GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PŘEDNÁŠKA Č.I ÚVOD DO ZEMĚDĚLSTVÍ Ondřej KREJČÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE K PŘEDMĚTU •Celkem 11 přednášek, písemná zkouška •6 přednášek geografie zemědělství •5 přednášek geografie průmyslu • •5 povinných cvičení (úterý 7:30, čtvrtek 13:00) • • • HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK •22. 2. Úvod do geografie zemědělství •1.3. Lokalizační faktory v zemědělství •8.3. Zemědělství světa •15.3. Zemědělství v ČR I •22.3. Zemědělství v ČR II •29.3. Vliv zemědělství na životní prostředí •5.4. Moderní průmysl •12.4. Lokalizační teorie průmyslu •19.4. Těžební průmysl, energetika •26.4. Strojírenství a ostatní průmyslová odvětví •10.5. Klasifikace průmyslu •17.5. Předtermín HARMONOGRAM CVIČENÍ •6.3 / 8.3. Lokalizační faktory a dopady na zemědělství •13. 3. / 15.3. Zemědělství světa •20.3./ 22.3. Dokument průmyslová zóna Nošovice. •10.4. / 12.4. Průmyslové zóny v Brně •17.4. /19.4. Průmysl světa • SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE •Studium prostorového aspektu formování, fungování a vývoj sociálních, kulturních a ekonomických prvků, složek, jevů či procesů. • •Hlavní členění •geografie obyvatelstva a sídel (představuje páteř celého systému) •geografie ekonomická (často dále členěna na část výrobní a nevýrobní) •Primér, sekundér, terciér •geografie politická (orientující se na politické a správní struktury) GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Proč se jí zabývat? •Pěstování a výroba potravin je nejzákladnější lidskou aktivitou • •Růst poptávky po lokálních potravinách • •Silná podpora zemědělství ze strany národní vlády a EU • •Zemědělství úzce propojeno s mnoha dalšími odvětvími •... • GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Postavení v kontextu geografických věd: •typická hraniční disciplína, •souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici • • •Geografie zemědělství se zabývá studiem druhů a výsledků využití půdy, systémem rostlinné a živočišné výroby v jejich vztahu ke způsobu hospodaření, faktorům přírodního prostředí, obyvatelstvu a jeho způsobům výroby a ostatním hospodářským odvětvím. Dále se zaměřuje na studium a klasifikaci forem územní organizace zemědělské výroby, na stanovení výrobních typů zemědělství zemědělskou regionalizaci a analýzu zemědělských regionů (RAKITNIKOV 1970) HLAVNÍ ÚKOLY GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Výzkum vnitřních charakteristik zemědělství •např. velikost závodů, •způsoby obdělávání, •zaměření produkce, •produktivita, • •Výzkum přírodních, ekonomických, sociálních a historických rámců • •V dnešní době vliv hraje velkou roli vliv zemědělství na krajinu a společnost, obchod se zemědělskými produkty, vliv zemědělství na rozvoj venkova ZEMĚDĚLSTVÍ VE SVĚTĚ •Zemědělství značně diverzifikované. •Rozdílné podíly v zaměstnanosti • 2 % - 75 % •Rozdílné formy zemědělské výroby - viz příště •Převaha živočišné výroby nad rostlinnou je zpravidla ukazatelem vyspělého zemědělství. •Samozásobitelské x komerční •Rozdílná mechanizace v zemědělství •Extenzivní x intenzivní •Zemědělství v mnoha zemích nemá pouze produkční funkci •Zemědělství je sice nejvýznamnější, ale ne jediný producent potravin. •Okolo 15 % zvířecí bílkoviny ve světové výživě se získává z rybářství. • ZEMĚDĚLSTVÍ VE SVĚTĚ •Kontrast - potravinové přebytky vs. nedostatečná výživa v některých regionech světa •přes polovinu americké sklizně obilí jde pro dobytek • •průměrný 18-nácti letý Američan sní ve formě steaků a hamburgerů 2 x tolik proteinů, než jeho tělo může spotřebovat • •Pokud by to bylo stejně všude mohlo by při současné