GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PŘEDNÁŠKA Č.III PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ (STROJÍRENSKÝ, CHEMICKÝ… PRŮMYSL) Ondřej KREJČÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL •Rozdílná vyspělost, produktivita práce – rozdíly v hosp. vyspělých a méně vyspělých zemích •Rozhodujícím článkem byla průmyslová velkovýroba x dnes spíš malé a střední podnikání •V rozvojových zemích – řemeslná výroba – velký počet zaměstnanců, ale celosvětový podíl na výrobě minimální •Průmyslová výroba rozdílná podle významu a velikosti svých základních jednotek •Jednotlivá odvětví a obory se skládají z řady územně oddělených provozoven •Prostorové rozložení se odlišuje od členění organizačního či odvětvového •Měření průmyslové výroby problematické (viz minule) STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL •Největším odvětvím průmyslu •Rozsah a kvalita strojírenského průmyslu je ukazatelem hosp. potenciálu i úrovně vědecko-výzkumné základny •Počátky spojeny s prům. revolucí •Původně koncentrace do měst – vznik jader budoucích strojírenských regionů •Významné vazby hutnictví – strojírenství • Krize ve 30. letech • Další rozvoj v souvislosti s 2. sv. válkou a v období studené války • (důležitý lokalizační faktor strategické důvody) • Po 2. sv. v. – vznik nových podniků v málo industrializovaných regionech • (Žďár n. S. ad.) • V 70. letech – rozvoj díky jaderné energetice • V 80. letech – disperze i do menších měst • Lokalizační faktory: •Výrobky často souhrnem velkého počtu dílčích výrob – snaha o co nejširší zastoupení výrob •Dopravní náklady – při přepravě menších částí menší než u hotových výrobků •Lokalizace v oblastech spotřeby – v počátcích, dnes pokles s rozvojem dopravy •Vztah k surovině jen u některých oborů s velkou spotřebou kovů (např. výroba lokomotiv…) STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL •zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku • •typickým ukazatelem tohoto druhu strojírenství je velkovýroba s malou potřebou kvalifikované pracovní síly a malou spotřebou materiálu • •rozmístění je dáno hlavně levnou pracovní sílou, proto se v tomto oboru uplatňují i rozvojové země • •´k velkým producentům přístrojů sdělovací techniky patří Japonsko, USA, SRN, Jižní Korea, SNS a Velká Británie. Z ostatních zemí Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur (radiopřijímače, televizory, spotřební elektronika) • •LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ •PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ •INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL •Zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku (počítače, digitální a telekomunikační přístroje, hodinky, fotoaparáty, dalekohledy, přesná optika, laserové technologie) •hlavními rysem odvětví je převaha kvalifikované práce nad množstvím a hodnotou materiálu (výj. barevné kovy) -> rozmístění do vyspělých států, které je většinou podmíněno úzkou spoluprací s vědeckým výzkumem •měření času, zvl. hodinek •(hl. světoví producenti jsou Švýcarsko (téměř 50 % tradiční nedigitální výroby), SRN, USA a po válce se na přední místa dostaly i Japonsko a dnešní SNS, Singapur a Hong-Kong) •optické a fotografické přístroje, •výrobní centra jsou hl. v USA, dále pak v SRN a Japonsku •výroba osobních počítačů •USA (70 % výroby). •Výroba v ostatních zemích je převážně prováděna v americké licenci a je soustředěna v Japonsku, zemích Asijských tygrů a Evropské unie •LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ •PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ •INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL •provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl, jedná se o tzv. dodávky na klíč • •firma spolupracuje s velkou řadou subdodavatelů a předává kompletní dílo v cílové oblasti zákazníka, zajišťuje veškeré technologie, materiál i konečnou kompletizaci • •výroba