Sídelní systém na venkově Geografie venkova Přednáška č. 2 Ondřej KREJČÍ Jak sídelní systémy ovlivňují rozvoj venkova? Jak se sídla vzájemně ovlivňují? Jak se mění sídla v čase? Existují nějaké zákonitosti rozložení sídel v prostoru? Základní otázky 1) Jaká je hlavní definice pro rozlišení města a venkova používá v České republice? 2) Jaký je název nejmenšího města (z hlediska počtu obyvatel) v ČR? 3) Kolik obyvatel má nejmenší obec s obecním úřadem v České republice 4) Kolik obyvatel má největší vesnice v ČR 5)Jaký stát v EU má podobnou strukturu osídlení jako ČR? Kvíz I 6) Česká republika má 6258 obcí, kolik z nich je městysů a kolik měst? 7) Kolik obcí bylo za posledních 10 let „povýšeno“ z obce na město 8) Jaké požadavky jsou pro jmenování města 9) Jaké jsou požadavky pro jmenování městysem Kvíz II 1) Jaká je hlavní definice pro rozlišení města a venkova používá v České republice ? Hranice 3000 obyvatel 2) Jaký je název nejmenšího města (z hlediska počtu obyvatel) v ČR? Loučná pod Klínovcem 115 3) Kolik obyvatel má nejmenší obec s obecním úřadem v České republice 15 Vysoká Lhota (okres Pelhřimov) 16 Čilá (okres Rokycany) 4) Kolik obyvatel má největší vesnice v ČR 5 333 Petrovice u Karviné 5) Jaký stát v EU má podobnou strukturu osídlení jako ČR? (velké množství malých obcí) Francie, Slovensko Kvíz I- odpovědi 6) Česká republika má 6258 obcí, kolik z nich městysů měst? 212 městysů a 593 měst 7) Kolik obcí bylo za posledních 10 let „povýšeno“ z obce na město 26. září 2006 Dobřichovice 21. srpna 2012 Chlumec a 17. července 2015 Jesenice u Prahy 8) Jaké požadavky jsou pro jmenování města počet obyvatel, náměstí, chodníky, škola, školky, lékařské péče, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení, pošta, udržovaná zeleň, pojmenování ulic, vzdálenost od dalšího města v oblasti a existence služeb pro spádové území 9) Jaké jsou požadavky pro jmenování městysem nejsou Kvíz II - odpovědi Geografie sídel je dílčí geografická disciplína, která zkoumá z časoprostorového aspektu strukturu, vzájemné vztahy a specifické zvláštnosti sídel. Základem každého sídla jsou tzv. usedlosti (sídelní jednotky, lidská obydlí) Sídlem rozumíme prostorově oddělenou a trvale osídlenou skupinu lidských obydlí. Počet obyvatel rozhoduje mimo jiné i finančním příspěvku pro obec. Výhodnější mít větší počet obyvatel? Geografie sídel • Typické rysy sídelní struktury ČR •velmi vysoký počet malých obcí (do 1000 obyvatel) •úředně určené slučování v 80. letech 20. století •vznik řady nových obcí po roce 1990 • malé obce často neplní své základní funkce •více jak 95 % obcí má méně jak 1 500 obyvatel •zákon o obcích – pravidla pro slučování a připojení obcí a pro vznik nové obce ( §§ 19 - 27 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění) •relativně komplikovaný proces oddělení obce (proces, dělení majetku) • • • Historie počtu obcí •1. 1. 1980: 4 778 obcí • • 3. 3. 1991: 5 768 obcí •bouřlivý dezintegrační proces: vznik nových obcí 1990 – 1 660, 1991: 329, 1992: 99. •přehnaná očekávání – možnost uplatnění samostatné komunální politiky, dotační •2001 – přísnější podmínky pro oddělení obcí, •praktické zastavení oddělování (výjimky: Ladná-Břeclav, Držovice-Prostějov) • •1. 3. 