zemědělské produkci být zásobeno asi 1,2 mld. lidí. • VLIV GLOBALIZACE NA SOUČASNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ •Čím dál menší vliv hrají fyzickogeografické podmínky •zvláště díky zavádění nových techologií a chemickému průmysl • •Růst produktivity zemědělství •Produkce potravin se za padesát let v USA zvýšila dvakrát a počet farem se přitom snížil o dvě třetiny • •Vytvoření potravinářských korporací • •Zemědělství více řízeno poptávkou trhu •Zemědělství více řízeno poptávkou trhu •Spotřebitelé čekávají zejména potraviny: výživnější, kvalitnější, rozmanitější a bezpečnější • •Růst agrárního obchodu • • PŘÍKLAD Z USA •Rozdělení živočišné a rostliné výroby • •Celý systém funguje na principu globalizovaného průmyslového celku několika velkých globálních potravinářských shluků (clusters), které plně ovládají farmáře. Ti jsou se systémem plně svázání. Fungují tak, jako by byli součástí shluků, kterým je poskytnuta dílčí samostatnost. • •Mezi farmami již nedochází ke konkurenci. Farmář neví, jak se produkt mění přes potravinový systém a nedělá žádná rozhodnutí. Za farmáře rozhodují rozhodovací centra, tj. několik (3 až 4) nadnárodních korporací. AGROBYZNYS •největší sektor světové ekonomiky •Zaměstnává cca 50 % pracovní síly ve světě. •klesá význam agrárního sektoru, ale agrobyznysu nikoliv • Definice Souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě výrobní činnosti na farmě; skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených PŮDA •Základním předpokladem a výrobním prostředkem zemědělství je půda • Z celkové rozlohy souše cca 135 mil. km2, bez Antarktidy, je lidstvem využíváno cca 30,1 % •Z této plochy pevniny, přístupných lidským aktivitám, tedy bez ledu má: • plných 75,4 % nulovou produkční kapacitu (pouště, hory apod.) • 11,2 % - nízkou, 8,2 % - střední a jen 5,2 % vysokou produkční kapacitu, tj. 7 mil. km2 • •Produkční bezcenná půda zabírá plné ¾, přičemž její rozloha se každým rokem zvětšuje o více než 200 tis.km2 •Zemědělská půda se dělí na půdu ornou, trvalé travní porosty (TTP), tj. louky a pastviny •Podíl orné půdy na zemědělské půdě tvoří tzv. procento zornění • •K orné půdě jsou řazena především pole, dále též zahrady, ovocné sady, vinice, chmelnice, plantáže a též úhory, pokud ovšem nejsou vyčleněny jako samostatné kategorie • POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ V NH •Je dáno: •stupněm zajištění výživy obyvatelstva •účastí na zahraničním obchodě •vztahy k ostatním odvětvím •podílem na tvorbě společenského a národního produktu •podílem obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství • •Zemědělství – základní výrobní orientace: •rostlinná výroba •živočišná výroba • •Funkční (účelové) hledisko při členění struktury zemědělské výroby: •primární zemědělská výroba – (RV) •sekundární zemědělská výroba – (ŽV, včetně organických hnojiv, zásoby krmiv apod.) • POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ V NH •Zemědělská výroba produkuje menší část z hrubé hodnoty materiálních statků vytvořených lidskou společností. • Na celkové produkci materiální výroby se podílí 15–20 %. • Problém stanovení skutečné produkce – podíl naturální (samozásobitelské) produkce – odhady •V rámci světového průměru existují značné regionální diference •Absolutně objem zemědělské výroby stále roste, avšak podíl na materiální produkci se nadále snižuje. •ZV se rozvíjí pomaleji než průmyslová výroba. • vliv přírodního prostředí, nižší produktivita práce apod. • zemědělská výroba musí respektovat určitý rytmus výrobního procesu s daleko menší kontrolovatelností vnějšího prostředí • ani rychlý růst vkladů do ZV, nemusí vždy vést