Zdravotní stav obyvatel ČR lJaké nemoci představují pro naši populaci největší zdravotní problém? lCo je nejčastějšími příčinami nemocnosti a úmrtí? lCo nejčastěji a nejvíce snižuje kvalitu života? l l lzdroj: lwww.uzis.cz lwww.szu.cz lhttp://www.who.int/en/ lwww.ec.europa.eu/health-eu lhttp://hbsc.upol.cz/ lhttp://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html l l l l Zdravotní stav obyvatel ČR l lPři hodnocení zdravotního stavu jsou používány výrazy: l lPrevalence - počet případů určité nemoci v dané populaci a čase lIncidence - počet nových případů onemocnění vzniklých za určitou dobu v dané populaci lMorbidita (nemocnost) - počet onemocnění z definovaného počtu populace za určitou dobu, frekvence nemocí v populaci lMortalita (úmrtnost) - počet úmrtí z definovaného počtu populace za určitou dobu lNatalita (porodnost) - počet narození z definovaného počtu obyvatel za určitou dobu lLetalita (smrtnost) - počet zemřelých z nemocných určitou chorobou lStřední délka života - vypočtený údaj udávající pravděpodobnou délku dožití narozených v daném roce, vychází ze specifické úmrtnosti lNovorozenecká úmrtnost - úmrtnost živě narozených dětí do 28 dnů ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA ČR Jaké je naše zdraví? lřada studií z posledních let přináší neuspokojivé zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva ČR (Kalman, 2011; Kalman, & Vašíčková, 2013; Antošová, et al., 2014) lnapř. lOBEZITA: ČR je v rámci Evropy na předních místech v počtu obézních (po Anglii, Maltě a Maďarsku), více než polovina dospělé populace má nadváhu nebo obezitu - 57 % má nadváhu nebo obezitu, 17 % má obezitu, nedaří se snižovat, podíl obézních od 90. let stoupá, choroby spojené s obezitou jsou 2. nejčastější příčinou úmrtí, kterým je možné předcházet (hned po onemocnění souvisejících s kouřením) lDIABETES MELLITUS: V ČR se lečí asi 7 % populace (z toho 90 - 95 % DM 2. typu), podle prognóz zasáhne v dohledné době 10 % obyvatelstva lOSTEOPORÓZA: V ČR postihuje osteoporóza asi 7 % populace (700 000) a stoupá, ve věku nad 50 let jí onemocní každá 3. žena a každý 5. muž – (souvisí s životním stylem, prevence nutná již od dětství) lNÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ: Incidence n. o. tlustého střeva a konečníku je u mužů na předních místech v rámci Evropy (po Maďarsku a Slovensku) lneprodlužuje se doba dožitá ve zdraví, která stagnuje na úrovni 62 let více než 50 let, prodlužuje se pouze počet let prožitých v nemoci l(Zpráva o zdraví obyvatel ČR, 2014, Zdravotnická ročenka České republiky 2013, 2014). l A zdraví dětí? lúroveň nadváhy a obezity je 29 % u jedenáctiletých, 28 % u třináctiletých a 23 % u patnáctiletých chlapců (pozor před 15 lety to bylo jen 9 %) lu dívek je výskyt nadváhy a obezity zhruba poloviční lale! české děti se v tomto ohledu neliší od mezinárodního průměru) lvýskyt 2 a více zdravotních potíží alespoň jednou týdně uvádí 48 % patnáctiletých dívek, 28 % chlapců lvýskyt alespoň jednoho úrazu v uplynulém roce uvádí 43 % 15 letých chlapců a 40 % dívek. l(Mezinárodní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě výzkumu studie Health Behaviour in School-Aged Children realizované v roce 2014, 2016) l A zdraví dětí? lStudie Zdraví dětí 2016 lproběhla pod záštitou Společnosti praktických lékařů pro děti a dorost a SZÚ na vzorku 5132 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let. Šetření bylo zaměřené na sledování prevalence alergických onemocnění, obezity, rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a poruch