Vymezení a funkce venkova Geografie venkova Přednáška č. 1 Ondřej KREJČÍ vymezení venkova v mapách či kartogramech na základě statistických dat, kdy venkov je to, co disponuje určitými znaky vnímanými jako venkovské, zatímco městu tyto znaky chybí či jimi disponuje jen v omezené míře Geografie města a venkova •Povinně volitelný předmět •Přednášky nepovinné •Harmonogram 22. 2, 1.3, 8.3. 15.3. - přednášky geografie venkova •22.3. terénní výuka v zázemí města Brna •Vypracování pracovního listu = ukončení části venkov • Geografie města a venkova Otázky •Co je to venkov? • •Jaké jsou charakteristické znaky? • •Jaké jsou charakteristické činnosti? • •Jakou roli hraje ve vymezení město? vymezení venkova v mapách či kartogramech na základě statistických dat, kdy venkov je to, co disponuje určitými znaky vnímanými jako venkovské, zatímco městu tyto znaky chybí či jimi disponuje jen v omezené míře •Měšťák x vidlák • práce x prázdniny • továrna x JZD • smog x čistý vzduch • statek x panelák • zácpy x nedostatečné dopravní spojení • • •Vymezení venkova - v mapách či kartogramech na základě statistických dat, kdy venkov je to, co disponuje určitými znaky vnímanými jako venkovské, zatímco městu tyto znaky chybí či jimi disponuje jen v omezené míře •Tyto jednoduché diferenciace lze snadno chápat a vysvětlovat, realita je však složitější • • rozjezdy Venkov rozjezdy ano x Zlín ne Rozdělení pomalu mizí. Lze pozorovat, ale výsledky tohoto bádání nelze brát za konečné. Dichotomie město x venkov •Jedno z nejstarších rozdělení • •Typickým znak moderní rurální geografie • •Lze toto rozdělení dnes ještě pozorovat? • •Předpokladem je ostrá hranice a nárůst počtu venkovských znaků na ose město-venkov ve směru od města resp. naopak vymezení venkova v mapách či kartogramech na základě statistických dat, kdy venkov je to, co disponuje určitými znaky vnímanými jako venkovské, zatímco městu tyto znaky chybí či jimi disponuje jen v omezené míře Venkov x Venkovská obec - Definice ? •Venkov je prostor mimo městské osídlení, který je charakterizován nižší hustotou zalidnění a tradičním zaměřením na zemědělství. Tyto dva prostory se liší nejen charakterem osídlení a architekturou, ale i převládajícím způsobem obživy, stylem života, kulturou atd. (Wikipedie-Venkov) • • •Venkovská obec je nespojité vymezení jednotlivých sídel, obcí podle stanovených kritérií, které se vztahují k jednotce, obvykle se jedná o ukazatele absolutní, počet obyvatel, správní funkce apod. (dle Perlín, 2013) • Přístupy k vymezení venkova •Ne vždy stejné, odvíjí se hlavně od účelu. (např. účelové vymezení pro uplatňování politiky rozvoje venkova) •Odlišujeme přístupy založené např. na: •velikosti sídel s aspektem na demografii a s úzkou vazbou na prostorovou strukturu; •charakteru krajiny, tj. jako výsledek dlouhodobé interakce lidí a přírodního prostředí, zrcadlící se v ekonomických, sociálních a ekologických funkcích krajiny; •charakteru sídel a života v nich, tj. vnímání role sídla ve správním systému, etnografické oblasti, vybavenosti včetně pracovních příležitostí, podnikání, politice v rámci obce a navenek; •eventuálně i jiné • •Nejčastější rozdělení na znaky Kvalitativní a znaky kvantitativní • • • Kvantitativní znaky (Počitatelné) – Počet obyvatel •Nejsnadněji zjistitelnou a dlouhodobě sledovanou charakteristikou sloužící k vymezování venkova je velikostní kategorie obce. • Kvantitativní znaky – hustota osídlení •nejběžnější ukazatel postihující charakter osídlení a nepřímo tedy i charakter krajiny •Využívá OECD i EU •založeno na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 •Podle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních: •Na úrovni regionální definice vymezuje regiony: •převážně venkovské, kde více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích •významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15–50 % obyvatel regionu •výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu. •výrazně ovlivněno administrativním vymezením obce, •i přes stejný počet obyvatel může mít jedna obec vyšší hustotu zalidnění než druhá, = vymezení jejího katastru zabírá mnohem menší rozlohu extravilánu než u obce druhé. • Kvantitativní znaky – vymezení dle ČSÚ •Kombinace dvou a více ukazatelů •Osm variant vymezení venkova v rámci ČR! •Jednotlivé přístupy jsou založeny na kombinaci indikátorů o sídelní struktuře, počtu obyvatelstva a hustoty zalidnění: •1: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel. •2: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 100 obyvatel/km2 •3: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 •4: venkovským prostorem jsou všechny obce, které neměly statut města k 1. 