takovýchto investičních celků je možná jen v oblastech s velkou koncentrací různorodého a vyspělého strojírenství • •tradiční dodavatelé nejsložitějších investičních celků •USA, Japonsko, SRN, SNS, Velká Británie a Francie •celky nižšího řádu dodávají Itálie, Švýcarsko, Kanada, Nizozemí, ale i Polsko, Maďarsko a Česká republika •ČSSR například zajišťovala výrobu těžebních zařízení pro země Arabského poloostrova (ČR jaderné elektrárny v Íránu a Číně) •LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ •PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ •INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL •Jedno z nejdynamičtěji se vyvíjejících průmyslových odvětví •Konec 19. stol. - vynález automobilu, 20. stol. – velký rozvoj •Henry Ford – zdokonalení výrobních metod; zavedením hromadné výroby se standardizovanými pracovními postupy produkci automobilů výrazně zlevnil (fordismus) •Poč. 21. stol. – výroba automobilů globalizovaným odvětví – rozšíření v množství zemí • •Model dodavatelské struktury v 70. – 80. letech •Redukce současné dodavateské struktury AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL •Vzhledem k zajištění výroby z hlediska vývoje, kapitálu, pracovní síly atd. lze rozlišit 2 typy center automobilové výroby: •A) Centra, v nichž je výroba výrazně podporována vývojem •Tradiční centra automobilového průmyslu, ve kterých většinou sídlí i vedení společnosti •Výroba navazuje na konstrukční kanceláře, výzkumné laboratoře a zkušební areály •Vyvíjeny nové typy automobilů •Přijímána strategická rozhodnutí vzhledem k organizaci výroby •USA, Německo, Francie, Japonsko, Škoda v Mladé Boleslavi •B) Centra výroby bez vlastního vývoje •Montážní podniky s licenční výrobou, většinou lokalizovány v oblastech s rel. levnou pracovní silou doplněnou o faktor spotřeby •Technologie a hl. komponenty dodávány z oblastí vývoje •Od 70. let rozvoj ve Španělsku, Mexiku, Brazílii, Belgii •V současnosti – Slovensko, Ukrajina, Turecko, Írán, Čína, Indie • • • CHEMICKÝ PRŮMYSL •Základní odvětví zpracovatelského průmyslu •Relativně mladé odvětví s rostoucím významem •počátky v 19. století – první výroby anorganické chemie s využitím soli a síry Postupně i rozvoj organické chemie •Impuls pro rychlejší rozvoj – organické syntézy na základě destilace uhlí na poč. 20. stol. (zejména státy Z Evropy – Německo, Francie, VB, později USA) •Poč. 2. pol. 20. stol. – transformace základních vstupních surovin a orientace na ropu a zemní plyn – zásadní přelom v rozvoji chemického průmyslu -> poté se chemický průmysl stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství •Obory chemického průmyslu: • Obory průmyslu anorganické chemie (výroba základních anorganických materiálů – kyseliny, zásady, umělá hnojiva ad.) • Obory organické chemie (výroba základních organických látek na bázi ropy a zemního plynu, chemická vlákna, syntetický kaučuk, plasty, barvy ad.) • CHEMICKÝ PRŮMYSL •Na výše uvedené obory navazuje spotřební chemie – produkty určené koncovému spotřebiteli (farmaceutický průmysl, výroba kosmetických, potravinářských nebo čisticích prostředků) •Na energii náročné obory základní těžké chemie •Voda + suroviny – důležité pro anorganickou chemii (výroba amoniaku, kyseliny sírové…) •Voda + suroviny + kvalifikovaná pracovní síla + kapitálová náročnost (biochemie, kosmetika,…) • Lokalizační faktory – energie, suroviny, pracovní síla, investice, voda •Původní chemický průmysl vázán na energetické zdroje (uhlí – Německo, VB, S Francie, dřevo – Finsko, USA, Kanada, ropa – Rumunsko) •Nové chemické závody vznikají v dovozních přístavech, na periferiích těžkého průmyslu, energetického průmyslu, v ropných oblastech, na periferii měst a ve vyhovujícím prostředí (výroba léčiv) CHEMICKÝ PRŮMYSL ANORGANICKÁ CH. •Základem výroba kyseliny sírové použití v dalších výrobách org., anorg. i spotřební chemie •Výroba kys. sírové pro obtížnost přepravy vázaná na oblast