pohybového aparátu u dětí (u vybraných dětí analyzován biologický materiál) lhttp://www.szu.cz/publikace/zdravi-deti?highlightWords=zdrav%C3%AD+d%C4%9Bt%C3%AD+2016 l lVýskyt obezity se během dvacetiletého období sledování (1996–2016) u dětí zvýšil významně, nicméně za posledních pět let (2011–2016) zůstal stabilní a v současnosti se pohybuje kolem 10 %. lV celém souboru bylo 8,1 % dětí s nízkou hmotností, normální hmotnost mělo 74,1 % dětí, nadváhu 7,5 % a obezitu 10,3 %. Vyšší než normální hmotnost měli častěji chlapci než dívky, rozdíl byl ale pouze 2,2 %. Výraznější rozdíly v tělesné hmotnosti byly zjištěny v souvislosti s věkem. Procento dětí se zvýšenou hmotností (tj. nadváha + obezita) nejvíce narostlo mezi 5. a 9. rokem, u dívek potom následoval plynulý pokles, zatímco podíl chlapců s vyšší hmotností stoupal až do 13 let a pak mezi 13. a 17. rokem mírně klesl. lDobré stravovací návyky měla pětina dětí, naopak 16 % dětí nedodržovalo vybrané zásady zdravé výživy. Chlapci se stravovali hůře než dívky a s věkem se jejich stravovací návyky zhoršovaly, v 17 letech se hůře stravuje více jak čtvrtina chlapců. Naproti tomu 17leté dívky jsou na tom nejlépe, třetina z nich má dobré stravovací návyky. lDěti od předškolního věku po dospívající konzumují stále málo zeleniny, čtvrtina dětí méně než jednu porci zeleniny denně. Děti s nadváhou a obezitou mají ve svém jídelníčku významně méně ovoce a zeleniny, zato více sladkých nápojů a potravin typu fastfood, ve srovnání s dětmi s normální hmotností. lPohybová aktivita je u dětí nedostatečná - pětina dětí má minimální pohybovou aktivitu, u 17letých je to třetina. l Jak se tedy chováme? lmáme: lnedostatečnou pohybovou aktivitu lnevyváženou skladbu stravy lnadměrný energetický příjem (nevhodný příjem tuků a nadbytek jednoduchých sacharidů ve stravě) lnedostatek ovoce a zeleniny ve stravě lvysokou konzumaci soli lnepravidelné stravování lcca 30 % dospělých kuřáků (Podíl kuřáků za posledních 20 let neklesá – v populaci mezi 15 a 64 lety: 28 – 30 %, v ČR je vystaveno tabákovému kouři zhruba 40 % dětí.) lnejvyšší spotřebu čistého lihu na osobu a rok v Evropě (12,5 litru) l(Zpráva o zdraví obyvatel ČR, 2014) l l Jak se chovají děti? lnaprostá většina dětí v České republice má nedostatek pohybové aktivity (cca 80 %) lčeské děti vynikají v držení diety či jiné aktivity na snížení váhy (u patnáctiletých je to 19 % chlapců a 37 % dívek) lpřibližně 35 % jedenáctiletých, 45 % třináctiletých a 50 % patnáctiletých pravidelně nesnídá lvětšina dětí (cca 70 %) zároveň nevečeří společně s rodinou a ČR je v tomto ohledu jednou z posledních zemí mezinárodních tabulek lpravidelnou konzumaci zeleniny uvádí cca 27 % jedenácti a třináctiletých a 24 % patnáctiletých lvětšina dětí tráví příliš mnoho času u televize a počítače (až 6 hodin denně) lčeské děti začínají výrazně dříve ve srovnání s mezinárodním průměrem pít alkohol, kouřit cigarety a marihuanu (pravidelně pije alkohol 20 % patnáctiletých chlapců a 14 % dívek, opakovanou opilost uvádí přibližně 30 % patnáctiletých, což je výrazně více, než je mezinárodní průměr zemí HSBC, cigarety kouří pravidelně 11 % patnáctiletých chlapců a 16 % patnáctiletých dívek) l(Mezinárodní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě výzkumu studie Health Behaviour in School-Aged Children realizované v roce 2014, 2016) l Studie HBSC (2014) lOlomouc (15. března 2016) – České děti mají nedostatek pohybu, volný čas tráví u počítače a vynechávají snídaně a večeře s rodinou. Nadprůměrné jsou také v pití alkoholu, užívání