1. 2007. •5: venkovským prostorem jsou všechny obce, které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem a nemají statut hlavního města. •6: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel mimo obcí v zázemí krajských měst. •7: venkovským prostorem jsou obce do 5 000 obyvatel vymezené multikriteriálně na základě 4 ukazatelů. •8: z venkovského prostoru varianty 7 byly vyčleněny obce přechodného typu. • • Kvantitativní znaky – vymezení PRV •Vymezení podle Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 •Konstatuje neexistenci jasného vymezení venkovských oblastí. •Přejímá vymezení OECD a doplňuje jej o typologii na základě vybavenosti subregionálních jednotek s 1 000–3 000 obyvateli, odpovídající obcím se základní občanskou vybaveností (škola, pošta, zdravotní středisko). •Takto lze vymezit tři typy venkovského prostředí: • příměstský venkov – zahrnuje venkovské obce v rámci městských aglomerací (urbanizovaná území s více než 50 000 obyvateli); • odlehlý venkov – zahrnuje zejména tzv. periferní území. tj. území s nepříznivými • socio-ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení; • mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. • Kvantitativní znaky – vymezení PRV •Diferenciace na základě vymezení Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 na tři typy území: •Rozvojová území •Stabilizovaná území •Periferní území • •Vymezení na základě kombinace ukazatelů: •1. sociálně-ekonomický potenciál jednotky •koncentrace osídlení (ORP), resp. populační velikost (za obce) – stav k 1. 1. 2011, •míra registrované nezaměstnanosti (stav k 31. 12. 2010) •počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (stav k 31. 12. 2010) •roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč (stav k 31. 12. 2010) •2. polohový potenciál jednotky •dopravní dostupnost do regionálního centra •3. dynamika vývoje jednotky v určitém aktuálním období •index vývoje počtu obyvatel v období 2001–2011 •přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období 2001–2010 •index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období 2001–2010 •počet dokončených bytů v období 2011–2011 na 100 obyvatel • • Kvantitativní znaky venkova • •Dále například je využíváno •počet obyvatel na zastavěnou plochu/intravilán. •vymezování venkova na krajinných principech •Velikostně-polohová diferenciace: velikostní kategorie jsou diferencovány dle počtu obyvatel obce, polohová diferenciace je založena na dopravní poloze obcí • • Perlin_vymezeni.gif Kvantitativní vymezení podle Perlína (2010) – kombinace velikosti, stability, růstu a lidského potenciálu Kvalitativní znaky venkova •urbanistické znaky – vysoký podíl rodinných domů, málo vyvinutá uliční síť s dominantním prostorem návsi jako společenského a kulturního centra sídla, rozvolněná zástavba, vysoký podíl zeleně v sídle; • •architektonické znaky – nízkopodlažní zástavba, absence nájemního bydlení, domy doplněny hospodářským zázemím (integrace obytné a dalších funkcí), • •sociální znaky – užší sociální kontakty mezi obyvateli sídla, neformální sociální kontrola, participace, tradicionalismus, konzervatismus; • •ekonomické znaky – vyšší podíl samozásobitelství, kutilství; • •administrativní znaky – statut sídla • • 20.JPG 220px-Penny_Market_v_České_Lípě.jpg samoska.jpg • Kterou metodu by jste si zvolili vy ? • Proměny venkova •Venkov se od své tradiční podoby liší Funkce venkova •Změny pozorujeme také ve změně funkcí venkova •Venkovský prostor definují tři jeho základní funkce : •a) produkční •b) rezidenční •c) rekreační (spotřební) • Funkce venkova •potřeba všechny tyto funkce rozvíjet rovnoměrně • koncept udržitelnosti? •dále je při tomto rozvoji důležité brát zřetel na specifika regionů (poloha, tradice, předpoklady pro cestovní ruch) • identita regionu? •význam funkcí se v průběhu času mění (ustupuje produkční funkce a bývá nahrazena zbylými dvěmi) •dominantní zemědělská činnost mizí (nahrazována průmyslem a službami), •dále se také snižuje počet pracovních příležitostí na venkově • Produkční funkce •tradiční venkov je u nás charakterizován zemědělsko-výrobními funkcemi, • samozásobitelství •konzervatismus a řada dalších ekonomických, sociálních, urbanistických a architektonických znaků •rychle zaniká a v této kombinaci znaků se stává