jejího dalšího zpracování – většinou přímo v chemických kombinátech •Největší producenti – USA, Japonsko, Čína, Německo, Brazílie •Největší objem výroby anorg. ch. soustředěn do výroby umělých hnojiv •Pokles výroby umělých hnojiv ve vyspělých státech Evropy (vysoká zatíženost chemizací, rozvoj biozemědělství), stagnace v Rusku a USA, růst v Číně, Indii, Mexiku Fosforečná hnojiva Rusko, USA, Čína, Brazílie… Maroko, Tunisko (těžba fosfátů) Draselná hnojiva výroba z draselných solí Kanada, Rusko, Bělorusko, Německo, Izrael Dusíkatá hnojiva výroba na bázi zemního plynu Čína, USA, Rusko, Indii, Mexiko, státy v okolí Perského zálivu CHEMICKÝ PRŮMYSL ORGANICKÁ CH. •V porovnání s anorganickou chemií velmi dynamický nárůst •Produkty mají velmi široké uplatnění, využití ve všech hospodářských odvětvích •Výroba syntetických materiálů •První umělé hmoty již na poč. 20. stol. – od té doby výrazný nárůst •Hl. surovinou při výrobě – ropa a zemní plyn •Celková roční světová výroba plastů – cca 120 mil. tun (Evropa + S Amerika – 2/3 podíl) •Dynamický rozvoj v Asii (Čína, J Korea, Japonsko) – 1/5 výroby • Syntetické materiály USA, Japonsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Belgie, Kanada, Čína Výroba syntetického kaučuku Jako náhrada přírodního kaučuku se vyrábí od 30. let 20. stol. V současné době převyšuje produkci přírodního kaučuku (latex) více než 2x Zákl. surovinou – ropa a zemní plyn Syntetický kaučuk USA, Japonsko, Francie, Německo, rozvoj v J Koreji CHEMICKÝ PRŮMYSL ORGANICKÁ CH. •Produkce chemických vláken •A) výroba celulózových vláken - Ve vyspělých státech na ústupu •B) výroba syntetických vláken- Od 80. let – dynamický růst •V Irsku – jedno z nosných odvětví „irského ekonomického zázraku“ • • •Farmaceutický průmysl •Výrazně orientován na spotřebu •Náročný na kvalifikovanou sílu •Soustředění do spotřebních center •Specializace ve vyspělých státech • Chemické vlákna Centra výroby USA, V Asie (Japonsko, Tchaj-wan, Čína, J Korea) Významná část produkce i v evr. zemích Německo, Itálie, VB Farmaceutický průmysl TEXTILNÍ PRŮMYSL •Nejstarší průmyslové odvětví, které stálo u zrodu průmyslové revoluce v 18. století – s jeho rozvojem spojen i rozvoj industrializace. V oborech TP vznikala první tovární výroba na základě výroby manufakturní •Dlouhou dobu ve většině průmyslových zemí vedoucím prům. odvětvím •V průběhu 20. stol. – strukturální změny v surovinové základně a restrukturalizace prostorového rozložení TP •Hl. surovinami do 60 let. 20. stol – přírodní suroviny (vlna, bavlna) •S rozvojem organické chemie v 60. letech nastupují jako hlavní textilní surovina umělá vlákna •80. léta – návrat k přírodním materiálům (prvně směsové tkaniny – synteticko-přírodní vlákna) •90. léta – zvyšování produkce bavlněných tkanin •Přesto umělá vlákna tvoří hl. podíl •V současnosti – pomalu rostoucí odvětví •Podíl na objemu celkové průmyslové výroby se snižuje, avšak zaměstnanost v globálním měřítku vysoká • TEXTILNÍ PRŮMYSL •V prostorovém uspořádání rozlišujeme 2 typy textilních průmyslových oblastí •Staré textilní oblasti – Z Evropa, USA •TP zde prošel silnou restrukturalizací – snižování zaměstnanosti, změny v technologii výroby •Velikostně převládají střední podniky – soustřeďují se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou (speciální textilie, např. žáruvzdorné…) •Nové textilní oblasti •V průmyslově mladších oblastech s pozdějším nástupem industrializace a levnou pracovní silou (JV Asie, některé země Afriky) •Výroba zaměřena na objem Lokalizační faktory: Faktor kvalifikované pracovní síly (TP je náročný na kvantitu pracovníků) Surovinový faktor – důležitý pro lokalizaci podniků na prvotní úpravu a zpracování přír. materiálů Faktor spotřeby – nutná vazba TP na oděvní průmysl BAVLNÁŘSKÝ PRŮMYSL •Nejrozšířenější obor světového průmyslu •Celková tendence vzestupná •Charakteristickou tendencí je pokles výroby bavlněných tkanin ve vyspělých