tabákových výrobků a kouření marihuany. Takové jsou hlavní závěry největší evropské výzkumné studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), která mapuje životní styl mladé generace. Do studie je zapojeno 220 tisíc školáků ze 42 zemí světa. Výzkum je pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). l lReprezentativní soubor českých dětí (11-15 let), 94 škol ve všech krajích ČR (5.,7.,9, třídy) – celkem 4404 dětí lStudie probíhá od roku 1994, poslední sběr dat v roce 2014 (vyhodnocuje se, rekordní počet respondentů) l lMezinárodní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v roce 2014 lhttp://hbsc.upol.cz/1-cestina/42-hbsc_studie/? l l l l l l Mezinárodní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v roce 2014, www.upol.hbsc.cz HBSC – Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáku (2010 - 2014) l l8 % chlapců a 11 % dívek ve věku 11 let hodnotilo svůj zdravotní stav jako „ne moc dobrý“ nebo „ špatný“, přibližně 33 % 11letých dětí odpovídalo, že se u nich vyskytují zdravotní potíže (bolest hlavy, žaludku, zad, pocity skleslosti, podrážděnost, špatná nálada, nervozita, poruchy spánku, únava, vyčerpání,…) – 2 a více symptomů a to alespoň dvakrát týdně l11letí chlapci konzumují jen 30 % doporučené dávky zeleniny, dívky 43 % (věkem ještě klesá až na 21 % u chlapců); u ovoce je to méně než polovina l18 % 11letých drží dietu nebo se snaží redukovat hmotnost (chlapci i dívky) lVelká část školáků je nedostatečně pohybově aktivní lVíce než polovina dětí tráví u PC denně více než 2 hodiny (v pracovních dnech) lV 11 letech kouřil 1 ze 4 chlapců, 1 ze 7 dívek (ve 13 letech - polovina, v 15 letech - ¾ dětí, v 15 letech kouří více dívek) lKaždý týden pije alkohol 10 % chlapců, 5 % dívek (opilých v 11 letech 5 % chlapců, 1 % dívek) lVíce jak 60 % dětí (66 % ch., 62 % d.) požily alkohol před 13 rokem l l lCo jako učitelé můžete dělat pro zlepšení současného stavu? Střední délka života při narození •neprodlužuje se už 50 let doba dožitá ve zdraví !!! •stále 62 let, prodlužuje se pouze doba dožitá v nemoci (Zpráva o zdraví obyvatel ČR, www.mzcr.cz) l l Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2013, www.uzis.cz Demografická situace v ČR (2015) lv roce 2006 počet narozených převýšil počet zemřelých (poprvé po 13 letech), do 2010 – kladný přirozený přírůstek lPočet obyvatel České republiky se v roce 2012 zvýšil o 10,7 tisíce osob, a to téměř výhradně v důsledku zahraniční migrace. Přirozený přírůstek činil pouze 387 osob. K 31. 12. 2012 měla Česká republika 10 516 125 obyvatel. lúhrnná plodnost – průměrný počet dětí narozených jedné ženě během jejího reprodukčního období se v ČR dlouhodobě snižuje (minimum r. 1999 – 1,13), od roku 2012 se pohybuje okolo 1,5; 2015 - 1,57 lstabilní vývoj populace → úhrnná míra plodnosti (fertility) - 2,1 (v ČR naposledy v roce 1980) l1995 - 2000 - svět 2,83 (2011 – 2,7) - očekává se celosvětový pokles, (Evropa - 1,4; Amerika - 2,01; rozvojové země - 3) lnovorozenecká a kojenecká úmrtnost (jedna z nejnižší v EU) ldemografická přeměna: mladá populace → stárnoucí populace, věková struktura obyvatelstva – přibývá tzv. závislého obyvatelstva (-15, 60+) l ženy se dožívají o 5 - 8 let více l l7,5 miliard lidí na světě (odhad 2017), každý rok přibývá (nejvíce v rozvojových zemí), únosnost planety 14 miliard lstřední délka života (r. 2000 - 2010) - 65 let l (Afrika - 49 a klesá; Evropa a USA - 80) l l l l l Věkové složení obyvatelstva ČR 2015 Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2015, www.uzis.z