Nástroje a aktéři rozvoje venkova Geografie venkova Přednáška č. 3 Ondřej KREJČÍ Je venkov potřeba rozvíjet? Jaké nástroje k tomu můžeme využít? Kdo jaké nástroje využívá? Nástroje rozvoje venkova Tři základní oblasti rozvojových aktivit obce •1) zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání •(přímý vliv – investiční aktivity převážně infrastruktura) •rozložení aktivit v katastru •inženýrské sítě •infrastruktura (komunikace mládež, společenské aktivity) • •2) vytváření prostředí pro rozvoj občanských aktivit •(nepřímý vliv) •Informační zdroj o dění v obci a podporuje maximální zapojení občanů do dění v obci •finanční podporuje neziskové občanské aktivity v obci • •3) vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických aktivit • (nepřímý vliv) •komunikuje s podnikateli a reflektuje jejich potřeby ve vztahu k obci •zapojuje místní podnikatele do dění v obci. Vztah regionální politiky a rurální politiky •Venkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejích obyvatel, což z rozvoje venkova činí politiku prvořadého významu. • • •V České republice zaujímá venkov téměř 90 % obcí, tři čtvrtiny rozlohy území, avšak pouze zhruba čtvrtinu obyvatel. • • •Má být venkovská politika součástí regionálního rozvoje nebo ne? • • Vztah regionální politiky a rurální politiky •SZP (EU) ,včetně „rurální“ politiky, vs. regionální politika (EU) – často řešení obdobných problémů a stejných území • • •V ČR stále oddělený •„svět zemědělců“ a •„svět venkovských obcí“. • • Rozvoj venkova dle Programu rozvoje venkova ČR Regionální rozvoj dle Strategie regionálního rozvoje ČR 1.Tvorba pracovních příležitostí 2.Podmínky růstu a kvalita života na venkově 3.Vzdělávání 4.Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova 5.… 1.Tvorba pracovních míst 2.Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů 3.Podpora investic do lidského kapitálu 4.Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů 5.Podpora řešení specifických problémů rozvoje venkova a periferních území Každé území se musí rozhodnout, kterou strategii bude preferovat, co jsou skutečně rozvojové projekty vedoucí ke zlepšení stavu a co jsou projekty vedoucí ke stabilizaci, k vyrovnání standardu na přijatelnou úroveň Rozvoj venkova Makroekonomické Fiskální politika (např. daně) Monetární politika (např. usnadnění přístupu k úvěrům ve vybraných regionech) Protekcionismus (např. uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech) užití omezeno národohospodářskou politikou Mikroekonomické Relokace pracovních sil (úhrada nákladů na stěhování…) Relokace kapitálu (levné půjčky, snížené daně…) Ostatní nástroje – spíš výjimečné použití Administrativní nástroje (správní rozhodnutí…) Institucionální nástroje (regionální rozvojové agentury) Hlavní členění nástrojů rozvoje venkova administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy), koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management), věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství), sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace), finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). Členění nástrojů rozvoje venkova II Administrativní nástroje •Legislativa: •Zákon č. 248/200 Sb., o podpoře regionálního rozvoje • •Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích • •Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích • •Jinak rozvoj venkova neřešen • Koncepční nástroje – Strategie I •Strategie / programy rozvoje krajů • •Strategie / programy rozvoje mikroregionů • Dobrovolné svazky obcí, MAS •Strategie / programy rozvoje obcí • http://www.obcepro.cz/ • • Koncepční nástroje •Strategické plánování •Má aktivizační charakter – stanovuje směřování (filozofii) rozvoje (myšlenka o rozvoji). •Formuluje a provazuje hlavní kategorie rozvojových aktivit. •Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah).ání •Územní plánování •Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem. • •Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území • •Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem. • > > > > > > Strategické plánování Územní plánování Územní plán Vize a cíle Čeho se chce dosáhnout Jak toho dosáhnout Opatření, Aktivity Kde to zrealizovat • Výsledek obrázku pro územní plán obce aktualizace • • Strategické plánování přínosy •Sladění představ o rozvoji obce. • •Identifikace problémů a možných řešení. • •Formulace rozvojových záměrů a projektů. • •Rozvržení realizace aktivit a subjektů se na nich podílejících. • •Alokace vlastních finančních prostředků a určení potřeby prostředků vnějších. • •Východisko pro územní průmět aktivit v územním plánu. Struktura strategických dokumentu • • Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi. ØAnalytická