zemích Z Evropy nebo v Japonsku a přesun výroby blíže k oblastem pěstování bavlny •Většina produkce z Číny a Indie, rozvoj výroby v Pákistánu, Brazílii, Egyptě, Turecku nebo středoasijských republikách (např. Uzbekistán) •Stále silné postavení v USA, ale i zde pokles • VLNAŘSKÝ PRŮMYSL •V posledních letech výrazný pokles výroby •Produkce vlny (suroviny) v Austrálii, na Novém Zélandě a v Argentině •Odtud export do Z evr. zemí (VB, Itálie, Francie, Belgie) – export klesá •Zvýšení produkce v Indii, Číně, Turecku • POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL •Zahrnuje desítky oborů, které mají společný cíl – zajistit potravu pro obyvatele •Zpracovává či upravuje rozmanité produkty RV a ŽV •Potravinářský průmysl nevytváří rozsáhlé územní komplexy, obvyklé je uspořádání oblastí lokálního významu, kde potravinářství se zemědělství vytváří agrokomplexy (na sebe navazující surovinová a zpracovatelská činnost) – centry obvykle malá města • Lokalizace: •Uprostřed produkčních zemědělských oblastí – např. sušení a fermentace kávy, výroba sladu, výroba vína, čištění rýže… •Orientace na spotřebitele – obory, které zpracovávají značně upravené primární suroviny (výroba cukru, mouky…pekárenství…) •Změna lokalizace s rozvojem technologií – mrazírenství, konzervování… - odpojení lokalizace odvětví a zdroje surovin •V současnosti – lokalizace velkých podniků spíše do míst spotřeby, drobnější rozptýleny v surovinových oblastech •Význam faktorů pracovních sil i dopravy klesá POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL •Průmysl cukrovarnický •zpracování objemných surovin, proto orientace do spotřebních oblastí •Zpracování ve 2 fázích: 1. výroba surového cukru, 2. konečná úprava (rafinace) •Průmysl tukový •Nejsoustředěnější v celém potravinářství •Spotřeba rozložena nerovnoměrně – vysoká v nejbohatších, hosp. vyspělých zemích •Výroba umělých tuků se neustále zvyšuje •Mlékárenský průmysl •Soustředění blízko chovatelských oblastí (omezené možnosti transportu mléka) a v nich v centrech spotřeby •Masný průmysl •Zpracování masa na uzeniny, konzervy apod. •Značná číst se konzervuje v mrazírnách •Lokalizace v oblastech s možností zásobování masem • POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL •Rybný průmysl •Zpracování cca ½ světového výlovu ryb, přesto značný význam, protože v přímořských oblastech tvoří ryby často hl. složku potravy •Důležitý obor exportu •Koncentrace a specializace podle možností výlovu, zpracování ryb především v přístavech •Konzervárenství •Překryv se zpracováním masa, včetně rybího •Zpracování o produktů RV (ovoce, zelenina) •Urbanizace světa při stoupající spotřebě vyžaduje rychlý růst potravinářských oborů •Spíše oborem menších závodů, často polořemeslný charakter •Rozmístění orientováno na hlavní produkční oblasti, někdy přístavy •Většina konzerváren umístěna do hl. koncentrací spotřebitelů •Pivovarnictví •Zvyšující se spotřeba a nové technologie umožňují koncentraci do velkých závodů ve spotřebních centrech •Spotřeba piva menší v zemích s produkcí vína, např. ve Středomoří • DŘEVOZPRACUJÍCÍ A PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL •Společná základní surovina – rozmístění průmyslu poměrně rovnoměrné •Značný podíl dřeva jako palivo (v hosp. odlehlých oblastech) •Hl. produkční oblasti – lesy mírného pásma s jednoduchou skladbou dřevin a snadno dostupné + sub/rovníkové země s velkou zásobou dřevin (Brazílie, Indonésie, Nigérie, Filipíny, Tanzánie) •Nábytkářství – umístění v centech spotřeby •Papírenský průmysl •Náročný na spotřebu vody, proto lokalizace při velkých zdrojích čisté vody a spíše mimo hl. průmyslové a sídelní koncentrace •Negativní vliv na čistotu vody a ovzduší •Průmysl polygrafický •Hl. materiálem je novinový papír •Zcela orientován do spotřebních center •Vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu •Patří mezi nejmladší odvětví, přesto zastoupen ve většině zemí světa •