spíše výjimkou • •snahy ze strany EU (SZP) i státu (MZe) o větší podporu venkova na úkor zemědělství (snaha však bez efektu) • •klíčová diverzifikace ekonomických činností, •možnosti lokalizace pro řadu odvětví • Produkční funkce Funkce rekreační (spotřební) •přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní •=>nárůstu rekreační (spotřební/konzumní) funkce venkova •rozvoj venkovského cestovního ruchu brán dnes jako alternativní cesta rozvoje venkova •v současnosti označován, jedná se o udržitelnější formu turismu • •v současnosti je pro řadu obcí venkovský turistický ruch aktuální (i atraktivní) téma, •není však vhodný pro každou obec či lokalitu; •primární potenciál (přírodní či kulturní atraktivity) •sekundární potenciál (rozvinutá infrastruktura); •vyžaduje značné investice • Funkce rekreační (spotřební) •specifické typy venkovského cestovního ruchu : •agroturistika (nejčastěji zmiňovaná forma) •ekologická turistika •vinařská turistika •hipoturistika •gastroturistika zaměřená na místní (regionální) speciality •lovecká turistika (lov zvěře, rybolov) •pořádání a orgainzace různých tradic, slavností • Funkce rekreační (spotřební) oblast tradiční současný služby a vybavenost nízká náročnost na kvalitu služeb, komunikací a vybavenosti, neexistence kanalizace, ČOV rozvoj dopravy, telekomunikací (internet), budování kanalizace, plynofikace, ČOV produkce odpadu zlikvidována spalováním svoz odpadu nízká intenzita hromadné dopravy nízká intenzita hromadné dopravy (pokud není v IDS), využití osobních automobilů Funkce rezidenční •jedna z nejvýznamnějších funkcí venkova, • její význam je hlavně posilován v současnosti velice aktuálními procesy suburbanizace •celkově se změnami sídelního systému • •I přestože venkovské obce nemají dostatečně zajištěnou úroveň služeb a počet pracovních míst klesá, jsou dnes díky zvýšené mobilitě atraktivní místa pro život. •klidné bydlení, příjemné prostředí venkova, kvalitnější životní prostředí apod. • Funkce rezidenční •podmínky pro rozvoj bydlení (dostatečná technická infrastruktura) : •důležité je vymezení vhodných ploch v územním plánu obce; •připravenost obce na nárůst počtu obyvatel; •technická infrastruktura (kanalizace, ČOV, plynofikace, vodovody, elektrifikace a pokrytí signálem – mobilní telefony, internet) •kvalita bytového fondu : •intenzita bytové zástavby se liší v závislosti na poloze obce, •dopravní dostupnosti vůči větším centrům; •výstavba by měla reflektovat tradiční typ zástavby, organické sepětí s krajinou, jejím specifickým rázem a kulturními památkami •problém 90. let minulého století – globalizace vesnice – vznik urbanistických celků s univerzálním rázem • Rezidenční suburbanizace Komerční suburbanizace Suburbanizace? •Město nebo venkov? Suburbanizace? •Dříve: •Zázemí – blízké okolí města - zásobovalo městské obyvatelstvo zemědělskými produkty a náleželo pod správu většího centra •Dnes: •Původní závislost města na zázemí se postupně obrátila a typickým rysem aglomerovaných obcí je v současnosti vysoký podíl dojíždějících za prací, službami i zábavou do jádrových měst • •Z řady původně venkovských obcí v zázemí měst se pod vlivem suburbanizace stávají obce příměstské s městským způsobem života Ø •Především mladé rodiny s dětmi s vyšším vzděláním -> vznikají specifické nároky na vybavenost obce (kapacity mateřských a základních škol, hřiště apod.) •Starousedlíci spíše lidé starší s nižším vzděláním. •-> nastávají rozdíly v ekonomickém statusu novo a starousedlíků i k sociální polarizaci Suburbanizace v ČR – hlavní rysy •Nevznikají zcela nová izolovaná sídla vzniklá suburbanizací na "zelené louce„ (rozdíl oproti USA) •výjimky např Zlatá u Prahy (viz foto- žádnou sociální infrastruktura ani služby) •Komerční suburbanizace zejména ve výhodně lokalizovaných místech podél hlavních dopravních tahů •Typické funkce města, se od počátku 90. let stěhují z měst do jejich zázemí (logistické areály, hypermarkety a další obchody, částečně i výroba a zábava) •Vznik subcenter • •Zábor zemědělské půdy Suburbanizace: výsledek • •Paradoxem je, že lidé se stěhují na venkov, který v podstatě venkovem není, pobývají zde většinou jen přes noc, navíc přinášejí městský způsob života, kterým se od místních starousedlíků také odlišují. •Často se ohradí vysokým plotem, za kterým venkov ani nevidí. •Většina aktivit novousedlíků zůstává orientována do jádrového města. •Vznikají tak větší nároky na dopravní infrastrukturu a obslužnost, zvyšuje se intenzita dopravy. •