Úhrnná plodnost v roce 2013 byla 1,45 . Dožití ve zdraví je stále 62 roků (nestoupá), na rozdíl od naděje na dožití – zvyšuje se počet let prožitých v nemoci. l Střední délka života při narození v ČR (zdroj UZIS) ludává počet let, které má naději prožít osoba právě x -letá při úmrtnosti ve sledovaném období lženy se dožívají o 5 - 8 let více lOčekává se zastavení růstu střední délky života (v roce 2015 se v ČR udává pokles u žen). lza Evropskými zeměmi s nejvyšší střední délkou života zaostávají muži o 5-6 let, ženy o 4-5 let lzastavení růstu střední délky života – trend v celé EU l Rok narození Muži Ženy 1970 66,1 73,0 1990 67,6 75,4 2000 71,7 78,4 2015 75,8 81,5 l Růst v roce 2015 pokračoval u mužů, u žen byl mírný pokles. ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA ČR l l l lSprávně pečovat a své zdraví a zdraví svých dětí je stále aktuálnější! WHO lPodle WHO (Světové zdravotnické organizace) by bylo možno zdravou výživou, přiměřenou fyzickou aktivitou a nekouřením zabránit vzniku ischemické choroby srdeční z 80 %, cukrovky 2. typu z 90 %, a nádorů ze 30 %. Nemocnost v ČR (dle ÚZIS) lnemoci dýchací soustavy: 47,4 % lnemoci svalové a kosterní soustavy: 17,1 % lporanění, otravy: 10 % lnemoci trávicí soustavy: 6,3 % lnemoci močové a pohlavní soustavy (vč. rizikových těhotenství): 3,7 % lnemoci oběhové soustavy: 2,6 % Nemoci dětí lnásledky úrazů !!! lakutní respirační onemocnění a jejich komplikace (viróza, chřipka) lnemoci trávicí soustavy (salmonelózy, kampylobakteriozy, virové hepatitidy typu A) lplané neštovice, infekční mononukleózy lchronické nemoci, astma, alergie, ortopedické nemoci, cukrovka l - asi 20 % dětí Evropy má chronickou chorobu, l v ČR více než 30 % dětí alergie (za 10 let se zdvojnásobil), 50 - 70 % dětí vadné držení těla l lAsi 80 % českých dětí je zdravotně oslabených!!! l Nejčastější příčiny úmrtí lkardiovaskulární onemocnění (ischemická choroba srdeční) l r. 2015: 46 % M, 49 % Ž lnovotvary (rakovina) l r. 2015: 27 % M, 26,7% Ž lúrazy a otravy l r. 2015: 8 % M, 4,3% Ž (do 40 let nejčastější příčina!) lnemoci dýchací a trávicí soustavy l lNejčastější příčinou úmrtí u dětí jsou úrazy a otravy !!! l Kardiovaskulární onemocnění - hlavní rizikové faktory lFaktory životního stylu l- ovlivnitelné přímo l lKouření lNevhodná strava lNízká pohybová aktivita lNadměrná konzumace alkoholu lStres l l l lČR v 90 letech jedna z nejvyšších intenzit úmrtnosti na KVO na světě, do roku 2012 poklesla úmrtnost o zhruba 25 %, přes toto zlepšení je úmrtnost na KVO přibližně 2krát větší než ve vyspělých evropských zemích (bývalá EU15) l l l» Biochemické a fyziologické charakteristiky – ovlivnitelné nepřímo, sekundárně l lVysoká hladina cholesterolu lVysoký krevní tlak lVysoký krevní cukr (hyperglikémie, snížená gluk. tolerance, diabetes) lObezita lArteroskleróza (trombogenní faktory) l l 1179093765 Prevence chronických neinfekčních onemocnění lHlavní zásady a zaměření prevence chronicky neinfekčních onemocnění vycházejí z rozboru zdravotního stavu populace. Vycházejí tedy nejen z příčin úmrtí, ale také z nemocnosti dané populace. lMezi hlavní chronické neinfekční onemocnění v ČR řadíme: kardiovaskulární choroby (ateroskleróza, vysoký krevní tlak a jejich komplikace v oblasti srdce, cév a mozku), nádorová onemocnění, cukrovku, obezitu, vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku, chronický zánět průdušek, osteoporózu, onemocnění dutiny ústní a zubů (zubní kaz), nemoci svalové a kosterní soustavy, alergické choroby a následky úrazů. lU dětí se nejčastěji