2011: 6 258 obcí • Sídelní struktura v okolních zemích •Česko: 10,5 mil. obyvatel, cca 6 250 obcí, nejčastěji má obec 200-499 obyvatel • Polsko: 38,5 mil. obyvatel, cca 2 500 obcí, nejčastěji má obec 5 000–7 499 obyvatel (proběhla reforma veřejné správy, jen 28 obcí má méně než 2 500 obyvatel) • Rakousko: 8,5 mil. obyvatel, cca 2 350 obcí, nejčastěji má obec 1 001–1 500 obyvatel • Průměrná populační velikost obce Specifika malých obcí •neplnění základních funkcí • neschopnost zajištění určité úrovně služeb pro své občany • •alokační neefektivnost při poskytování veřejných statků a služeb •úspory z rozsahu, vyšší odbornost a profesionalita řízení obce • •snaha motivovat obce ke slučování např. novým daňovým určením •většina daňových příjmů odvozena od počtu obyvatel obce •bez úspěchu • •obce volí spolupráci v některých oblastech (smluvní základ, svazky obcí) • výhody spolupráce a sloučení zdrojů, přitom však uhájení své samostatnosti v rozhodování • Specifika malých obcí II •větší politická odpovědnost • •neanonymita zastupitelů – bezprostřední veřejná kontrola • •jasnější rozpoznání společného veřejného zájmu • •možnost rozhodovat sami o sobě • Typy venkovského osídlení •Seskupené osídlení – koncentrované •Ke vzniku přispívá zejména nížinná poloha, dobrá kvalita půdy a v sušších oblastech i výskyt zdrojů vody. •Ze socioekonomických faktorů společné hospodaření obyvatel sídla (v minulosti např. trojpolní systém) a obranné důvody (lepší možnost obrany při nájezdech nepřátel). • •Disperzní osídlení - samoty a vísky, které jsou vzájemně odděleny rozlehlými plochami luk, polí a pastvin •V horských oblastech s členitým reliéfem a málo úrodnými půdami •Výhody? • • Morfologické typy venkovských sídel •Tzv. dělení podle půdorysných typů (byly vytvořeny na základě vnější podoby venkovských sídel a na základě jejich stavebního vývoje) •Vzhled venkovských sídel zpravidla hodnotíme podle jejich nárysu a půdorysu. •Nárys - rozdíly ve vertikálním členění budov (výška, počet podlaží, členění stěn, tvar střechy, apod.) •Půdorys - rozdíly v uspořádání budov a přilehlých pozemků • •Obě charakteristiky vykazují značnou setrvačnost •Geografie venkova hodnotí sídla především podle půdorysu Půdorysné typy venkovských sídel •Základní dělení •1) silniční vsi - usedlosti uspořádány těsně vedle sebe podél místní komunikace •Jednoduchý - domy uspořádány podél jediné komunikace • složitý - domy postaveny podél několika vzájemně propojených komunikací •V České republice typické pro tzv. staré sídelní území, zejména pro oblast moravských úvalů, značně rozšířené jsou ale i v dalších evropských zemích (Maďarsko, jižní Polsko, Německo, Francie) •řadové vsi •2) návesní vsi - výrazná náves pravidelného (oválného, kruhového, čtyřúhlého) nebo nepravidelného tvaru •Na náves obráceny štítovou stranou, méně často stranou okapovou (např. na Hané) •lesní návesní vsi Půdorysné typy venkovských sídel •řadové vsi •Řadové vsi jsou tvořeny dvěma (někdy však pouze jednou) řadou usedlostí, které jsou volně seřazeny podél cesty nebo potoka, štíty usedlostí nebývají orientovány jedním směrem. • •lesní návesní vsi •spíše podtyp návesní vsi •vyskytují na novém sídelním území a jednotlivé usedlosti jsou seřazeny kolem okrouhlé nebo oválné návsi zcela volně. Otázky do diskuze • • •Co by jste udělali pro zastavení vylidňování venkova? • • •Byly by jste zastánci slučování obcí v rámci „úspor z rozsahu“ •