pozadí Histologie a organologie Pojiva I Kde se v organismu POJIVA nacházejí a jakou mají funkci nPodkožní vrstva – škára nVnitřní nosná síť v orgánech nObaly orgánů, svalů (aponeurosy), nervů (perineuria), nKosti, chrupavky- opora těla nŠlachy, ligamenta (vazy), předstěry (úpony) nTuková tkáň nStěny cév nVýplň - prostory v tělních dutinách mezi orgány a výstelky dutin (peritoneum, pleura) nTělní tekutiny nHl. funkce: exkreční - předávají produkty metabol., úložiště reservních látek, obranné n n n n n Jaký je ontogenetický původ pojiv nmezenchym V embryonálním vývoji vzniká z ektodermu a entodermu 3. zárodečný list – mezoderm. Mezenchym je derivát mezodermu. Mezenchym = rosolovitá hmota, z něj se odvozují všechny pojivové tkáně Buňky hvězdicovité, mezibuněčná hmota amorfní s retikulárními vlákny. schéma mezenchymu Pojiva u bezobratlých nMéně různorodé nHmyz – málo nHouby, láčkovci – mezoglea – připomíná mezenchym, volné buňky vycestovávají. Vytváří kostrové útvary (houby, korálnatci) nPloštěnci, Kroužkovci – parenchym – b. produkují polotek. hmotu a vlákna nŽahavci, ploštěnky, žaludovci, kopinatci – vesikulární pojivo – b. leží vedle sebe, naplněné vakuoly tekutou hmotou s turgorem nStrunatci – ch. dorsalis – vakuoly slizovité hmoty Společné znaky pojiv nMají společný embryonální původ (mezenchym) nMají stejnou obecnou základní stavbu nMají různé zastoupení vláknité složky (konzistence) nB. netvoří souvislé komplexy, b. oddělené produkcí mezib. hmoty n n Obecná stavba: fixní 1.Buňky volné amorfní 2. Mezibuněčná hmota vlákna Mezibuněčná hmota Amorfní hmota: glykoproteiny a proteoglykany sulfonace Proteoglykan: protein + glykosaminoglykan lineární polysacharid z disacharidových jednotek kyselina uronová + hexosamin glukuronová k. glukosamin iduronová k. galaktosamin Hlavní glykosaminoglykany: • Dermatan sulfát (podkoží, šlachy) • Heparan sulfát (v retikulárních pojivech) • Chondroitin sulfát • Keratan sulfát Kyselina hyaluronová: v chrupavce se proteoglykany agregují s kyselinou hylaluronovou a tvoří se větší agregáty. Další snímek Strukturní glykoproteiny: proteiny + větvené sacharidy • Fibronektin • Laminin • Chondronektin Funkce jednotlivých složek amorfní mezibuněčné hmoty: Proteoglykany: nesou záporný náboj, vazba s Na+ a následná hydratace Glykoproteriny: kontakty buněk s mezibuněčnou hmotou a interakce mezi vyzrálými a embryonálními buňkami v pojivech Vlákna Kolagenní Elastická Retikulární Kolagenní vlákna: tzv. bílá vlákna, dvojlomná, nevětví se! Ohebná, málo pružná, odolná v tahu. Základem je mikrofibrila (20 nm), fibrila (0,3 – 0,5 µm), kolagenní vlákno (1 – 20 µm), svazek kolagenních vláken Kolagen I: kosti, dentin, šlachy, dermis, obaly orgánů Kolagen II: hyalinní a elastická chrupavka Kolagen III: retikulární vlákna spolu s kolagenem I Kolagen IV: bazální lamina (netvoří fibrily) Kolagen V: plodové obaly, stěny cév Elastická vlákna: tzv. žlutá vlákna, tenčí než kolagenní (1 – 4 µm), větví se, tvoří sítě, velká elasticita Retikulární vlákna: Pravděpodobně jde o vlákna kolagenní (kolagen I), velmi tenká 0,5 – 2 µm), Tvoří nosnou síť v lymfatických orgánech, jemné podpůrné sítě kolem svalových vláken, nervových vláken. Barvení: stříbření – tmavě hnědá až černá Buňky Základní fixní buňkou vaziv je fibroblast F05_04 Vývoj fixních buněk pojivových tkání Navíc: retikulární, hematopoetická, lymfoidní Dělení pojivových tkání nVaziva: řídké vláknité (pojivo) n husté vláknité (pojivo): uspořádané n neuspořádané n nVaziva se speciálními vlastnostmi: tukové pojivo n rosolovité pojivo n retikulátní pojivo n buněčné pojivo n nOporná pojivová tkáň: chrupavka n kost n zub n nTrofická pojiva krev, lymfa, tkáňový mok n n Řídké vláknité pojivo (vazivo) 2 podkoží hl2-08 KDE: podkoží (dermis) obaluje