázky otevřené, uzavřené
Otázky v podobě problémových úloh
Page  4
Odpovědi
Volné odpovědi – žák odpovídá na širokou otázku vcelku,
učitel nezasahuje, analyzuje obsah dle předem stanovených
kritérií, která by měl znát i žák.
Plánovitě řízené – dílčími otázkami učitele. Zkouška sleduje
zvládnutí struktury učiva, řešení problémových úloh, aplikaci.
Zaměření na celek i části. Umožňuje učiteli jít do hloubky
osvojení učiva.
Kombinované odpovědi – první část zkoušky volné
samostatné odpovědi, další část řízena podle potřeby.
Page  5
Plánování ústní zkoušky
 Formulovat cíl zkoušky
 Stanovit si scénář otázek (i možných odpovědí)
 Sledovat správnost, přesnost, srozumitelnost otázek
 Zamyslet se nad úrovní zkoušeného – taxonomie : nejen poznatky,
ale i pochopení, aplikace, analýza, syntéza, hodnocení
 Otázky seřadit od nejsnadnější po nejobtížnější
 Maximálně 10 minut času
 Pozor, platí: žák ví, z čeho bude zkoušen, jak a jak bude hodnocen!
Page  6
Na co dát pozor?
Sledovat vědomostní struktury i celek – poznání v systému a
v souvislostech. Nezůstat na povrchu.
Ústní zkouška může být spojena s praktickými činnostmi –
kresba, montáž, demontáž, řešení úloh…
Vyjít vstříc žákům
- možnost „nebýt zkoušen“
- být zkoušen v lavici
- vzít si židli
- kooperativní skupinová zkouška
Page  7
Osobní kontakt mezi učitelem a žákem
Bezprostřední okamžité obousměrné reakce
Rozvoj myšlení
Rozvoj vyjadřování
Pozitiva ústní zkoušky
Page  8
Negativa ústní zkoušky
 Často chudá myšlenková struktura (viz Bloomova taxonomie –
často zaměřena na poznatky, fakta…)
 Velká časová náročnost
 Nezapojení ostatních žáků
 Subjektivita hodnocení, nízká míra objektivity
 Nejsou formulována kritéria pro hodnocení
 Strach, stres
 Nerespektování indispozice žáka
 Handicap pro děti s vadou řeči…(nesprávná výslovnost,
koktavost…)
 Učitelova indispozice
Page  9
Sebereflexe ústní zkoušky (videozáznam)
 Co bylo tématem a cílem zkoušky?
 Měla zkouška nějakou myšlenkovou strukturu? Kolik otázek
zkoušky zjišťovalo jen zapamatování informací?
 Jak byly formulovány otázky zkoušky? Byly dostatečně
srozumitelné, přesné, jednoznačné a pro žáky dosažitelné?
 Byla zkouška pro žáky zajímavá?
 Měla zkouška obtížnostní gradaci?
 Dodávala zkouška slabším žákům odvahu, nebo je
odrazovala? Zvyšovala jejich sebedůvěru? Mohla spíše
zlepšit, nebo spíše zhoršit vztah žáků k předmětu?
 Kolik času zkouška potřebovala a kolik informací poskytla
učiteli?
Page  10
Písemná zkouška
Odpovědi na otázky či jiné zadání učitele v
písemné, grafické podobě:
Písemné – slovem, větou, diktátem, volným textem,
vytvářením projektů, řešením problémů…
Písemné – číslem, počítáním, matematickým
důkazem s uvedením postupu, tabulkami
Grafické – schematická kresba, obraz, výkres, mapa
pojmů
Kombinované
Page  11
Typy písemných zkoušek
Časově nenáročné – „Pětiminutovky“
postihují spíše vědomosti, zejména mechanické (násobilka,
letopočty…)
Časově náročnější – 15-30 minut
postihují systémy i struktury poznatků
Page  12
Pozitiva písemné zkoušky
Časová úspora – více žáků najednou
Umožňují zařadit úlohy rozličného charakteru
(porozumění, aplikace, analýza, hodnocení, syntéza,
…)
Poskytují zpětnou vazbu učiteli o úrovni zvládnutí a
pochopení
Vyhovují více žákům s obtížemi při komunikaci
Page  13
Negativa písemné zkoušky
Nejsou-li kritéria - subjektivita hodnocení
Časté a neohlášené
Umožňují podvádění
Pro některé žáky nepostačující čas
Nepochopení zadání
Žáci se SVP v nevýhodě
Page  14
Co je třeba si uvědomit?
 Akcentuji při zkoušení pamětné učení, nebo porozumění a praktické
používání?
 Akcentuji znalosti deklarativní, nebo procedurální a kontextové?
 Akcentuji používání znalostí ve standardních situacích, nebo přenos do
nových situací?
 Využívám ústního a písemného zkoušení pouze sumativně, nebo
formativně?
 Kvantita známek?
Page  15
Písemná zkouška
Zásada ústního a písemného zkoušení:
Zkoušíme to, co jsme naučili!!!
Page  16
Ústní a písemná zkouška
Literatura:
Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální
vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.
MOJŽÍŠEK, L. a kol. Teoretické otázky pedagogické
diagnostiky. Praha: Academia, 1987.
KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika
Pedagogická diagnostika 93. Sborník referátů z mezinárodní
konference. Ostrava: PdF, 2003.
Pedagogická fakulta
Masarykovy university v Brně
Katedra pedagogiky
Doc. Mgr.Jana Kratochvílová, Ph.D.
Pedagogická diagnostika
Děkuji za pozornost a přeji krásný
zbytek dne …