ke zvýšení tempa rozvoje MULTIFUNKČNOST AGRÁRNÍHO SEKTORU • •a) závislost na přírodních podmínkách • - přírodní vlivy: klimatické podmínky, půdní podmínky • - ostatní odvozené vlivy: poloha (nadmořská výška, svažitost), velikost pozemků •b) biologický charakter výroby • - práce s živými organismy, animalwelfare • - biolog. podstata určuje délku životního a produkčního cyklu • - sdružená výroba: pěstujeme hlavní produkt, ale při tom vyrobíme i produkty vedlejší •c) nesoulad výrobního procesu s „trhem“ (výroba trvá určitou dobu) •d) nesoulad nákladů a výnosů (dokud se něco nevypěstuje) • - náklady na osiva, benzín, atd., je určitá prodleva před prodejem •e) existence „sdružené výroby“ • - jedním nákladem získávám více produktů – len (semínko/vlákno), kráva (maso/mléko) •f) předmět agr. trhu: horší manipulovatelnost, skladování, omezená trvanlivost, •g) „dokonalost“ konkurenčního prostředí v zemědělské prvovýrobě (všichni jsou si rovni =dodávají to samé) • SPECIFIKA VÝROBNÍHO PROCESU V ZEMĚDĚLSTVÍ Obsah obrázku osoba, muž, zeď, fotka Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku text Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti VÝVOJ GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •počátky na konci 18. a začátku 19. století •A. Smith, D. Ricardo - autor teorie o pozemkové rentě, •R. Malthus - problematika růstu obyvatelstva a jeho potravinové uživitelnosti) •mezi zakladatele moderní geografie zemědělství patří Johann Heinrich Thünen (1826) - autor první teorie o rozmisťování zemědělské výroby • VÝVOJ GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •práce z 1. poloviny 19. století • popis jednotlivých regionů •na přelomu 19. století •zkoumání vlivu přírodních faktorů, •Podmínek rozmisťování zemědělské výroby •po 1. světové válce •otázky zajištění potravin a problémy ekonomického rozvoje •využití země, •typologie a regionalizace zemědělství… • SMĚRY GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Popisný – (1. pol. 19. stol.) – reprezentují ho první práce zaměřené na popis charakteru zemědělství daného regionu (HANG, GETZ) •Statistický – (70. a 80. léta 19. stol.) – formulování základních, obecných a nových metodických postupů, s využitím prvních statistických údajů – užívají se kvantitativní metody (HAHN) •Ekonomický – zbožíznalecký – studium ekonomických a tržních podmínek v hospodářství – pochopení a využití produkčních a tržních podmínek zemědělských produktů (CHISHOLM) •Historický – (konec19. a začátek 20. stol.) – vznik a šíření zemědělství jako hospodářské činnosti člověka – hledání center domestifikace kulturních rostlin (HETTNER, DECANDOLLE, HAN, SAUVER, VAVILOV) •Výzkum zaměřený na využívání země (STAMP, KOSTROWICKI) •Výzkum vztahů mezi zemědělstvím a obyvateli – zdůrazňuje se závislost zemědělství na kulturních i hospodářských podmínkách (BERNHARD, KASTRO, SORE) •Regionalizace a zemědělská typologie – (počátek 20. století) – rozsáhlé používání statistických údajů kartografické vyjadřování sledovaných jevů (ENGELBRECHT, BAKER, FINCHE, KOSTROWICKI) • GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ DNES •Více propojena s geografií venkova •Hlavní témata geografie zemědělství ve vyspělých zemích dnes •Zemědělská politika •Dodavatelsko-odběratelské vztahy •Vývoj venkovského prostředí •Globální problém hladu •problematika rozvojových zemí • ZDROJE DAT O ZEMĚDĚLSTVÍ •FAO- Organizace pro výživu a zemědělství • •Ministerstvo zemědělství (Zelená zpráva, publikace Zemědělství) • •ČSÚ – Arocenzus (2010, 2020) • •LPIS (veřejný registr půdy) – uživatelé půdy, typ hospodaření • •Výzkumný ústav meliorizace a ochrany půdy – BPEJ, eroze, půdní sondy •