Čínské umění
Malířství a životní styl elit
Peking
Okolí Xianu
Dazu
Labrang
historie – dělení dle panovnických dynastií:
- počátky asi 2000 př. n. l.
- Čchin (221-206 př. n. l.) - první jednotný stát, Terakotová armáda
- Tchang (618-907 n. l.) – básník Li Po, vzrůst obliby malby na svitky
- Sung - severní/jižní (960-1279) – ustavení tradice literátské malby a
kaligrafie
- Jüan (1271-1368) – mongolská dynastie, Marco Polo
- Ming (1368-1644)
Terakotová armáda
- umělecká centra na dvorech panovníků - finance, ideologie, prezentace,
intelektuální zázemí
- císař Čeng (Čchin) (260-210 př. n. l.)
- krutý válečník, sjednotil zemi
- správní reforma –centralizace (vláda, míry, písmo…), legistická filosofie
- počátky stavby velké čínské zdi
- tradice pohřebních komplexů, nejmonumentálnější verze
- Nekropole – mikrokosmos císařského paláce
- objeveno náhodně roku 1974
- pohřební mohyla (pyramida)
- dle textů pohřben s paláci, úředníky, cenými předměty, zázračným objekty
- více než 6000 figur
- v podzemních chodbách
- 4 lokality: pěchota, kavalérie (garda), velitelské stanoviště, prázdná
- částečně poškozeno
- náročná organizace (triumf umění a byrokracie) – pracovníci, zásobování, materiál…
- terakota, polychromie
- několik částí, několik typů
- výška 180-190 cm, oděv a účes dle role a postavení, realismus
- zbroj
Dynastie Tchang
- rozvinutá malba, dochovalo se jen v kopiích
- tradice nástěnné malby
- za dynastie Tchang stoupá obliba svitkové
- svitková jen pro malé skupiny elitního obecenstva
- svitek: hedvábí, papír, dvě navinovací tyče, nalepené bordury, podklad
Formát:
- závěsný svitek
- horizontální svitek
- volný list – přehnutý dvoulist (motýlí vazba, otevřená okenice)
- vějíř
štětce – různé druhy srstí, tvrdé/měkké
barvy – organické, minerální
Malířství
Sie Che (5.-6. stol.) – pravidla malířství:
1) živostí a pohybem vyjádřit vnitřní energii
2) štětcová technika (“metoda kostí”)
3) podoba, tvar – má odpovídat skutečnosti
4) barva adekvátní pro daný motiv
5) kompozice – podle pravidel (podobně jako v literatuře)
6) uvědomit si význam tradice a kopírování
- základem studia čínského malířství je kopírování
- od učitele, jeho učitele, slavných mistrů…
Severní Sung
- velké sociální a kulturní změny
- změna aristokratického systému – méně dědičné, systém zkoušek (Konfucius)
- nová aristokracie, vzdělanější, širší kulturní zájmy, vznik učeneckých elit
- pokles významu žen v aristokracii (počátky obvazování nohou)
Změna chápání kultury a umění – císař Taizu:
- hovoří o “naší kultuře”
- elity chápou její ochranu jako povinnost
- knihovna, sbírky maleb, kaligrafie
Umění doby dynastie Sung – považováno za
klíčové pro pozdější tradici (“odobí největší
zralosti”)
Texty: Zhang Yanyuan / Záznamy o slavných
malířích všech dynastií
- počátky kánonu slavných umělců
Literátské umění
- teorie aristokratických elit, učenců (literátů)
- oddělování výtvarné tvorby literátů a umělců (amatéři x profesionálové - dvorští)
- podezřívavost k technické dovednosti (řemeslu), vyzvedávání spontaneity
- umělec nezachycuje vnější svět, ale trvalé principy
- zdůrazńování vazby mezi malířstvím, kaligrafií, elitní poezií
- nedochovalo se mnoho (spíše kopie)