část – průběžná aktualizace ØNávrhová část vStrategická část („kam jdeme“) vProgramová část („jak jdeme“) vProjektová část – akční plán („co děláme“) •Roste frekvence aktualizace ØImplementační část – způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části) •Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů •Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele. Koncepční nástroje - Strategie •STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014-2020 •Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. •Analýzu regionálních rozdílů v ČR •Cíle, priority a konkrétních opatření pro potřeby regionálního rozvoje •Implementační část popisuje systém realizace regionálního rozvoje • •http://www.mmr.cz/cs/Regionalni-politika-a-cestovni-ruch/Podpora-regionu/Koncepce-Strategie/Strate gie-regionalniho-rozvoje-CR-2014-2020 • Koncepční nástroje - Strategie III •PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2014-2020 •Na základě Programu rozvoje venkova do českého zemědělství poputuje v příštích letech téměř 3,5 miliardy EUR (více než 96 miliard korun) •Cíle programu •obnova ekosystémů závislých na zemědělství (agroenvironmentálních opatření) •investice do konkurenceschopnosti a inovace zemědělských podniků, •podpora vstupu mladých lidí do zemědělství •zlepšení krajinné infrastruktury • Koncepční nástroje – Komplexní pozemkové úpravy •Úpravy pozemků v katastrálním území •hlavní dohled Pozemkový úřad •Probíhají ve veřejném zájmu • prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, které se scelují nebo naopak účelně rozdělují tak, aby k nim byla zabezpečena dobrá přístupnost •souhlas s návrhem vlastníků 60 % výměry půdy řešené v pozemkové úpravě. • •Základní dělení •jednoduché pozemkové úpravy, (účelové řešení s omezeným rozsahem) •komplexní pozemkové úpravy. •Samostatný zákon o pozemkových úpravách •2015 = bylo provedeno zhruba 26,62 % výměry zemědělského půdního fondu •Pozemky se scelují, dělí a přizpůsobují tvarem konfiguraci terénu a požadavkům na optimální obdělávání a na ochranu zemědělské půdy •Výsledek - katastr nemovitostí a vzniká nová digitální katastrální mapa. • Komplexní pozemkové úpravy •Úzce propojeno s realizací krajinných programů, •úprava vodohospodářských poměrů, •obnova toků a nádrží, •budování protierozní a protipovodňové ochrany území, •biocenter a biokoridorů, •dosažení estetické kvality krajiny za účelem zvýšení rekreačního efektu •… • •Pozemkové úpravy si žádají angažovaného přístupu různých aktérů, nejen pozemkových úřadů. • místními akčními skupinami, •obcemi, •vlastníky půdy •uživateli • • • • Finanční nástroje - Dotace •Evropské •21 Operačních programů •Hlavně PRV, IROP, OPŽP, programy přeshraniční spolupráce • •Národní •Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) •Podpora venkova prostřednictvím MMR ČR •Program obnovy venkova •Vesnice roku • •Krajské •Od 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti Programu obnovy venkova z MMR na jednotlivé kraje • • • • Příklad - Program rozvoje venkova •Zaměření programu •Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství •Investice pro konkurenceschopnost a inovace zemědělských podniků •Podpora krajinné infrastruktury •Zvýšení hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech • • •Konkrétní příklady •modernizace zemědělských podniků •zlepšení podmínek a úrovně chovu hospodářských zvířat •posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech • • • PARADOX ROZVOJOVÝCH NÁSTROJŮ •Paradoxem je, že při plánování či realizaci rozvojových aktivit jsou uplatňovány téměř výhradně nástroje finanční; • ostatní typy nástrojů jsou využívány výrazně méně, případně vůbec. • • • •Paradoxem je, že podmínky pro aplikaci rozvojových nástrojů jsou obvykle formulovány z centrální úrovně (shora), zatímco využívány jsou na nižších úrovních (zespoda). Často i bez potřebné zpětné vazby od budoucích uživatelů. • • • Aktéři rozvoje venkova •Veškeré instituce či jednotlivci, kteří nějakým způsobem svými aktivitami vstupují do dění na venkově • •Aktéři na třech úrovních •Na lokální úrovni •Na regionální/krajské úrovni •Na národní úrovni • •Pro nás důležité pochopení možností jednotlivých aktérů. • • Aktéři na lokální úrovni - Spolky •Zvláštní forma právnické osoby •Samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem • •Spolek může vlastním jménem podnikat, ale nesmí to být jeho hlavní činností • •Zapisuje se do spolkového rejstříku, který je veden příslušným rejstříkovým soudem •https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma • Aktéři na regionální úrovni •Krajská zastupitelstva •vlastní rozpočtové prostředky a relativní samostatnost v jejich užití, mohou si vytvářet vlastní krajskou politiku a podpůrné programy • •MAS - Místní akční skupiny • •Dobrovolné svazky obcí •získávání dotací pro samotnou obec, výměna zkušeností, větší informovanost obce • •Krajská informační střediska pro rozvoj zemědělství a venkova •zprostředkovatel informací pro odbornou i laickou zemědělskou, potravinářskou a lesnickou veřejnost o cílech Společné zemědělské politiky Místní akční skupina •V teorii - Na politickém rozhodování nezávislé společenství občanů (veřejné sféry), neziskových organizací a podnikatelské sféry, které má za cíl rozvoj venkova •jeden z hlavních nositelů principu CLLD •V praxi - zprostředkovatel administrující projekty jednotlivých žadatelů. •MAS tvoří území obcí s méně než 25 000 obyvateli • •Celková velikost velikost MAS nižší než 100 000 obyvatel a vyšší než 10 000 obyvatel. • •Průměrná alokace na strategii CLLD (jedna MAS za období 2014-2020) 120 mil Kč. Momentálně u většiny MAS pouze schválena strategie, projekty jsou pouze ve fázi přípravy. • • MAS jsou v současnosti spíše nástrojem pro administraci předkládaných projektů (využití veřejných prostředků), ale už ne tolik pro aktivaci (oživení a endogenní rozvoj) venkovského regionu. • Princip bottom-up •Iniciativa LEADER, kterou MAS využívají je založena na principu zdola-nahoru. •Veškeré náměty a projekty by měly vycházet z myšlenek a podnětů místních venkovských subjektů a občanů, tedy zdola, nikoliv direktivně řízeny krajskou, státní nebo evropskou politickou mocí shora. •Lidé bydlící v oblasti vědí více než vrcholní úředníci, co jejich kraj potřebuje. •Opakem top-down •Viz také např. participativní rozpočet • •Místní akční skupina •Ekologická sdružení • •Občané, obyvatelé a jejich místní organizace •Profesní organizace a svazy (zastupující zemědělce, další odborníky a mikropodniky) • •Veřejná správa • •Poskytovatelé služeb společenství a kulturních služeb •Vnější sítě a výzkum Aktéři na národní úrovni •Ministerstva •MZE – nejen zemědělství, kompetence také pro vodní hospodářství, ochrany vodních zdrojů, pro potravinářský průmysl, státní správy lesů, myslivosti a rybářství •MMR Program obnovy venkova •Státní organizace •Lesy ČR, Agrární komora ČR- podpora podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, • •SPOV - Spolek pro obnovu venkova •Svaz měst a obcí České republiky •Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí •Celostátní síť pro venkov •komunikační platforma Programu rozvoje venkova, •Cílem sítě je sběr dat o nejlepší praxi a šířit nástroje rozvoje venkova a zemědělství • Problémy aktérů •Nejasné rozdělení kompetencí (MMR, Mze, MŽP) • •Vysoký počet aktérů na národní úrovni, nízký na lokální • •Vysoká administrativní zátěž • •Aktér na úrovni EU nebo ČR nemá příliš ponětí o tom, co se děje „dole“, přesto řídí • •Jednotliví aktéři nespolupracují, činnosti se často překrývají • •Spolupráce je základem pro rozvoj venkova Odlišnosti při rozvoji venkova • Běžná praxe v rozvoji venkova I •1) Řeší se přednostně ty problémy, jejichž řešení je podporováno dotačními prostředky. • •2) Hlavní problémy na venkově příliš nesouvisí se zemědělskou politikou a jejími nástroji, přesto se stále ztotožňuje rozvoj venkova s rozvojem zemědělství. • •3) Je podporováno řešení problémů, ale řeší se problémy, které nejsou z hlediska obyvatel těmi zásadními. • •4) Setrvávání na tradičních, nepříliš účinných, zaběhlých postupech – využívání vytvořených a stabilizovaných (ale mnohdy nefunkčních) struktur. • Běžná praxe v rozvoji venkova II •5) Řada subjektů připravuje projektové žádosti na základě témat aktuálně vyhlašovaných ve výzvách, a nikoliv podle svých priorit a potřeb. • zatížení rozpočtu dlouholetými úvěry • ohrožení realizace skutečně potřebných projektů • Paradoxy rozvoje venkova I •1) Časté situace kdy dochází k protichůdným opatřením pro rozvoj venkova. Mimo snahu o rozvoj území (dotačním titulem, rezortem) jsou i opatření protichůdné s rozdílnými cíli. •rozvoj intenzivního zemědělství vs. ochrana krajiny •snaha o udržení obyvatelstva vs. rušení škol, soc. zařízení • •2) Rozhodování o obecných směrech a podmínkách rozvoje venkova se uskutečňuje ve velké vzdálenosti od venkova bez reálných podkladů (názory obyvatel, starostů apod.) a znalosti poměrů na venkově. Rozhodování často v kontrastu např. k rozvoji města. •Růstové póly Paradoxy rozvoje venkova II •3) Rozvoj venkovského se liší od rozvoje měst. •K dispozici pouze jedny nástroje státní správy, jednotná legislativní regulace, jedny orgány státní správy. • •4) Silná pozice územního plánování v rozvoji venkova •Přesto masivní devastace venkovského prostoru suburbanizačními procesy, vesnicko-průmyslových zón. • •5) Velká část vlastníků pozemků na venkově má pouze velmi slabý vztah k vesnici •Pozemky na venkově často slouží pouze jako investice