ZÁKLADY HISTOLOGIE doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D. Mgr. Monika Dušková, Ph.D. RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D. •Histologie – nauka o tkáních • Podle množství buněk a mezibuněčné hmoty se rozlišují: • • 4 základní typy tkání : •epitelová •pojivová •svalová •nervová • http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image050.jpg http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image104.jpg http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image249.jpg F09_06 epitel pojivo svalová tkáň nervová tkáň Tkáň – orgán – orgánová soustava Epitelová tkáň •Původ v embryogenezi ze všech tří zárodečných listů: •Ektoderm: pokožka, potní žlázy, výstelka dutin komunikujících s povrchem •Endoderm: výstelka trávicího traktu, dýchacího systému, játra, slinivka •Mezoderm: výstelka cév (endotel) a tělních dutin (mezotel), pohlavního a močového ústrojí • •Funkce: krycí, výstelková, absorpční, sekreční, transportní • •Vlastnosti: •Buňky těsně u sebe, minimum mezibuněčné hmoty, buněčné kontakty •Polarita buněk •– apikální - na zevním, vnitřním povrchu, rozhraní dvou prostředí (řasinky, bičíky, mikroklky, kartáčový lem…), fce: sekrece, absorpce, pohyb obsahu lumina •– bazální - kontakt s bazální laminou, nejblíž krev. zásobení •– laterální strana – vzájemné spojení pomocí spojů •Avaskularizace – epitely jsou bezcévné, výživa z pojiva • http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image030.gif Buněčné kontakty, mezib. komunikace •Těsná spojení (tight junction - zonula occludens) pásek obkružující celou buňku, opakovaná místní splynutí zevních vrstev, tvorba zatmelení •Adhezní spojení (a) zonula adherens - pásový desmosom, b) desmozom, c) hemidesmozom) •a)podoba pásku, elektrodenzní ploténky z každé buňky, kde se upínají aktinové filamenty, mezi ploténkami cadheriny (transmemb. proteiny) b) bodové spojení, zrnité ploténky, intermediální filamenta c) na bazální straně •Komunikační spojení (nexus - gap junction) – cirkulární políčka, transmembránové proteiny probíhají napříč membránami. Vznik pórů mezi buňkami, přenos iontů • Bazální strana buněk •Bazální lamina x bazální membrána •BL: lamina densa a lamina lucida (obě z epitelu) a lamina reticularis (z pojiva) •BM: zdvojená bazální lamina •Složení: Glykosaminoglykany, retik a kolag. vlákna • • Funkce: •regulace výměny látek •regulace dělení a migrace buněk •mezibuněčné komunikace •mechanická opora buněk Apikální strana •Mikroklky (microvilli): •ohraničené membránou, délka 1 µm, aktinová mikrofilamenta ukotvená do terminální sítě, jednotlivé, až stovky - kartáčový lem. •Stereocilie - nepohyblivé m. •Řasinky (kinocilie): •ohraničené membránou, délka až 10µm, bazální tělísko, centrální dvojice mikrotubulů a kolem 9 párů mikrotubulů •Bičíky – delší, pohybují celou buňkou • řasinka http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image062.jpg Typy epitelů •Podle funkce: krycí a žlázové • •Podle uspořádání buněk: plošný (endotel), trámčitý (játra), retikulární (brzlík) • •Podle počtu vrstev: jednovrstevný (žaludek, střevo) a vrstevný (pokožka, jícen) • •Podle tvaru buněk: dlaždicový (endotel), kubický (tubuly ledvin), cylindrický (střevo) • •Podle funkce: krycí (pokožka) a výstelkové (dutiny), resorpční (střevo), řasinkové (průdušnice), smyslové (čichový epitel), respirační (plicní alveoly), zárodečné (gonády), pigmentové (sítnice), žlázové (endo a exokrinní žlázy) Dlaždicový epitel – přepážka mezi plicními alveoly kočky (foto: M. Nakládal) Kubický epitel – výstelka folikulů štítné žlázy člověka (foto: M. Nakládal) Cylindrický epitel – resorpční epitel na příčném řezu střevem králíka (foto: M. Nakládal) Řasinkový (jednovrstevný cylindrický) epitel – hepatopankreas hlemýždě (foto: M. Nakládal) Přechodní epitel – výstelka močovodu králíka na příčném řezu (foto: M. Nakládal) Vrstevnatý epitel – rohovka savce (morče, králík?) zvenku (foto: M. Nakládal) Epitel vícevrstevný: •Nerohovatějící – vlhké sliznice, povrchové buňky ploché mají jádra • •Rohovatějící – suchý, povrchové buňky odumřelé keratinizace, povrch kůže Kůže: pokožka (epitel) a škára (pojivo) Vrstvy epitelu: Stratum basale Stratum spinosum Stratum granulosum Stratum lucidum Stratum corneum http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image058.jpg http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image054.jpg Rohovatějící vrstevnatý dlaždicový epitel – kůže z břicha člověka (foto: M. Nakládal) Nerohovatějící vrstevnatý dlaždicový epitel – kůže skokana se slizovou žlázkou (foto: M. Nakládal) Nerohovatějící vrstevnatý dlaždicový epitel – jícen holuba (foto: M. Nakládal) Víceřadý cylindrický epitel: •Všechny buňky v kontaktu s bazální laminou, k apikálnímu povrchu dosahují jen některé •V dýchacích cestách (nosní dutina, průdušnice, bronchy) • http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image064.jpg A : vrstva epitelové tkáně B: řasinky C: jádra epitelových buněk Přechodný epitel: •Změna počtu vrstev podle dilatace orgánu •V močovém ústrojí epitel močový schéma 2. Resorpční – vstřebávání živin, mikroklky – žíhaný lem, fagocytóza 3. Řasinkové – povrch těla nebo střevní dutina, přijímání potravy, dýchací cesta, výstelka vejcovodů, chámovodů 4. smyslové – přijímání podnětů, smyslové b., chuťové pupeny, čichový epitel, vnitřní ucho 5. Svalové – kontraktilní bílkoviny, u nižších bezobratlých 5. Žlázové - sekrece Epitely podle funkce 5. zárodečné epitely – epitely gonád! (např. varlat) (foto: M. Nakládal) 5. pigmentové epitely – např. sítnice (foto: M. Nakládal) Žlázové epitely •Žlázové buňky jsou přeměněné buňky epitelové •Tvoří sekrety, které vylučují mimo buňku: proteinové (pankreas), lipidové (mazové žlázy, nadledviny) polysacharidové spolu s proteiny (slinné žlázy) •Sekret: mucinózní (glykan), serózní (bílk), smíšený • •Typy sekrece: •apokrinní (mléčná žláza) •merokrinní (pankreas) •holokrinní (mazová žláza) •Ekrinní (potní žlázy) – voda, NaCl Žlázové epitely •Exokrinní a endokrinní žlázy •Jednobuněčné a mnohobuněčné •Tubulózní, alveolární a tuboalveolární •Endoepiteliální a exoepiteliální •Apokrinní, merokrinní, holokrinní Podčelistní slinná žláza – smíšený typ sekrece (serózní a mucinózní či smíšený) Vznik exokrinních a endokrinních žláz (provazce, folikuly) U bezobratlých je hypodermis jednovrstevný epitel mnohdy obrven (pohyb, potrava) Epidermis vylučuje nebuněčnou vrstvu kutikulu. Kutikula: vrstevnatá, vlákna kolagenu, chytinu v amorfní matrix (bílkoviny, cukry) vystužená Ca Stavba kůže vodního obratlovce Použité zdroje: •Knoz, J.: Obecná zoologie. I, Taxonomie, látkové složení, cytologie a histologie [Knoz, 1990]. 4. vyd. Praha: SPN, 1990. 328 s.: skriptum. •Pravda, O.: Zoologie. [D] 3, Obecná zoologie. Praha: SPN, 1982. 323 s.: i. Edice Učebnice pro vysoké školy. Určeno posluchačům pedagogických a přírodovědeckých fakult. •Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 797 s.