- několik mistrů, odlišné styly, výrazné individuality
Rozvoj kaligrafie:
- považována za umění od doby přelomu letopočtu
- rozvoj pojetí umělce jako originální individuality
- kaligrafie odkrývá písařovy osobní a morální kvality
- náboženství- psaní jako komunikace s vyšší spirituální silou
- Uvolnění rukopisu (ideál aristokratické spontaneity a nonšalance)
- papír – zachycuje každé gesto
Wang Xizhi
Huaisu – “bláznivě načrtnuté písmo”
ustavení oficiálního kánonu na císařském dvoře
- tesání do kamene a kopírování
Rukopis:
- základní rejstřík vznikl za dynastie Sung, později další
- rozvinuté metaforické názvosloví
- “bez kostí a tahů” – ne-rukopis, starší, obrysy vyplněné barvami
- “tah konopného plátna” – 10. stol., rovnoběžné tahy sledující tvar (dlouhé a
krátké)
- “bodový tah”
- malý tah tesání sekerou – ostrý a tvrdý tah, povrchy skal…
- velký tah tesání sekerou – robustní řídší tahy
- tah dešťové kapky
- tah vinoucích se oblaků
Typy kompozic a námětů
Kompozice:
Kuo Si:
“Bez mraků nemohou být hory spanilé, bez vody nemohou být půvabné. Bez cest
a pěšinek neudou oživené, bez lesů a stromů nebudou žít. Nebudou-li sahat do
hloubky, budou mělké, nebudou-li rozprostřené v ploše, budou moc blízko, a
nebudou-li se tyčit do výšky, budou nízké.”
- formalizace námětů
Krajina
– nejvíce pozornosti, krajinomalba postupně získává výsadní postavení
- mohly být chápány symbolicky (např. taoistický ráj)
Kuo Si (11. stol.)
- profesionální malíř u císařského dvora
- styk s literátskými kruhy
- jako první krajiny bez figur
- texty (Vznešené hodnoty lesů a potoků) - zdůrazňuje:
- umělec jako romantická nezávislá duše
- svobodná inspirace (umělcův charakter jako definující faktor tvorby díla, ze
srdce/mysli umělce – ne napodobování reality)
- uvolněnější rukopis
Časné jaro, 1072
Jižní Sung – vpád Mongolů, ústup na jih
Jüan – Čína pod vládou mongolské dynastie
Ming – návrat domácí dynastie
- rozvoj literátské teorie, nelze přesně oddělit dvorské a literátské umění
- nárůst množství textu (často vysvětlován obsah a pocity autora, později
dopisováno i sběrateli), malíři vynikali I jako literáti a kaligrafové
Mi Youren / Oblačné hory (12. stol.)
- asi dvorský umělec, ale spojován s rozvojem literátského stylu
- symbolický význam – hory = stabilní vláda
- zcela bez lidských figur
Čao Meng-fu (1254-1322)
- literát, ale pracoval I na objednávku
- kariéra u mongolského dvora (kritizován – “kolaborace”)
- manželka Kuan Tao-Šeng – malířka, příležitostně spolupráce
- vytvořil vlivnou školu
Podzimní barvy v horách
Kuan Tao-Šeng / Bambus v mlze a dešti
Bamus – symbol posmrtné věrnosti (také mužnosti)
Chuang Kung-Wang (1269-1354)
- původně úředník, později maloval
- nelíčí přesně konkrétní krajinu – malíři doby Jüan kombinují více míst atd.
- tématem poustevníci, odkaz na příjemce obrazu a vzdálené doby
Čou Fulei (14. stol)
- taoistický kněz
- žánr “kvetoucích švestek”
- Spojeno s ideálem gentlemana a spontánní náboženskou inspirací
Tchang Jin (1470-1520)
- prodával, ale brán mezi literáty (psal poezii)
Wen Čeng-ming (1470-1559)
- malíř a básník (ideál rovnosti malby a poezie)
Tung Čchi-čchang
-vzdělaný, teorie (koncept jižní a severní školy)
-ctitel tradice
-velmi bohatý