cévy, svalová vlákna podílí se na stavbě obalů jednotlivých orgánů serozní blány v břišní a hrudní dutině ve sliznicích kolag., elast. Vl., fibrocyt, histiocyt, žírná b. Husté vláknité pojivo (vazivo) HVP šlacha KDE: Dermis KDE: Šlachy Úpon svalů ke kostem, Hodně kolagenních vláken rovnoběžně uspořádaných Málo mezibuněčné hmoty Fibrocyty mají protáhlá jádra a málo cytoplasmy (křídlaté buňky) Vlákna tvoří hierarchicky uspořádanou strukturu neuspořádané uspořádané křídlaté buňky Znázornění vzniku křídlových výběžků fibroblastů mezi svazky kolegenních vláken ve šlachách Méně buněk, více hmoty, vl. plsťovitě propletena, hl. kolag. vl., méně ostatní rovnoběžně probíhající kolag. vl., v řadách probíhají fibroc. obalené ř. vl. pojivem nRosolovité pojivo: pupeční šňůra a pulpa vyvíjejícího se zubu. Fixní buňky fibroblasty, hodně mezibuněčné hmoty, vlákna kolagenní a elastická n nBuněčné pojivo: morfologicky podobné tukovému, funkce je mechanická opora a pevnost. Buňky mají vnitřní prostot vyplněn vodnatou hmotou zajišťující tzv. buněčný turgor. Mezibuněčné hmoty málo, vlákna prakticky nejsou. n nRetikulární pojivo: slouží jako nosná síť krvetvorných orgánů (kostní dřeň) a lymfatických imunitních orgánů. n Fixní buňky = retikulární buňky. Dále amorfní hmota a retikulární vlákna. Zviditelnění pomocí metody „stříbření“ Tukové pojivo tukové pojivo vývoj adipocytu Základní buňka: adipocyt (tvar pečetního prstenu) Funkce: • zásobárna energie • tepelná izolace • tlumení nárazů • Unilokulární tuková tkáň - bílá Multilokulární tuková tkáň – hnědá • • F06_06 Uložení tukové tkáně v těle novorozence uložení tukové tkáně proliferace - diferenciace Proliferace - diferenciace F13_07 Kostní dřeň nJeden z největších orgánů těla, dynamicky může měnit svou aktivitu nDřeňové dutiny dlouhých kostí a spongiózní kosti nČervená – krvetvorná KD nŽlutá KD – bohatá na tukové buňky nStroma KD nsíť retikulárních buněk nretikulárních vláken nhematopoetických buněk nsinusoidních kapilár n n n n n Krevní siny oddělení endotelem od syscicia retik. pojivo Vývoj volných buněk pojivových tkání Volné buňky pojivových tkání nMakrofágy: n„tkáňová forma monocytů“, histiocyty nPodle typu tkáně: alveolární makrogágy, mikroglie, Kupfferovy buňky, případně osteoklasty nSoučást tzv. mononukleárního fagocytárního systému nVelikost až 30 μm, ledvinovité jádro, hodně vyvinutý proteosyntetický aparát, hodně lyzozomů nDlouho žijící buňky nFagocytóza cizorodých částic, následné zpracování antigenu a jeho prezentace (vystavení) na povrchu buňky, aby byl rozpoznán dalšími imunitními buňkami (lymfocyty). fagocytóza Volné buňky pojivových tkání nŽírné buňky n menší jádra překrytá bazofilními granuly nObsahují mediátory zánětlivé reakce – histamin, proteázy a chemotaktické faktory nPo aktivaci uvolňují mediátory zánětu (leukotrieny) nHojně zastoupeny ve sliznicích nPodobné basofilům, dříve považovány za tzv. tkáňové basofily, nyní samostatná vývojová řada n nPlasmatické buňky nStadium B lymfocytu, které produkuje protilátky nHodně ER, Golgi komplex, njádro loukoťovité, n n n n n F05_14 Volné buňky pojivových tkání Leukocyty Vycestovávají do vaziva přes stěny kapiár – diapedeze Hlavní součást trofických pojiv – krve Granulocyty Agranulocyty Neutrofily Lymfocyty Eozinofily Monocyty Bazofily neutrofiltif bazofil eozinofil lymfocyt monocyt Lokalizace červené kostní dřeně n F13_02 Hematopoeza v kostní dřeni hematopoeza Zrání erytrocytů a granulocytů v kostní dřeni detailní hematopoeza Zrání erytrocytů vývoj erytrocytu Použité zdroje nČihák R.: Anatomie 1. díl nJunqueira L. C., Carneiro J.: Basic Histology. Text and Atlas n Kerr J. B. Atlas of Functional Histology n Wolf J.: Histologie nhttp://www.sci.muni.cz/ptacek/ nTichý a kol.: Histologie n n n