setkáváme s chronickým onemocněním následkem úrazu, ortopedickým onemocněním, alergií, cukrovkou, obezitou. Alarmující je zjištění WHO, že 20 % dětí Evropy trpí chronickou chorobu. Prevence chronických neinfekčních onemocnění lVznik a rozvoj těchto nemocí je podmíněn nebo výrazně ovlivněn způsobem života obyvatel vyspělých zemí, technickým pokrokem, stresem, znečištěním životního prostředí apod. Proto tyto nemoci byly dříve označovány jako civilizační a někdy také pro jejich značné rozšíření jako choroby hromadného výskytu. Tyto nemoci se obvykle rozvíjejí poměrně dlouhou dobu od několika let až po desítky let a jejich hlavní příčinou jsou rizikové faktory životního stylu. l lPozitivní změny zdravotního stavu populace, tedy snížení výskytu chronicky neinfekčních nemocí a růst střední délky života, lze docílit důslednou prevencí. Prevence se provádí buď na úrovni jedince, nebo na úrovni celé společnosti (celoplošná prevence). Podle způsobu jak je prevence uplatňována rozeznáváme tři druhy prevence: primární, sekundární a terciální. lPrimární prevence je souhrn činností, které mají za cíl snížit počet nových onemocnění, tj. snížit incidenci nemocí. Týká se období, kdy ještě nemoc nevznikla a jejím účelem je zabránit vzniku nemoci. Primární prevence je specifická a nespecifická. l Specifická je zaměřená proti určitým nemocem nebo rizikům (např. kuřáctví, obezitě, opatření proti znečišťování ovzduší) a nespecifická znamená aktivity k celkovému posílení zdraví a zlepšení životního stylu. l l Ve školním prostředí by měla převažovat zejména nespecifická primární prevence. A to formou komplexně pojaté výchovy ke zdraví, zajištěním škol podporujících zdraví a vytvářením celkového zdravého školního prostředí. l Nezastupitelnou roli hraje také osobnost učitele/učitelky a jeho/její vztah ke zdraví!!! l lSekundární prevence se zaměřuje na vyhledávání časných stádiích onemocnění, vyhledávání rizikových faktorů vedoucích k onemocnění a vhodné léčbě těchto časných stádií. Jde o snahu předejít nežádoucímu průběhu nemoci a zabránit komplikacím. Řadíme sem lékařské preventivní prohlídky, jejichž smyslem je zjistit rané stádium nemocí. l V prostředí školy se sekundární prevence uplatňuje například při výskytu infekčního onemocnění (salmonela, žloutenka, paraziti). l lTerciální prevence má za cíl minimalizovat škody na zdraví v případě již vzniklého onemocnění. Je záležitostí zdravotnickou. Podpora zdraví lS prevencí úzce souvisí podpora zdraví. lPodpora zdraví je chápána jako souhrn činností (politických, ekonomických, technologických, výchovných a dalších), které usilují o upevňování, posilování, podporu, ochranu a rozvoj zdraví za aktivní účasti jednotlivců, skupin, organizací a společnosti. lHlavním smyslem podpory zdraví je rozšířit možnosti lidí podílet se na ochraně a posilování svého zdraví, realizovat a rozvíjet zdravý životní styl. lPodpora zdraví je tedy koncipována jako aktivita pro zdraví (nikoli aktivita proti nemocem) a zahrnuje prevenci, výchovu ke zdraví, komunitní aktivity (např. Zdravé město, Škola podporující zdraví, MŠ podporující zdraví) a tvorbu celkově příznivého prostředí. Příklad z praxe: Pohyb a výživa UČITEL ŽÁK TŘÍDA ŠKOLA DRUŽINA RODIČE JÍDELNA Výsledky pokusného ověřování: Pozitivní změny pod vlivem programu PaV dle rodičů: 46 % ve výživě, 22 % v pohybu dětí (28 % ve výživě rodiny, 13 % v pohybu rodiny) https://pav.rvp.cz/ Jako učitelé můžete významně ovlivňovat zdraví dětí!!! Závěr 61-otec lLepší je nemocem předcházet, než je léčit! l(Jan Evangelista Purkyně)